CURIA
rss
rozšířené vyhledávání
Prezentace členů

Koen Lenaerts
Koen Lenaerts

narozen v roce 1954; licencié en droit (diplom v oboru právo) a doktor práv (Katholieke Universiteit Leuven); Master of Laws, Master in Public Administration (Harvard University); asistent (1979-1983), později profesor evropského práva na Katholieke Universiteit Leuven (od roku 1983); referendář Soudního dvora (1984-1985); profesor na Collège d´Europe v Bruggách (1984-1989); advokát bruselské advokátní komory (1986-1989); hostující profesor na Harvard Law School (1989); soudce Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 6. října 2003; soudce Soudního dvora od 7. října 2003; místopředseda Soudního dvora od 9. října 2012 do 7. října 2015; předseda Soudního dvora od 8. října 2015.

Antonio Tizzano
Antonio Tizzano

narozen v roce 1940; profesor práva Evropské unie na Univerzitě La Sapienza v Římě; profesor na univerzitách „Istituto Orientale" (1969-1979) a „Federico II" v Neapoli (1979-1992), Katánii (1969-1977) a Mogadišu (1967-1972); advokát u italského Kasačního soudu; právní poradce na Stálém zastoupení Italské republiky při Evropských společenstvích (1984-1992); člen italské delegace během jednání o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím, jednání týkajících se Jednotného evropského aktu a Smlouvy o Evropské unii; autor početné řady publikací, včetně Komentářů k evropským smlouvám a kodexů Evropské unie; zakladatel a od roku 1996 ředitel revue „Il Diritto dell'Unione Europea"; člen řídících nebo redakčních výborů několika právnických periodik; působil jako zpravodaj během mnoha mezinárodních kongresů; konference a přednášky na několika mezinárodních institucích, včetně Akademie mezinárodního práva v Haagu (1987); člen skupiny nezávislých expertů prověřujících finanční hospodaření Komise Evropských společenství (1999); generální advokát Soudního dvora od 7. října 2000 do 3. května 2006; soudce Soudního dvora od 4. května 2006; místopředseda Soudního dvora Evropské unie od 8. října 2015.

Allan Rosas
Allan Rosas

narozen v roce 1948; doktor práv na univerzitě v Turku (Finsko); profesor práv na univerzitě v Turku (1978-1981) a v Ǻbo Akademi (Turku/Ǻbo) (1981-1996); ředitel Institutu pro lidská práva tamtéž (1985-1995); různé odpovědné univerzitní funkce národní a mezinárodní; člen vědeckých společností; koordinátor národních i mezinárodních výzkumných projektů a programů, zvláště v následujících oblastech: právo Společenství, mezinárodní právo, základní lidská práva a svobody; ústavní právo a srovnávací nauka o veřejné správě; zástupce finské vlády jakožto člen nebo poradce finských delegací na různých mezinárodních konferencích a setkáních; odborník na finské právo, zejména ve vládních a parlamentních právních komisích ve Finsku, stejně jako v Organizaci spojených národů, v Unesco, v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a v Radě Evropy; od roku 1995 hlavní právní poradce právní služby Evropské komise pověřený vnějšími vztahy; od března roku 2001 zástupce generálního ředitele právní služby Evropské komise; soudce Soudního dvora od 17. ledna 2002.

Rosario Silva de Lapuerta
Rosario Silva de Lapuerta

narozena v roce 1954; licenciée en droit (diplom v oboru právo) (univerzita Complutense v Madridu); abogado del Estado (soudní úřednice) v Malaze; abogado del Estado v právní sekci ministerstva dopravy, turistiky a komunikací, poté v právní sekci ministerstva zahraničních věcí; abogado del Estado-Jefe ve státní právní službě pověřena zastupováním v řízení před Soudním dvorem a zástupkyně generálního ředitele sekce právní pomoci v mezinárodním právu a právu Společenství Abogacía General del Estado (ministerstvo spravedlnosti); členka poradní přípravné skupiny Komise pro budoucnost soudního systému Společenství; vedoucí španělské delegace skupiny „Přátelé předsednictví" pro reformu soudního systému Společenství v rámci Niceské smlouvy a zvláštní pracovní skupiny Rady „Soudní dvůr"; profesorka práva Společenství na diplomatické škole v Madridu; spolu-šéfredaktorka časopisu „Noticias de la Unión Europea"; soudkyně Soudního dvora od 7. října 2003.

Juliane Kokott
Juliane Kokott

narozena v roce 1957; studium práv (univerzity v Bonnu a Ženevě); LL.M. (American University/Washington D.C.); doktorka práv (univerzita v Heidelbergu, 1985; Harvardská univerzita, 1990); hostující profesorka na univerzitě v Berkeley (1991); profesorka veřejného práva německého a cizích států, mezinárodního práva a evropského práva na univerzitách v Augsburgu (1992), Heidelbergu (1993) a Düsseldorfu (1994); zastupující soudkyně německé vlády u Mezinárodního smírčího a rozhodčího soudu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); viceprezidentka Federální poradní rady pro globální změny (WBGU,1996); profesorka mezinárodního práva a mezinárodního práva obchodního a evropského práva na univerzitě v St. Gallen (1999); ředitelka Institutu evropského a mezinárodního obchodního práva na univerzitě v St. Gallen (2000); zástupkyně ředitele studijního programu specializovaného na obchodní právo na univerzitě v St. Gallen (2001); generální advokátka Soudního dvora od 7. října 2003.

Endre Juhász
Endre Juhász

narozen v roce 1944; držitel diplomu v oboru právo univerzity v Segedíně, Maďarsko (1967); přijímací zkouška do maďarské advokátní komory (1970); postgraduální studium v oboru srovnávacího práva na univerzitě ve Štrasburku, Francie (1969, 1970, 1971, 1972); úředník právního odboru ministerstva zahraničního obchodu (1966-1974), ředitel pro legislativní záležitosti (1973-1974); první obchodní atašé na velvyslanectví Maďarska v Bruselu, odpovědný za otázky Společenství (1974-1979); ředitel na ministerstvu zahraničního obchodu (1979-1983); první obchodní atašé, dále pak obchodní poradce na velvyslanectví Maďarska ve Washingtonu DC, Spojené státy (1983-1989); generální ředitel na ministerstvu obchodu a ministerstvu mezinárodních hospodářských vztahů (1989-1991); hlavní vyjednavač pro dohodu o přidružení mezi Maďarskem a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy (1990-1991); generální tajemník ministerstva mezinárodních hospodářských vztahů, ředitel Úřadu pro evropské záležitosti (1992); státní tajemník při ministerstvu mezinárodních hospodářských vztahů (1993-1994); státní tajemník, předseda Úřadu pro evropské záležitosti ministerstva průmyslu a obchodu (1994); zvláštní a zplnomocněný velvyslanec, vedoucí diplomatické mise Maďarské republiky při Evropské unii (leden 1995 - květen 2003); hlavní vyjednavač pro přistoupení Maďarské republiky k Evropské unii (červenec 1998 - duben 2003); ministr bez portfeje pro koordinaci otázek evropské integrace (od května 2003); soudce Soudního dvora od 11. května 2004.

Anthony Borg Barthet U.O.M.
Anthony Borg Barthet U.O.M.

narozen v roce 1947; doktorát v oboru právo Královské univerzity na Maltě v roce 1973; nástup do maltské veřejné správy jako Notary to Government v roce 1975; poradce republiky v roce 1978, první poradce republiky v roce 1979, náměstek Attorney General v roce 1988, jmenovaný Attorney General prezidentem Malty v roce 1989; lektor občanského práva na částečný úvazek na Maltské univerzitě (1985-1989); člen univerzitní rady Maltské univerzity (1998-2004); člen komise pro správu spravedlnosti (1994-2004); člen výboru guvernérů rozhodčího centra na Maltě (1998-2004); soudce Soudního dvora od 11. května 2004.

Marko Ilešič
Marko Ilešič
narozen v roce 1947; doktor práv (univerzita v Lublani); zaměření na srovnávací právo (univerzity ve Štrasburku a Coimbře); justiční zkouška; soudce pracovního tribunálu v Lublani (1975-1986); profesor občanského, obchodního a mezinárodního práva soukromého; proděkan (1995-2001) a děkan (2001-2004) právnické fakulty univerzity v Lublani; autor četných právních publikací; honorární soudce a předseda senátu pracovního soudu v Lublani (1975-1986); předseda sportovního tribunálu Slovinska (1978-1986); předseda burzovní rozhodčí komory v Lublani; rozhodce rozhodčího soudu pojišťovací společnosti Triglav (1990-1998); rozhodce Jugoslávské obchodní komory (do roku 1991) a Slovinské obchodní komory (od roku 1991); rozhodce Mezinárodní obchodní komory v Paříži; soudce odvolacího soudu UEFA a FIFA; předseda Unie sdružení slovinských právníků (1993-2005); člen Asociace mezinárodního práva, Mezinárodního námořního výboru a dalších mezinárodních právních asociací; soudce Soudního dvora od 11. května 2004. 
Jiří Malenovský
Jiří Malenovský

narozen v roce 1950; doktor práv Univerzity Karlovy v Praze (1975); odborný asistent (1974-1990), proděkan (1989-1991) a vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva (1990-1992) Masarykovy univerzity v Brně; soudce Ústavního soudu ČSFR (1992); velvyslanec při Radě Evropy (1993-1998); předseda Výboru delegátů ministrů Rady Evropy (1995); vrchní ředitel na ministerstvu zahraničních věcí (1998-2000); předseda české a slovenské sekce Asociace mezinárodního práva (1999-2001); soudce Ústavního soudu (2000-2004); člen Legislativní rady (1998-2000); člen Stálého rozhodčího soudu v Haagu (od roku 2000); profesor v oboru mezinárodního práva veřejného na Masarykově univerzitě v Brně (2001); soudce Soudního dvora od 11. května 2004.

Egils Levits
Egils Levits

narozen v roce 1955; držitel diplomu v oboru právo a politických věd univerzity v Hamburku; vědecký spolupracovník na Právnické fakultě univerzity v Kielu; poradce lotyšského parlamentu pro otázky mezinárodního práva, ústavního práva a legislativní reformy; velvyslanec Lotyšska v Německu a Švýcarsku (1992-1993), v Rakousku, Švýcarsku a Maďarsku (1994-1995); místopředseda vlády a ministr spravedlnosti, pověřený řízením ministerstva zahraničních věcí (1993-1994); smírčí soudce Smírčího a rozhodčího soudu OBSE (od roku 1997); člen Stálého rozhodčího soudu (od roku 2001); v roce 1995 zvolen soudcem Evropského soudu pro lidská práva, znovu zvolen v roce 1998 a 2001; četné publikace v oblasti ústavního práva a správního práva, legislativní reformy a práva Společenství; soudce Soudního dvora od 11. května 2004.

Lars Bay Larsen
Lars Bay Larsen

narozen v roce 1953; diplom politických věd (1976), licencié en droit (diplom v oboru právo) (1983), univerzita v Kodani; úředník na ministerstvu spravedlnosti (1983-1985); lektor (1984-1991), poté přidružený profesor (1991-1996) rodinného práva na univerzitě v Kodani; vedoucí sekce Advokatsamfund (1985-1986); vedoucí oddělení (1986-1991) na ministerstvu spravedlnosti; člen advokátní komory (1991); vedoucí divize (1991-1995), vedoucí policejního odboru (1995-1999), vedoucí právního odboru (2000-2003) na ministerstvu spravedlnosti; zástupce Dánska ve Výboru K-4 (1995-2000), v Groupe central de Schengen (1996-1998) a v Europol Management Board (1998-2000); soudce u Højesteret (2003-2006); soudce Soudního dvora od 11. ledna 2006.

Eleanor Sharpston
Eleanor Sharpston

narozena v roce 1955; studia ekonomie, jazyků a práv na King’s College, Cambridge (1973–1977); asistentka a výzkumná pracovnice na Corpus Christi College, Oxford (1977–1980); členka advokátní komory (Middle Temple, 1980); barrister (1980–1987 a 1990–2005); referendářka u generálního advokáta, poté u soudce Sira Gordona Slynna (1987–1990); profesorka evropského práva a práva srovnávacího (Director of European Legal Studies) na University College London (1990–1992); profesorka (Lecturer) na právnické fakultě (1992–1998), poté přidružená profesorka (Affiliated Lecturer) (1998–2005) na univerzitě v Cambridge; Fellow of King’s College, Cambridge (1992-2010) ; Emeritus Fellow of King’s College, Cambridge (od roku 2011); přidružená profesorka a výzkumná pracovnice (Senior Research Fellow) v Centre for European Legal Studies na univerzitě v Cambridge (1998–2005); Queen’s Counsel (1999); Bencher of Middle Temple (2005); Honorary Fellow of Corpus Christi College, Oxford (2010); LL.D (h.c.) Glasgow (2010) a Nottingham Trent (2011); generální advokátka Soudního dvora od 11. ledna 2006.

Paolo Mengozzi
Paolo Mengozzi

narozen v roce 1938; profesor mezinárodního práva a vedoucí katedry Jeana Monneta práva Evropských společenství univerzity v Bologni; doktor honoris causa univerzity Carlos III v Madridu; hostující profesor při univerzitách Johnse Hopkinse (Bologna Center), St. Johns (New York), Georgetown, Paris-II, Georgia (Atény) a Mezinárodního univerzitního institutu (Lucemburk); koordinátor programu European Business Law Pallas Program, organizovaného při univerzitě v Nimègue; člen poradního výboru Komise Evropských společenství pro veřejné zakázky; zástupce státního tajemníka pro průmysl a obchod u příležitosti půlročního italského předsednictví Radě; člen poradní přípravné skupiny Evropských společenství pro Mezinárodní obchodní organizaci (WTO) a ředitel zasedání výzkumného centra akademie mezinárodního práva v Haagu, věnovaného WTO, v roce 1997; soudce Soudu prvního stupně od 4. března 1998 do 3. května 2006; generální advokát Soudního dvora od 4. května 2006.

Yves Bot
Yves Bot

narozen v roce 1947; diplom právnické fakulty v Rouenu; doktor práv (univerzita Paříž II Panthéon-Assas); hostující profesor na právnické fakultě v Le Mans; státní zástupce, poté první státní zástupce na státním zastupitelství v Le Mans (1974-1982); státní zástupce u tribunal de grande instance de Dieppe (okresní soud v Dieppe) (1982-1984); zastupující státní zástupce u tribunal de grande instance de Strasbourg (okresní soud ve Štrasburku) (1984-1986); státní zástupce u tribunal de grande instance de Bastia (okresní soud v Bastii) (1986-1988); generální advokát u cour d'appel de Caen (odvolací soud v Caen) (1988-1991); státní zástupce u tribunal de grande instance du Mans (okresní soud v Le Mans) (1991-1993); vysoký úředník na ministerstvu spravedlnosti pověřený zvláštními úkoly pro ministra (1993-1995); státní zástupce u tribunal de grande instance de Nanterre (okresní soud v Nanterre) (1995-2002); státní zástupce u tribunal de grande instance de Paris (okresní soud v Paříži) (2002-2004); hlavní státní zástupce u cour d'appel de Paris (odvolací soud v Paříži) (2004-2006); generální advokát Soudního dvora od 7. října 2006.

Jean-Claude Bonichot
Jean-Claude Bonichot

narozen v roce 1955; licencié en droit (bakalář práv) na univerzitě v Metách, diplom Institut d’études politiques de Paris (Institut politických věd v Paříži), bývalý žák École nationale d’administration (Národní škola správní); zpravodaj (1982–1985), vládní komisař (1985–1987 a 1992–1999); přísedící (1999–2000); předseda šestého podsenátu senátu pro sporné věci (2000–2006) Conseil d'État (Nejvyšší správní soud); referendář u Soudního dvora (1987–1991); ředitel kabinetu ministra práce, zaměstnanosti a odborného vzdělávání, poté ředitel kabinetu státního ministra, ministra pro veřejnou službu a modernizaci správy (1991–1992); vedoucí právní mise Conseil d'État u Caisse nationale d’assurance maladie des travailleurs salariés (Národní zaměstnanecká zdravotní pojišťovna) (2001–2006); hostující profesor na univerzitě v Metách (1988–2000), poté na univerzitě v Paříži I Panthéon-Sorbonne (od roku 2000); autor četných publikací o správním právu, právu Společenství a evropském právu lidských práv; zakladatel a předseda redakčního výboru Bulletin de jurisprudence de droit de l’urbanisme (Právní bulletin pro právo urbanismu), spoluzakladatel a člen redakčního výboru Bulletin juridique des collectivités locales (Právní bulletin pro místní celky), předseda vědeckého výboru pro výzkum týkající se institucí a práva urbanismu a bydlení; soudce Soudního dvora od 7. října 2006.

Thomas von Danwitz
Thomas von Danwitz

narozen v roce 1962; studia v Bonnu, v Ženevě a v Paříži; státní zkouška v oboru právo (1986 a 1992); doktor práv (univerzita v Bonnu, 1988); mezinárodní diplom v oboru veřejné správy [École nationale d'administration, (Národní škola správní), 1990]; habilitován (univerzita v Bonnu, 1996); profesor německého veřejného práva a práva evropského (1996–2003), děkan právnické fakulty na univerzitě v Ruhr, Bochum (2000–2001); profesor německého veřejného práva a práva evropského (univerzita v Kolíně, 2003–2006); ředitel institutu pro veřejné právo a správní vědu (2006); hostující profesor na Fletcher School of Law and Diplomacy (2000), univerzitě Françoise Rabelaise (Tours, 2001–2006) a na univerzitě v Paříži I Panthéon-Sorbonne, (2005–2006); doktor honoris causa univerzity Françoise Rabelaise (Tours, 2010); soudce Soudního dvora od 7. října 2006.

Alexander Arabadjiev
Alexander Arabadjiev

narozen v roce 1949; studium práv (univerzita svatého Klimenta Ochridského, Sofie); soudce u soudu prvního stupně v Blagoevgradu (1975-1983); soudce krajského soudu v Blagoevgradu (1983-1986); soudce Nejvyššího soudu (1986-1991); soudce Ústavního soudu (1991-2000); člen Evropské komise pro lidská práva (1997-1999); člen Evropského konventu o budoucnosti Evropy (2002-2003); poslanec (2001-2006); pozorovatel u Evropského parlamentu; soudce Soudního dvora od 12. ledna 2007.

Camelia Toader
Camelia Toader

narozena v roce 1963; licenciée en droit (diplom v oboru právo) (1986), doktorka práv (1997) (univerzita v Bukurešti); justiční čekatelka u soudu prvního stupně v Buftea (1986-1988); soudkyně u soudu prvního stupně 5. obvodu v Bukurešti (1988-1992); členka advokátní komory v Bukurešti (1992); lektorka (1992-2005), poté od roku 2005 profesorka občanského práva a evropského smluvního práva na univerzitě v Bukurešti; několik doktorandských a výzkumných studií na institutu Maxe Plancka pro mezinárodní právo soukromé v Hamburku (mezi lety 1992 a 2004); vedoucí odboru pro evropskou integraci na ministerstvu spravedlnosti (1997-1999); soudkyně Nejvyššího soudu (1999-2007); hostující profesorka na univerzitě ve Vídni (2000 a 2011); vyučující práva Společenství na Národní justiční akademii (2003 a 2005-2006); členka redakční rady několika právních časopisů; od roku 2010 přidružená členka Mezinárodní akademie pro srovnávací právo, emeritní vědecká pracovnice centra pro studium evropského práva na institutu právního výzkumu rumunské akademie; soudkyně Soudního dvora od 12. ledna 2007.

Marek Safjan
Marek Safjan

narozen v roce 1949; doktor práv (univerzita ve Varšavě, 1980); doktor právních věd (univerzita ve Varšavě, 1990); řádný profesor práva (1998); ředitel institutu občanského práva na univerzitě ve Varšavě (1992-1996); prorektor univerzity ve Varšavě (1994-1997); generální tajemník polské sekce Sdružení přátel francouzské právní kultury založeného Henrim Capitantem (1994-1998); zástupce Polska ve výboru pro bioetiku Rady Evropy (1991-1997); předseda vědecké rady Institutu spravedlnosti (1998); soudce Ústavního soudu (1997-1998), poté předseda téhož soudu (1998-2006); člen Mezinárodní akademie srovnávacího práva (od roku 1994) a její místopředseda (od roku 2010), člen Mezinárodního sdružení pro právo, etiku a vědu (od roku 1995), člen polského helsinského výboru; člen Polské akademie umění a literatury; vyznamenání za zásluhy udělené generálním tajemníkem Rady Evropy (2007); autor četné řady publikací v oblasti občanského práva, lékařského práva a evropského práva; doktor honoris causa European University Institute (2012); soudce Soudního dvora od 7. října 2009.

Daniel Šváby
Daniel Šváby

narozen v roce 1951; doktor práv (univerzita v Bratislavě); soudce obvodního soudu v Bratislavě; soudce odvolacího soudu u občanskoprávního senátu a místopředseda Městského soudu v Bratislavě; člen odboru občanského a rodinného práva právního institutu ministerstva spravedlnosti; dočasně přidělený soudce obchodního kolegia Nejvyššího soudu; člen Evropské komise pro lidská práva (Štrasburk); soudce Ústavního soudu (2000-2004); soudce Soudu prvního stupně od 12. května 2004 do 6. října 2009; soudce Soudního dvora od 7. října 2009.

Maria Berger
Maria Berger

narozena v roce 1956; studium práv a ekonomie (1975-1979), doktorka práv; asistentka a lektorka na Institutu pro veřejné právo a politické vědy na univerzitě v Insbrucku (1979-1984); rada na spolkovém ministerstvu vědy a výzkumu, naposledy ve funkci zástupkyně vedoucího oddělení (1984-1988); pověřená otázkami EU v Úřadu spolkového kancléře (1988-1989); ředitelka Odboru evropské integrace Úřadu spolkového kancléře (příprava na přistoupení Rakouska k Evropské unii) (1989-1992); ředitelka na Kontrolním úřadu ESVO v Ženevě a Bruselu (1993-1994); proděkanka Donau-Universität v Krems (1995-1996); poslankyně Evropského parlamentu (listopad 1996 - leden 2007 a prosinec 2008 - červenec 2009) a členka právního výboru; náhradnice v evropském Konventu o budoucnosti Evropy (únor 2002 - červenec 2003); členka městské rady v Perg (září 1997 - září 2009); spolková ministryně spravedlnosti (leden 2007 - prosinec 2008); publikační činnost na různá témata evropského práva; emeritní profesorka evropského práva na Vídeňské univerzitě; emeritní členka senátu Innsbrucké univerzity; soudkyně Soudního dvora od 7. října 2009.

Alexandra (Sacha) Prechal
Alexandra (Sacha) Prechal

narozena v roce 1959; studia práv (univerzita v Groningenu, 1977-1983); doktorka práv (univerzita v Amsterodamu, 1995); odborná asistentka právnické fakulty v Maastrichtu (1983-1987); referendářka Soudního dvora Evropských společenství (1987-1991); lektorka na Institutu Europa právnické fakulty univerzity v Amsterodamu (1991-1995); profesorka evropského práva na právnické fakultě univerzity v Tilburgu (1995-2003); profesorka evropského práva na právnické fakultě univerzity v Utrechtu a členka správní rady Institutu Europa univerzity v Utrechtu (od roku 2003); členka redakčních výborů několika národních a mezinárodních právnických časopisů; autorka četných publikací; členka nizozemské Královské akademie věd; soudkyně Soudního dvora od 10. června 2010.

Egidijus Jarašiūnas
Egidijus Jarašiūnas

narozen v roce 1952; držitel diplomu v oboru právo univerzity ve Vilniusu (1974-1979); doktor právních věd Litevské právní akademie (1999), advokát litevské advokátní komory (1979-1990); poslanec Nejvyšší rady (Parlamentu) Litevské republiky (1990-1992), poté člen Seimas (Parlamentu) Litevské republiky a člen Komise státu a práva (1992-1996); soudce Ústavního soudu Litevské republiky (1996-2005), poté poradce předsedy Ústavního soudu Litvy (od roku 2006); asistent na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Mykolase Romerise (1997-2000), poté přidružený profesor (2000-2004) a následně profesor (od roku 2004) na uvedené fakultě a konečně vedoucí této katedry (2005-2007); děkan právnické fakulty Univerzity Mykolase Romerise (2007-2010); člen Benátské komise (2006-2010); signatář aktu ze dne 11. března 1990 o obnovení nezávislosti Litvy; autor řady právních publikací; soudce Soudního dvora od 6. října 2010.

Carl Gustav Fernlund
Carl Gustav Fernlund

narozen v roce 1950; diplom v oboru právo na univerzitě v Lundu (1975); vedoucí soudní kanceláře soudu prvního stupně v Landskroně (1976–1978); přísedící odvolacího správního soudu (1978–1982); zastupující soudce odvolacího správního soudu (1982); právní poradce stálého ústavního výboru švédského parlamentu (1983–1985); právní poradce na ministerstvu financí (1985–1990); ředitel odboru daně z příjmů fyzických osob ministerstva financí (1990–1996); ředitel odboru spotřební daně ministerstva financí (1996–1998); finanční poradce stálého zastoupení Švédska při Evropské unii (1998–2000); generální ředitel pro právní věci oddělení daní a cel ministerstva financí (2000–2005); soudce Nejvyššího správního soudu (2005–2009); předseda správního odvolacího soudu v Göteborgu (2009–2011); soudce Soudního dvora od 6. října 2011.

José Luís da Cruz Vilaça
José Luís da Cruz Vilaça

narozen v roce 1944; držitel diplomu v oboru právo a v oboru politické ekonomie univerzity v Coimbře ; doktor ekonomických věd (v oboru mezinárodní ekonomie) (Univerzita Paříž I - Panthéon Sorbonne) ; výkon základní vojenské služby na ministerstvu námořního loďstva (útvar soudnictví, 1969-1972); profesor na katolické univerzitě Nova v Lisabonu; dříve profesor na univerzitě v Coimbře a na univerzitě Lusíada v Lisabonu (ředitel Institutu evropských studií); člen portugalské vlády (1980-1983): státní tajemník ministerstva vnitra, úřadu předsedy vlády a státní tajemník pro evropské záležitosti; poslanec v portugalském parlamentu, místopředseda skupiny křesťanských demokratů; generální advokát u Soudního dvora (1986-1988); předseda Soudu prvního stupně Evropských společenství (1989-1995); advokát u advokátní komory v Lisabonu, specialista na evropské právo a právo hospodářské soutěže (1996-2012); člen debatní skupiny k budoucnosti soudního systému Evropských společenství „Groupe Due" (2000); předseda disciplinární komise Evropské komise (2003-2007); předseda Portugalského sdružení pro evropské právo (od roku 1999); soudce Soudního dvora od 8. října 2012.

Melchior Wathelet
Melchior Wathelet

narozen v roce 1949; licencié en droit (magistr práv) a licencié en sciences économiques (magistr hospodářských věd) (univerzita v Lutychu, Belgie); Master of Laws (Harvard University, Spojené státy americké); doctor honoris causa (univerzita Paris Dauphine); profesor evropského práva na univerzitě v Lovani (Belgie) a na univerzitě v Lutychu; poslanec (1977 -1995); státní tajemník, ministr a předseda vlády regionu Valonsko (1980-1988); místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a ministr středních tříd (1988-1992); místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a ministr hospodářských věcí (1992-1995); místopředseda vlády, ministr národní obrany (1995); starosta Verviers (1995); soudce Soudního dvora Evropských společenství (1995-2003); právní poradce, poté advokát (2004-2012); ministre d'État (honorární člen královské rady) (2009-2012); generální advokát Soudního dvora od 8. října 2012.

Christopher Vajda
Christopher Vajda

narozen v roce 1955; vysokoškolský diplom v oboru právo na univerzitě v Cambridge; licence (magistr) se zaměřením na evropské právo na svobodné univerzitě v Bruselu (s vyznamenáním); člen advokátní komory Anglie a Walesu (Gray's Inn, od roku 1979); barrister (1979-2012); člen advokátní komory Severního Irska (od roku 1996); Queen's Counsel (1997); bencher u Gray's Inn (2003); recorder u Crown Court (2003-2012); pokladník United Kingdom Association for European Law (2001-2012); přispěvatel do díla European Community Law of Competition (Bellamy & Child, 3. až 6. vyd.); soudce Soudního dvora od 8. října 2012.

Nils Wahl
Nils Wahl

narozen v roce 1961; doktor práv, univerzita ve Stockholmu (1995); hostující profesor (docent) a vedoucí katedry Jeana Monneta pro evropské právo (1995); profesor evropského práva, univerzita ve Stockholmu (2001); generální ředitel vzdělávací nadace (1993-2004); předseda švédského sdružení pro studium práva Společenství (Nätverket för europarättslig forskning) (2001-2006); člen Rady pro otázky hospodářské soutěže (Rådet för konkurrensfrågor) (2001-2006); soudce Tribunálu od 7. října 2006 do 28. listopadu 2012; generální advokát Soudního dvora od 28. listopadu 2012. 

Siniša Rodin
Siniša Rodin

Narozen v roce 1963; doktor práv (univerzita v Záhřebu, 1995); L. L. M. (University of Michigan Law School, 1992); Fulbright Fellow a Visiting Scholar na Harvard Law School (2001-2002); asistent, poté docent a profesor na právnické fakultě univerzity v Záhřebu od roku 1987; vedoucí katedry Jeana Monneta od roku 2006 a vedoucí katedry Jeana Monneta ad personam od roku 2011; hostující profesor na Cornell Law School (2012); člen chorvatské komise pro ústavní reformu, předseda pracovní skupiny pro přistoupení k Unii (2009-2010); člen chorvatského vyjednávacího týmu pro přistoupení Chorvatska k Unii (2006-2011); autor mnoha publikací; soudce Soudního dvora od 4. července 2013.

François Biltgen
François Biltgen

narozen v roce 1958; titul maîtrise en droit (1981) a diplôme d'études appronfondies (DEA) na Université de droit, d'économie et de sciences sociales, Paris II (1982); diplom na Institut d'études politiques v Paříži (1982); advokát zapsaný v lucemburské advokátní komoře (1987 1999); člen Poslanecké sněmovny (1994 1999); člen zastupitelstva města Esch-sur-Alzette (1987 1999); radní města Esch-sur-Alzette (1997 1999); zastupující člen lucemburské delegace u Výboru regionů Evropské unie (1994 1999); ministr práce a zaměstnanosti, ministr pro náboženské otázky, ministr pro vztahy s Parlamentem, pověřený ministr pro komunikace (1999 2004); ministr práce a zaměstnanosti, ministr pro náboženské otázky, ministr kultury, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu (2004 2009); ministr spravedlnosti, ministr pro veřejnou službu a správní reformu, ministr vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, ministr pro komunikaci a sdělovací prostředky, ministr pro náboženské otázky (2009 2013); spolupředseda ministerské konference pro Boloňský proces v letech 2005 a 2009; spolupředseda ministerské konference Evropské vesmírné agentury (2012 2013); soudce Soudního dvora od 7. října 2013.

Küllike Jürimäe
Küllike Jürimäe

narozena v roce 1962; držitelka diplomu v oboru právo univerzity v Tartu (1981–1986); asistentka státního zástupce v Tallinnu (1986–1991); držitelka diplomu Estonské diplomatické školy (1991–1992); právní poradkyně (1991–1993) a vrchní rada hospodářské a průmyslové komory (1992–1993); soudkyně odvolacího soudu v Tallinnu (1993–2004); European Master v oboru lidská práva a demokratizace, univerzity v Padově a v Nottinghamu (2002–2003); soudkyně Tribunálu od 12. května 2004 do 23. října 2013.; soudkyně Soudního dvora od 23. října 2013.

Maciej Szpunar
Maciej Szpunar

narozen v roce 1971; diplom v oboru právo získal na Slezské univerzitě a v Collège d'Europe v Brugách; doktor práv (2000); docent právních věd (2009); profesor práva (2013); hostující profesor na Jesus College, Cambridge (1998), na univerzitě v Lutychu (1999) a na Evropském univerzitním institutu ve Florencii (2003); advokát (2001-2008), člen Výboru pro mezinárodní právo soukromé komise pro kodifikaci soukromého práva na Ministerstvu spravedlnosti (2001-2008); člen vědeckého výboru Akademie evropského práva v Trevíru (od roku 2008); člen pracovní skupiny pro platné komunitární právo soukromé „Acquis Group" (od roku 2006); státní podtajemník na Úřadu pro evropskou integraci (2008-2009), poté na Ministerstvu zahraničních věcí (2010-2013); místopředseda vědeckého výboru Justičního institutu; zmocněnec polské vlády v řadě právních věcí projednávaných soudy Evropské unie; vedoucí polské delegace při jednáních o Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii; člen redakční rady několika právnických časopisů; autor řady publikací v oblasti evropského práva a mezinárodního práva soukromého; generální advokát Soudního dvora od 23 října 2013.

Constantinos Lycourgos
Constantinos Lycourgos

narozen v roce 1964; diplom z postgraduálního studia (diplôme d'études approfondies) v oboru právo Společenství (1987), doktor práv na Université Panthéon-Assas (1991); přednášející v centru celoživotního vzdělávání při Université Panthéon-Assas; přijat do kyperské advokátní komory (1993); zvláštní poradce pro evropské záležitosti ministra zahraničních věcí Kypru (1996-1999); člen vyjednávací skupiny pro přistoupení Kypru k Evropské unii (1998-2003); poradce pro oblast unijního práva v úřadu právní služby Kyperské republiky (1999-2002); člen řecko-kyperských delegací při vyjednávání o celkovém řešení kyperského problému (2002-2014); hlavní právní referent (2002-2007) a poté hlavní právní poradce Kyperské republiky (2007-2014) a ředitel odboru evropského práva v úřadu právní služby Kyperské republiky (2003-2014); zmocněnec kyperské vlády před soudy Evropské unie (2004-2014); člen správní rady Evropské organizace pro veřejné právo (Atény, Řecko) od roku 2013; soudce Soudního dvora od 8. října 2014.

Manuel Campos Sánchez-Bordona
Manuel Campos Sánchez-Bordona

narozen v roce 1950; diplom v oboru právo z Univerzity v Seville a Granadě (1967-1972); státní zástupce u soudů v Palmě de Mallorca a v Seville (1977-1982); soudce správního senátu Nejvyššího soudu Andalusie, Národního soudu a Nejvyššího soudu Kanárských ostrovů (1982-1989); předseda správního senátu Nejvyššího soudu Kantábrie (1989-1994); referendář Soudního dvora Evropských společenství (1995-1999); člen správní rady Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe) (2006-2014); člen ústřední volební komise (2012-2015); soudce správního senátu Nejvyššího soudu Španělska (1999-2015); generální advokát Soudního dvora od 7. října 2015.

Michail Vilaras
Michail Vilaras

narozen v roce 1950; diplom v oboru právo na Athénské univerzitě (1973); diplôme d'études approfondies (DEA) v oboru sociální právo na univerzitě Paris II Panthéon-Sorbonne (1977); advokát (1974-1980); národní odborník v právní službě Komise Evropských společenství (1988-1990); následně vrchní rada v generálním ředitelství „Zaměstnanost, průmyslové vztahy a sociální záležitosti“ (1990-1994); auditor, právní poradce a od roku 1999 člen Státní rady Řecké republiky; přidružený člen Zvláštního nejvyššího soudu Řecké republiky; člen řecké Ústřední legislativní rady (1996-1998); ředitel právního odboru úřadu vlády Řecké republiky (1996-1998); soudce Tribunálu Evropské unie (1998-2010, předseda senátu od roku 2004 do roku 2010); člen Nejvyšší soudcovské rady pro správní soudnictví (2011-2012); člen Zvláštního soudu příslušného ve věcech odměňování soudců a Zvláštního soudu příslušného ve věcech odpovědnosti soudců (2013-2014); člen konzultativní skupiny odborníků, kteří se vyslovují k vybíraným kandidátům na funkci soudců Evropského soudu pro lidská práva (2014-2015); člen výboru příslušného k vydávání stanoviska ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (2012-2015); vyučující v oboru evropské právo na École nationale de la magistrature (1995-1996 a 2012-2015); soudce Soudního dvora od 7. října 2015.

Eugene Regan
Eugene Regan

narozen v roce 1952; titul magistr politických a ekonomických věd (1974) a magistr v oboru politická ekonomie (1975) získaný na Univerzitě v Dublinu; magistr v oboru mezinárodní právo a srovnávací právo na Svobodné univerzitě v Bruselu (1979), barrister u Kings Inns v Dublinu (1985), hospodářský analytik pro Irish Farmers' Association v Dublinu (1975-1976); ředitel kanceláře Irish Farmers' Association při Evropském hospodářském společenství (1976-1979); výkonný ředitel Irish Meat Exporters Association (1980-1984); politický poradce komisaře Petera Sutherlanda (1985-1988); generální ředitel Agra Trading Ltd (1989-1995); barrister (1995-2005) a Senior Counsel barrister (od roku 2005); člen Seanad (horní komora Irského parlamentu) (2007-2011); předseda Skupiny advokátů a vedoucí projektu Skupina „Justice" při Institutu mezinárodních a evropských záležitostí (od roku 1998); soudce Soudního dvora od 7. října 2015.

Henrik Saugmandsgaard Øe
Henrik Saugmandsgaard Øe

narozen v roce 1964; titul magistr v oboru právo získaný na Univerzitě v Aarhusu (1991); magistr v oboru evropské právo na College of Europe v Bruggách (1993); vyučuje na univerzitě v Aarhusu (1991-1993) a Kodani (1999-2001); hostující profesor na Univerzitě v Kodani a na Univerzitě v Aalborgu (od roku 2008); zapsán u dánské advokátní komory (1995); referendář Soudu prvního stupně Evropských společenství (1994-1999); státní zástupce na státním zastupitelství v Kodani (1999-2000) a inspektor policejních okrsků (2004-2006); právní poradce zástupce dánského předsedy vlády při vyjednávání za účelem vypracování Listiny základních práv Evropské unie (1999-2000); vedoucí sekce Úřadu pro evropské právo (1999-2000); vedoucí odboru Úřadu pro evropské právo a lidská práva (2000-2001) a vedoucí odboru Úřadu pro vlastnické a obligační záležitosti při Ministerstvu spravedlnosti (2001-2006); veřejný ochránce práv spotřebitelů jmenovaný dánskou vládou (2006-2014); soudce Østre Landsret, Kodaň (2015); generální advokát Soudního dvora od 7. října 2015.

Michal Bobek
Michal Bobek

narozen v roce 1977; magistr v oboru právo a v oboru mezinárodní vztahy (Univerzita Karlova v Praze); diplom anglického práva a práva Evropské unie (Univerzita v Cambridge); Magister Juris (Univerzita v Oxfordu, St. Edmund Hall); doktor práv (Evropský univerzitní institut, Florencie); další studia na Svobodné univerzitě v Bruselu a na Univerzitě v Queenslandu (Austrálie); asistent předsedy Nejvyššího správního soudu České republiky (2005-2009), poté vedoucí Oddělení dokumentace a analytiky téhož soudu (2008-2009); složení odborné justiční zkoušky v České republice (2009); vyučující (2011-2012) a následně vědecký pracovník (2013-2016) Institutu evropského a srovnávacího práva Oxfordské univerzity; profesor College of Europe v Bruggách (2013-2015); člen senátu rozkladové komise České národní banky (2013-2015); nominován jako ad hoc soudce Evropského soudu pro lidská práva (2013-2015); spoluzakladatel a předseda České společnosti pro evropské a srovnávací právo; přednášková činnost a hostování na četných univerzitách v Evropě i v zámoří; autor řady publikací v oborech právo Evropské unie, lidská práva, (veřejné) srovnávací právo a teorie práva; generální advokát Soudního dvora od 7. října 2015.

Evgeni Tanchev
Evgeni Tanchev

narozen v roce 1952; diplom v oboru právo na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (1975); doktor práv (1979); vyučující (1977–1984), přednášející (1984–1990), následně jmenován profesorem na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (1990–2013); děkan právnické fakulty Univerzity Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (1988–1991); člen legislativní rady bulharského Národního shromáždění (1995–1997); vedoucí katedry Jeana Monneta na Nové bulharské univerzitě (2002–2005); předseda právní rady bulharského prezidenta (2002–2003); soudce (2003–2009), následně (2009–2012) předseda bulharského Ústavního soudu; vedoucí katedry ústavního práva na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii (2013–2016); člen (2006–2016) a místopředseda Benátské komise Rady Evropy (2013–2015); člen Ústavní rady bulharského veřejného ochránce práv (2015–2016); redaktor několika právních časopisů; autor řady právních publikací; generální advokát Soudního dvora od 19. září 2016.

Alfredo Calot Escobar
Alfredo Calot Escobar

narozen v roce 1961; licencié en droit (diplom v oboru právo) na univerzitě ve Valencii (1979-1984); obchodní analytik u Rady obchodních komor Valencijského autonomního společenství (1986); právník lingvista u Soudního dvora (1986-1990); právník revizor u Soudního dvora (1990-1993); rada na odboru tisku a informací Soudního dvora (1993-1995); rada na sekretariátu institucionálního výboru Evropského parlamentu (1995-1996); atašé vedoucího kanceláře Soudního dvora (1996-1999); referendář u Soudního dvora (1999-2000); vedoucí španělského překladatelského oddělení Soudního dvora (2000-2001); ředitel, poté generální ředitel překladatelské služby Soudního dvora (2001-2010); vedoucí kanceláře Soudního dvora od 7. října 2010.

.