Kasační opravný prostředek podaný dne 28. dubna 2020 Maďarskem proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. února 2020 ve věci T-505/18, Maďarsko v. Evropská komise
(Věc C-185/20 P)
Jednací jazyk: maďarština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-505/18 ze dne 12. února 2020;
zrušil částečně prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/873 ze dne 13. června 2018, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a to část týkající se Maďarska, která vylučuje z financování Unií podpory poskytnuté seskupením producentů, která disponují kvalifikovaným uznáním;
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Maďarská vláda uvádí na podporu svého kasačního opravného prostředku v zásadě dvě tvrzení, která jsou v souladu s kritérii vyplývajícími s judikatury Soudního dvora.
Zaprvé, pokud jde o první důvod její žaloby, uvádí, že Tribunál nezohlednil řádně argumenty uvedené Maďarskem a vyložil nesprávně argumenty uvedené v žalobě a přednesené na jednání. Tribunál do jisté míry zjednodušil argument Maďarska, že přeměna na kvalifikované seskupení producentů vyžaduje zásadní přeměnu seskupení producentů a případně změnu jeho složení. Je-li podpora přiznána seskupení, které nabylo formy kvalifikovaného seskupení producentů, není přiznána původnímu seskupení, nýbrž novému subjektu, který rovněž splňuje cíle stanovené v nařízení (usnadnit vytváření a administrativní fungování seskupení producentů). Tribunál na tento argument neodpověděl po věcné stránce a nezkoumal vztah mezi kvalifikovanými seskupeními producentů a seskupeními producentů.
Zadruhé, pokud jde o druhý žalobní důvod maďarské vlády, dopustil se Tribunál také nesprávného právního posouzení, které způsobilo vážné porušení jejích procesních práv. Odůvodnění napadeného rozsudku je zjevně nedostačující, pokud jde o právní jistotu, patřící k druhému žalobnímu důvodu, a o argument uvedený podle Tribunálu až dodatečně, na jednání, a Tribunál se v zásadě omezil na čistě deklaratorní konstatování jeho stanoviska bez jakéhokoliv odůvodnění.
Tribunál měl přezkoumat období, na které se vztahuje vyloučení, a vyložit za tím účelem čl. 52 odst. 4 písm. c) a b) nařízení (EU) č. 1306/20131 , i když měl za to, že maďarská vláda neodůvodnila řádně souvislost mezi touto otázkou a druhým žalobním důvodem, včetně souvislosti se zásadou právní jistoty. Tribunál však v tomto ohledu vyložil unijní právo, konkrétně čl. 52 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 nesprávně, když toto ustanovení nepovažoval za otázku, kterou je třeba posoudit z úřední povinnosti.
Maďarská vláda konečně na závěr své argumentace ke druhému důvodu uvádí několik dodatečných poznámek ohledně porušení zásady proporcionality.
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).