Language of document : ECLI:EU:F:2009:21

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

10. března 2009

Věc F-100/07

Kyriakos Tsirimiagos

v.

Výbor regionů Evropské unie

„Veřejná služba – Úředníci – Odměňování – Převod části odměn mimo stát zaměstnání – Článek 17 odst. 2 písm. b) přílohy VII starého služebního řádu – Účet stavebního spoření – Vydání bezdůvodného obohacení – Podmínky – Protiprávnost převodů – Zjevná protiprávnost“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se K. Tsirimiagos domáhá, aby bylo zrušeno rozhodnutí Výboru regionů ze dne 21. listopadu 2006, jehož cílem je získat zpět podle článku 85 služebního řádu částky, které mu byly vyplaceny na základě uplatnění opravného koeficientu na část odměn převáděnou do Francie od dubna 2004 do května 2005, tedy částky ve výši 2120,16 eur, dále aby bylo v případě potřeby zrušeno rozhodnutí ze dne 21. června 2007, kterým byla zamítnuta jeho stížnost, v rozsahu, v němž toto rozhodnutí potvrzuje navrácení částky ve výši 2038,61 eur, a konečně aby bylo Výboru regionů uloženo zaplatit částku strženou z jeho odměny ve výši 2038,61 eur.

Rozhodnutí: Rozhodnutí Výboru regionů ze dne 21. listopadu 2006, ve znění rozhodnutí ze dne 21. června 2007, se zrušuje v části, ve které nařizuje vrácení částek vyplývajících z uplatnění opravného koeficientu na převody prováděné žalobcem na účet stavebního spoření od dubna 2004 do května 2005 v celkové výši 15 300 eur. Výboru regionů se ukládá povinnost refundovat žalobci částku strženou z jeho odměny a odpovídající uplatnění opravného koeficientu na převody prováděné ve prospěch jeho účtu stavebního spoření od dubna 2004 do května 2005 v celkové výši 15 300 eur, navýšenou o úroky z prodlení; tyto úroky se uplatní na dobu od data stržení částky do jejího skutečného vyplacení v sazbě stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní repo operace a použitelné v průběhu daného období, zvýšené o dva body. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Výbor regionů ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada poloviny nákladů řízení žalobce. Žalobce ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Zpráva administrativy, kterou informuje dotyčnou osobu o svém záměru požadovat vydání bezdůvodného obohacení při neexistenci uspokojivého vysvětlení nebo doplňujícího dokladu poskytnutého dotyčnou osobou – Vyloučení

(Služební řád úředníků, čl. 90 a 91)

2.      Úředníci – Vydání bezdůvodného obohacení – Podmínky – Zjevně chybná platba – Znalost dotyčné osoby – Převod části odměn úředníka mimo stát zaměstnání za účelem financování účtu stavebního spoření

(Služební řád úředníků, čl. 85 ; příloha VII, čl. 17 odst. 2)

3.      Úředníci – Žaloba – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Náhrada majetkové újmy, kterou úředník utrpěl v důsledku protiprávního stržení určité částky – Refundace – Přiznání úroků z prodlení

(Služební řád úředníků, čl. 91 odst. 1)

1.      Zprávu administrativy, kterou informuje úředníka o svém záměru požadovat při neexistenci uspokojivého vysvětlení nebo doplňujícího dokladu poskytnutého tímto úředníkem vrácení některých bezdůvodně vyplacených částek a která neuvádí ani výši případných částek, ani způsoby vrácení nelze považovat za akt nepříznivě zasahující do právního postavení úředníka, neboť přímo a bezprostředně neovlivňuje jeho zájmy tím, že by podstatným způsobem měnila jeho právní postavení, ani nepředstavuje zaujetí konečného postoje administrativy. Taková zpráva navíc dotyčné osobě v žádném případě neumožňuje posoudit vhodnost jejího zpochybnění podáním stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(viz body 41 a 42)

2.      Z článku 85 služebního řádu vyplývá, že vydání bezdůvodného obohacení podléhá dvěma kumulativním podmínkám, z nichž první spočívá v protiprávnosti platby, o jejíž navrácení správní úřad usiluje, a druhá spočívá ve znalosti protiprávnosti ze strany úředníka nebo v konstatování, že dotčená protiprávnost je natolik zřejmá, že musela být úředníkovi známa.

I za předpokladu, že by čl. 17 odst. 2 přílohy VII služebního řádu, ve znění před vstupem v platnost nařízení č. 723/2004, kterým se mění služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců, jenž úředníkovi umožňuje převést část svých odměn mimo stát zaměstnání za účelem úhrady nákladů vzniklých zejména v důsledku závazků, které pravidelně hradí mimo zemi, kde má sídlo jeho orgán, nebo mimo zemi, kde plní své služební povinnosti, nebyl použitelný, pokud je převod určen k financování účtu stavebního spoření uznaného jako takového právními předpisy členského státu, není protiprávnost takové platby natolik zřejmá, aby musela být úředníkovi známa, zejména pokud znění použitelných předpisů neumožňuje dát jasnou a jednoznačnou odpověď na otázku použitelnosti tohoto ustanovení na takový převod a chování příslušných útvarů mohlo u dotyčné osoby rozumně vyvolat dojem, že se přiklání k použitelnosti tohoto ustanovení.

Naproti tomu i za předpokladu, že převod na účet stavebního spoření spadá do věcné působnosti čl. 17 odst. 2 přílohy VII služebního řádu, ve výše uvedeném znění, může být takový převod proveden pouze do maximální výše tohoto účtu, jak je stanovena vnitrostátními právními předpisy. Převod části odměn úředníka za účelem financování stavebního spoření přesahující uvedenou maximální výši nelze tedy v žádném případě považovat za platný. Takovou protiprávnost je třeba považovat za zřejmou v případě úředníka, jenž má zkušenosti v oblasti práva veřejné služby Společenství.

(viz body 55, 60, 61, 64, 66, 70, 74 a 75)

3.      Soud pro veřejnou službu Společenství, který má pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci ve sporech majetkoprávní povahy, je oprávněn nařídit, aby byla žalobci jako náhrada majetkové újmy vrácena částka, kterou správní úřad neoprávněně požadoval, včetně úroků z prodlení od data stržení částky do jejího skutečného vyplacení.

(viz body 79 a 80)

Odkazy:

Soud prvního stupně : 18. září 2002, Puente Martín v. Komise, T-29/01, Recueil FP s. I‑A‑157 a II‑833, bod 88 ; 9. července 2003, Efthymiou v. Komise, T-22/01, Recueil FP s. I‑A‑177 a II‑891, bod 45

Soud pro veřejnou službu : 16. ledna 2007, Borbély v. Komise, F‑126/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 73