Language of document : ECLI:EU:F:2007:207

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

22. listopadu 2007

Věc F-110/06

José María Carpi Badía

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Prioritní body – Neúplný osobní spis – Neuvedení prioritních bodů v informatizovaném spisu pro účely povyšování ,Sysper 2‘ – Technická závada – Výbor pro povyšování A* – Přiznání nižšího počtu bodů, než bylo navrhováno nadřízenými“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se J. M. Carpi Badía domáhá zrušení rozhodnutí Komise, jímž mu byl udělen počet prioritních bodů, který nepostačoval k tomu, aby mu umožnil povýšení v rámci hodnotícího období pro povýšení 2005, a rozhodnutí nepovýšit jej v rámci uvedeného období pro povýšení, jakož i zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 6. června 2006, kterým byla zamítnuta jeho stížnost.

Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise, kterým se žalobci uděluje počet prioritních bodů, který nepostačuje k jeho povýšení v rámci hodnotícího období pro povýšení 2005, se zrušuje. Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků v rámci hodnotícího období pro povýšení 2005, zveřejněný v administrativních sděleních č. 85-2005 ze dne 23. listopadu 2005, se zrušuje v rozsahu, v němž neobsahuje jméno žalobce. Komise ponese náklady řízení žalobce, jakož i vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Systém povyšování zavedený Komisí – Uzavření hodnotícího období pro povýšení aktem obsahujícím rozhodnutí, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků, a rozhodnutí, kterým se stanoví body udělené úředníkům – Samostatná rozhodnutí, která mohou být předmětem různých žalob nebo jediné žaloby

(Služební řád, články 45, 90 a 91)

2.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh

(Služební řád, článek 45)

1.      V rámci systému povyšování zavedeného interním předpisem Komise, ve kterém má konečný akt, kterým se ukončuje hodnotící období pro povýšení, komplexní povahu v tom smyslu, že zahrnuje dvě různá rozhodnutí, a sice rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým se stanoví seznam povýšených, a rozhodnutí uvedeného orgánu, kterým se stanoví celkový počet bodů úředníků, na němž se zakládá první rozhodnutí, toto rozhodnutí, kterým se stanoví celkový počet bodů, představuje samostatný akt, který může být jako takový napaden stížností, a případně soudní žalobou v rámci procesních prostředků upravených služebním řádem.

Úředník, který nebyl povýšen kvůli údajně nedůvodnému udělení nedostatečného počtu bodů pro dosažení hranice pro povýšení, však může svou žalobu směřovat jak proti rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým se stanoví celkový počet bodů, tak proti rozhodnutí, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků. Oba tyto akty lze sice od sebe právně odlišit a mohou být předmětem různých návrhových žádání směřujících ke zrušení, je však jisté, že v případě odmítnutí povýšení spolu ve skutečnosti úzce souvisejí, neboť posledně uvedený akt nezbytně souvisí s celkovým počtem bodů uděleným úředníkovi s ohledem na hranici pro povýšení.

(viz body 32 a 33)

2.      V rámci systému povyšování zavedeného Komisí představuje skutečnost, že v důsledku technické závady není jméno úředníka uvedeno v počítačově vypracovaném seznamu pro povýšení jeho generálního ředitelství, užívaném generálním ředitelem za účelem udělení prioritních bodů generálního ředitelství jeho úředníkům, vadu řízení postihující řádný průběh hodnotícího období pro povýšení. Aby však tato vada řízení mohla způsobit zrušení rozhodnutí, které bylo přijato později za účelem odstranění této vady a kterým se dotyčnému udělují prioritní body, jejichž počet je však nedostatečný pro to, aby mu zajistil povýšení, a rozhodnutí, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků, je třeba, aby bylo prokázáno, že v případě, kdyby k této vadě v průběhu řízení nedošlo, uvedená rozhodnutí by mohla mít jiný obsah.

Tak je tomu v případě, kdy se nezohlední případ dotyčného při stanovení formálních záměrů generálního ředitele jeho generálního ředitelství v oblasti udělování prioritních bodů, neboť toto stanovení představuje klíčovou etapu v řízení o povýšení, aniž by tato vada byla, třebaže to bylo možné, odstraněna právně dostačujícím způsobem tak, že výbor pro povyšování později udělí příslušný počet prioritních bodů. Taková vada totiž může poškodit zájmy dotyčného úředníka a narušit řízení o povýšení.

(viz body 91 až 95 a 102)

Odkazy:

Soudní dvůr: 23. dubna 1986, Bernardi v. Parlament, 150/84, Recueil, s. 1375, bod 28

Soud prvního stupně: 23. listopadu 1995, Benecos v. Komise, T‑64/94, Recueil FP, s. I‑A‑257 a II‑769, bod 80; 9. března 1999, Hubert v. Komise, T‑212/97, Recueil FP, s. I‑A‑41 a II‑185, bod 53; 13. července 2000, Hendrickx v. Cedefop, T‑87/99, Recueil FP, s. I‑A‑147 a II‑679, bod 64