Žaloba podaná dne 24. července 2020 – Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-341/20)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: F. Moro, A. Armenia, zmocněnkyně)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
určil, že Italská republika tím, že přiznala osvobození od spotřební daně z paliv používaných soukromými rekreačními plavidly jen v případě, že jsou tato plavidla předmětem smlouvy o pronájmu, nehledě na způsob, jakým jsou tato plavidla skutečně používána, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/96/ES1 ;
uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
1. Článek 14 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, stanoví, že členské státy osvobodí od zdanění energetické produkty dodávané jako pohonné hmoty nebo paliva pro plavbu po vodách Unie (včetně rybolovu) pro jiná než soukromá rekreační plavidla. Z definice soukromého rekreačního plavidla obsažené v citovaném ustanovení vyplývá, že osvobození od daně se vztahuje na rekreační plavidla používaná k poskytování služeb za úplatu pro komerční účely. To platí jak v případě, že uživatelem je vlastník plavidla, tak v případě, že je jím nájemce.
2. Pojem „uživatel“ byl objasněn v rozsudku Soudního dvora ze dne 21. prosince 2011 ve věci Haltergemeinschaft, C-250/102 , který stanoví, že v rámci nájmu je uživatelem, který musí být zohledněn pro účely přiznání nebo odmítnutí dotčeného osvobození od daně, nájemce, a nikoli pronajímatel. Z tohoto rozsudku rovněž vyplývá, že aby bylo možné mít prospěch z osvobození, nestačí, aby byl pronájem jako takový považován za komerční činnost pro nájemce, jelikož je důležité ověřit, k jakému účelu nájemce používá plavidlo. Relevantními jsou tudíž konečný uživatel a konečný účel použití plavidla, a právě toto použití musí sloužit „přímo [...] k poskytování služeb za úplatu“, aby bylo možné mít nárok na osvobození od daně, jak připomněl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 13. července 2017 ve věci Vakarų Baltijos laivų statykla, C-151/163 .
3. Za účelem uplatnění dotčeného osvobození je tedy nutné analyzovat skutečné použití soukromého rekreačního plavidla v jednotlivých případech.
4. Z analýzy italských právních předpisů, na jejichž základě se uplatňuje dotčené osvobození a z odpovědí na výzvu dopisem a odůvodněné stanovisko však vyplývá, že k odmítnutí nebo přiznání osvobození dochází nezávisle na skutečném použití plavidla.
5. V této žalobě Komise uvádí, že v Itálii je uplatňování dotčeného osvobození v rozporu s čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/96/ES.
6. Konkrétně Komise tvrdí, že italské daňové orgány neposuzují pro účely přiznání či odmítnutí osvobození případ od případu způsob, jakým je plavidlo skutečně používáno. Italské orgány totiž tvrdí, že takové posouzení se provádí při zohlednění aspektů odvětvové legislativy, které mají pouze usnadnit toto posouzení, jako je skutečnost, že k plavbě dochází prostřednictvím typové smlouvy o pronájmu nebo příležitostné smlouvy o pronájmu. Italské orgány však tvrdí, že v případě pronájmu se osvobození musí v každém případě přiznat hospodářským subjektům, které poskytují služby námořní plavby, zatímco z osvobození musí být vyloučeny subjekty, které poskytují příležitostný pronájem. Italské orgány, když tvrdí, že k přiznání nebo odmítnutí osvobození musí docházet na základě typu uzavřené smlouvy, a tudíž abstraktním způsobem, tak potvrzují, že konkrétně neověřují, že osvobození je přiznáváno osobám, které na něj mají nárok, a odmítáno osobám, které na něj nárok nemají.
7. Kromě typického pronájmu je tedy v případě příležitostného pronájmu jakákoli možnost osvobození od daně vyloučena, i když ve skutečnosti plavidlo může být konečným uživatelem používáno k přímému poskytování služeb za úplatu, přičemž je v tomto ohledu irelevantní, zda má příležitostný nájemce v úmyslu vykonávat námořní plavbu. Příležitostný pronájem není totiž v italském právním řádu považován za možnost používat plavidlo pro komerční účely.
____________
1 Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
2 EU:C:2011:862, bod 22.
3 EU:C:2017:537, body 29 a 30.