Language of document : ECLI:EU:F:2007:129

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

11. července 2007

Věc F‑7/06

B

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Odměňování – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 přílohy VII služebního řádu“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou B v zásadě požaduje zrušení rozhodnutí orgánu Komise oprávněného ke jmenování ze dne 26. dubna 2005, kterým jí bylo zamítnuto přiznání příspěvku za práci v zahraničí a které bylo přijato spolu s rozhodnutím stejného orgánu ze dne 10. října 2005, kterým byla zamítnuta její stížnost podaná proti uvedenému rozhodnutí ze dne 26. dubna 2005.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

Úředníci – Odměňování – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky přiznání

[Služební řád úředníků, příloha VII, čl. 4 odst. 1 písm. b)]

V rámci výkonu široké posuzovací pravomoci, kterou disponuje při stanovení podmínek pro přiznání příspěvku za práci v zahraničí, je zákonodárce Společenství oprávněn podřídit úředníky s dvojí státní příslušností společným pravidlům – i když se tyto osoby nenacházejí ve srovnatelné situaci s osobami, které mají pouze jednu státní příslušnost – s cílem omezit okruh příjemců příspěvku za práci v zahraničí, který se vyplácí podle čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu. Takové striktní podmínky, jakou je neexistence trvalého bydliště v zemi, na jejímž území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, po dobu deseti let před jejich nástupem do služebního poměru, mají totiž zajistit, že tento příspěvek je přiznán úředníkům, kteří mají státní příslušnost země, na jejímž území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, pouze v případě vyvrácení domněnky, že státní příslušnost osoby je důležitou indicií o existenci vícero vazeb mezi touto osobou a zemí její státní příslušnosti, a prokázání zpřetrhání jakékoli pevné vazby mezi úředníkem a touto zemí.

Takové omezení okruhu příjemců příplatku za práci v zahraničí nepředstavuje svévolnou nebo nepřiměřenou diskriminaci vzhledem k cíli sledovanému článkem 4 přílohy VII služebního řádu. Okolnost, že použití kategorií uvedených v článku 4 přílohy VII služebního řádu může vyvolat hraniční situace, ve kterých bude úředníkům odepřen nárok na příspěvek za práci v zahraničí, když se nacházejí v situacích blízkých situacím uvedeným ve výše uvedeném článku, neumožňuje shledat v těchto ustanoveních svévolné rozlišování, i když se, založené na objektivních okolnostech, uplatní stejným způsobem na všechny úředníky, kteří se nacházejí v situaci předpokládané služebním řádem.

(viz body 39 až 41, 45 a 46)

Odkazy:

Soudní dvůr: 16. října 1980, Hochstrass v. Soudní dvůr, 147/79, Recueil, s. 3005, bod 12; 15. ledna 1981, Vutera v. Komise, 1322/79, Recueil, s. 127, bod 9; 2. října 2003, Garcia Avello, C‑148/02, Recueil, s. I‑11613, body 31 až 37

Soud prvního stupně: 8. dubna 1992, Costacurta Gelabert v. Komise,
                   T‑18/91, Recueil, s. II‑1655, bod 42; 13. dubna 2000, Reichert v. Parlament,
                   T‑18/98, Recueil FP, s. I‑A‑73 a II‑309, bod 25; 27. září 2000, Lemaître v. Komise,
                   T‑317/99, Recueil FP, s. I‑A‑191 a II‑867, bod 50; 13. prosince 2004, E v. Komise,
                   T‑251/02, Sb. VS s. I‑A‑359 a II‑1643, body 124 a 126