Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal d’arrondissement (Lucembursko) dne 24. ledna 2020 – WM v. Luxembourg Business Registers

(Věc C-37/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d’arrondissement

Účastníci původního řízení

Žalobce: WM

Žalovaný: Luxembourg Business Registers

Předběžné otázky

Otázka č. 1 týkající se pojmu „výjimečné okolnosti“

1 a) Může být čl. 30 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu1 , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU2 , v rozsahu, v němž podmiňuje omezení přístupu k informacím o skutečných majitelích „výjimečnými okolnostmi stanovenými vnitrostátním právem“, vykládán tak, že umožňuje, aby vnitrostátní právo definovalo pojem „výjimečné okolnosti“ pouze jako „nepřiměřené riziko, riziko podvodu, únosu, vydírání, vymáhání peněz, obtěžování, násilí nebo zastrašování“, tedy pomocí pojmů, které jsou již nyní podmínkou pro uplatnění omezení přístupu k informacím na základě znění výše uvedeného čl. 30 odst. 9?

1 b) V případě záporné odpovědi na otázku č. 1 a) a v případě, kdy vnitrostátní právo provádějící směrnici nedefinovalo pojem „výjimečné okolnosti“ jinak než odkazem na neúčinné pojmy „nepřiměřené riziko, riziko podvodu, únosu, vydírání, vymáhání peněz, obtěžování, násilí nebo zastrašování“, je třeba vykládat výše uvedený čl. 30 odst. 9 tak, že umožňuje vnitrostátnímu soudu, aby nepřihlížel k podmínce spočívající ve „výjimečných okolnostech“, nebo má tento soud nahradit nečinnost vnitrostátního zákonodárce a vymezit obsah pojmu „výjimečné okolnosti“ v rámci soudcovské tvorby práva? V posledně uvedeném případě, vzhledem k tomu, že se podle výše uvedeného čl. 30 odst. 9 jedná o podmínku, jejíž obsah je stanoven vnitrostátním právem, je možné, aby Soudní dvůr Evropské unie poskytl vnitrostátnímu soudu v tomto směru určité vodítko? V případě kladné odpovědi na posledně uvedenou otázku, jaké jsou hlavní zásady, kterými se má vnitrostátní soud řídit při stanovení obsahu pojmu „výjimečné okolnosti“?

Otázka č. 2 týkající se pojmu „riziko“

2 a) Má být čl. 30 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, v rozsahu, v němž podmiňuje omezení přístupu k informacím o skutečných majitelích „nepřiměřeným rizikem, rizikem podvodu, únosu, vydírání, vymáhání peněz, obtěžování, násilí nebo zastrašování“, vykládán tak, že odkazuje na všech osm případů, z nichž první odpovídá všeobecnému riziku podléhajícímu podmínce nepřiměřenosti a sedm následujících odpovídá specifickým rizikům nepodléhajícím podmínce nepřiměřenosti, nebo tak, že odkazuje na všech sedm případů, z nichž každý odpovídá specifickému riziku podléhajícímu podmínce nepřiměřenosti?

2 b) Má být čl. 30 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, v rozsahu, v němž podmiňuje omezení přístupu k informacím o skutečných majitelích existencí „rizika“, vykládán tak, že omezuje posouzení existence a rozsahu tohoto rizika pouze na vazby skutečného majitele k právnické osobě, ve vztahu k níž konkrétně žádá o omezení přístupu k informacím o jeho postavení skutečného majitele, nebo tak, že vyžaduje zohlednění vazeb, které pojí dotčeného skutečného majitele k dalším právnickým osobám? Pokud je třeba zohlednit vazby k dalším právnickým osobám, je třeba zohlednit pouze postavení skutečného majitele v dalších právnických osobách, nebo je třeba zohlednit každou jakkoli existující vazbu k dalším právnickým osobám? Pokud je třeba zohlednit každou jakkoli existující vazbu k dalším právnickým osobám, má povaha této vazby dopad na posouzení existence a rozsahu rizika?

2 c) Má být čl. 30 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, v rozsahu, v němž podmiňuje omezení přístupu k informacím o skutečných majitelích existencí „rizika“, vykládán tak, že vylučuje využití ochrany vyplývající z omezení přístupu k informacím, pokud jsou tyto informace nebo jiné skutečnosti tvrzené skutečným majitelem k prokázání existence a rozsahu hrozícího „rizika“ snadno dostupné třetím osobám prostřednictvím jiných informačních zdrojů?

Otázka č. 3 týkající se pojmu „nepřiměřené“ riziko

3. Jaké protichůdné zájmy mají být zohledněny při uplatnění čl. 30 odst. 9 Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, v rozsahu, v němž podmiňuje omezení přístupu k informacím o skutečném majiteli existencí „nepřiměřeného“ rizika?

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. 2015, L 141, s. 73).

2     Úř. věst. 2018, L 156, s. 43.