Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. ledna 2019 Španělským královstvím proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 15. listopadu 2018 ve věci T-399/11, RENV, Banco Santander a Santusa v. Komise

(Věc C-65/19 P)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Španělské království (zástupce: M. A. Sampol Pucurull, zmocnenec)

Další účastnice řízení: Banco Santander, S.A., Santusa Holding, S.L., a Evropská komise

Vedlejší účastníci řízení v prvním stupni podporující žalobkyně: Spolková republika Německo a Irsko

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

vyhověl tomuto kasačnímu opravnému prostředku a zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 15. listopadu 2018 ve věci T-399/11 RENV, Banco Santander, S.A., a Santusa Holding, S.L. proti Evropské komisi1 ;

zrušil čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí, neboť podle rozhodnutí Komise 2011/282/EU ze dne 12. ledna 2011 o daňových odpisech finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích C 45/07 (ex NN 51/07, ex CP 9/07) zavedených Španělskem2 je sporné daňové opatření státní podporou, a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek se zakládá na jediném důvodu, jenž by měl vést ke zrušení napadeného rozsudku. Navrhovatel tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného posouzení unijního práva ve smyslu článku 58 Statutu Soudního dvora, protože nesprávně vyložil čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a zejména institut selektivity státních podpor, který je v tomto článku upraven. Tento důvod kasačního opravného prostředku lze rozdělit na čtyři části:

zaprvé má navrhovatel za to, že Tribunál pochybil, když referenční rámec daňového opatření vymezil jinak než napadené rozhodnutí;

zadruhé má navrhovatel za to, že Tribunál se v napadeném rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když nedospěl k závěru, že daňový režim pro finanční goodwill představuje opatření obecného charakteru nebo samostatný či vlastní referenční rámec;

zatřetí navrhovatel tvrdí, že tento rozsudek trpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení i proto, že v něm není správně vymezen cíl referenčního rámce, a posuzování srovnatelnosti, vyžadované kasačním rozsudkem World Duty Free3 (věc C-20/15 P a C-21/15 P), bylo provedeno nesprávně;

začtvrté pochybení při identifikování jednoho ze znaků zakládajících referenční rámec vedlo k nesprávnému právnímu posouzení při rozhodování, komu přísluší důkazní břemeno.

____________

1 Rozsudek ze dne 15. listopadu 2018, Banco Santander a Santusa v. Komise (T-399/11 RENV, EU:T:2018:787).

2 Úř. věst. 2011, L 135, s. 1.

3 Rozsudek ze dne 21. prosince 2016, Komise v. World Duty Free Group a další (C-20/15 P a C-21/15 P, EU:C:2016:981).