Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2019 RFA International, LP proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2018 ve věci T-113/15, RFA International v. Komise

(Věc C-56/19 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: RFA International, LP (zástupci: B. Evtimov, адвокат, M. Krestiyanova, avocate, D. O´Keeffe, Solicitor, N. Tuominen, E. Borovikov, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek;

vydal konečné rozhodnutí ve věci, pokud to stav řízení dovoluje;

podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému posouzení;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem, jakož i nákladů řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek se omezuje na zpochybnění závěrů Tribunálu ohledně druhého žalobního důvodu navrhovatelky v prvním stupni.

Ve svých závěrech se Tribunál dopustil nesprávného právního výkladu čl. 11 odst. 9 a 10 základního nařízení1 a příliš široce vymezil přípustný prostor pro uvážení, který Komise má při posuzování složitých situací podle těchto ustanovení. Navrhovatelka žádá Soudní dvůr, aby zrušil napadený rozsudek z následujících důvodů.

Tribunál se dopustil dvou nesprávných právních posouzení, co se týče výkladu základního nařízení.

Tribunál zaprvé nesprávně vyložil čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení platí, že při všech šetřeních týkajících se přezkumu postupuje Komise v případě, že nedošlo ke změně okolností, a s patřičným ohledem na článek 2, stejným způsobem jako při šetření, které vedlo k uložení cla. Při posuzování toho, zda se antidumpingová cla odrazila v nových cenách, však Komise tak neučinila na základě nových cen zjištěných při šetření, které vedlo k původnímu nařízení, ale na základě současných výrobních nákladů v Rusku. To představuje změnu metodiky ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Komise uvedla, že se okolnosti od počátečního šetření podstatně změnily, a že zejména výrobní náklady ruských vývozců vzrostly přibližně o 100 %. Zvýšení nákladů však existovalo a bylo již známo během období šetření týkajících se vrácení zaplaceného cla v období 2008–2010.

Tribunál zadruhé nesprávně vyložil čl. 11 odst. 10 základního nařízení tím, že použil nesprávné právní kritérium. Právní kritérium navržené Tribunálem vyžaduje, aby důkaz o začlenění antidumpingového cla do vývozních cen mohl být proveden pouze prostřednictvím údajů o cenách DDP2 a prokázáním, že v nových cenách byla zahrnuta nejen antidumpingová cla, ale také veškeré vzniklé výrobní náklady. Článek 11 odst. 10 základního nařízení ani oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel3 takový požadavek přitom neobsahují.

Tribunál konečně učinil v podstatě nesprávná skutková zjištění, když dospěl k závěru, že:

Ke zvýšení výrobních nákladů došlo pouze v průběhu prvního a druhého období šetření týkajícího se vrácení zaplaceného cla a představovalo tak změnu okolností, které odůvodňují změnu metodiky. Komise totiž věděla o zvýšení nákladů již během období původního šetření a šetření týkajících se vrácení zaplaceného cla v období 2008–2010.

Změna metodiky byla odůvodněná, aby se vytvořily rovné podmínky a zabránilo se diskriminačnímu zacházení mezi hospodářskými subjekty, které měly podléhat stejným opatřením. Na všechny ruské výrobky by se totiž mělo vztahovat stejné zvýšení nákladů.

____________

1 Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51).

2 „Delivery duty paid“ [s dodáním clo placeno]

3 Úř. věst. 2014, C 164, s. 9.