STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MICHALA BOBKA
přednesené dne 29. ledna 2019(1)
Věc C‑243/18 P
Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Společný podnik Fusion for Energy)
proti
Yosuovi Galochovi
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba Evropské unie – Smluvní zaměstnanci – Výběrové řízení společného podniku Fusion for Energy – Vada výběrového řízení – Absence písemné zkoušky – Zrušení následných aktů určených třetím osobám, které jim přiznávají výhodu – Zrušení seznamu úspěšných uchazečů a dopad na přijetí do zaměstnání osob zapsaných na seznamu úspěšných uchazečů – Proporcionalita – Vyvážení zájmů – Legitimní očekávání“
I. Úvod
1. Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (dále jen „F4E“ nebo „navrhovatel“) zorganizoval výběrové řízení za účelem přijetí nových smluvních zaměstnanců. Pokyny pro uchazeče připojené k oznámení o volném pracovním místě uváděly, že se budou konat ústní i písemné zkoušky. F4E zorganizoval pouze ústní zkoušku. V návaznosti na tuto ústní zkoušku provedl F4E výběr uchazečů, kteří byli zapsáni na seznamy úspěšných uchazečů, a následně zaměstnal dva uchazeče z těchto seznamů.
2. Y. Galocha se tohoto výběrového řízení zúčastnil. Jeho jméno však na seznamy úspěšných uchazečů zapsáno nebylo. Y. Galocha zahájil soudní řízení proti F4E u Tribunálu, přičemž se domáhal toho, aby bylo rozhodnutí výběrové komise o nezapsání jeho jména na seznamy zrušeno. Tribunál zrušil nejen toto rozhodnutí, ale i seznamy úspěšných uchazečů v plném rozsahu a rozhodnutí o jmenování úspěšných uchazečů z těchto seznamů.
3. F4E nyní podává kasační opravný prostředek proti tomuto rozsudku, přičemž argumentuje tím, že Tribunál porušil zásadu proporcionality, když zrušil opatření, která přiznávala výhodu třetím osobám, konkrétně seznamy úspěšných uchazečů a rozhodnutí o přijetí do zaměstnání.
4. V řízení o podaném kasačním opravném prostředku je úkolem Soudního dvora přezkoumat, zda byla rovnováha nastavená v rozsudku Tribunálu vzhledem ke skutkovým okolnostem projednávané věci odůvodněná. Obecněji řečeno, za jakých okolností může vada, která nastane v průběhu výběrového řízení, vést ke zrušení všech následných opatření plynoucích z uvedeného výběrového řízení, včetně opatření přiznávajících výhodu třetím osobám, jako jsou seznamy úspěšných uchazečů, individuální rozhodnutí o přijetí do zaměstnání nebo pracovní smlouvy?
II. Skutkový stav a řízení
A. Okolnosti sporu
5. Skutkový stav, jak je popsán v napadeném rozsudku(2), lze shrnout následovně.
6. F4E je společný podnik podle článku 45 Smlouvy o Euratom. Byl zřízen rozhodnutím Rady 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007(3). Pan Yosu Galocha pracoval v prostorách F4E v Barceloně (Španělsko) ode dne 23. dubna 2014 jako dočasný zaměstnanec. Následně na uvedeném místě setrval od 5. května 2015 jako externí subdodavatel na základě smlouvy uzavřené mezi F4E a jinou společností. V únoru roku 2016 druhá zmíněná smlouva rovněž skončila.
7. Dne 5. února 2015 zveřejnil F4E oznámení o volném pracovním místě (F4E/CA/ST/FGIV/2015/001) na svých internetových stránkách pro účely vytvoření dvou seznamů úspěšných uchazečů. Cílem bylo zaměstnat pracovníky do oddělení kontroly nákladů, přičemž jeden seznam se čtyřmi jmény úspěšných uchazečů by byl určen pro provozovnu F4E v Barceloně a druhý seznam, rovněž se čtyřmi jmény úspěšných uchazečů, by byl určen pro provozovnu F4E v Cadarache (Francie). Úspěšní uchazeči měli být zaměstnáni jako krátkodobí smluvní zaměstnanci na základě článku 3a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“) na neobnovitelné období maximálně tří let.
8. Bod 3 dotčeného oznámení o volném pracovním místě odkazoval na pokyny pro uchazeče, kde byly uvedeny další informace týkající se výběrového řízení na smluvní zaměstnance. Tyto pokyny byly zveřejněny na internetové stránce F4E společně s pracovním řádem.
9. Bod 5 pokynů pro uchazeče byl nadepsaný „Přehled výběrového řízení“. Upravoval především sestavení výběrové komise. Bod 5 oddíl 1 nadepsaný „Posuzování přihlášek“, třetí pododstavec pokynů pro uchazeče stanovil, že způsobilí uchazeči s nejlepšími profily mají být pozváni na ústní a písemné zkoušky. Pátý pododstavec stanovil, že podrobnější informace týkající se data, času a adresy konání těchto ústních a písemných zkoušek musí být uvedeny v pozvánkách zasílaných způsobilým uchazečům. Konečně ze šestého pododstavce vyplývalo, že v závislosti na počtu uchazečů mohou být tito pozváni na ústní a písemné zkoušky na stejný den nebo na několik po sobě následujících dní.
10. V bodě 5 oddíle 2 pokynů pro uchazeče, nadepsaném „Výběr“, byly postupně uvedeny nadpisy „Ústní zkouška“, „Písemná zkouška“ a „Procesní aspekty zkoušek“.
11. Pod nadpisem „Ústní zkouška“ se uvádělo, že cílem uvedené zkoušky je pomoct členům výběrové komise posoudit obecnou prezentaci a motivaci uchazeče, jeho způsobilost vykonávat úlohy popsané pod nadpisem „Povinnosti“ předmětného oznámení o volném pracovním místě, jeho zvláštní vědomosti v dotčené oblasti, jeho schopnost vyjadřovat se v pracovních jazycích F4E a jeho schopnost přizpůsobit se multikulturnímu prostředí.
12. Pod nadpisem „Písemná zkouška“ se stanovilo, že touto zkouškou se zohlední zvláštní schopnosti související s volným pracovním místem, na které bylo zahájeno výběrové řízení, kvalita písemného projevu uchazeče a jeho vyjadřování, jakož i jeho obecné způsobilosti a jazykové schopnosti v rozsahu, v němž jsou nezbytné k plnění jeho úloh.
13. Pod nadpisem „Procesní aspekty zkoušek“ bylo ve druhém pododstavci uvedeno, že hodnocení uchazečů bude uzavřeno, až se každý z nich zúčastní obou zkoušek, ústní a písemné, a že toto hodnocení se bude zakládat na výsledku dosaženém v rámci obou zkoušek.
14. Dne 26. února 2015 podal Y. Galocha přihlášku na předmětné volné pracovní místo. E-mailem ze dne 17. dubna 2015 oddělení lidských zdrojů F4E pozvalo Y. Galochu na pohovor. V dopise přiloženém k tomuto e-mailu byl Y. Galocha informován o skutečnosti, že pohovor bude trvat přibližně 45 minut a že proběhne hlavně v angličtině. Cílem pohovoru bylo posoudit jeho obecnou prezentaci a motivaci, způsobilost vykonávat úlohy popsané pod nadpisem „Povinnosti“ dotčeného oznámení o volném pracovním místě, zvláštní vědomosti v dotčené oblasti, schopnost vyjadřovat se v pracovních jazycích F4E a schopnost přizpůsobit se multikulturnímu prostředí. V tomto dopise nebyl žádný odkaz na písemnou zkoušku.
15. Dne 11. května 2015 se Y. Galocha účastnil předmětné ústní zkoušky. Jemu ani dalším uchazečům nebyla zaslána pozvánka na písemnou zkoušku.
16. E-mailem ze dne 4. června 2015 vedoucí oddělení lidských zdrojů F4E Y. Galochu informoval jménem výběrové komise, že s ohledem na ústní a písemné zkoušky, kterých se účastnil, se výběrová komise rozhodla nezapsat jeho jméno na seznam úspěšných uchazečů.
17. Téhož dne podal Y. Galocha žádost o opětovné přezkoumání tohoto rozhodnutí výběrovou komisí. V této žádosti uvedl, že nebyla organizována žádná písemná zkouška. Žádal, aby byly výsledky výběru uskutečněné výlučně na základě ústní zkoušky zrušeny a aby byla před tím, než výběrová komise přijme konečné rozhodnutí, zorganizována písemná zkouška. Rovněž téhož dne podal Y. Galocha podobně formulovanou stížnost na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) k orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv, tedy řediteli F4E.
18. E-mailem ze dne 3. července 2015 výběrová komise žádost o opětovný přezkum zamítla.
19. Každý ze seznamů úspěšných uchazečů vyhotovených na základě výsledků výběrového řízení obsahoval jména čtyř úspěšných uchazečů. Jméno Y. Galochy v nich nefigurovalo. Dne 25. června 2015 zaslal F4E jednomu z úspěšných uchazečů nacházejících se na těchto seznamech nabídku zaměstnání a jeho pracovněprávní poměr vznikl dne 1. srpna 2015 v Cadarache. Dne 10. července 2015 zaslal F4E dalšímu z těchto úspěšných uchazečů nabídku zaměstnání a jeho pracovněprávní poměr vznikl dne 1. listopadu 2015 v Cadarache.
20. Dne 18. srpna 2015 podal Y. Galocha žalobu u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie, který věc předal Tribunálu dne 31. srpna 2016. V této žalobě Y. Galocha uvedl, že výběrové řízení je stiženo vadou. Y. Galocha se domáhal zrušení dotčeného výběrového řízení, seznamů úspěšných uchazečů a rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče zapsané na těchto seznamech. Dále požadoval zorganizování nového výběrového řízení, včetně písemné zkoušky.
21. F4E ve své odpovědi tvrdil, že odkaz na písemnou zkoušku je jen neúmyslnou administrativní chybou. F4E nikdy neměl v úmyslu takovou zkoušku organizovat pro pracovní místa na dobu určitou, které bylo třeba obsadit urgentně. Navíc žádný z uchazečů předmětnou písemnou zkoušku neabsolvoval, takže nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
B. Napadený rozsudek a řízení před Soudním dvorem
22. Ve svém rozsudku ze dne 25. ledna 2018 (dále jen „napadený rozsudek“)(4) Tribunál konstatoval, že Y. Galocha správně uvedl, že dotčené výběrové řízení je stiženo vadou. Je zřejmé, že písemná zkouška měla být vzhledem k závazné povaze předmětného oznámení o volném pracovním místě zorganizována. V důsledku této vady Tribunál rozhodnutí výběrové komise o nezapsání jména Y. Galochy na seznam úspěšných uchazečů zrušil(5).
23. Tribunál rovněž vyhověl návrhovým žádáním týkajícím se údajné protiprávnosti seznamů úspěšných uchazečů a rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče uvedené na těchto seznamech(6). V tomto ohledu připomněl svou vlastní judikaturu(7), dle které bude rozhodnutí o zrušení těchto následných aktů určených třetím osobám, které jim přiznávají výhodu, vydáno pouze tehdy, pokud se zejména vzhledem k protiprávnosti, ke které došlo, vzhledem k zájmům třetích osob a zájmu služby nejeví jako nepřiměřené. Zejména při posuzování zájmů třetích osob Tribunál konstatoval, že je třeba zohlednit jejich legitimní očekávání, které se může vázat na zapsání jejich jména na seznam úspěšných uchazečů a jejich jmenování na obsazované pracovní místo.
24. Vzhledem k okolnostem projednávaného případu Tribunál uvedl, že se úspěšní uchazeči, jejichž jména jsou uvedena na seznamu úspěšných uchazečů, včetně těch, kteří od F4E dostali pracovní nabídku, nemohou dovolávat legitimního očekávání. Kromě toho s ohledem na povahu vady nebylo zrušení seznamů úspěšných uchazečů a rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče uvedené na těchto seznamech nepřiměřené s ohledem na zájem služby(8).
25. Tribunál proto žalobu ve zbývající části odmítl a F4E, jako účastníkovi, který neměl ve věci úspěch, uložil náhradu nákladů řízení(9).
26. V tomto kasačním opravném prostředku F4E, coby účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel), navrhuje, aby Soudní dvůr zrušil část rozsudku, kterou se zrušují dotčené seznamy úspěšných uchazečů a rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Soudní dvůr uložil Y. Galochovi náhradu nákladů řízení.
27. Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatel jediný důvod rozdělený do tří částí.
28. Zaprvé navrhovatel tvrdí, že zrušení výsledků výběrového řízení vůči třetím osobám je ve vztahu k předmětné protiprávnosti nepřiměřené.
29. Zadruhé navrhovatel uvádí, že Tribunál nevzal v úvahu povahu protiprávního jednání, kterého se navrhovatel dopustil, při posuzování důsledků této protiprávnosti. Pochybení, kterého se správní orgán dopustil, nikoho z výběrového řízení nevyloučilo a postihlo všechny uchazeče stejně. Absence písemné zkoušky neměla žádný dopad na věcné požadavky, ale pouze na způsob, jímž byly tyto požadavky posuzovány (pouze na základě ústní zkoušky). Správní orgán se tedy dopustil pouze procesního pochybení, které nemůže odůvodnit zrušení následných rozhodnutí týkajících se třetích osob.
30. Zatřetí navrhovatel tvrdí, že Tribunál nedostál své povinnosti řádně vyvážit zájmy Y. Galochy, zájmy třetích osob a zájem služby. Navrhovatel má za to, že napadený rozsudek nemá žádný dopad na zájmy a právní postavení Y. Galochy, vzhledem k tomu, že Y. Galocha nepožadoval náhradu škody a že Tribunál neuložil F4E povinnost výběrové řízení opakovat a písemné zkoušky zorganizovat. Naproti tomu má ale napadený rozsudek negativní dopad na úspěšné uchazeče: tito uchazeči by v důsledku tohoto rozsudku byli vyškrtnuti ze seznamů úspěšných uchazečů nebo by jejich pracovní smlouvy mohly být ukončeny.
31. Y. Galocha nepředložil vyjádření.
III. Posouzení
32. Toto stanovisko má následující strukturu. Nejprve se zaměřím na širší otázky, z nichž tento kasační opravný prostředek vychází a které jsou spjaté s rozhodováním o žalobě domáhající se zrušení výsledků výběrového řízení, jež je stiženo vadou: jak hluboko by měla tato vada v zásadě sahat? (A). Zadruhé se budu věnovat úvahám, jimiž se řídí proces rozhodování o tom, zda je či není nutno rozhodnutí přiznávající výhodu třetím osobám, jako jsou rozhodnutí o zapsání osob na seznam úspěšných uchazečů nebo jejich přijetí do pracovního poměru, zrušit (z důvodu předchozí vady) nebo zachovat (navzdory této vadě) (B). Zatřetí tyto úvahy použiji na projednávaný kasační opravný prostředek a Soudnímu dvoru navrhnu, aby rozhodl tak, že uvedená rozhodnutí o zaměstnání dvou úspěšných uchazečů neměla být zrušena (C).
A. Celkový přístup:„plody otráveného stromu“ nebo „vyvažování každé větve“?
33. Výběrová řízení pro unijní instituce a orgány bývají často složitými administrativními procesy, jejichž cílem je vytvoření odpovídající skupiny osob s požadovanou kvalifikací. Tato řízení sestávají z mnoha různých kroků a v rámci každého z nich je vydávána řada různých (administrativních) aktů, které mohou být obecné povahy (týkají se širší organizace řízení, například oznámení o volných pracovních místech, pravidla pro uchazeče nebo akty vymezující kritéria pro výběr) nebo individuální povahy (například rozhodnutí o vytvoření seznamu úspěšných uchazečů, akty, kterými se zamítá žádost, nebo rozhodnutí o jmenování úspěšných uchazečů na volná pracovní místa).
34. Tyto různé akty spolu úzce souvisí. To má vliv na rozsah soudního přezkumu těchto aktů dle článku 270 SFEU. Z ustálené judikatury plyne, že pouze ty akty, jimiž jsou dotčeny zájmy navrhovatele tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení, mohou být napadeny přímo. Naproti tomu přípravné akty, které jsou součástí výběrového řízení jako celku, mohou být napadeny pouze nepřímo, v rámci žaloby proti rozhodnutí přijatému po skončení tohoto řízení(10).
35. V kontextu výběrových řízení, v nichž by řada aktů a rozhodnutí přijatých v jejich průběhu byla považována za akty přípravné ve vztahu ke konečným rozhodnutím o výběru, se nevyhnutelně stává, že výsledky těchto řízení budou zpochybňovány z důvodu předchozích vad. Nejedná-li se o vadu, která je buď bezodkladně napravena, nebo jednoduše nemůže mít žádný rozhodující vliv na další fáze řízení(11), vyvstává otázka, jaký dopad by vada ve výběrovém řízení („prvotní hřích“) měla mít na následná rozhodnutí v daném výběrovém řízení a v návaznosti na ně, například individuální rozhodnutí o přijetí úspěšných uchazečů do zaměstnání, či dokonce jejich pozdější povýšení.
36. Obecně přicházejí v úvahu dva přístupy.
37. Zaprvé se nabízí logika „plodů otráveného stromu“(12). Kmen stromu v podobě hlavního výběrového řízení napadla infekce. Totéž pak musí platit pro všechny jeho větve a plody. Všechny větve tohoto stromu je proto nutné odseknout: nejen (negativní) rozhodnutí o nezařazení uchazečů na seznamy úspěšných uchazečů nebo jejich nepřijetí do pracovního poměru, ale i jejich (pozitivní) protějšky, tedy rozhodnutí o vytvoření seznamu úspěšných uchazečů, v němž budou uvedeny určité osoby, nebo rozhodnutí o zaměstnání osob z tohoto seznamu.
38. Zadruhé je možný přístup „posuzování každé větve samostatně“. Dle tohoto scénáře případná infekce kmene nutně neznamená, že je nutno osekat všechno. Místo toho je potřeba důkladně zvažovat následující: jaký druh infekce postihl kmen a jak je rozsáhlá (jak závažná je předmětná vada)? Kdo sedí na každé větvi tohoto stromu (kdo může být případně postižen zrušením a jak)? Vyjádřeno implicitně nebo výslovně, z kmenů postižených menší infekcí mohou stále ještě vyrůstat zdravé větve. Kromě toho se může strom postupem času zahojit.
39. Hned na úvod je vhodné zdůraznit, že navzdory občasné rétorice o uvádění do původního stavu a potřebě obnovit práva poškozených uchazečů, jakož i skutečnosti, že tito údajně poškození uchazeči se obvykle budou, pokud jde o prostředky nápravy, domáhat zrušení (všech) rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, obecný přístup unijních soudů(13) vždy odpovídal druhé z uvedených alternativ. Dle ustálené judikatury platí, že pokud se v průběhu výběrového řízení vyskytla vada, budou práva uchazeče přiměřeně chráněna, pokud komise a orgán oprávněný ke jmenování přehodnotí svá rozhodnutí a budou usilovat o spravedlivé vyřešení jeho případu, aniž by bylo nutné zpochybňovat celkové výsledky výběrového řízení nebo rušit jmenování provedená na jeho základě(14). Zrušení všech výsledků výběrového řízení totiž v zásadě představuje nepřiměřenou sankci za protiprávnost, k níž došlo(15). V každém případě unijní soudy připustily, že pokud z aktu, který musí být zrušen, má prospěch třetí osoba (což je případ rozhodnutí o povýšení určité osoby, zapsání na seznam úspěšných uchazečů nebo rozhodnutí o přijetí uchazeče do zaměstnání), je potřeba nejprve určit, zda by zrušení nepředstavovalo nepřiměřenou sankci za protiprávnost, k níž došlo(16).
B. Úvahy
40. Rozhodně tedy neplatí žádné „automatické zrušení“, které by vyžadovalo, aby byly veškeré důsledky výběrového řízení stiženého vadou mechanicky odstraňovány. Právě naopak, ony různé dotčené zájmy (1) je potřeba vzájemně vyvažovat v konkrétním rámci a s přihlédnutím k okolnostem každého případu (2), s cílem nalézt spravedlivé řešení ve vztahu ke konkrétnímu prostředku nápravy či prostředkům nápravy požadovaným v každém jednotlivém případě (3).
1. Zájmy
41. Jednotlivé dotčené zájmy není těžké rozpoznat. Budou obvykle zahrnovat zájmy nepříznivě dotčených uchazečů (většinou neúspěšných uchazečů); zájmy třetích osob (většinou úspěšných uchazečů); zájem služby; a zastřešující „zájem“ na zákonnosti (legalitě)(17).
42. Soudní dvůr v různých souvislostech připustil zájmy každé z „jednotlivých“ stran. Zdůraznil „potřebu dosáhnout rovnováhy mezi zájmy uchazečů, kteří byli vadou učiněnou v rámci výběrového řízení znevýhodněni, a zájmy ostatních uchazečů. Soud je povinen zohlednit nejen nutnost obnovit práva znevýhodněných uchazečů, ale i legitimní očekávání již vybraných uchazečů“(18).
43. Přesný obsah každého z uvedených individuálních zájmů je poměrně zřejmý. O něco složitější je však vymezení zájmu služby a zájmu na zajištění zákonnosti.
44. Unijní soudy někdy judikují tak, že dodržení legality je již obsaženo v rámci zájmu služby(19). Rovněž však připouští, že zájem služby zahrnuje nejen dodržování práva, ale též „rozpočtové důsledky v případě, že by nedošlo ke zrušení protiprávních rozhodnutí […], případné obtíže při výkonu pravomocného rozsudku, případné zásahy do kontinuity služby a nebezpečí zhoršení sociálních vztahů v orgánu“(20).
45. Přestože bychom tedy rádi zastávali vizi nezištného institucionálního zájmu na dodržování legality, neodbytný hlas reality nám možná našeptává něco jiného. Nelze totiž vyloučit, že instituce či agentura složená z lidských bytostí může v některých případech shledat, že je „v zájmu služby“ postupovat určitým způsobem navzdory protiprávnosti, k níž došlo, například v zájmu zachování kontinuity a řádného fungování daného správního orgánu nebo z jakéhokoli jiného důvodu. Jinými slovy, objektivním zájmem služby může skutečně být zajištění toho, aby bylo správní opatření obecně v souladu s právem, ale její subjektivní zájem v daném konkrétním případě by mohl spočívat v potvrzení platnosti výsledku výběrového řízení a zachování provedených jmenování navzdory protiprávnosti, k níž došlo.
46. Na druhou stranu zájem na tom, aby orgán jednal v souladu s právními předpisy, a hrál tedy podle pravidel (podle pravidel hry zvané výběrové řízení), budou patrně sdílet i uchazeči(21). Z tohoto důvodu a rovněž proto, že povaha oné protiprávnosti se pravděpodobně projeví v závažnosti „sankce“ ve vztahu k výsledkům výběrového řízení, je možná lepší připustit, že existuje rozdíl mezi „zájmem služby“ a „obecným zájmem na zachování legality“. Tyto dva pojmy bude lepší neslučovat.
2. Faktory
a) Typ výběrového řízení
47. Existují případy, v nichž se rozlišuje mezi otevřenými výběrovými řízeními na jedné straně a vnitřními výběrovými řízeními a povyšováním na straně druhé. Pokud je v otevřeném výběrovém řízení určité opatření v rámci tohoto řízení zrušeno, jsou práva neúspěšných uchazečů považována za přiměřeně chráněná, pokud výběrová komise a orgán oprávněný ke jmenování přehodnotí svá rozhodnutí a usilují o spravedlivé řešení v jednotlivých případech těchto uchazečů, aniž by bylo nezbytné zpochybnit celý výsledek tohoto výběrového řízení nebo zrušit v důsledku uvedené skutečnosti provedená jmenování, a to bez ohledu na povahu vady a rozsah, v jakém tato vada ovlivňuje výsledky předmětného výběrového řízení. Naproti tomu, pokud jde o vnitřní výběrová řízení a povyšování, provádějí soudy přezkum každého jednotlivého případu, čímž zohledňují povahu daného pochybení(22).
48. Nedomnívám se, že by na toto příležitostné rozlišování bylo možno nahlížet jako na utváření nějakých formálních pravidel co do přístupu. Spíše bych toto příležitostné rozlišování co do přístupu chápal jako zástupný prvek pro jinou proměnnou: velikost a typ dotčeného výběrového řízení budou mít pravděpodobně dopad na znalosti, které lze očekávat od přiměřeně informovaného uchazeče. Je potřeba zmínit dva aspekty: zaprvé znalost všech pravidel a procesních norem použitelných na výběrové řízení a zadruhé vědomí skutečnosti, že jedno nebo několik těchto pravidel bylo během tohoto řízení porušeno.
49. V případě otevřených výběrových řízení se stovkami či dokonce až desetitisíci „anonymních“ uchazečů lze očekávat, že tito uchazeči by měli mít základní znalost daného výběrové řízení. Je však nepravděpodobné (a poměrně nerealistické očekávat), že by byli dobře obeznámeni se složitostmi unijního práva veřejné služby. Kromě toho, vezmeme-li v úvahu počet uchazečů, jejich anonymitu a značnou informační asymetrii existující mezi takovými uchazeči a správním orgánem, je poměrně nepravděpodobné, že by tito uchazeči byli schopni případnou vadu odhalit.
50. Naproti tomu čím je výběrové řízení menší a omezenější, tím rozumnější je očekávat od uchazečů lepší informace a znalosti. Lze předpokládat, že uchazeči z řad „zasvěcených osob“, jako například pět uchazečů přihlášených do vnitřního výběrového řízení, budou příslušná pravidla znát podrobněji nebo se mohli o případné vadě řízení dozvědět.
b) Povaha vady
51. Záleží na povaze a závažnosti protiprávnosti, k níž došlo. Při posuzování řízení o povýšení přihlížejí unijní soudy k povaze dané vady. Pokud je zjištěná protiprávnost pouze vadou řízení ovlivňující pouze situaci úředníka, má soud Unie a priori za to, že taková protiprávnost neodůvodňuje zrušení rozhodnutí o povýšení, jelikož by takové zrušení představovalo nepřiměřenou sankci. Naproti tomu v případě podstatné vady, jako je nesprávné právní posouzení, kterým je v celém rozsahu stiženo zvažování srovnatelných zásluh, soud Unie v zásadě zvažuje dotčené zájmy(23).
52. Tyto úvahy by se dle mého názoru neměly omezovat pouze na případy povýšení, nýbrž měly by platit obecně, jde-li o posouzení důsledků předchozích vad, resp. protiprávností ve vztahu k opatřením, která třetím osobám přinášejí výhodu, v kterémkoli typu výběrového řízení.
53. V tomto ohledu samozřejmě nemůže existovat žádná vyčerpávající klasifikace nebo kategorizace. Na to je život příliš pestrý. Nicméně jako orientační pravidlo navrhuji, aby existovalo určité kontinuum závažnosti.
54. Na jednom konci spektra existují drobné vady. Samy o sobě by neměly mít žádný dopad na výsledek výběrového řízení, v každém případě ne na rozhodnutí, která přiznávají výhodu úspěšným uchazečům. Mezi vady spadající do této kategorie by patřily písařské chyby, k nimž dojde v průběhu výběrového řízení, například chyba formy nebo jiné procesní chyby, které nemají podstatný dopad na obsah rozhodnutí.
55. Na druhém konci spektra jsou vážné vady, které budou mít nepochybně větší váhu při vyvažování zájmů, v rámci „zájmu“ na zachování zákonnosti, zejména ve srovnání se zájmy třetích osob. Lze uvažovat o nejméně třech různých typech vážných vad: podvod a korupce, zásah do základních hodnot Unie, nebo soustavné nerespektování pravidel týkajících se výběrového řízení.
56. Zaprvé prokázané případy podvodu nebo korupce ve výběrových řízeních jsou dostatečně závažné, aby odůvodnily zrušení celého výběrového řízení. Rozhodnutí přiznávající výhodu třetím osobám by proto rovněž musela být zrušena. V případě takto extrémní situace by existence případných legitimních očekávání třetích osob těžko mohla být brána v úvahu jako důvod pro zachování opatření, které je stiženo závažnou vadou tohoto druhu. Vrátíme-li se k původní metafoře, kmen tohoto stromu se zahojit nemůže.
57. Zadruhé zásah správního orgánu do základních hodnot Unie lze rovněž kvalifikovat jako vážnou vadu. Takový případ by například nastal, pokud by výběrové řízení diskriminovalo mezi uchazeči na základě důvodů uvedených v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Stejně jako je tomu v případě podvodu, i takovéto hrubě nerovné zacházení by bylo možno označit za protiprávnost postihující celé výběrové řízení, včetně všech jeho výsledků(24).
58. Zatřetí existuje zvláštní kategorie „recidivistů“. V případech, kdy unijní instituce či orgán nezorganizuje výběrové řízení v souladu s právem navzdory předchozím rozhodnutím Soudního dvora, která se týkají stejného typu výběrového řízení, bude možná zapotřebí přísnějších opatření(25). Kromě toho by soustavné nerespektování použitelných pravidel mohlo rovněž vyústit v překvalifikování opakujících se drobných vad na vážnou vadu, která by za určitých okolností a – opět – po řádném zvážení zájmů, mohla postihnout neplatností celé řízení a z něj vyplývající výsledky.
c) Legitimní očekávání úspěšných uchazečů
59. Z ustálené judikatury vyplývá, že právo dovolávat se zásady ochrany legitimních očekávání má každý jednotlivec, pokud u něj unijní orgán tím, že mu poskytl konkrétní ujištění, vyvolal podloženou naději. Tato ujištění, ať již jsou dána v jakékoli formě, musí představovat konkrétní, nepodmíněné a shodující se informace(26).
60. Rámec skutkových okolností daného výběrového řízení, zejména jeho typ, velikost a povaha protiprávnosti, k níž v jeho rámci došlo, se pak promítají do závěru, zda třetí osoby mají nebo nemají jakákoli legitimní očekávání, pokud jde o výsledek tohoto výběrového řízení. Bude tak platit nepřímá úměra mezi povědomím určité osoby o případné vadě a jejích legitimních očekáváních: čím větší povědomí o této vadě, tím menší nebo dokonce žádná legitimní očekávání. Toto povědomí je nutno posuzovat na základě standardu přiměřeně informovaného uchazeče(27): věděl tento uchazeč nebo bylo rozumné od něj očekávat, že bude vědět, že dané rozhodnutí trpí vadou?
61. Zaprvé je ve srovnání se „zasvěcenou osobou“ u externího uchazeče méně pravděpodobné, že bude znát všechna pravidla použitelná na dané výběrové řízení, a že si tedy bude vědom případné existence vady(28). Takový uchazeč proto může mít silnější legitimní očekávání, pokud jde o zachování platnosti rozhodnutí, byť protiprávního, na jehož základě mu vznikla určitá práva.
62. Zadruhé čím vážnější vada, tím pravděpodobnější je, že přiměřeně informovaný uchazeč o ní věděl nebo musel vědět(29). Samozřejmě že závažnost vady sama o sobě neznamená, že uchazeči o této vadě museli vědět. Pokud však nelze očekávat, že by předmětná vada pozornosti uchazeče unikla(30), budou se očekávání úspěšného uchazeče následně jevit méně legitimní nebo se dokonce nebudou předpokládat žádná. Pokud se u úspěšného uchazeče projevil nedostatek dobré víry nebo pokud sám ke vzniku této vady přispěl, pak a fortiori a nepochybně nemohl mít žádná legitimní očekávání co do zachování platnosti (protiprávního) rozhodnutí, které mu přineslo výhody(31).
63. Zatřetí je podle unijních soudů v těchto souvislostech rovněž relevantní, pokud úspěšní uchazeči případně ví o probíhajícím soudním řízení vedeném proti některým aktům výběrového řízení, včetně těch, které těmto uchazečům přinášejí výhody. Pokud budou toto povědomí mít, nemusí jím být umožněno dovolávat se legitimního očekávání, že pro ně příznivý stav nebude dotčen, neboť tyto akty byly napadeny v předepsaných lhůtách. Zejména platí, že úspěšní uchazeči, kteří byli jmenováni do funkce, nemohou nevědět, že jejich zaměstnanecký stav bude definitivní pouze v případě, že Soudní dvůr rozhodne o zamítnutí žaloby na zrušení podané jinými uchazeči(32).
64. Zajisté, pokud se prokáže na základě skutkových okolností kteréhokoli jednotlivého případu, že toto povědomí skutečně měli, bude potřeba to zohlednit. Před takovou domněnkou o takovém povědomí bych si ale dovolil varovat. V praxi nemusí být ihned zjevné, jak by úspěšní uchazeči, opět zejména ve větších a otevřených výběrových řízeních, ve skutečnosti o existenci podané žaloby věděli, pokud nejsou účastníkem tohoto řízení a pokud příslušná unijní instituce nebo orgán nejsou povinny jej o této žalobě informovat. Jedna věc je zaslechnout někde na chodbě zvěsti o tom, že byla podána žaloba o zrušení. Jiná věc je být vyrozuměn o tom, že taková žaloba byla podána a mohla by mít kromě toho dopad na úspěšné uchazeče.
65. Úspěšní uchazeči by jistě neměli být nuceni jen bezmocně – bez jakéhokoli opravného prostředku – nést (osudové) důsledky případného zrušení rozhodnutí, která se jich týkají, zejména pokud bylo předmětné zrušení nakonec nařízeno až po uplynutí několika let po podání žaloby(33). Proto i v případě, že byla žaloba podána ve stanovených lhůtách, mohou legitimní očekávání zůstat i nadále nedotčena, pokud a dokud nebude zjištěno, že dotčení uchazeči o problémech vzniklých v rámci předmětného výběrového řízení věděli.
66. Stručně řečeno, všechny tyto faktory a úvahy je nutno vyvažovat s ohledem na skutkové okolnosti každého jednotlivého případu. To, před čím v tomto oddílu varuji, je určité mechanické uplatňování poměrně kategorických prohlášení, jako například „žádná legitimní očekávání nemohou nikdy vzniknout na základě protiprávnosti, které se daný orgán dopustil“ nebo „jelikož bylo rozhodnutí napadeno včas, nikdo nemohl mít žádná legitimní očekávání“. Taková prohlášení, která jsou často správně užívaná v těch oblastech práva, kde působí podnikatelé, lze jen těžko v plném rozsahu přenášet do oblasti práva, která je jednoduše odlišná. Místo toho je možná potřeba špetky empatie a realistického uvažování, rovněž s přihlédnutím k významné asymetrii co do penza informací a moci, která bude vždy existovat mezi orgány a jejich potenciálními zaměstnanci, opět zejména v otevřených výběrových řízeních. Tím nechci v žádném případě omlouvat nebo ospravedlňovat případné protiprávnosti, jichž se orgány dopouští. Spíše chci říci, že úspěšné uchazeče lze jen těžko činit odpovědnými za danou vadu společně se správním orgánem, leda za výjimečných skutkových okolností(34).
3. Prostředky nápravy
67. Účelem článku 270 SFEU je obnovení práv uchazečů (neúspěšných uchazečů), došlo-li k protiprávnosti. Podle unijních soudů obnovení práv neúspěšných uchazečů znamená, že správní orgán musí nalézt „spravedlivé řešení“ věci(35). Takové spravedlivé řešení zahrnuje opatření od zrušení rozhodnutí týkajících se neúspěšných uchazečů(36) až po znovuotevření řízení pro poškozeného uchazeče(37). V této souvislosti Soudní dvůr rovněž opakovaně uvedl, že náhrada škody, která může být přiznána z moci úřední(38), představuje formu náhrady, která nejlépe odpovídá zájmům uchazeče i požadavkům služby(39).
68. Pokud jde konkrétně o opatření, která přiznávají výhodu třetím osobám, jako jsou seznamy úspěšných uchazečů nebo jmenování, zrušení těchto rozhodnutí – z podstaty věci se zpětnou účinností – se jeví být, a to zcela správně, ultima ratio, prostředkem použitelným teprve v případě, že neexistuje žádný jiný zjevně vhodný prostředek nápravy k obnovení práv poškozených uchazečů(40).
69. Jak veskrze pregnantně vyjádřil generální advokát W. Van Gerven ve věci Albani, v těchto případech existuje potřeba „nalézt řešení, které zajistí rovnováhu mezi zájmy uchazečů znevýhodněných vadou, k níž došlo v rámci výběrového řízení, a zájmy ostatních uchazečů. Tato potřeba zacházet s různými dotčenými zájmy opatrně je obecnou zásadou řádné správy, a v tomto případě řádné soudní praxe, což je potvrzeno i právem Společenství. Tato zásada vyžaduje, aby soud nejen vynaložil úsilí na to, aby z důvodů právní jistoty zajistil spravedlivé obnovení práv poškozených uchazečů, ale také zohlednil legitimní očekávání již vybraných nebo jmenovaných uchazečů. To znamená, že v tomto případě, při hledání řešení ve vztahu k vadě postihující proces přijímání do zaměstnání, musí Soudní dvůr vážit dva druhy škod způsobených poškozeným uchazečům, které je potřeba spravedlivě napravit, a případnou škodu, kterou by utrpěli ostatní uchazeči v důsledku opatření určených k zajištění této nápravy“(41).
70. Bude možná užitečné doplnit, že ve svém pozdějším rozsudku Soudní dvůr rozhodl o zrušení rozsudku Tribunálu, který zrušením seznamů úspěšných uchazečů neomezil následky zrušení následných aktů v rámci výběrového řízení na obnovení práv oněch čtyř původních žalobců(42).
71. Prima facie je tvrzení, že obnovení práv žalobců – neúspěšných uchazečů – vždy zahrnuje zrušení rozhodnutí týkajících se úspěšných uchazečů, vskutku diskutabilní, ledaže by mělo celé výběrové řízení proběhnout znovu, což je poměrně vzácné a stejně nemůže být Soudním dvorem nařízeno. Jako alternativní prostředky nápravy se náhrada škody nebo opakované výběrové řízení pouze pro poškozené uchazeče, je-li to možné, skutečně jeví jako nejvhodnější řešení za účelem potrestání (předchozí) protiprávnosti, k níž v tomto řízení došlo, aniž by bylo zasahováno do legitimních očekávání úspěšných uchazečů.
72. Jak již bylo nastíněno výše(43) a jak je potřeba zopakovat, třetí osoby by v zásadě neměly nést následky předchozí vady, o níž nevěděly nebo nemohly vědět. Tyto osoby nemusí o vadách nebo o žalobách podaných proti výběrovému řízení vědět a nebudou se tedy schopny bránit. Tato skutečnost, o níž je pojednáno výše v souvislosti s povědomím a tomu odpovídajícími legitimními očekáváními těchto osob, získává v kontextu prostředků nápravy další rozměr. Úspěšní uchazeči pravděpodobně nebudou účastníky takového řízení, a přesto budou jeho výsledky významně ovlivněni. Dříve nebo později se objeví otázka práva na obranu.
C. Použití na projednávanou věc
73. V napadeném rozsudku Tribunál zrušil tři různé typy rozhodnutí týkajících se výsledků výběrového řízení: i) rozhodnutí o nezapsání Y. Galochy na seznamy úspěšných uchazečů (dále jen „negativní rozhodnutí“); ii) rozhodnutí o vytvoření seznamů úspěšných uchazečů (dále jen „seznamy úspěšných uchazečů“); iii) pracovněprávní rozhodnutí o jmenování úspěšných uchazečů ze seznamů úspěšných uchazečů (dále jen „rozhodnutí o přijetí do zaměstnání“).
74. Tímto kasačním opravným prostředkem navrhovatel napadá pouze tu část napadeného rozsudku, která se týká seznamů úspěšných uchazečů [bod ii)], a rozhodnutí o přijetí do zaměstnání [bod iii)]. Skutečnost, že Tribunál zrušil konkrétní negativní rozhodnutí týkající se Y. Galochy (a to rozhodnutí o nezapsání jeho jména na seznamy úspěšných uchazečů), není rozporována. Stejně tak navrhovatel nerozporuje existenci výchozí vady, k níž v řízení došlo a která byla způsobena skutečností, že se v průběhu výběrového řízení neuskutečnila žádná písemná zkouška.
75. Předmět tohoto kasačního opravného prostředku se proto týká pouze závěrů, které Tribunál z této vady vyvodil ve vztahu ke třetím osobám, tj. rozhodnutím uvedeným pod body ii) a iii). V části odůvodnění svého rozhodnutí, která se týká těchto dvou zrušovacích opatření, Tribunál uvedl:
„68. Za okolností projednávaného případu se přitom úspěšní uchazeči, jejichž jména jsou uvedena na seznamu úspěšných uchazečů, včetně těch, kteří od [F4E] dostali pracovní nabídku, nemohou dovolávat legitimního očekávání. Dotčené oznámení o volném pracovním místě totiž stanovilo, že se uskuteční písemná zkouška. Seznamy úspěšných uchazečů však byly sestaveny a pracovní nabídky zaslány, aniž uchazeči složili takovou zkoušku.
69. Kromě toho s ohledem na povahu vady se nelze ani domnívat, že by zrušení seznamů úspěšných uchazečů a rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče uvedené na těchto seznamech bylo nepřiměřené s ohledem na zájem služby. Zaprvé vada ovlivnila hodnocení všech uchazečů, a nemůže být tedy odstraněna opatřeními týkajícími se jen jednoho uchazeče. Zadruhé má toto výběrové řízení jen velmi omezený rozměr.“(44)
76. Navrhovatel má za to, že rozšířením důsledků předmětné vady na úspěšné uchazeče – ať již na úrovni seznamů úspěšných uchazečů nebo na úrovni jmenování – uložil Tribunál třetím osobám nepřiměřenou sankci.
77. Použijeme-li výše nastíněné úvahy na kasační opravný prostředek projednávaný v tomto řízení, pak s navrhovatelem souhlasím, pokud jde o zrušení rozhodnutí o přijetí do zaměstnání [bod iii)], nikoli však nutně pokud jde o seznamy úspěšných uchazečů [bod ii)].
78. Zaprvé, podíváme-li se na typ předmětného výběrového řízení, zdá se, že jde o otevřené výběrové řízení. Zadruhé, pokud jde o povahu vady, k níž došlo v rámci výběrového řízení, je poměrně zřejmé, že skutečnost, že nebyla zorganizována písemná zkouška zmíněná v pokynech pro uchazeče, představuje protiprávnost, jíž se správní orgán dopustil. Z ustálené judikatury totiž vyplývá, že „oznámení o volném pracovním místě tvoří právní rámec, který si orgán oprávněný ke jmenování sám uložil a [který] tedy musí důsledně dodržovat“(45). Jelikož tedy oznámení o volném pracovním místě odkazovalo na pokyny pro uchazeče, měl navrhovatel zorganizovat písemnou zkoušku.
79. Bylo by však poněkud překvapující, pokud bychom takovou chybu kvalifikovali jako významnou a závažnou. Tribunál uvedl, že absence písemného testu se dotkla všech účastníků výběrového řízení stejně(46). Bylo by tak zapotřebí dalšího odůvodnění, abychom mohli dospět k závěru, že tato protiprávnost představovala vážnou a podstatnou vadu, která by měla za následek nerovné zacházení. Zdálo by se proto, že absence písemné zkoušky byla spíše výsledkem nedbalosti správního orgánu, který neaktualizoval relevantní dokumenty pro výběrové řízení, například pokyny pro uchazeče nebo vzorové dopisy, které byly uchazečům zasílány(47).
80. Zatřetí, pokud jde o skutečné nebo potenciální povědomí úspěšných uchazečů o vadě, které se dopustil navrhovatel, lze předpokládat, že tito uchazeči měli vědět, že výběrové řízení sestávalo jak z ústní, tak z písemné zkoušky, neboť to bylo uvedeno v pokynech pro uchazeče. Nicméně otázka, zda absence písemné zkoušky musela být nutně pro úspěšné uchazeče překvapením, když obdrželi výsledky výběrového řízení, je diskutabilní. Odpověď záleží na tom, jak by přiměřeně informovaný uchazeč mohl chápat šestý odstavec oddílu 5, pododdílu 1 pokynů pro uchazeče, který stanovil, že způsobilí uchazeči mohou být pozváni na ústní a písemné zkoušky na stejný den nebo na několik po sobě následujících dní, v závislosti na počtu uchazečů.
81. Bylo by v kontextu těchto skutkových okolností skutečně nepřiměřené, kdyby si byli uchazeči mysleli, a to i na základě toho, že dopis, kterým byli pozváni na ústní zkoušku, neodkazoval na zkoušku písemnou, že správní orgán mohl tuto ústní zkoušku spojit se zkouškou písemnou? Nebo že se rozhodl od písemné zkoušky coby součásti řízení upustit, patrně proto, že ústní zkouška správnímu orgánu stačila k posouzení vhodnosti uchazečů jako smluvních zaměstnanců na dobu určitou, a také snad proto, že uchazečů nebylo tolik?
82. Z těchto důvodů mi na rozdíl od Tribunálu není zřejmé, proč by se úspěšní uchazeči nemohli dovolávat legitimních očekávání, pokud jde o zachování účinků rozhodnutí, která jim přiznávají výhodu, a to navzdory skutečnosti, že nebyla (protiprávně) zorganizována písemná zkouška.
83. Rád bych dodal, že s ohledem na úvahy a vyvažování zájmů, které je třeba v podobných případech provádět, si nejsem zcela jist, zda bych se mohl řídit druhým argumentem Tribunálu: že toto výběrové řízení „mělo jen velmi omezený rozměr“. Souhlasím s tím, že velikost ve smyslu rozsahu a povahy výběrového řízení je pro případné posuzování povědomosti a z toho plynoucích legitimních očekávání relevantní(48). Dovolím si však nesouhlasit s tím, aby byl tento argument vznášen jako odůvodnění toho, že legitimní očekávání budou mít „menší hodnotu“ a budou snadněji převážena jinými zájmy v rámci vyvažování zájmů, pokud to bude přinášet prospěch pouze dvěma, nikoli 200 jednotlivcům. Vyvažování hodnot, které má být provedeno, se týká kvality očekávání a toho, do jaké míry si zaslouží ochranu. Nejde o počet subjektů na té které straně.
84. Pokud tedy vyjdeme z toho, že úspěšným uchazečům nejsou z povahy věci odpírána legitimní očekávání v tom směru, že výsledek výběrového řízení se ve vztahu k nim nezmění, budou tato očekávání dále zvažována ve vztahu k jiným zájmům – podle konkrétního typu požadovaného prostředku nápravy. Výsledek tohoto vyvažování se dle mého názoru liší ve vztahu k bodu ii), tedy seznamům úspěšných uchazečů, a bodu iii), tedy rozhodnutím o přijetí do zaměstnání.
85. Na jedné straně, pokud jde o seznamy úspěšných uchazečů [bod ii)], výsledek, k němuž dospěl Tribunál, možná není jediným možným výsledkem, ale pohybuje se stále v mezích myslitelného.
86. Zaprvé uchazeči na seznamech úspěšných uchazečů mají slabší legitimní očekávání ve srovnání s těmi, kteří byli vybráni pro přijetí do zaměstnání. Tribunál v této souvislosti konstatoval, že „zápis úspěšných kandidátů otevřených výběrových řízení na seznamy vhodných kandidátů sestavené na základě výběrových zkoušek totiž dotčeným osobám přiznává pouhou možnost, že budou jmenováni úředníky ve zkušební době“(49). Z tohoto posouzení plyne, že uchazeči na seznamech úspěšných uchazečů nemají právo na jmenování, i když byl v projednávané věci seznam úspěšných uchazečů určen pro pozice krátkodobých smluvních zaměstnanců. Svědčí jim pouze legitimní očekávání v tom směru, aby byli řádně vzati v úvahu v případě potřeby obsadit uvolněné pracovní místo.
87. Zadruhé je z podstaty věci zrušení seznamu úspěšných uchazečů v zásadě opatřením do budoucna, pokud jde o jeho praktické dopady, byť z hlediska právních účinků jde o opatření retroaktivní. Správní orgán musí výběrové řízení zopakovat a vytvořit nový seznam úspěšných uchazečů, pokud chce i nadále obsadit volné pracovní místo. To je však cena, kterou je nutno zaplatit za vadu způsobenou v průběhu výběrového řízení, kterou nelze napravit jinak. Proto lze jen těžko argumentovat zájmem služby jako platným důvodem proti zrušení seznamů úspěšných uchazečů. Dále pak budou ti úspěšní uchazeči, kteří byli vybráni ze seznamu úspěšných uchazečů a jmenováni před případným zrušením tohoto seznamu, chráněni jednotlivě, avšak na jiném základě: již nebudou mít pouze legitimní očekávání, ale i nabyté právo v podobě svého jmenování.
88. Zatřetí ve světle shora uvedeného dosahují zájmy žalobce (neúspěšného uchazeče) do budoucna podobné úrovně, jakou mají úspěšní uchazeči, kteří jsou na seznamu úspěšných uchazečů stále zapsáni, ale dosud z něj nebyli vybráni. Mohou totiž očekávat, že správní orgán bude celé řízení opakovat plně v souladu s právními předpisy, takže nyní mohou mít šanci být vybráni. Avšak stejná šance je do budoucna úplně stejně otevřena i těm uchazečům, kteří byli zapsáni na – nyní zrušeném – seznamu. Jednoduše řečeno: budou rozdány nové karty a hrána nová hra, jíž se mohou všichni znovu zúčastnit.
89. Z těchto dodatečných důvodů, vzhledem k okolnostem projednávaného případu, se nejeví, že rozhodnutí Tribunálu zrušit seznamy úspěšných uchazečů je nepřiměřenou sankcí porušující zásadu proporcionality.
90. Dále pak, pokud jde o rozhodnutí o přijetí do zaměstnání [bod iii)], je podle mého názoru situace odlišná. Zrušení těchto rozhodnutí představuje nepřiměřenou sankci nejméně ze tří důvodů.
91. Zaprvé je poměrně zřejmé, že jmenované osoby nejen nabyly legitimní očekávání, ale na škále právní jistoty se posunuly již mnohem dále: tyto osoby získaly práva v podobě podepsaných a závazných smluv (na dobu určitou). Tato legální práva, jejichž vznik měl přirozeně za následek i značný vliv na jejich osobní situaci, mají ze své podstaty v rámci vyvažování zájmů větší váhu.
92. Zadruhé je proti těmto (vskutku) silným nárokům nutno postavit zřejmý fakt, že – jak výstižně podotkl navrhovatel – není zcela zřejmé, jak přesně by zrušení rozhodnutí o přijetí do zaměstnání posloužilo zájmům žalobce ve výběrovém řízení. Vzhledem k tomu, že předmětná pracovní místa se týkají smluvních zaměstnanců na dobu určitou, která již uplynula, nemohl žalobce očekávat, že by tato pracovní místa obsadil. Takovéto zrušení může stěží přispět k obnově práv poškozeného uchazeče. Zároveň je nutno konstatovat, že protiprávnost, které se dopustil F4E, byla jen těžko natolik vážná, že bylo žádoucí, aby potřeba obnovit objektivní legalitu (nebo, v závislosti na úhlu pohledu, potřeba za tuto protiprávnost správní orgán „potrestat“) převážila nad všemi ostatními hledisky.
93. Zatřetí si dovoluji uvést poněkud okrajovou, ale stále relevantní poznámku, a sice že takovéto ex tunc odnětí právního základu pro přijetí uchazeče do zaměstnání (a pro smlouvu na dobu určitou) by mělo problematické praktické následky jak pro přijaté uchazeče, tak pro správní orgán. Jelikož zrušení má zpětné účinky, všechna následná opatření týkající se uchazečů přijatých do zaměstnání je nutno považovat za neplatná. Co by se v takovém případě stalo s platy, sociálními dávkami, daněmi, jakož i případnými rozhodnutími/správními akty vydanými těmito zaměstnanými uchazeči v jejich funkci smluvních zaměstnanců F4E? Pokud jde například o jejich platy, byly by všechny částky, které jim F4E zaplatila, považovány za bezdůvodné obohacení (platby přijaté bez platného právního základu)? Pokud by nebylo vše shora uvedené vyřešeno smírnou cestou a v tichosti, musela by následně každá soukromá osoba druhou stranu žalovat?
94. Zdá se proto zjevné, že v rozsahu týkajícím se rozhodnutí o přijetí do zaměstnání v projednávané věci zjevně nemůže „zájem“ na zákonnosti a zájmy žalobce v takovém výběrovém řízení převážit nad zájmy uchazečů přijatých do zaměstnání. Z toho plyne, že zrušení rozhodnutí o přijetí do zaměstnání Tribunálem bylo nepřiměřenou sankcí. Třetí bod výroku napadeného rozsudku proto musí být zrušen.
95. Je třeba učinit ještě dvě závěrečné poznámky.
96. Zaprvé je třeba zdůraznit, že takové vyvažování je, pokud jde o vhodné prostředky nápravy, vždy závislé na okolnostech daného případu. V projednávané věci neexistuje žádný důkaz o tom, že by pochybení na straně správního orgánu bylo úmyslné nebo opakované. Dále, i vzhledem k vyvažování zájmů týkajících se rozhodnutí o přijetí do zaměstnání by jiný výsledek mohl být hypoteticky žádoucí v případě, že by na straně správního orgánu byla zjištěna neexistence dobré víry. Například pokud by správní orgán úmyslně urychleně jmenoval uchazeče ze seznamů úspěšných uchazečů dříve, než se vůbec bude moci konat soudní přezkum, vědom si toho, že by se to následně těchto jmenování nedotklo. Takováto hypotetická situace by jistě mohla rovnováhu zájmů vychýlit jiným směrem. Nic však nenasvědčuje tomu, že by tomu tak mohlo být v projednávaném případě.
97. Zadruhé, za okolností, kdy uchazeči mají legitimní očekávání, mají právo žádat náhradu škody, budou-li chtít. Mohou tak učinit i v případě, že vyvažování zájmů povede ke zrušení seznamů úspěšných uchazečů, jak je tomu v projednávané věci(50).
D. Náklady řízení
98. Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Podle čl. 138 odst. 3 platí, že pokud měli účastníci řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý z nich vlastní náklady řízení.
99. V tomto řízení o kasačním opravném prostředku měl navrhovatel ve věci úspěch pouze zčásti ve smyslu čl. 138 odst. 1 jednacího řádu. Podle čl. 138 odst. 3 jednacího řádu proto navrhovatel ponese vlastní náklady řízení.
IV. Závěry
100. Ve světle výše uvedených úvah navrhuji, aby Soudní dvůr:
– zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2018, Galocha v. Společný podnik Fusion for Energy (T‑561/16, EU:T:2018:29), v rozsahu, v němž zrušil rozhodnutí Společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy zaměstnat úspěšné uchazeče uvedené na seznamech úspěšných uchazečů výběrového řízení F4E/CA/ST/FGIV/2015/001;
– rozhodl, že Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy ponese vlastní náklady řízení.