Věc C‑618/15

Concurrence Sàrl

v.

Samsung Electronics France SAS
a
Amazon Services Europe Sàrl

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie)]

„Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Příslušnost – Věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Síť selektivní distribuce – Další prodej mimo síť na internetu – Návrh na zdržení se protiprávního jednání – Vazba“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. prosince 2016

1.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Místo, kde došlo ke škodné události – Pojem – Místo, kde se škoda materializovala, a místo příčinné události

(Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3)

2.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Místo, kde došlo ke škodné události – Škoda způsobená porušením zákazu prodeje mimo síť selektivní distribuce na internetu – Příslušnost soudů členského státu, který zabezpečuje dodržování zákazu prodeje – Dosah – Meze

(Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 25–28)

2.      Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být pro účely založení příslušnosti – vyplývající z tohoto ustanovení – k rozhodování o žalobě na určení odpovědnosti za porušení zákazu prodeje mimo síť selektivní distribuce, k němuž dojde v důsledku zveřejnění nabídky výrobků, na které se vztahuje uvedená síť, na internetových stránkách vedených v různých členských státech, vykládán v tom smyslu, že za místo, kde došlo ke škodě, musí být považováno území členského státu, který prostřednictvím předmětné žaloby zabezpečuje dodržování uvedeného zákazu prodeje, tedy území, na kterém navrhovateli údajně klesl prodej.

Předně totiž riziko materializace škody v určitém členském státě existuje za podmínky, že právo, které bylo údajně porušeno, je v tomto členském státě chráněno. Jestliže se tedy ochrana poskytovaná členským státem, v němž má sídlo soud, u kterého byla podána žaloba, vztahuje pouze na území daného členského státu, uvedený soud je příslušný pouze k rozhodování o škodě způsobené na území tohoto členského státu. Dále, v případě porušení podmínek sítě selektivní distribuce prostřednictvím internetových stránek škodu, jíž se může distributor dovolávat, představuje snížení objemu jeho prodeje na základě prodeje uskutečněného v rozporu s podmínkami sítě a z toho plynoucí ztráta zisku. Okolnost, že internetové stránky, na kterých je uvedena nabídka výrobků, na něž se vztahuje právo selektivní distribuce, jsou provozovány v jiných členských státech, než je stát, na jehož území má sídlo soud rozhodující o návrhu, je v tomto ohledu irelevantní, jelikož jednání, k nimž došlo v těchto členských státech, způsobila nebo mohou způsobit tvrzenou škodu v obvodu soudu rozhodujícího o návrhu, což musí posoudit vnitrostátní soud.

(viz body 30, 31, 33–35 a výrok)