USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRO VEŘENOU SLUŽBU
15. února 2011
Věc F‑104/10 R
Mario Alberto de Pretis Cagnodo a Serena Trampuz de Pretis Cagnodo
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Řízení o předběžném opatření – Návrh na odklad vykonatelnosti – Naléhavost – Neexistence“
Předmět: Návrh podaný na základě článků 278 SFEU a 157 AE, jakož i článku 279 SFEU jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterým se M. de Pretis Cagnodo a jeho manželka S. Trampuz de Pretis Cagnodo, domáhají přerušení „nuceného vymáhání“ výdajů za hospitalizaci S. Trampuz de Pretis Cagnodo
Rozhodnutí: Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – „Fumus boni juris“ – Naléhavost – Kumulativní charakter – Zvážení všech dotčených zájmů – Pořadí přezkumu a způsob ověřování – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních
(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)
2. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Podmínky přiznání – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno – Čistě finanční újma
(Článek 278 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)
3. Řízení o předběžných opatřeních – Podmínky přípustnosti – Žaloba – Formální požadavky – Popis žalobních důvodů odůvodňujících na první pohled nařízení navrhovaných opatření
[Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. d) a čl. 102 odst. 2 a 3]
1. Podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí návrhy na předběžná opatření označit zejména okolnosti, které dokládají naléhavost, a rovněž skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření.
Podmínky týkající se naléhavosti a zdání oprávněnosti návrhu (fumus boni juris) jsou kumulativní, takže návrh na předběžná opatření musí být zamítnut, není-li některá z nich splněna. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních též případně zváží proti sobě stojící dotčené zájmy.
V rámci tohoto celkového přezkumu má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních širokou posuzovací pravomoc a s přihlédnutím ke zvláštnostem projednávaného případu může určit způsob, jakým mají být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, jakož i pořadí tohoto přezkumu, jelikož mu žádné právní pravidlo neukládá předem stanovený postup analýzy pro posouzení nezbytnosti nařídit předběžná opatření.
(viz body 15 až 17)
Odkazy:
Tribunál: 10. září 1999, Elkaïm a Mazuel v. Komise, T‑173/99 R, bod 18; 9. srpna 2001, De Nicola v. EIB, T‑120/01 R, body 12 a 13
Soud pro veřejnou službu: 31. května 2006, Bianchi v. ETF, F‑38/06 R, body 20 a 22
2. Naléhavý charakter návrhu na předběžné opatření musí být posouzen ve vztahu k nutnosti předběžně rozhodnout za tím účelem, aby účastníku řízení, který navrhuje předběžné opatření, nebyla způsobena vážná a nenapravitelná újma, přičemž je třeba upřesnit, že s výhradou výjimečných okolností nemůže být na finanční újmu nahlíženo jako na nenapravitelnou újmu nebo obtížně napravitelnou újmu, jelikož tato újma obecně může být později finančně nahrazena.
Předběžné opatření je odůvodněno i v případě čistě finanční újmy, pokud se jeví, že v případě, že toto opatření nebude přijato, účastník řízení, který je navrhuje, se ocitne v situaci, která může ohrozit jeho finanční životaschopnost, neboť nebude disponovat částkou, která mu běžně musí umožnit čelit nezbytným výdajům k zajištění uspokojení svých základních potřeb do doby, než bude rozhodnuto o žalobě v hlavním řízení.
Nicméně k tomu, aby bylo možné posoudit, zda údajná újma má vážný a nenapravitelný charakter, a odůvodňuje tedy výjimečně odklad výkonu napadeného rozhodnutí, musí mít soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních ve všech případech k dispozici konkrétní a přesné údaje podložené podrobnými dokumenty, z nichž je zřejmá finanční situace účastníka řízení, který navrhuje předběžné opatření a které umožňují posoudit důsledky, k nimž by pravděpodobně došlo v případě, že by navrhovaná opatření nebyla nařízena.
V každém případě je věcí účastníka řízení, který navrhuje odklad výkonu napadeného rozhodnutí, aby předložil důkaz o tom, že nemůže čekat na výsledek hlavního řízení, aniž by mu vznikla vážná a nenapravitelná újma.
(viz body 23 až 26)
Odkazy:
Soudní dvůr: 22. ledna 1988, Top Hit Holzvertrieb v. Komise, 378/87 R, bod 18; 18. října 1991, Abertal a další v. Komise, C‑213/91 R, bod 18; 11. dubna 2001, Komise v. Cambridge Healthcare Supplies, C‑471/00 P(R), bod 113; 7. května 2002, Aden a další v. Rada a Komise, T‑306/01 R, bod 94
Tribunál: 2. dubna 1998, Arbeitsgemeinschaft Deutscher Luftfahrt-Unternehmen a Hapag-Lloyd v. Komise, T‑86/96 R, body 64, 65 a 67; 16. července 1999, Hortiplant v. Komise, T‑143/99 R, bod 18; 3. července 2000, Carotti v. Účetní dvůr, T‑163/00 R, bod 8; 15. června 2001, Bactria v. Komise, T‑339/00 R, bod 94; 18. října 2001, Aristoteleio Panepistimio Thessalonikis v. Komise, T‑196/01 R, bod 32; 15. listopadu 2001, Duales System Deutschland v. Komise, T‑151/01 R, bod 187; 3. prosince 2002, Neue Erba Latex v. Komise, T‑181/02 R, bod 82; 13. října 2006, Vischim v. Komise, T‑420/05 R II, body 83 a 84; 25. dubna 2008, Vakakis v. Komise, T‑41/08 R, bod 52
3. V případě údajné finanční újmy musí být věrný a ucelený popis finanční situace účastníka řízení, který navrhuje předběžné opatření, poskytnut tímto účastníkem ve fázi podání návrhu na předběžné opatření. Jak totiž vyplývá z čl. 35 odst. 1 písm. d) ve spojení s čl. 102 odst. 2 a 3 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, jakož i s čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 104 odst. 2 a 3 jednacího řádu Tribunálu, musí návrh na předběžné opatření sám o sobě umožnit žalované straně, aby si připravila své vyjádření, a soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních, aby o návrhu rozhodl, a to případně aniž by potřeboval další doplňující informace, neboť zásadní skutkové a právní poznatky, na kterých je tento návrh založen, musí vyplývat ze samotného textu návrhu na předběžné opatření.
(viz bod 28)
Odkazy:
Soudní dvůr: výše uvedený rozsudek Aden a další v. Rada a Komise, bod 52
Tribunál: 15. ledna 2001, Stauner a další v. Parlament a Komise, T‑236/00 R, bod 34; 23. května 2005, Dimos Ano Liosion a další v. Komise, T‑85/05 R, bod 37; 4. února 2010, Portugalsko v. Transnáutica a Komise, T‑385/05 TO R, body 11 až 13