Kasační opravný prostředek podaný dne 2. července 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 16. května 2019 ve spojených věcech T-836/16 a T-624/17, Polská republika v. Evropská komise

(Věc C-562/19 P)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann, P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Polská republika, Maďarsko

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil v plném rozsahu rozsudek Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) ze dne 16. května 2019 ve spojených věcech T-836/16 a T-624/17, Polská republika v. Komise, EU:T:2019:338, a

zamítl žaloby Polské republiky proti Komisi ve věci T-836/16 směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2016) 5596 final ze dne 19. září 2016 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN), kterým se zahajuje formální vyšetřovací řízení a nařizuje se pozastavení polské daně z maloobchodního prodeje, a ve věci T-624/17 směřující ke zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2018/160 ze dne 30. června 2017 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN), kterou poskytlo Polsko v souvislosti s daní z maloobchodního prodeje, a uložil Polské republice náhradu nákladů řízení v prvním stupni i v tomto řízení;

podpůrně, v případě, že obě žaloby nebudou zamítnuty v plném rozsahu, vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o žalobních důvodech, které nebyly přezkoumány v prvním stupni, a vyhradil rozhodnutí o nákladech řízení v prvním stupni a v tomto řízení o kasačním opravném prostředku do přijetí konečného rozhodnutí ve věci.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uvádí Komise dva důvody.

V rámci prvního důvodu Komise poukazuje na to, že Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když konstatoval, že polská daň z maloobchodního prodeje není selektivní. Nesprávné právní posouzení Tribunálu vychází z následujících důvodů:

- zaprvé, v bodech 63 až 68 napadeného rozsudku Tribunál nesprávně konstatoval, že Komise se dopustila pochybení, když z definice referenčního rámce vyloučila progresivní sazby polské daně z maloobchodního prodeje. Na rozdíl od tvrzení Tribunálu je postup přijatý Komisí v rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení, v souladu s judikaturou Soudního dvora. Tribunál se tedy dopustil nesprávného právního posouzení při vymezení referenčního rámce;

- zadruhé, v bodech 69 až 78 napadeného rozsudku Tribunál nesprávně konstatoval, že Komise neurčila správně cíl daně z maloobchodního prodeje, s ohledem na který je třeba posoudit srovnatelnou povahu podniků. Soudní dvůr opakovaně konstatoval, že pouze daňový cíl prostředku, definovaný jako předmět nebo skutečnost zdaněná dotčenou daní, je relevantní pro účely srovnatelnosti podniků. Jiné neoddělitelně spjaté cíle, jako je platební schopnost, mají význam pouze pro posouzení objektivního odůvodnění nerovného zacházení se srovnatelnými podniky. Skutečnost, že Tribunál uznal cíl přerozdělování, který má údajně polská daň z maloobchodního prodeje, ve fázi posouzení srovnatelnosti podniků, tedy představuje nesprávné právní posouzení;

- zatřetí, v bodech 79 až 93 napadeného rozsudku Tribunál nesprávně konstatoval, že Komise se dopustila pochybení, když uvedla, že progresivní sazby daně z maloobchodního prodeje nejsou odůvodněny cílem přerozdělování. Tvrzení Tribunálu, že polská daň z maloobchodního prodeje není diskriminační a slouží cíli přerozdělování, vychází z nesprávného předpokladu, že podniky s vysokými příjmy (obratem) jsou ziskovější, než podniky s nižšími příjmy (obratem). Tribunál se tím dopustil nesprávného právního posouzení, když uznal, že cíl přerozdělování, který není neoddělitelně spjat s daní z maloobchodního prodeje, může odůvodnit nerovné zacházení s podniky. Kromě toho Tribunál, vycházeje z tohoto nesprávného předpokladu, přenesl důkazní břemeno, pokud jde o odůvodnění progresivních daňových sazeb údajným cílem přerozdělování, z členského státu na Komisi, která by musela prokázat, že takové odůvodnění neexistuje.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku Komise uvádí, že Tribunál porušil v bodech 104 až 109 napadeného rozsudku čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 13 odst. 1 nařízení Rady 2015/1589. Tribunál konstatoval, že Komise se dopustila zjevného pochybení, když rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a nařídila pozastavení polské daně z maloobchodního prodeje. Tribunál při tomto tvrzení vycházel z posouzení rozhodnutí, kterým bylo ukončeno formální vyšetřovací řízení. Tím, že použil na rozhodnutí o zahájení řízení stejný standard soudního přezkumu jako na posouzení platnosti konečného rozhodnutí, se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení. V případě prvně uvedeného rozhodnutí Tribunál totiž použil vyšší standard přezkumu, namísto toho, aby posoudil, zda Komise nemohla mít zjevně pochybnosti o neexistenci selektivnosti sporné daně.

____________