Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Contencioso-Administrativo nº 24 de Madrid (Španělsko) dne 11. února 2019 – Sindicato Único de Sanidad e Higiene de la Comunidad de Madrid a Sindicato de Sanidad de Madrid de la CGT v. Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid
(Věc C-103/19)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de lo Contencioso-Administrativo nº 24 de Madrid
Účastníci původního řízení
Žalobci: Sindicato Único de Sanidad e Higiene de la Comunidad de Madrid a Sindicato de Sanidad de Madrid de la C.G.T.
Žalovaný: Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid
Předběžné otázky
Je v souladu s rámcovou dohodou, která je přílohou směrnice 1999/70/ES1 , konkrétně s jejím ustanovením 5, body 6 a 8 jejího obecného odůvodnění a vlastními parametry, které stanoví rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (ECLI:EU:C:2016:679), právní úprava, která je předmětem tohoto řízení, tedy vyhláška Consejero de Sanidad č. 406/2017 ze dne 8. května 2017, která v návaznosti na obnovení po sobě jdoucích jmenování na dobu určitou v odvětví veřejné zdravotní péče, která se zakládají na vnitrostátních právních předpisech umožňujících obnovené jmenování za účelem pokrytí a zajištění služeb dočasné, přechodné či mimořádné povahy, když ve skutečnosti je obnovenými jmenováními pokrývaly stálé a dlouhodobé potřeby, přičemž nástroj stanovený v dané vyhlášce je změna povahy 9 126 pracovních míst, která se z příležitostných pracovních míst na dobu určitou stávají zastupováním na volném pracovním místě na dobu určitou, přičemž účelem řízení je integrovat uvedená pracovní místa do Oferta Pública de Empleo (veřejná nabídka zaměstnání) a tím ukončit pracovní poměry na dobu určitou?
Je správný výklad předkládajícího soudu, který má za to, že forma uplatňování popsaná a prováděná v čl. 9 odst. 3 Estatuto Marco (rámcový služební řád) prostřednictvím vyhlášky Consejero de Sanidad č. 406/2017 ze dne 8. května 2017 není v souladu s ustanovením 5, body 6 a 8 obecného odůvodnění, ani vlastními parametry, které stanoví rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (ECLI:EU:C:2016:679), neboť v návaznosti na zneužívání pracovních smluv na dobu určitou k pokrytí stálých potřeb a na uznání systémové chyby umožňuje, aby toto zneužívání nikdy nebylo sankcionováno, což je v rozporu s cíli směrnice a vede to k pokračování nepříznivého postavení zaměstnanců ve služebním poměru na dobu určitou?
Je správný výklad předkládajícího soudu týkající se ustanovení 5, bodů 6 a 8 obecného odůvodnění a vlastních parametrů, které stanoví rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (ECLI:EU:C:2016:679), založený na uvedeném rozsudku a konstatující, že vyhláška Consejero de Sanidad č. 406/2017 ze dne 8. května 2017 není v souladu s čl. 2 prvním pododstavcem směrnice 1999/70 v rozsahu, v němž španělský stát nezajišťuje výsledky stanovené ve směrnici, neboť v případech zneužití pracovní smlouvy na dobu určitou nenabízí účinné a rovnocenné záruky ochrany zaměstnanců za účelem řádného sankcionování daného zneužívání a odstranění důsledků porušení unijního práva, ponechává zneužívání bez sankce a dovoluje tak, aby směrnice Společenství nebyla v sektoru zdravotní péče uplatňována?
Jelikož vnitrostátní právní úprava ve veřejném sektoru absolutně zakazuje změnu opakovaného uzavírání smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou, nebo učinit zaměstnance, který je obětí takového zneužití smluv na dobu určitou, stálým zaměstnancem, a jelikož v dané vnitrostátní právní úpravě neexistuje účinné opatření k zabránění a případnému sankcionování zneužití opakovaného uzavření smluv na dobu určitou, je správné mít za to, jak usuzuje předkládající soud, že vyhláška Consejero de Sanidad 406/2017 ze dne 8. května 2017 (která opožděně provádí čl. 9 odst. 3 rámcového služebního řádu) a pozdější otevřené výběrové řízení nelze považovat za účinná opatření k zabránění a případnému sankcionování zneužití opakovaného uzavření smluv na dobu určitou, jelikož - jak se domnívá a znovu opakuje předkládající soud – to představuje vyhýbání se uplatňování a plnění cílů vyžadovaných samotnou směrnicí Společenství?
Vyhláška Consejero de Sanidad č. 406/2017 ze dne 8. května 2017 omezuje svoji působnost výhradně na příležitostné zaměstnance a ve vztahu k ostatním zaměstnancům, jejichž pracovní poměr na dobu určitou je nepřiměřeně dlouho opakován, administrativa nezkoumá ve lhůtách stanovených vnitrostátním právem důvody tohoto jevu, aby případně posoudila, zda je třeba vytvořit trvalé pracovní místo; v praxi to vede k tomu, že zaměstnanci jsou ponecháni v trvalé nejistotě, zneužívání zůstává bez sankce a zaměstnancům není nabízeno žádné účinné či rovnocenné opatření zaručující ochranu s cílem řádně sankcionovat uvedené zneužívání a odstranit důsledky porušování unijního práva. Je tedy třeba mít za to, že ve výše popsané situaci jsou v rozporu s unijním právem porušovány požadavky stanovené v rozsudku Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016, Péréz López (ECLI:EU:C:2016:679)?
____________
1 Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43).