USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRO VEŘENOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

19. února 2013

Věc F‑160/12 R

Bernat Montagut Viladot

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Řízení o předběžných opatřeních – Přípustnost návrhu na předběžné opatření – Otevřené výběrové řízení – Nezapsání na seznam kandidátů vhodných pro přijetí“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 279 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se M. Montagut Viladot ve svůj prospěch domáhá, aby „byla zachována otevřenost seznamu kandidátů vhodných na přijetí“ vzešlého z otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/206/11 pro sestavení seznamu uchazečů na pozici administrátora,(AD 5) v oboru ekonomie (dále jen „sporné výběrové řízení“) nebo prodloužena doba platnosti tohoto seznamu.

Rozhodnutí: Návrh žalobce na vydání předběžného opatření se zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

Řízení o předběžných opatřeních – Podmínky přípustnosti – Návrh – Formální požadavky – Uvedení důvodů, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných opatření

(Článek 278 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2 a 3 a čl. 104 odst. 2 a 3)

Z článku 102 odst. 2 a 3 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, jehož nedodržení představuje nesplnění nepominutelné podmínky řízení, ve spojení s čl. 104 odst. 2 a 3 uvedeného jednacího řádu vyplývá, že návrh na předběžné opatření musí sám o sobě umožnit žalovanému připravit si vyjádření a soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních rozhodnout o návrhu, a to případně bez dalších podpůrných informací, přičemž základní skutkové a právní okolnosti, na nichž je návrh založen, musí vyplývat ze samotného znění návrhu na předběžná opatření. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je proto k tomu, aby byl návrh na předběžné opatření přípustný, nezbytné, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založen, vyplývaly uceleně a srozumitelně z textu samotného návrhu.

Jako nepřípustný proto musí být odmítnut návrh na předběžné opatření, který neuvádí základní právní okolnosti, které by představovaly srozumitelnou argumentaci umožňující soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních pochopit právní stanovisko navrhovatele a rozhodnout bez dalších podpůrných informací.

(viz body 11 až 14)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 25. června 2003, Schmitt v. AER, T‑175/03 R, body 15 a 20

Tribunál Evropské unie: 27. dubna 2010, Parlament v. U, T‑103/10 P(R), bod 40