Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. dubna 2018 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 5. února 2018 ve věci T-216/15, Dôvera zdravotná poisťovňa, a.s. v. Evropská komise

(Věc C-262/18 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: P.J. Loewenthal, F. Tomat, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Dôvera zdravotná poisťovňa a.s., Slovenská republika, Union zdravotná poisťovňa a.s.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 5. února 2018 ve věci T-216/15, Dôvera v. Komise;

vrátil věc Tribunálu k posouzení;

podpůrně, využil své pravomoci stanovené v článku 61 statutu Soudního dvora Evropské unie vydat konečné rozhodnutí; a

pro případ, že věc bude vrácena Tribunálu, stanovil, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později, nebo pro případ, že vydá konečné rozhodnutí, rozhodl, že Dôvera zdravotná poisťovňa a.s. a Union zdravotná poisťovňa a.s. ponesou náklady řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Napadeným rozsudkem prohlásil Tribunál rozhodnutí Komise (EU) 2015/248 ze dne 15. října 2014 o opatřeních SA.23008 (2013/C) (ex 2013/NN), která Slovenská republika zavedla ve prospěch společností Spoločná zdravotná poisťovňa, a. s. (SZP) a Všeobecná zdravotná poisťovňa, a. s. (VZP) (Úř. věst. 2015, L 41, s. 25) za neplatné.

Komise uplatňuje na podporu kasačního opravného prostředku tři důvody.

Zaprvé má Komise za to, že Tribunál nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 36 a v čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora. Z napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál prohlásil napadené rozhodnutí za neplatné na základě druhého žalobního důvodu žalobkyně v prvním stupni, podle něhož Komise dospěla k nesprávnému závěru, že zákonné zdravotní pojištění na Slovensku se zakládá převážně na bázi solidarity. Právní kritérium, které bylo skutečně přijato pro účely zrušení tohoto rozhodnutí, však odpovídá kritériu, které žalobkyně uplatňuje v prvním žalobním důvodu, tj. že pouhá existence hospodářských vlastností mění poskytování zdravotního pojištění na hospodářskou činnost. Vzhledem k tomu, že právní kritéria, kterých se dovolávala žalobkyně v rámci svého prvního a druhého žalobního důvodu, se vzájemně vylučují, není pro Komisi zjevné, na jakém základě bylo napadené rozhodnutí zrušeno.

Zadruhé má Komise za to, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil pojem „podnik“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. V napadeném rozsudku Tribunál potvrdil závěr Komise, podle kterého se slovenský systém povinného zdravotního pojištění v podstatě zakládá na solidaritě, jakož i její výklad, podle něhož byly hospodářské prvky tohoto systému zavedeny za účelem dosažení sociálních a solidárních cílů. Konstatoval nicméně, že Komise se dopustila nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že činnost vykonávaná zdravotními pojišťovnami v rámci slovenského systému povinného zdravotního pojištění nemá hospodářskou povahu. K tomuto závěru dospěl zdůrazněním možnosti pojišťoven dosahovat, využívat a rozdělovat část svých zisků, jakož i existencí konkurence mezi pojišťovnami při získávání zákazníků a při zajišťování kvality služeb. Dále rozhodl, že samotná existence pojišťoven ve Slovenské republice, založených za účelem dosahování zisku, mění SZP a VZP na podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Tento závěr Tribunálu je v rozporu s judikaturou, podle které systém zdravotního pojištění, který je založen převážně na bázi solidarity a jehož ekonomické prvky byly zavedeny za účelem zajištění udržitelnosti systému a dosažení sociálních a solidárních cílů, na kterých se zakládá, nemá hospodářskou povahu, takže zdravotní pojišťovny v tomto systému nepředstavují podniky.

Zatřetí má Komise za to, že Tribunál zkreslil důkazy, které mu byly předloženy v prvním stupni, když dospěl k závěru existence „intenzivní a komplexní konkurence“ mezi zdravotními pojišťovnami na Slovensku, ačkoli spis obsahuje pouze údaje o velmi slabé konkurenci ohledně bezplatného poskytování dobrovolných plnění.

____________