Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. listopadu 2020 Jednotným výborem pro řešení krizí proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 23. září 2020 ve věci T-411/17, Landesbank Baden-Württemberg v. Jednotný výbor pro řešení krizí

(Věc C-621/20 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jednotný výbor pro řešení krizí (zástupci: K. Ph. Wojcik, H. Ehlers, P.A. Messina a J. Kerlin, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamannem, F. Louisem, P. Gey, advokáty)

Další účastnice řízení: Landesbank Baden-Württemberg, Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2020 ve věci T-411/17, Landesbank Baden-Württemberg v. Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB);

zamítl žalobu na neplatnost;

uložil odpůrkyni v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu, zkreslení důkazů a porušení práva SRB na spravedlivý proces.

Jako první důvod SRB uvádí, že Tribunál nesprávně vyložil a použil čl. 85 odst. 3 svého jednacího řádu tím, že rozhodl, že SRB své rozhodnutí o výpočtu příspěvků předem na rok 2017 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/SRF/2017/05) řádně neautentizoval, protože důkazy týkající se řádné autentizace tohoto rozhodnutí, které na jednání předložil SRB, byly považovány za nepřípustné. SRB v této souvislosti zaprvé uvádí, že bylo opodstatněné předložit důkazy o řádné autentizaci uvedeného rozhodnutí na jednání, protože otázka chybějící autentizace před tím nebyla ani předmětem písemné části řízení, ani se jí nezabývala organizační procesní opatření nebo usnesení Tribunálu týkající se dokazování. SRB zadruhé uvádí, že Tribunál nezohledněním těchto důkazů, jakož i konstatováním, že tyto důkazy – pokud by byly přípustné – jsou nepodložené, zkreslil důkazy, které mu byly předloženy. Tribunál krom toho svým konstatováním, že důkazy v každém případě nedokazují neoddělitelné spojení mezi průvodním listem podepsaným předsedkyní SRB a přílohou napadeného rozhodnutí, nezohlednil referenční číslo uvedené na průvodním listu, kterým je tento průvodní list neoddělitelně spojen s elektronickým spisem, který zase obsahuje napadené rozhodnutí a jeho přílohu. SRB zatřetí uvádí, že Tribunál porušil jeho právo na spravedlivý proces tím, že bod týkající se chybějící autentizace neuvedl před jednáním, že nepřijal nabídku SRB předložit další důkazy, a že SRB nikdy neupozornil, že důkazy nepovažuje za dostatečné.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článku 296 SFEU a článku 47 Listiny základních práv.

Jako druhý důvod SRB dále uvádí, že Tribunál šel nad rámec požadavků uvedených v článku 296 SFEU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, když konstatoval, že metoda výpočtu podle článků 4 až 7 a článku 9, jakož i přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/631 je netransparentní a že napadené rozhodnutí proto nutně nemůže být řádně odůvodněné, protože Landesbank Baden-Württemberg nemůže správnost výpočtu v plném rozsahu ověřit. Podle názoru navrhovatele se Tribunálu nepodařilo uvést tyto požadavky do souladu s povinností zachovávat důvěrnost podle článku 339 SFEU, který mimochodem není v napadeném rozsudku zmíněn, jakož i s jinými zásadami unijního práva. Nařízení v přenesené pravomoci vytvořilo relativní vyváženost mezi zásadami transparentnosti, povinností ochránit obchodní tajemství a dalšími cíli sledovanými tímto nařízením, jako je zejména dosažení určité cílové úrovně příspěvků na financování Jednotného fondu pro řešení krizí a zajištění výběru příspěvků od všech relevantních institucí spravedlivým a přiměřeným způsobem. SRB, pokud jde o odůvodnění napadeného rozhodnutí, tento právní rámec řádně dodržel.

____________

1 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).