Language of document : ECLI:EU:C:2015:402

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)

11. června 2015(*)

„Řízení o předběžné otázce – Sazební zařazení zboží – Platnost bodu 2 tabulky uvedené v příloze nařízení (ES) č. 384/2004 v období od 22. března 2004 do 22. prosince 2009 – Použitelnost tohoto ustanovení na celní prohlášení podaná v průběhu roku 2008 – Zařazení výrobků určených pro počítače sestávajících z chladicího tělesa a ventilátoru“

Ve věci C‑405/14,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (Česká republika) ze dne 13. srpna 2014, došlým Soudnímu dvoru dne 25. srpna 2014, v řízení

PST CLC, a.s.

proti

Generálnímu ředitelství cel,

SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),

ve složení J.-C. Bonichot, předseda senátu, A. Arabadžev a C. Lycourgos (zpravodaj), soudci,

generální advokát: N. Wahl,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za Českou republiku M. Smolkem a J. Vláčilem, jako zmocněnci,

–        za Evropskou komisi A. Caeirosem a J. Hradilem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 99 jednacího řádu Soudního dvora,

vydává toto

Usnesení

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká platnosti a aplikovatelnosti bodu 2 tabulky uvedené v příloze nařízení Komise (ES) č. 384/2004 ze dne 1. března 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 64, s. 21; Zvl. vyd. 02/16, s. 60).

2        Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností PST CLC, a.s. (dále jen „PST“) a Generálním ředitelstvím cel ve věci rozhodnutí tohoto orgánu nevrátit společnosti PST clo, které tato společnost uhradila z dovozu zboží určeného pro počítače, které se skládá z chladicího tělesa a ventilátoru, za účelem propuštění tohoto zboží do režimu volného oběhu.

 Právní rámec

3        Článek 9 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. L 286, s. 1), stanoví:

„Postupem podle článku 10 se přijímají opatření týkající se těchto záležitostí:

a)      použití kombinované nomenklatury a [integrovaného sazebníku Evropských společenství], zejména pokud jde o:

–        zařazení zboží v nomenklaturách uvedených v článku 8,

–        vysvětlivek [vysvětlivky],

[...]

b)      změn kombinované nomenklatury beroucích v úvahu změny v požadavcích týkajících se statistik nebo obchodní politiky;

[...]

d)      změn kombinované nomenklatury a úprav cel v souladu s rozhodnutími přijatými Radou nebo Komisí;

e)      změn kombinované nomenklatury za účelem jejího přizpůsobení technologickému nebo obchodnímu vývoji nebo za účelem harmonizace nebo vyjasnění textu;

[...]“

4        Druhá část třídy XVI kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení č. 2658/87 (dále jen „KN“), ve znění nařízení č. 1214/2007, zahrnuje kapitolu 84, nadepsanou „Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti“. Do této kapitoly spadají mimo jiné následující čísla a podpoložky:

Image not found

5        První část KN, ve znění nařízení č. 1214/2007, obsahuje soubor úvodních ustanovení. Hlava I této části věnovaná všeobecným pravidlům stanoví v oddíle A, nadepsaném „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, následující:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

1.      Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

[...]

3.      Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:

[...]

b)      směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;

[...]

6.      Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.“

6        Článek 1 nařízení č. 384/2004 zní takto:

„Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze je zařazeno do [KN] pod kódy KN uvedenými ve sloupci 2.“

7        Bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 stanovil:

Image not found

8        Po změně KN nařízením Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005 (Úř. věst. L 286, s. 1), se kód 8414 59 30 s účinností od 1. ledna 2006 změnil na kód 8414 59 20.

9        Bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004, který nabyl účinnosti dne 22. března 2004, byl s účinkem od 23. prosince 2009 zrušen článkem 2 ve spojení s tabulkou přílohy II nařízení Komise (ES) č. 1179/2009 ze dne 26. listopadu 2009, kterým se mění nebo zrušují některá nařízení o zařazení zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 317, s. 1).

10      Bod 2 odůvodnění posledně uvedeného nařízení zní následovně:

„Zařazení zboží, jež jsou stanovena v některých nařízeních, se stala nadbytečnými nebo již nejsou relevantní nebo platná, neboť by měla mimo jiné zohlednit změny popisů zboží a jejich souvisejících kódů v harmonizovaném systému nebo v [KN]. Uvedená nařízení by proto měla být pozměněna nebo zrušena.“

11      Článek 236 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), zní následovně:

„1.      Dovozní nebo vývozní clo se vrátí, jestliže se zjistí, že v době, kdy bylo zaplaceno, nebyla jeho částka dlužná ze zákona nebo že byla zaúčtována v rozporu s čl. 220 odst. 2.

[...]

2.      Dovozní nebo vývozní clo se vrátí nebo promine na základě žádosti podané u příslušného celního úřadu ve lhůtě tří let ode dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena.

[...]“

 Spor v původním řízení a předběžná otázka

12      Společnost PST podala v průběhu roku 2008 k Celnímu úřadu v Mělníku celní prohlášení k propuštění zboží určeného pro počítače do režimu volného oběhu, které podle předkládajícího soudu sestává z chladicího tělesa a ventilátoru.

13      Celní úřad v Mělníku zařadil toto zboží do kódu 8414 59 20 KN, a to v souladu s bodem 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004, podle kterého je základní charakter tohoto výrobku určen ventilátorem jakožto základní součástí pro odvádění přebytečného tepla. Celní úřad v Mělníku proto stanovil clo ve výši 2,3 % z celní hodnoty uvedeného zboží a propustil je do režimu volného oběhu.

14      Dne 18. června 2009 vyhlásil Soudní dvůr rozsudek Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382), podle něhož výrobky sestávající z chladiče a ventilátoru a určené výlučně k použití v počítači musí být zařazeny do podpoložky 8473 30 90 KN, ve znění upraveném nařízením Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1), která byla změněna na podpoložku 8473 30 80 KN, ve znění upraveném nařízením č. 1214/2007. Soudní dvůr totiž uvedl, že základní charakter tohoto výrobku určuje chladič, a nikoli ventilátor. V návaznosti na tento rozsudek byl bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 zrušen nařízením č. 1179/2009.

15      Společnost PST požádala ve dnech 23. října a 11. listopadu 2009 s odvoláním na uvedený rozsudek o opravu celních prohlášení dotčených ve věci v původním řízení a podle článku 236 nařízení č. 2913/92 o vrácení cla, které odvedla.

16      V návaznosti na zamítavá rozhodnutí Celního úřadu v Mělníku a Generálního ředitelství cel podala PST správní žalobu u Městského soudu v Praze. Tento soud rozhodl, že společnost PST nemá nárok na vrácení cla uhrazeného za výrobky dotčené ve věci v původním řízení. V této souvislosti především uvedl, že i přes zrušení bodu 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 se musí zařazení těchto výrobků do celního sazebníku, které bylo provedeno během doby, kdy byl tento bod v účinnosti, tímto bodem řídit, jelikož toto zrušení má účinky pouze pro futuro. Pokud jde o dopad rozsudku Soudního dvora vydaného ve věci Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382) na věc v původním řízení, Městský soud v Praze potvrdil názor vnitrostátních celních orgánů, podle něhož se tento rozsudek vztahuje na jiné dovozy než ty, které jsou předmětem této věci, a na období před účinností tohoto nařízení.

17      PST poté podala kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu, v níž uvádí, že rozhodnutí uvedených celních orgánů a rozsudek Městského soudu v Praze, v nichž nebyla ve věci v původním řízení aplikována judikatura Soudního dvora plynoucí z rozsudku Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382) pouze proto, že výklad v něm provedený Soudním dvorem se týká sazebního zařazení zboží v době před účinností uvedeného nařízení, jsou z právního hlediska nesprávné. Takové odůvodnění totiž podle názoru této společnosti nezohledňuje skutečnost, že základní pravidla pro posouzení klasifikace zboží dotčeného v původním řízení zůstala stejná jak před nařízením č. 384/2004, tak po nabytí jeho účinnosti, z čehož vycházel ve svém rozsudku i Soudní dvůr.

18      Předkládající soud vyjadřuje v rámci sporu, který mu byl předložen, názor, že společnosti PST musí být z důvodů jí vznesených přiznán podle článku 236 nařízení č. 2913/92 nárok na vrácení cla dotčeného ve věci v původním řízení. Ve věci v původním řízení se totiž podle jeho názoru nařízení č. 384/2004 nepoužije v rozsahu, v němž byl bod 2 tabulky uvedené v jeho příloze v době účinnosti tohoto nařízení neplatný. Tento soud má za to, že platnost nařízení č. 384/2004 sice nebyla v průběhu řízení, které vedlo k vydání rozsudku ve věci Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382), formálně zpochybněna, avšak výklad Soudního dvora podaný v tomto rozsudku je možné použít za účelem posouzení platnosti a aplikovatelnosti tohoto nařízení na věc v původním řízení.

19      Za těchto podmínek se Nejvyšší správní soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Bylo nařízení č. 384/2004 platné v době jeho účinnosti od 22. března 2004 do 22. prosince 2009 v rozsahu bodu 2 jeho přílohy, v němž se stanovilo, že výrobky sestávající z chladicího tělesa ,heat sink̒̒̒‘ a z ventilátoru spadají do podpoložky 8414 59 30 KN, a bylo tedy aplikovatelné na nyní projednávanou věc?“

 K předběžné otázce

20      Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že pokud lze odpověď na položenou předběžnou otázku jasně vyvodit z judikatury nebo pokud o této odpovědi nelze rozumně pochybovat, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.

21      V projednávané věci je namístě použít tento článek.

22      Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že výklad pravidla unijního práva, který Soudní dvůr podává při výkonu pravomoci, kterou mu přiznává článek 267 SFEU, v případě potřeby objasňuje a upřesňuje význam a dosah tohoto pravidla tak, jak musí být nebo jak mělo být chápáno a používáno od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost (viz zejména rozsudky Denkavit italiana, 61/79, EU:C:1980:100, bod 16; Richardson, C‑137/94, EU:C:1995:342, bod 31; Barreira Pérez, C‑347/00, EU:C:2002:560, bod 44, jakož i Meilicke a další, C‑292/04, EU:C:2007:132, bod 34). Jinými slovy, rozsudek vydaný v řízení o předběžné otázce není konstitutivní, ale čistě deklaratorní povahy s tím důsledkem, že jeho účinky sahají v zásadě k datu, kdy vykládané pravidlo vstoupilo v platnost (viz zejména rozsudek Pohl, C‑429/12, EU:C:2014:12, bod 30).

23      Na otázku položenou předkládajícím soudem je třeba odpovědět ve světle této judikatury.

24      V rozsudku Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382) Soudní dvůr rozhodl, že výrobky sestávající z chladiče a ventilátoru a určené výlučně k použití v počítači musí být zařazeny do podpoložky 8473 30 90 KN, ve znění upraveném nařízením č. 1789/2003, která byla změněna na podpoložku 8473 30 80 KN, ve znění upraveném nařízením č. 1214/2007. Soudní dvůr zejména v bodě 33 tohoto rozsudku konstatoval, že základní charakter těchto výrobků určuje chladič, a nikoli ventilátor.

25      Soudní dvůr posuzoval předběžné otázky položené ve věci, ve které byl vydán uvedený rozsudek, nikoli z hlediska ustanovení nařízení č. 384/2004, ale z hlediska ustanovení nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1789/2003, neboť prvně uvedené nařízení nebylo v době rozhodné z hlediska skutkového stavu věci v původním řízení účinné.

26      V souladu s bodem 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 měla být zařízení tvořená axiálním ventilátorem s elektromotorem a elektronickou jednotkou pro řízení rychlosti ventilátoru a hliníkovým chladicím tělesem, jež má odvádět přebytečné teplo základní jednotky stroje pro automatické zpracování dat, zařazena do podpoložky 8414 59 30 KN, která se s účinností od 1. ledna 2006 stala podpoložkou 8414 59 20 KN. Podle odůvodnění tohoto bodu je ventilátor základní součástí těchto výrobků pro odvádění přebytečného tepla. Určuje základní charakter uvedených výrobků.

27      Pokud jde v tomto ohledu o sazební zařazení stejného druhu výrobků určených pro použití v počítačích, je nutné konstatovat, že výklad podaný Soudním dvorem v rozsudku Kloosterboer Services (C‑173/08, EU:C:2009:382), podle něhož výrobky sestávající z chladiče a ventilátoru a výlučně určené k použití v počítači musí být zařazeny do podpoložky 8473 30 90 KN, ve znění upraveném nařízením č. 1789/2003, která byla změněna na podpoložku 8473 30 80 KN, ve znění upraveném nařízením č. 1214/2007, protiřečí uvedenému bodu 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004. Kromě toho je odůvodnění uvedené v tomto bodě 2, podle něhož je ventilátor základní součástí pro odvádění přebytečného tepla a je jím určen základní charakter těchto výrobků, v rozporu s tím, co uvedl Soudní dvůr v bodě 33 tohoto rozsudku.

28      Přitom je nutné poukázat na skutečnost, že nařízení č. 384/2004 je prováděcím nařízením, jehož právním základem je nařízení č. 2658/87, které stanoví všeobecná pravidla pro výklad KN, a zejména čl. 9 odst. 1 písm. a) posledně uvedeného nařízení. Ustanovení nařízení č. 384/2004 přijaté k provedení těchto všeobecných pravidel tedy nemůže být v rozporu s výkladem Soudního dvora, který podal ohledně uvedených pravidel v otázce sazebního zařazení stejného druhu výrobků, jako jsou ty, jež jsou předmětem sporu.

29      Za těchto podmínek a s ohledem na judikaturu Soudního dvora citovanou v bodě 22 tohoto usnesení musí být bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 prohlášen za neplatný.

30      V této souvislosti je třeba připomenout, že rozhodnutí Soudního dvora, jímž je v řízení o předběžné otázce shledán unijní akt neplatným, má stejně jako rozsudek, jímž se akt zrušuje, v zásadě retroaktivní účinek (v tomto smyslu viz rozsudek Roquette Frères, C‑228/92,  EU:C:1994:168, bod 17).

31      Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že na položenou otázku je třeba odpovědět tak, že

–        bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení č. 384/2004 byl během doby účinnosti tohoto nařízení, tedy od 22. března 2004 do 22. prosince 2009, neplatný.

–        za předpokladu, že výrobky dotčené ve věci v původním řízení sestávají z chladicího tělesa a ventilátoru a jsou určeny výlučně k použití v počítači, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, musí být jejich sazební zařazení provedeno na základě všeobecných pravidel pro výklad KN upravených v nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1214/2007.

 K nákladům řízení

32      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:

1)      Bod 2 tabulky uvedené v příloze nařízení Komise (ES) č. 384/2004 ze dne 1. března 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury byl během doby účinnosti tohoto nařízení, tedy od 22. března 2004 do 22. prosince 2009, neplatný.

2)      Za předpokladu, že výrobky dotčené ve věci v původním řízení sestávají z chladicího tělesa a ventilátoru a jsou určeny výlučně k použití v počítači, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, musí být jejich sazební zařazení provedeno na základě všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury upravených v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007.

Podpisy.


* – Jednací jazyk: čeština.