Language of document : ECLI:EU:F:2010:153

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

30. listopadu 2010

Věc F-97/09

Christine Taillard

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Úředníci – Po sobě následující volna z důvodu nemoci – Posouzení nezávislým lékařem – Nález potvrzující práceschopnost – Odmítnutí řádně vydaného nového lékařského potvrzení – Neexistence lékařského vyšetření – Snížení nároků na dovolenou za kalendářní rok o dobu volna z důvodu nemoci – Nepřípustnost – Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody“

Předmět: Žaloba podaná podle článků 236 ES a 152 AE, kterou Ch. Taillard navrhuje především zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 15. ledna 2009, kterým bylo odmítnuto lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti v délce čtyř dnů a odečteny čtyři dny nepřítomnosti z její dovolené na kalendářní rok, jakož i náhradu údajně vzniklé škody.

Rozhodnutí: Rozhodnutí ze dne 15. ledna 2009, kterým Parlament odmítl uznat lékařské potvrzení ze dne 5. ledna 2009 a odečetl nepřítomnost žalobkyně ve dnech 6. až 9. ledna 2009 od dovolené za kalendářní rok, se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Parlament ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady vynaložené žalobkyní.

Shrnutí

1.      Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Služební řád, článek 25)

2.      Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Doložení nemoci – Předložení lékařského potvrzení –Domněnka oprávněnosti nepřítomnosti

(Služební řád, článek 59)

3.      Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Doložení nemoci – Předložení lékařského potvrzení – Odmítnutí v případě chybějícího kontrolního lékařského vyšetření – Nepřípustnost

(Služební řád, čl. 59 odst. 1 a 3)

4.      Úředníci – Povinnost administrativy poskytnout pomoc – Provedení

(Služební řád, článek 24)

1.      Povinnost odůvodnit rozhodnutí, které nepříznivě zasahuje do něčího právního postavení, upravená v článku 25 služebního řádu, má za cíl umožnit unijnímu soudu vykonat svůj přezkum legality rozhodnutí a poskytnout dotyčné osobě dostatečné informace o tom, zda je rozhodnutí opodstatněné nebo zda je stiženo vadou, která umožňuje napadnout jeho legalitu. Tato povinnost je splněna, pokud byl žalovaný akt vydán za okolností, které byly dotyčnému úředníkovi známy a které mu umožňují pochopit význam opatření, které bylo vůči němu přijato. Při rozhodnutí, zda byl splněn požadavek odůvodnění stanovený služebním řádem, je třeba zohlednit nejen dokumenty, kterými bylo rozhodnutí sděleno, ale rovněž okolnosti, za kterých bylo rozhodnutí přijato a dotyčné osobě oznámeno. V tomto ohledu je třeba především zkoumat, zda dotyčná osoba již měla k dispozici informace, na jejichž základě vydal orgán své rozhodnutí.

(viz bod 33)

Odkazy:

Tribunál: 16. prosince 1993, Turner v. Komise, T‑80/92, Recueil, s. II‑1465, bod 62; 27. listopadu 1997, Pascall v. Komise, T‑20/96, Recueil FP, s. I‑A‑361 a II‑977, bod 44; 8. července 1998, Aquilino v. Rada, T‑130/96, Recueil FP, s. I‑A‑351 a II‑1017, bod 45

Soud pro veřejnou službu: 30. listopadu 2009, Wenig v. Komise, F‑80/08, Sb. VS s. I‑A‑1‑479 a II‑A‑1‑2609, bod 41

2.      Článek 59 služebního řádu stanoví, že jestliže úředník prokáže neschopnost vykonávat své služební povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, musí co nejdříve informovat orgán o své pracovní neschopnosti, jakož i oznámit svou současnou adresu, a od čtvrtého dne své nepřítomnosti předložit lékařské potvrzení, kterým doloží svou nepřítomnost. Administrativa může zpochybnit platnost takového lékařského potvrzení a konstatovat nepovolenou nepřítomnost dotyčného úředníka ve službě pouze tehdy, pokud byl předtím z její strany podroben lékařské kontrole, jejíž výsledky mají účinky na administrativní úrovni až ode dne této kontroly.

Článek 59 služebního řádu sice nestanoví, že je administrativa oprávněna odmítnout zohlednit lékařské potvrzení, a to i když v něm nejsou uvedeny zdravotní důvody pracovní neschopnosti dotyčného úředníka, avšak má možnost nechat vyšetřit dotyčného úředníka lékařem podle své volby.

(viz body 50 a 51)

Odkazy:

Soudní dvůr: 19. června 1992, V. v. Parlament, C‑18/91 P, Recueil, s. I‑3997, body 33 a 34

Tribunál: 26. ledna 1995, O v. Komise, T‑527/93, Recueil FP, s. I‑A‑9 a II‑29, bod 36; 20. listopadu 1996, Z v. Komise, T‑135/95, Recueil FP, s. I‑A‑519 a II‑1413, bod 32; 11. července 1997, Schoch v. Parlament, T‑29/96, Recueil FP, s. I‑A‑219 a II‑635, bod 38

3.      Z článku 59 odst. 3 služebního řádu vyplývá, že nepřítomnost úředníka z důvodu nemoci může být odečtena od jeho dovolené za kalendářní rok pouze tehdy, pokud orgán za podmínek upravených v odstavci 1 uvedeného článku náležitě konstatoval, že předmětná nepřítomnost byla neoprávněná.

Rozhodnutí o odmítnutí lékařského potvrzení dokládajícího nepřítomnost úředníka je tedy protiprávní, jestliže tento úředník nebyl v době uvedené v tomto potvrzení podroben lékařské kontrole, a to nezávisle na skutečnosti, že jeho záležitost byla za bezprostředně předcházející období předmětem posouzení nezávislým lékařem.

I když v lékařském potvrzení není uvedena nová nemoc ani zhoršení nemoci, z důvodu které byla dotyčná osoba podrobena vyšetření nezávislým lékařem a prohlášena za práceschopnou, nelze totiž vyloučit, že se zdravotní stav dotyčného bude lišit od zdravotního stavu zjištěného při vyšetření nezávislým lékařem a že dotyčná osoba nebude během určitého krátkého období schopna vykonávat práci, a to navzdory skutečnosti, že tato pracovní neschopnost byla způsobena stejnou nemocí, jako je ta, která byla předmětem posouzení nezávislým lékařem, nebo jejím zhoršením, což může posoudit jedině lékař.

(viz body 48, 53 a 57)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 9. prosince 2008, T v. Komise, F‑106/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑419 a II‑A‑1‑2315, bod 116

4.      Je v zásadě na dotyčném úředníkovi, aby podal orgánu, u něhož je zaměstnán, žádost o pomoc podle článku 24 služebního řádu. Pokud nenastaly výjimečné okolnosti, není orgán povinen poskytnout úředníkovi sám od sebe svou pomoc. Pouze takové okolnosti mohou totiž zakládat povinnost orgánu podniknout určité pomocné kroky bez předchozí žádosti dotyčné osoby a z vlastního podnětu.

(viz bod 65)

Odkazy:

Soudní dvůr: 12. června 1986, Sommerlatte v. Komise, 229/84, Recueil, s. 1805, bod 20

Soud pro veřejnou službu: 31. května 2006, Frankin a další v. Komise, F‑91/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑25 a II‑A‑1‑83, body 23 a 24; 13. ledna 2010, A a G v. Komise, F‑124/05 a F‑96/06, bod 217