Language of document : ECLI:EU:F:2009:45

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
EVROPSKÉ UNIE (třetího senátu)

6. května 2009(*)

„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Jmenování – Místo vedoucího oddělení – Zamítnutí žádosti žalobce o pracovní místo – Podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě – Zjevně nesprávné posouzení“

Ve věci F‑39/07,

jejímž předmětem je žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE,

Manuel Campos Valls, úředník Rady Evropské unie, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený S. Orlandim, A. Coolenem, J.-N. Louisem a É. Marchalem, advokáty,

žalobce,

proti

Radě Evropské unie, zastoupené M. Arpio Santacruz a I. Šulce, jako zmocněnkyněmi,

žalované,

SOUD (třetí senát),

ve složení P. Mahoney (předseda), H. Kanninen (zpravodaj) a S. Gervasoni, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 5. června 2008,

vydává tento

Rozsudek

1        Návrhem došlým kanceláři Soudu faxem ze dne 23. dubna 2007 (prvopis návrhu byl podán dne 25. dubna 2007) podal p. Campos Valls tuto žalobu směřující ke zrušení jednak rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (dále jen „OOJ“), kterým byl p. G. jmenován na místo vedoucího španělského oddělení ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ v rámci generálního ředitelství (GŘ) A „Personál a administrativa“ Rady Evropské unie (dále jen „sporné pracovní místo“), a jednak rozhodnutí zamítajícího jeho žádost o sporné pracovní místo.

 Právní rámec

2        Podle článku 4 služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“):

„Žádné jmenování nebo povýšení se neprovádí z jiných důvodů než z důvodu obsazení volného pracovního místa za podmínek stanovených tímto služebním řádem.

Jakmile orgán oprávněný ke jmenování [(dále jen ,OOJ‘)] rozhodne o obsazení volného pracovního místa, uvědomí o tom úředníky [zaměstnance] uvedeného orgánu.

Není-li možné obsadit volné pracovní místo převedením, jmenováním do funkce v souladu s článkem 45a nebo povýšením, uvědomí se o něm zaměstnanci ostatních orgánů nebo se vypíše vnitřní výběrové řízení.“

3        Podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce služebního řádu:

„[OOJ] přidělí prostřednictvím jmenování nebo přeložení, pouze v zájmu služby a bez ohledu na státní příslušnost, každého úředníka na pracovní místo v jeho funkční skupině, která odpovídá jeho platové třídě.“

4        Článek 29 odst. 1 služebního řádu stanoví:

„[OOJ] před obsazením volného místa nejprve zváží:

a)      možnost obsazení pracovního místa v rámci orgánu

i)      převedením nebo

ii)      jmenováním v souladu s článkem 45a nebo

iii)      povýšením;

[…]

a poté se řídí postupy pro výběrové řízení, které je založeno na kvalifikačních předpokladech nebo zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách zároveň […]“

5        Článek 45 odst. 1 služebního řádu stanoví:

„O povýšení rozhoduje s ohledem na čl. 6 odst. 2 [OOJ]. Provádí se jmenováním úředníka do nejbližší vyšší platové třídy ve funkční skupině, do které přísluší. Provádí se výhradně výběrem z okruhu úředníků, kteří splnili minimální dobu dvou let setrvání v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení. Při zvažování srovnatelných zásluh přihlíží [OOJ] zejména k posudkům vypracovaným na úředníky, k tomu, jaké jiné jazyky než ty, jejichž důkladnou znalost doložili v souladu s čl. 28 písm. f), používají při výkonu služebních povinností, a případně k míře jejich služební odpovědnosti.“

 Skutkový základ sporu

6        Dne 15. března 2006 zveřejnil generální sekretariát Rady ve svém sdělení zaměstnancům č. 46/06 oznámení o volném pracovním místě 60/06 za účelem obsazení místa vedoucího španělského oddělení GŘ A „Personál a administrativa“, ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ (kategorie A, platová třída 14,13 nebo 12) (dále jen „oznámení o volném pracovním místě“).

7        Rubrika „Popis pracovní náplně“ oznámení o volném pracovním místě zněla takto:

„–      Zajišťovat v koordinaci s vedením jazykových služeb vedení španělského oddělení jak z hlediska lidských zdrojů (překladatelé, sekretariát a pomocný personál), tak z hlediska celkové produkce (příprava, překlad, revize a konečný vzhled dokumentů, dodržování lhůt a kvality);

–        přispívat k vymezení a provádění směrných zásad [generálního sekretariátu Rady] v jazykové oblasti, zejména pokud jde o španělský jazyk;

–        zajišťovat individuální kontakty a pravidelně pořádat schůze celého oddělení nebo některých jeho členů;

–        řídit, pokud jde o španělský jazyk, kontakty a zajišťovat spolupráci se svými protějšky v ostatních orgánech;

–        řídit strukturální změny, o nichž bylo rozhodnuto v rámci reorganizace [ředitelství III ‚Překlady a produkce dokumentů‘ v rámci GŘ ‚Personál a administrativa‘] v důsledku posledního rozšíření Evropské unie.“

8        Rubrika „Požadovaná kvalifikace“ byla následujícího znění:

„–      Být úředníkem Rady.

–        Příslušet do kategorie A*, platové třídy 14, 13 nebo 12.

–        Mít řídící schopnosti a smysl pro odpovědnost nezbytné k vedení jazykového oddělení.

–        Být schopen řídit organizační změny.

–        Mít dobrou znalost činnosti [g]enerálního sekretariátu a jeho procedur; znát překladatelské a organizační techniky, jakož i pracovní metody [g]enerálního sekretariátu Rady.

–        Mít koordinační a organizační schopnosti, jakož i smysl pro mezilidské vztahy a komunikační schopnosti (týmová práce, řešení sporů, pružnost, motivace zaměstnanců,…).

–        Mít velmi dobrou znalost španělského jazyka a znalost anglického nebo francouzského jazyka umožňující písemně se vyjadřovat v jednom z těchto dvou jazyků.“

9        Žalobce, který byl povýšen dne 22. prosince 1994 do platové třídy LA 3 (AD 14 od 1. května 2006) a který byl přidělen k španělskému jazykovému oddělení jako jazykový poradce, podal žádost o sporné pracovní místo.

10      Ve zprávě ze dne 30. května 2006 výběrová komise poté, co provedla pohovory se čtyřmi uchazeči, včetně p. G. a žalobce, shledala, že p. G. byl jediným uchazečem splňujícím podmínky vyžadované pro obsazení sporného pracovního místa, a doporučila tudíž vyhovět jeho žádosti.

11      Sdělením ze dne 7. června 2006 byl žalobce uvědomen o tom, že jeho žádosti o pracovní místo nebylo vyhověno. Toto sdělení uvádělo, že byl vybrán „jiný uchazeč, který dokonaleji odpovídá potřebám [sporného pracovního místa].“

12      Dne 9. června 2006 byli zaměstnanci generálního sekretariátu Rady uvědomeni o rozhodnutí OOJ jmenovat p. G. na sporné pracovní místo od 1. července 2006.

13      Dne 6. září 2006 podal žalobce na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu stížnost proti rozhodnutí o jmenování p. G. a rozhodnutí zamítajícímu jeho žádost o pracovní místo.

14      Rozhodnutím ze dne 8. ledna 2007, zaslaným zástupci žalobce faxem ze dne 11. ledna 2007, OOJ stížnost zamítl.

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

15      V rámci organizačních procesních opatření vyzval Soud podle čl. 55 odst. 2 písm. d) jednacího řádu Soudu Radu, aby předložila úplný opis oznámení o volném pracovním místě a opis vnitřních směrnic uplatňovaných v rámci výběru uchazečů.

16      Dopisem došlým kanceláři Soudu faxem ze dne 30. dubna 2008 (prvopis byl podán dne 8. května 2008) Rada předložila:

–        úplný opis oznámení o volném pracovním místě;

–        opis sdělení zaměstnancům generálního sekretariátu Rady č. 113/04 ze dne 16. července 2004, týkajícího se rozhodnutí náměstka generálního tajemníka č. 111/2004 o použití čl. 7 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu, které obsahuje organigram vedoucích míst generálního sekretariátu Rady, jakož i seznam úředníků zastávajících tato místa k 30. dubnu 2004;

–        opis sdělení ze dne 17. června 2005 adresovaného úředníkům kategorie A* o postupu při obsazování pracovních míst vedoucích oddělení.

–        opis sdělení zaměstnancům generálního sekretariátu Rady č. 188/04 ze dne 9. listopadu 2004 o postupu při výběru vedoucích oddělení.

17      Ve svém dopise zaslaném v odpověď na procesní organizační opatření Rada vysvětlila, že měla v úmyslu zavést nové řízení na obsazení míst vedoucích oddělení. Podle Rady bylo cílem uvedeného řízení uplatnit na výběr vedoucích oddělení postup zavedený v oblasti obsazování ředitelských míst s určitými úpravami. Rada dodala, že v očekávání formalizace tohoto řízení spočívá praxe v tom, že se obdobně uplatní postup stanovený pro obsazování ředitelských míst. V oblasti obsazování míst vedoucích oddělení je tak OOJ nápomocna výběrová komise složená z předsedy (generální ředitel nebo ředitel „žádající“ služby), dvou členů jmenovaných OOJ a jednoho člena jmenovaného Výborem zaměstnanců.

18      Na jednání Soud vyzval Radu, aby předložila spis týkající se žádosti p. G. o sporné pracovní místo, jakož i všechny dokumenty vypracované výběrovou komisí týkající se posouzení kvalifikace uchazečů požadované v oznámení o volném pracovním místě, včetně případně srovnávací tabulky zásluh uchazečů, kteří se účastnili výběrového řízení.

19      Dopisem došlým kanceláři Soudu faxem ze dne 17. června 2008 (prvopis byl podán dne 20. června 2008) Rada vyhověla žádosti Soudu. Dopisem došlým kanceláři Soudu faxem ze dne 7. července 2008 (prvopis byl podán dne 12. července 2008) předložil žalobce své vyjádření k dokumentům předloženým Radou.

20      Rozhodnutím ze dne 12. července 2008 Soud uzavřel ústní část řízení a rozhodl, že o věci bude rozhodnuto na poradě.

21      Žalobce navrhuje, aby Soud:

–        zrušil rozhodnutí OOJ o zamítnutí jeho žádosti o pracovní místo a jmenování p. G. na sporné pracovní místo;

–        uložil Radě náhradu nákladů řízení.

22      Rada navrhuje, aby Soud:

–        zamítl žalobu;

–        rozhodl, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

 Právní otázky

23      Na podporu své žaloby vznáší žalobce tři žalobní důvody vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, porušení ustanovení oznámení o volném pracovním místě a porušení článku 45 služebního řádu.

24      Žalobní důvody uplatňované žalobcem je třeba zkoumat společně, neboť jsou podloženy toutéž argumentací.

 Argumenty účastníků řízení

25      Žalobce zaprvé připomíná, že v rámci kvalifikace požadované v oznámení o volném pracovním místě bylo od uchazečů o pracovní místo vyžadováno, aby měli dobrou znalost činnosti generálního sekretariátu Rady, jeho procedur a pracovních metod, jakož i znalost překladatelských a organizačních technik.

26      Podle žalobce p. G. po získání diplomu o ukončení magisterského studia v oboru práva a evropského práva započal svoji činnost v rámci útvaru na ochranu spotřebitele Komise Evropských společenství, poté byl nejprve přidělen ke „GŘ E 6 (Balkán), následně ke „GŘ H 1 (Azyl)“ generálního sekretariátu Rady a konečně k oddělení „Modernizace správy, audity a rovnost příležitostí“ útvaru pověřeného obecnými správními otázkami. Pan G. nemá tudíž „žádné vzdělání ani pracovní zkušenost v oblasti překladů a konkrétněji v oblasti zvláštních překladatelských technik, ani v oblasti nových pracovních metod v překladatelské službě [generálního sekretariátu Rady] (Trados a Euramis).“

27      Ve své replice žalobce tvrdí, že ačkoli překladatelská činnost a kontrola kvality nejsou vykonávány vedoucími oddělení ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ GŘ A „Personál a administrativa“, nýbrž překladateli a kontrolory kvality, nic to nemění na tom, že podle znění oznámení o volném pracovním místě musí osoba, která má být jmenována na sporné místo, nést odpovědnost za vedení španělského jazykového oddělení jak z hlediska lidských zdrojů, tak z hlediska celkové produkce (příprava, překlad, revize a konečný vzhled dokumentů, dodržování lhůt a kvality). Žalobce si přitom klade otázku, zda je vedoucí oddělení způsobilý nést jakoukoli odpovědnost za celý překladatelský proces, aniž by měl nepochybnou a prokázanou znalost překladatelských technik. Vedoucí oddělení by měl být zejména schopný ověřit práci kontrolora kvality a překladatelů za účelem řízení lidských zdrojů a celkové produkce.

28      Přestože Rada zmiňuje čtyřletou praxi p. G. v oblasti administrativního řízení, není schopna prokázat, že tento uchazeč má určitou znalost překladatelských technik. Za předpokladu, že p. G. má určité znalosti v překladatelské oblasti, nejde v žádném případě o znalost překladatelských technik srovnatelnou se znalostí žalobce, který tyto techniky prokazatelně ovládá již několik let.

29      Ve svém vyjádření uvedeném v bodě 19 tohoto rozsudku žalobce tvrdí, že výběrová komise shledala, ž p. G. neměl ani vzdělání, ani praktickou zkušenost lingvisty a jeho pracovní přístup by mohl být technokratický. V tomto ohledu se žalobce opírá o hodnotící tabulku výběrové komise, která pod hlavičkou „Aspekty spojené s pracovním místem“ uvádí, že p. G. „nemá praktickou zkušenost ani vzdělání lingvisty“, a pod hlavičkou „Aspekty spojené s vedením a týmovou prací“, že p. G. „by mohl zaujmout technokratický přístup“.

30      Krom toho žalobce vytýká výběrové komisi a OOJ, že nezohlednily tři poslední hodnotící posudky na uchazeče o sporné pracovní místo. Podle něj jeho hodnotící posudky dostatečně prokazují, že má veškerou požadovanou kvalifikaci, včetně řídících schopností a smyslu pro odpovědnost vyžadovaných pro vedení jazykového týmu, jakož i koordinační a organizační schopnosti.

31      Konečně, taktéž ve svém vyjádření zmíněném v bodě 19 tohoto rozsudku má žalobce rovněž za to, že se výběrová komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že za negativní bod jeho žádosti o pracovní místo označila nepříliš přesvědčivou znalost anglického jazyka a za pozitivní bod neoznačila jeho velmi dobrou znalost francouzského jazyka. V tomto ohledu žalobce poukazuje na to, že kvalifikace požadovaná v oznámení o volném pracovním místě vyžadovala pouze velmi dobrou znalost španělského jazyka a znalost anglického nebo francouzského jazyka umožňující písemně se vyjadřovat v jednom z těchto dvou jazyků.

32      Rada nejprve odpovídá, že p. G. splňuje všechny podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě, a že tudíž OOJ tím, že se rozhodl posledně uvedeného jmenovat na sporné pracovní místo, neužil své posuzovací pravomoci zjevně nesprávným způsobem.

33      Krom toho Rada zdůrazňuje, že podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě musí být vykládány ve světle části týkající se úkolů, jež mají být plněny, jak jsou popsány v oznámení o volném pracovním místě. Oznámení o volném pracovním místě přitom vymezuje práci vedoucího oddělení jako vedení španělského jazykového útvaru ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ v rámci GŘ A „Personál a administrativa“, a nikoli jako výkon překladatelské činnosti prostřednictvím dohledu nad překlady členů oddělení.

34      Pokud jde zejména o znalost překladatelských technik požadovanou v oznámení o volném pracovním místě, Rada tvrdí, že z této podmínky jasně vyplývá, že tato znalost nevyžaduje pracovní zkušenost v překladatelské oblasti, ale pouze znalosti překladatelských technik. V tomto ohledu Rada uvádí, že žalobce jak se zdá zaměňuje znalosti v překladatelské oblasti se zkušeností v téže oblasti.

35      Rada rovněž uvádí, že p. G. si v rámci svých dřívějších funkcích osvojil znalost zvláštních překladatelských technik a pracovních metod v této oblasti, zvláště pak pokud jde o metody umožňující zlepšit celkovou produkci. Naproti tomu žalobce nepředkládá žádný důkaz na podporu tvrzení, že splňuje všechny podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě, na rozdíl od názoru výběrové komise, která shledala, že p. G. jako jediný splňoval výše uvedené podmínky.

36      Konečně Rada tvrdí, že žalobní důvod vycházející z porušení článku 45 služebního řádu je nepřípustný z důvodu, že žalobce nevysvětluje, čím OOJ toto ustanovení porušil.

37      V této souvislosti Rada podpůrně uvádí, že se článek 45 služebního řádu vztahuje na rozhodnutí o povýšení. V projednávané věci bylo však sporné pracovní místo obsazeno podle článku 4, čl. 7 odst. 1 čl. 29 odst.1 služebního řádu, neboť jak žalobce, tak p. G. příslušeli do platové třídy spadající do rozmezí platových tříd stanoveného v oznámení o volném pracovním místě (platové třídy 12 až 14).

38      Podle Rady z toho vyplývá, že argumentaci předloženou v tomto ohledu žalobcem nelze chápat jinak než jako vztahující se na srovnávací přezkum žádostí o sporné pracovní místo. Takový přezkum byl přitom proveden za pomoci výběrové komise. Argumentace týkající se nedodržení podmínek stanovených článkem 45 služebního řádu, ve spojení s čl. 29 odst. 1 služebního řádu, není ničím podložena.

39      Rada ve své duplice uvádí, že znalost překladatelských technik je pouze jednou z podmínek vyžadovaných v oznámení o volném pracovním místě. Úlohou vedoucího oddělení je vést určité oddělení. V tomto ohledu a na rozdíl od žalobce p. G. splňuje podmínky stanovené v oznámení o volném pracovním místě.

 Závěry Soudu

40      Žalobce tvrdí, že p. G., který byl vybrán na sporné pracovní místo, nesplňuje veškerou kvalifikaci požadovanou v oznámení o volném pracovním místě. Pan G. nemá žádné vzdělání ani pracovní zkušenost v překladatelské oblasti, konkrétněji v oblasti překladatelských technik. Na jednání žalobce uvedl, že rozhodnutí nevyhovět jeho žádosti o pracovní místo je rovněž stiženo vadou spočívající v tom, že bylo shledáno, že on sám nesplňoval podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě. Spor se tedy týká posouzení kvalifikace žalobce a p. G., s přihlédnutím k výkladu podmínek vyžadovaných v oznámení o volném pracovním místě.

41      Podle ustálené judikatury předpokládá výkon široké posuzovací pravomoci, kterou je nadán OOJ v oblasti jmenování, že OOJ pečlivě a nestranně přezkoumá žádosti o pracovní místo a že svědomitě dodržuje požadavky stanovené v oznámení o volném pracovním místě, takže musí odmítnout každého uchazeče o pracovní místo, který tyto požadavky nesplňuje. Oznámení o volném pracovním místě totiž představuje právní rámec, který si OOJ sám sobě stanoví a musí jej pečlivě dodržovat (rozsudky Soudního dvora ze dne 28. února 1989, van der Stijl a Cullington v. Komise, 341/85, 251/86, 258/86, 259/86, 262/86, 266/86, 222/87 a 232/87, Recueil s. 511, bod 51, a ze dne 18. března 1993, Parlament v. Frederiksen, C‑35/92 P, Recueil s. I‑991, body 15 a 16; rozsudky Tribunálu ze dne 12. května 1998, Wenk v. Komise, T‑159/96, Recueil FP s. I‑A‑193 a II‑593, bod 63; ze dne 3. února 2005, Mancini v. Komise, T‑137/03, Sb. rozh. VS, s. I‑A‑7 a II‑27, bod 85; ze dne 4. května 2005, Sena v. EÚBP, T‑30/04, Sb. rozh. VS, s. I‑A‑113 a II‑519, bod 80; ze dne 5. července 2005, Wunenburger v. Komise, T‑370/03, Sb. rozh. VS, s. I‑A‑189 a II‑853, bod 51, a ze dne 4. července 2006, Tzirani v. Komise, T‑45/04, Sb. rozh. VS, s. I‑A‑2‑145 a II‑A‑2‑681, bod 46).

42      Za účelem přezkumu, zda OOJ nepřekročil meze právního rámce, přísluší Soudu nejprve zkoumat, jaké podmínky byly vyžadovány v oznámení o volném pracovním místě, a následně ověřit, zda uchazeč vybraný OOJ za účelem obsazení volného pracovního místa skutečně tyto podmínky splňoval (rozsudky Tribunálu ze dne 19. března 1997, Giannini v. Komise, T‑21/96, Recueil FP s. I‑A‑69 a II‑211, bod 20; výše citovaný rozsudek Wenk v. Komise, bod 64, a výše citovaný rozsudek Tzirani v. Komise, bod 48). Konečně Soud musí posoudit, zda se OOJ nedopustil zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o schopnosti žalobce, tím, že upřednostnil jiného uchazeče (výše citované rozsudky Wenk v. Komise, bod 72, a Mancini v. Komise, bod 92).

43      Takový přezkum se musí omezit na otázku, zda s ohledem na úvahy, které mohly vést administrativu k jejímu posouzení, jednala administrativa v rozumných mezích a nepoužila svou posuzovací pravomoc zjevně nesprávným způsobem. Soud nemůže tudíž nahradit svým posouzením kvalifikace uchazečů posouzení OOJ (výše citovaný rozsudek Wenk v. Komise, bod 64; rozsudek Tribunálu ze dne 19. září 2001, E v. Komise, T‑152/00, Recueil FP s. I‑A‑179 a II‑813, bod 29; ze dne 14. října 2003, Wieme v. Komise, T‑174/02, Recueil FP s. I‑A‑241 a II‑1165, bod 38; ze dne 11. listopadu 2003, Faita v. EHSV, T‑248/02, Recueil FP s. I‑A‑281 a II‑1365, bod 71, a výše citovaný rozsudek Tzirani v. Komise, bod 49).

44      Vzhledem k výše zmíněným zásadám je zaprvé třeba určit, které z kvalifikací požadovaných v oznámení o volném pracovní místě p. G. podle názoru žalobce nesplňoval.

45      Oznámení o volném pracovním místě obsahovalo pod hlavičkou „Popis pracovní náplně“ pět pododstavců převzatých v bodě 7 tohoto rozsudku. Dále pak pod hlavičkou „Požadovaná kvalifikace“ oznámení o volném pracovním místě uvádělo v sedmi pododstavcích požadavky převzaté v bodě 8 tohoto rozsudku. První dva z těchto sedmi pododstavců, které jsou obecného charakteru, požadovaly od uchazečů o pracovní místo, aby byli úředníky Rady a příslušeli do kategorie A*, platových tříd 14, 13 nebo 12. Poslední pododstavec se týkal jazykových znalostí. Třetí, čtvrtý a šestý pododstavec vyžadovaly zejména řídící, koordinační a organizační schopnosti. Konečně pátý pododstavec požadoval od uchazečů „dobrou znalost činnosti generálního sekretariátu a jeho procedur“ a znalost „překladatelských a organizačních technik, jakož i pracovních metod generálního sekretariátu Rady“.

46      Jelikož žalobce zpochybňuje znalosti p. G. v oblasti překladů, je třeba shledat, že sporným v projednávané věci je požadavek související s překladatelskými technikami stanovený v pátém pododstavci v oddíle „Požadovaná kvalifikace“ v oznámení o volném pracovním místě. Ve svých písemných podáních sám žalobce ostatně uvádí zejména tuto podmínku oznámení o volném pracovním místě.

47      Zadruhé je třeba podotknout, že žalobce netvrdí, že by vedoucí španělského oddělení musel vykonávat úkoly spočívající v překladech nebo kontrole kvality překladů. Nicméně žalobce tvrdí, že vedoucí uvedeného oddělení musí mít za účelem zajištění řídících funkcí a odpovědnosti za organizaci nepochybnou znalost překladatelských technik.

48      V tomto ohledu je totiž třeba konstatovat, že ze samotného znění oznámení o volném pracovním místě vyplývá, že nestačilo, že uchazeči o pracovní místo mají řídící a organizační znalosti, jakož i znalosti chodu generálního sekretariátu Rady. Uchazeči museli mít rovněž zvláštní znalosti týkající se překladů, neboť byla požadována znalost překladatelských technik.

49      Je tudíž zatřetí třeba určit smysl a dosah požadavku znalosti překladatelských technik.

50      Jak zdůrazňuje Rada, požadovanou kvalifikaci nelze vykládat nezávisle na popisu pracovní náplně (viz v tomto ohledu výše citovaný rozsudek Tzirani v. Komise, bod 53). Tato pracovní náplň popsaná v bodě 7 tohoto rozsudku přitom zdůrazňuje řídící a organizační úlohu úspěšného uchazeče o sporné pracovní místo. Požadavek znalosti překladatelských technik je tudíž třeba chápat s ohledem na tuto zvláštní úlohu úspěšného uchazeče o sporné pracovní místo.

51      V tomto ohledu je třeba podotknout, že jelikož úkoly související se sporným pracovním místem nespočívají přímo v překladech nebo kontrole kvality překladů, nýbrž hlavně v řízení a organizaci, podmínku znalosti překladatelských technik nelze chápat jako vyžadující tutéž kvalifikaci jako na místo překladatele nebo kontrolora překladů. Je ostatně třeba podotknout, že oznámení o volném pracovním místě nestanoví jako podmínku vzdělání nebo zkušenost v oblasti překladů.

52      Toto chápání úlohy vedoucího oddělení je posíleno dokumenty předloženými Radou, které popisují novou strukturu ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ v rámci GŘ A „Personál a administrativa“, jehož součástí je jazyková služba, a tudíž i španělské oddělení. Zejména z dokumentu nazvaného „Modernizace administrativy [generálního sekretariátu Rady], zpráva o optimální struktuře GŘ A ‚Personál a administrativa‘, ředitelství‘ III ‚Překlady a produkce dokumentů‘, nová administrativní struktura“, ve znění ze dne 8. července 2004, vyplývá, že vedoucí oddělení „podléhá dozoru vedení [j]azykové služby“ a že „nese odpovědnost za vedení oddělení a celkovou produkci“. Podle téhož dokumentu nese v rámci každého jazykového oddělení určitá osoba odpovědná za kvalitu produktu odpovědnost za celkovou kvalitu dokumentů.

53      Je tedy patrné, že jedním z cílů reorganizace ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ v rámci GŘ A „Personál a administrativa“ bylo svěřit vedoucímu oddělení řídící úlohu, zatímco v rámci oddělení osoba odpovědná za kvalitu produktu nese odpovědnost za celkovou kvalitu dokumentů, zejména pak za jejich překlad.

54      Z této analýzy úkolů vedoucího oddělení vyplývá, že OOJ nepřekročil meze své posuzovací pravomoci, pokud jde o výklad podmínky znalosti překladatelských technik vyžadované v oznámení o volném pracovním místě.

55      Dále je třeba ověřit, zda p. G. splňoval tuto podmínku.

56      Z dokumentů předložených Radou na žádost Soudu vyplývá, že výběrová komise, složená ze šesti osob, byla jmenována Radou dne 7. dubna 2006. Výběrová komise rozhodla použít hodnotící tabulku jako vodítko při hodnocení uchazečů o sporné pracovní místo během pohovorů s těmito uchazeči. Tato tabulka obsahovala tři oddíly s maximálním počtem bodů za každý z těchto oddílů, a sice 30 bodů za oddíl „Osobní aspekty“, 30 bodů za oddíl „Aspekty spojené s pracovním místem“ a 40 bodů za oddíl „Aspekty spojené s vedením a týmovou prací“. Výběrová komise rovněž rozhodla, že pouze uchazeči, kteří získají 50 bodů ze 100, mohou být doporučeni na obsazení sporného pracovního místa.

57      Výběrová komise provedla pohovory se čtyřmi uchazeči, včetně žalobce a p. G. Po těchto pohovorech byla pro každého z uchazečů vypracována konsolidovaná verze hodnotící tabulky, která odrážela názory všech členů výběrové komise. Tato verze rovněž uvádí počet bodů přidělených každému uchazeči za každý ze tří oddílů tabulky, jakož i celkový počet získaných bodů. Z těchto hodnotících tabulek vyplývá, že p. G. získal celkový počet 70 bodů, které se dělily následovně: 24 bodů za oddíl „Osobní aspekty“, 18 bodů za oddíl „Aspekty spojené s pracovním místem“ a 28 bodů za oddíl „Aspekty vedení a týmové práce“.

58      V oddíle „Aspekty spojené s pracovním místem“ hodnotící tabulky p. G. jsou zmíněny následující pozitivní body: „Zná velmi dobře chod [generálního sekretariátu Rady] (jak z hlediska politických, tak z hlediska administrativních otázek) – Podílel se na vypracování návrhu na reorganizaci [ředitelství III ‚Překlady a produkce dokumentů‘ v rámci GŘ A ‚Personál a administrativa‘] – Aktivně se podílel na [think-tank] ohledně optimální struktury jazykové služby“. Negativní bod uvedeného oddílu zní následovně: „nemá ani praktickou zkušenost ani vzdělání lingvisty“.

59      Z dokumentů předložených Radou, zejména ze žádosti o změnu přidělení a ze životopisu p. G., rovněž vyplývá, že se posledně uvedený aktivně podílel na reformě ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ GŘ A „Personál a administrativa“, pod nějž spadají jazyková oddělení, a že byl po několik let „[o]dpovědný za projekty modernizace administrativy, zejména projekty týkající se popisu pracovních míst, organigramu (včetně začlenění do generálního sekretariátu Rady, konceptu ‚vedoucí oddělení‘), finanční organizace, správní decentralizace, reformy GŘ A [‚Personál a administrativa‘ ředitelství III ‚Překlady a produkce dokumentů‘] a řádné správní praxe“.

60      Ve své žalobní odpovědi Rada mimo jiné uvádí, aniž by to žalobce zpochybňoval, že od okamžiku jeho přidělení v lednu 2002 k oddělení „Modernizace administrativy, audity, rovnost příležitostí“ v rámci služby pověřené obecnými administrativními otázkami byl p. G. pověřen projektem č. 11 týkajícím se akčního plánu modernizace administrativy (PAMA) zaměřeného na reformu GŘ A „Personál a administrativa“. Podle Rady „byl tento projekt rozdělen do [pěti] podprojektů týkajících se [ú]střední koordinace, jazykových služeb a služeb sekretariátu, dokumentační a terminologické podpory, náležité organizace chodu sekretariátu a pomoci oddělení a technických produkčních služeb“. Rada dodává, že z důvodu úlohy vedoucího projektu byl p. G. členem „Skupiny odborníků [ředitelství III ‚Překlady a produkce dokumentů‘ GŘ A ‚Personál a administrativa‘] zabývající se akčním plánem modernizace administrativy [generálního sekretariátu Rady]“, která v letech 2002 až 2004 vypracovala zprávy adresované vedení GŘ A „Personál a administrativa“, ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“, jakož i generálnímu řediteli pověřenému modernizací administrativy, o dokumentační podpoře překladů a terminologie, opatřeních určených k zajištění kvality, o překladatelských a revizorských úkolech, výměně důležitých informací, užívání počítačů a příslušného softwaru překladateli.

61      Za těchto podmínek a s ohledem na podaný výklad požadavku znalosti překladatelských technik nemůže žalobce tvrdit, že OOJ porušil podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě tím, že shledal, že p. G. splňoval uvedené podmínky. Je třeba dodat, že vzhledem k podanému výkladu podmínky znalosti překladatelských technik není argument žalobce, že hodnotící tabulka p. G. uvádí v oddíle „Aspekty pojené s pracovním místem“ negativní bod „nemá ani praktickou zkušenost ani vzdělání lingvisty“, relevantní, neboť tato zkušenost nebo vzdělání není podmínkou vyžadovanou v oznámení o volném pracovním místě.

62      Konečně je třeba ověřit, zda se OOJ tím, že zamítl žádost žalobce o pracovní místo, nedopustil zjevně nesprávného posouzení.

63      V tomto ohledu je třeba konstatovat, že v rozhodnutí zamítajícím žádost žalobce o pracovní místo OOJ uvědomil žalobce o tom, že vybral jiného uchazeče, „který dokonaleji odpovídá“ potřebám sporného pracovního místa.

64      Na jednání zástupkyně Rady vysvětlila, že podle OOJ odpovídal p. G. potřebám sporného pracovního místa dokonaleji než žalobce.

65      Jak již bylo uvedeno v bodě 56 tohoto rozsudku, výběrová komise rozhodla, že pouze uchazeči, kteří dosáhnou minimálně 50 bodů ze 100 v hodnotící tabulce, mohou být doporučeni na sporné pracovní místo. Krom toho je třeba konstatovat, že výběrová komise nezamítla žádnou ze žádostí o pracovní místo podaných čtyřmi uchazeči pozvanými k pohovorům z důvodu nesplnění některé z podmínek vyžadovaných v oznámení o volném pracovním místě a že výše uvedené pohovory proběhly předtím, než výběrová komise provedla srovnávací přezkum žádostí.

66      Je tedy třeba podotknout, že žádost žalobce nebyla zamítnuta z důvodu, že nesplňoval některou z kvalifikací požadovaných v oznámení o volném pracovním místě, nýbrž v důsledku zvážení srovnatelných zásluh uchazečů. Skutečnost, že určitý úředník má prokazatelné a uznané zásluhy, nevylučuje, že v rámci zvážení srovnatelných zásluh uchazečů mají jiní uchazeči větší zásluhy (výše citovaný rozsudek Wunenburger v. Komise, bod 74; rozsudek Soudu ze dne 22. října 2008, Tzirani v. Komise, F‑46/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 119).

67      Pro účely projednávaného sporu je tudíž třeba posoudit, zda se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení při srovnání zásluh p. G. a žalobce.

68      V tomto ohledu je třeba podotknout, že argumentace žalobce spočívá převážně na předpokladu, že jeho výklad podmínky týkající se znalosti překladatelských technik bude přijat. Jelikož však tento výklad musí být odmítnut, jak je uvedeno v bodech 49 až 54 tohoto rozsudku, žalobce nemůže tvrdit, že se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení.

69      Zaprvé je totiž třeba konstatovat, že výběrová komise udělila p. G. a žalobci velmi rozdílné známky. Jak již bylo uvedeno v bodě 57 tohoto rozsudku, p. G. získal celkový počet 70 bodů, které se dělí následovně: 24 bodů za oddíl „Osobní aspekty“, 18 bodů za oddíl „Aspekty spojené s pracovním místem“ a 28 bodů za oddíl „Aspekty vedení a týmové práce“. Žalobce získal celkově pouze 42 bodů, které se dělí na 10 bodů za oddíl „Osobní aspekty“, 20 bodů za oddíl „Aspekty spojené s pracovním místem“ a 12 bodů za oddíl „Aspekty vedení a týmové práce“.

70      Zadruhé je třeba konstatovat, že s přihlédnutím k výkladu podmínky vyžadované v oznámení o volném pracovním místě, který musí být přijat, týkající se znalosti překladatelských technik nezpochybňuje argumentace žalobce strukturu hodnotící tabulky použité výběrovou komisí, zejména pokud jde o váhu přisouzenou podmínce týkající se řídících schopností stanovené v oznámení o volném pracovním místě.

71      Zatřetí žalobce neprokázal, že by splňoval dokonaleji než p. G. podmínky stanovené v oznámení o volném pracovním místě tak, jak musí být chápány, pokud jde zejména o podmínku týkající se znalosti překladatelských technik.

72      Z toho vyplývá, že se OOJ nedopustil zjevně nesprávného posouzení tím, že shledal, že žádost p. G. lépe odpovídala požadavkům sporného pracovního místa než žádost žalobce.

73      Tento závěr nelze vyvrátit výtkou, že výběrová komise během svých prací nezohlednila tři poslední hodnotící posudky v rozporu s článkem 45 služebního řádu. Rada v první řadě ve své žalobní odpovědi tvrdí, že tři poslední hodnotící posudky byly zohledněny. Ve svém vyjádření zmíněném v bodě 19 tohoto rozsudku sice žalobce uvádí, že dokumenty předložené Radou Soudu nezmiňují přezkum výše uvedených posudků. Avšak z pouhé neexistence zmínky uvedených hodnotících posudků v hodnotících tabulkách uchazečů o sporné pracovní místo nelze vyvodit, že výběrová komise tyto posudky nepřezkoumala (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 25. září 2008, Strack v. Komise, F‑44/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 165). Krom toho je třeba poznamenat, že i kdyby hodnotící posudky žalobce zmiňovaly jeho řídící a organizační schopnosti, žalobce neprokázal, že by uvedené posudky dokládaly, že by se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení tím, že měl za to, že žádost p. G. o sporné pracovní místo odpovídala potřebám sporného pracovního místa dokonaleji než jeho žádost. V této souvislosti je totiž třeba přihlédnout k podstatnému rozdílu shledanému výběrovou komisí při zvážení srovnatelných zásluh žalobce a p. G.

74      Konečně i za předpokladu, že by se výběrová komise dopustila pochybení při posouzení znalosti anglického jazyka žalobce, toto pochybení nestačí k prokázání, že se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení. V tomto ohledu je totiž třeba přihlédnout rovněž k podstatnému rozdílu shledanému výběrovou komisí při zvážení srovnatelných zásluh žalobce a p. G. Je ostatně třeba konstatovat, že žalobce ve svém životopise uvedl nejen znalost francouzského jazyka, ale rovněž anglického jazyka, kterou označuje za výbornou. Pokud jde mimoto o úroveň znalosti francouzského jazyka žalobce, je třeba podotknout, že skutečnost, že výběrová komise tuto znalost nezmínila v hodnotící tabulce, a to ani jako pozitivní ani jako negativní bod, též neprokazuje existenci zjevně nesprávného posouzení.

75      Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že žalobní důvody vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, porušení ustanovení oznámení o volném pracovním místě a porušení článku 45 služebního řádu musí být odmítnuty, aniž by bylo třeba rozhodnout o námitce nepřípustnosti vznesené Radou, pokud jde o žalobní důvod vycházející z porušení článku 45 služebního řádu. V důsledku toho musí být žaloba zamítnuta v plném rozsahu.

 K nákladům řízení

76      Podle článku 122 jednacího řádu Soudu se ustanovení osmé kapitoly druhé hlavy uvedeného řádu týkající se nákladů řízení a soudních výdajů použijí pouze na věci zahájené před Soudem po vstupu tohoto řádu v platnost, tedy 1. listopadu 2007. Příslušná ustanovení jednacího řádu Soudu prvního stupně Evropských společenství se i nadále použijí obdobně na věci projednávané před Soudem před tímto datem.

77      Pode čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Nicméně podle článku 88 téhož řádu ve sporech mezi Společenstvími a jejich zaměstnanci nesou orgány vlastní náklady. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné rozhodnout, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

SOUD (třetí senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Mahoney

Kanninen

Gervasoni

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 6. května 2009.

Vedoucí soudní kanceláře

 

       Předseda

W. Hakenberg

 

       P. Mahoney

Text tohoto rozhodnutí, jakož i text rozhodnutí soudů Společenství v něm uvedených a dosud nezveřejněných ve Sbírce rozhodnutí jsou k dispozici na internetové stránce Soudního dvora http://curia.europa.eu.


* Jednací jazyk: francouzština.