Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2020 společností Lazarus Szolgáltató és Kereskedelmi Kft. „v likvidaci“ proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 18. prosince 2019 ve věci T-763/18, Lazaras Szolgáltató és Kereskedelmi v. Komise

(Věc C-85/20 P)

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Lazarus Szolgáltató és Kereskedelmi Kft. „v likvidaci“ (zástupce: L. Szabó, ügyvéd)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Navrhovatelka se domáhá toho, aby Soudní dvůr prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný, a v důsledku toho zrušil usnesení ze dne 18. prosince 2019 (T-763/18, nezveřejněné, EU:T:2019:886) vydané Tribunálem (druhým senátem), které jí bylo doručeno dne 18. prosince 2019.

Navrhovatelka také navrhuje, aby Soudní dvůr vrátil věc Tribunálu, aby tento rozhodl o otázkách, které jsou předmětem námitky nepřípustnosti a o nichž nebylo rozhodnuto v usnesení vydaném v řízení v prvním stupni.

Navrhovatelka se domáhá toho, aby Soudní dvůr uložil žalované v prvním stupni náhradu nákladů řízení v prvním stupni, jakož i nákladů řízení o kasačním opravném prostředku, a v případě, že vrátí věc Tribunálu, neuložil náhradu nákladů řízení v prvním stupni a nákladů řízení o kasačním opravném prostředku okamžitě, ale rozhodl o nich v konečném rozhodnutí.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

I. Nesprávná právní kvalifikace skutkového stavu. Nedostatečné odůvodnění.

V rámci svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nezohlednil tak, jak měl, situaci právní nejistoty, pokud jde o seznámení se s napadenými akty Komise.

Unijní judikatura, na kterou odkazuje Tribunál, se týká seznámení se s existencí aktů, jež se týkají navrhovatelky nebo na ni odkazují.

Navrhovatelka podala odvolání proti usnesení vnitrostátního soudu o přerušení řízení, neboť zpochybňovala, že rozsudek, který má být přijat na unijní úrovni ohledně dotčených rozhodnutí Komise, je předběžnou otázkou v řízení o její žalobě na náhradu škody. Navrhovatelka a její právní zástupce mohou být považováni za jedinou osobu pro právní účely jen ve věci, na kterou se vztahuje plná moc, na jejímž udělení se dohodli, a sice jen v případě žaloby na náhradu škody podané vnitrostátnímu soudu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka udělila právnímu zástupci plnou moc jen ve vztahu k žalobě na náhradu škody podané vnitrostátnímu soudu, nebyl povinen informovat navrhovatelku, ani požadovat úplné znění dotčených aktů v „přiměřené“ lhůtě stanovené unijním právem, neboť jeho plná moc se nevztahovala na takové povinnosti. Navrhovatelka se toho mohla domáhat jen osobně a až poté, co byla seznámena se skutečností, že se jí dotýká unijní právní úprava.

II. Nesprávný výklad a použití judikatury týkající se „přiměřené lhůty“.

Judikatura, na kterou odkázal Tribunál, není použitelná také na projednávanou věc, neboť okolnosti dovolávaných věci nejsou totožné s okolnostmi projednávané věci.

III. Nesprávná kvalifikace dopisu Komise ze dne 24. února 2017.

Na základě sporného informačního dopisu odpůrkyně vydal vnitrostátní soud rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost OPS Újpest Kft. a které ovlivňuje zájmy navrhovatelky, jelikož značně mění její právní postavení, neboť na základě tohoto dopisu dospěl vnitrostátní soud k závěru, že vnitrostátní orgány poskytly podporu, která je v souladu s právem.

IV. Porušení práva navrhovatelky na obhajobu. Porušení a nesprávné použití článku 126 jednacího řádu Tribunálu.

I když Tribunál nařídil organizační procesní opatření, nevyzval účastnice řízení, aby předložily vyjádření k otázce, zda byla žaloba podána v požadované lhůtě. Tribunál poprvé posoudil otázku podání žaloby po uplynutí lhůty v napadeném usnesení a na základě této skutečnosti jí odmítl, aniž umožnil účastnicím řízení, a zejména navrhovatelce, aby předložily své argumenty a protiargumenty.

Vzhledem k tomu, že nebyla učiněna tato výzva, nebyl předložen žádný dokument, který by mohl podpořit názor navrhovatelky na otázku podání žaloby ve lhůtě.

____________