Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Lasithiou (Řecko) dne 4. prosince 2018 – M.V. a další v. Organismos Topikis Aftodioikisis (O.T.A.) „Dimos Agiou Nikolaou“

(Věc C-760/18)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Monomeles Protodikeio Lasithiou (Grecia)

Účastníci původního řízení

Žalobci: M.V. a další

Žalovaná: Organismos Topikis Aftodioikisis (O.T.A.) „Dimos Agiou Nikolaou“

Předběžné otázky

Ohrožuje cíl a užitečný účinek rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřenou dne 18. března 1999, která je přílohou směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřenou mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43), výklad ustanovení vnitrostátního práva, která provádějí do vnitrostátního práva uvedenou rámcovou dohodu, v tom smyslu, že z definice „po sobě jdoucí“ pracovní smlouvy na dobu určitou ve smyslu ustanovení 1 a 5 odst. 2 rámcové dohody je na základě článku 167 zákona č. 4099/2012 vyloučeno automatické prodloužení pracovních smluv na dobu určitou zaměstnanců v oblasti městského úklidu s odůvodněním, že se nejedná o nové uzavření smlouvy na dobu určitou písemnou formou, nýbrž jde o prodloužení doby platnosti stávající pracovní smlouvy?

V případě stanovení a uplatňování praxe přijímání zaměstnanců v oblasti městského, která je v rozporu s opatřením k předcházení zneužití vznikajícímu využitím po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, které jsou právně upraveny opatřením, jež provádí do vnitrostátního práva ustanovení 5 odst. 1 rámcové úmluvy, zahrnuje povinnost vnitrostátního soudu vykládat vnitrostátní právo v souladu s unijním právem také použití takového ustanovení vnitrostátního práva, jako je čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920, pokud se jedná o právní opatření ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 rámcové dohody, které umožňuje, aby soud správně právně kvalifikoval po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou používané za účelem pokrytí nepřetržité a dlouhotrvající potřeby územních samosprávných celků v oblasti městského úklidu jako smlouvy na dobu neurčitou?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku je nepřiměřeným omezením povinnosti vnitrostátního soudu vykládat vnitrostátní právo v souladu s unijním právem takové ustanovení, které má právní sílu ústavního zákona, jako je čl. 103 odst. 7 a 8 řecké ústavy ve znění z roku 2001, které v sektoru veřejné správy zcela zakazuje přeměnu pracovních smluv na dobu určitou uzavřených za platnosti uvedeného ustanovení na smlouvy na dobu neurčitou, čímž znemožňuje použití takového právního opatření vnitrostátního práva ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 rámcové dohody, které existovalo předtím a které je stále platné, jako je čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920, a neumožňuje, aby soud v průběhu soudního řízení změnil právní kvalifikaci po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou používaných za účelem pokrytí nepřetržité a dlouhotrvající potřeby územních samosprávných celků v oblasti městského úklidu na smlouvy na dobu neurčitou ani v případě, že tyto smlouvy jsou určeny k pokrytí nepřetržité a dlouhotrvající potřeby?

____________