Language of document : ECLI:EU:F:2011:45

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

14. dubna 2011

Věc F‑82/08

Nicole Clarke a další

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Článek 8 PŘOZ – Klauzule o ukončení smlouvy v případě, že dočasný zaměstnanec nebude zařazen na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení – Otevřená výběrová řízení OHIM/AD/02/07 a OHIM/AST/02/07 – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Zásada plnění smluv v dobré víře – Povinnost řádné péče – Zásada řádné správy – Jazykové požadavky – Nedostatek pravomoci EPSO – Směrnice 1999/70/ES – Práce na dobu určitou“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 236 ES a článku 152 EA, kterou se N. Clarke, E. Papathanasiou a M. Periañez-González, dočasné zaměstnankyně OHIM, domáhají zejména zrušení rozhodnutí OHIM ze dne 7. března 2008, kterým byly zamítnuty jejich žádosti, jejichž podstatou bylo zrušení klauzule o ukončení smlouvy obsažené v jejich pracovních smlouvách, obsahující požadavek úspěšné účasti na všeobecném výběrovém řízení, jakož i získání prohlášení OHIM, podle kterého zůstane jejich pracovní smlouva na dobu neurčitou zachována, a uložení OHIM náhrady škody.

Rozhodnutí: Rozhodnutí ředitele oddělení lidských zdrojů OHIM ze dne 19. prosince 2007 a rozhodnutí OHIM ze dne 7. března 2008 se v rozsahu, v němž byly posledně uvedenými rozhodnutími zamítnuty příslušné žádosti žalobkyň, aby se klauzule o ukončení smlouvy obsažená v jejich smlouvě dočasných zaměstnanců nepoužila na výběrové řízení OHIM/AD/02/07 a OHIM/AST/0107, zrušují. OHIM se ukládá povinnost zaplatit každé žalobkyni částku 2 000 eur z titulu náhrady škody. Žaloba se ve zbývající části zamítá. OHIM ponese vlastní náklady a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Žaloba podaná proti rozhodnutí o nepřipuštění ke zkouškám výběrového řízení – Možnost dovolávat se vad oznámení o výběrovém řízení

(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a článek 91)

2.      Úředníci – Žaloba – Podmínky přípustnosti – Přezkum na základě podmínek stanovených ve služebním řádu

(Článek 230 odst. 4 ES; čl. 263 odst. 4 SFEU; Služební řád, články 90 a 91)

3.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Klauzule smlouvy dočasného zaměstnance podmiňující zachování pracovního poměru zápisem dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů všeobecného výběrového řízení – Zahrnutí

(Služební řád, čl. 90 odst. 2)

4.      Úředníci – Organizační struktura – Přidělení stejných úkolů stálým zaměstnancům i dočasným zaměstnancům – Přípustnost

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. a) a b)]

5.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijetí – Přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou a vložení klauzule o ukončení smlouvy v případě nezapsání dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů všeobecného výběrového řízení – Změna, kterou je třeba vykládat jako obnovení smlouvy na dobu určitou

[Směrnice 1999/70, příloha, ustanovení 3 bod 1; pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. a) a čl. 8 první pododstavec]

6.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Smlouvy na dobu neurčitou obsahující klauzuli o ukončení smlouvy použitelnou jen v případě nezapsání na seznam úspěšných uchazečů vytvořený na základě otevřeného výběrového řízení – Oznámení o výběrovém řízení předpokládající mnohem nižší počet míst než je počet uvedených smluv – Nepoužitelnost klauzule

7.      Úředníci – Výběrové řízení – Podmínky připuštění – Rovnost zacházení – Požadavek konkrétních jazykových znalostí – Přípustnost

8.      Úředníci – Výběrové řízení – Organizace – Podmínky připuštění a způsoby – Posuzovací pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování – Soudní přezkum – Meze

(Služební řád, čl. 27 první pododstavec)

9.      Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) – Průběh výběrových řízení na místa úředníků – Role EPSO – Pomoc výběrové komisi – Subsidiární role ve vztahu k roli výběrové komise – Funkce výběru personálu – Neexistence

1.      Předcházející správní stížnost i soudní žaloba musejí v souladu s čl. 90 odst. 2 služebního řádu směřovat proti aktu nepříznivě zasahujícímu do právního postavení, což je akt, který vyvolává právně závazné účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce, neboť podstatným způsobem mění jeho právní postavení.

V případě oznámení o výběrovém řízení se žalobce s ohledem na zvláštní povahu výběrového řízení, které je komplexní správní operací sestávající z řady velmi úzce propojených rozhodnutí, může dovolávat pochybení namítaných v průběhu výběrového řízení včetně těch, jejichž původ lze nalézt v samotném textu oznámení o výběrovém řízení, v rámci žaloby směřující proti pozdějšímu individuálnímu rozhodnutí, jakým je rozhodnutí o nepřipuštění ke zkouškám. Oznámení o výběrovém řízení může být rovněž výjimečně předmětem žaloby na neplatnost, pokud ukládá podmínky vylučující žádost žalobce o pracovní místo, a představuje tak rozhodnutí nepříznivě zasahující do jeho právního postavení ve smyslu článků 90 a 91 služebního řádu.

(viz body 74 a 79)

Odkazy:

Soudní dvůr: 8. března 1988, Sergio a další v. Komise, 64/86, 71/86 až 73/86 a 78/86, bod 15; 11. srpna 1995, Komise v. Noonan, C‑448/93 P, body 17 až 19

Tribunál: 16. září 1993, Noonan v. Komise, T‑60/92, bod 21; 13. července 2000, Hendrickx v. Cedefop, T‑87/99, bod 37

Soud pro veřejnou službu: 2. července 2009, Bennett a další v. OHIM, F‑19/08, bod 65 a citovaná judikatura a bod 66

2.      Za účelem posouzení přípustnosti žaloby úředníka nemůže soud použít podmínky uvedené v čl. 230 čtvrtém pododstavci ES (nyní po změně čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU) a zejména požadavek osobní dotčenosti napadeným aktem, ani z nich vycházet, neboť tyto podmínky v podstatě upravují výkon práva fyzických a právnických osob podat žalobu proti nařizovacím aktům s tím, že zohledňují různé okolnosti, jimiž lze žalobce individualizovat. V souladu s autonomií sporů z unijní veřejné služby vůči obecněprávním sporům v oblasti neplatnosti aktů a náhrady škod je třeba vycházet z podmínek přípustnosti uvedených ve služebním řádu.

(viz bod 75)

Odkazy:

Soudní dvůr: 22. října 1975, Meyer-Burckhardt v. Komise, 9/75, bod 7; 17. února 1977, Reinarz v. Komise a Rada, 48/76, bod 10; 7. října 1987, Schina v. Komise, 401/85, bod 9

3.      Zahrnutí klauzule o ukončení smlouvy do smlouvy dočasného zaměstnance, podle které závisí zachování pracovního poměru na zápisu jména dotčeného dočasného na seznam úspěšných uchazečů všeobecného výběrového řízení prováděného Evropským úřadem pro výběr personálu, může nepříznivě zasáhnout do právního postavení tohoto dočasného zaměstnance, přinejmenším s ohledem na jeho nejistotu, zda bude zapsán na seznam úspěšných uchazečů vytvořený na základě tohoto výběrového řízení. Za těchto podmínek je rozhodnutí orgánu o zamítnutí žádosti dotyčného dočasného zaměstnance směřující k tomu, aby byla klauzule o ukončení smlouvy obsažená v jeho smlouvě považována za neplatnou nebo aby se na něj každopádně nevztahovala v souvislosti s konkrétním výběrovým řízením tak, aby nebyl povinen se tohoto výběrového řízení účastnit, aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(viz bod 76)

4.      Administrativě není v zásadě zakázáno, aby stanovila stejné úkoly pro stálé pracovní místo a pro dočasné pracovní místo uvedené na seznamu pracovních míst.

Administrativě tak nemůže být vytýkáno, že uzavřela smlouvu dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. b) pracovního řádu ostatních zaměstnanců, tuto smlouvu následně ukončila dohodou a nahradila ji smlouvou podle čl. 2 písm. a) uvedeného pracovního řádu, aby tak dotyčnému zaměstnanci umožnila obsadit místo uvedené na seznamu pracovních míst, které rozpočtové orgány označily jako dočasné.

(viz body 113 a 115)

5.      Orgán nepřekročil hranice článku 8 prvního pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců, pokud změnil smlouvu dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) uvedeného řádu za účelem zrušení časového omezení smlouvy a jeho nahrazení údajnou neurčitostí doby trvání a vložení klauzule o ukončení smlouvy v případě nezapsání dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že vložení klauzule neumožňuje kvalifikovat uvedenou smlouvu nezávisle na jejím znění jako smlouvu na dobu neurčitou, je totiž takovou změnu třeba posoudit jako první prodloužení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu určitou ve smyslu čl. 2 písm. a) uvedeného řádu.

Navíc může být doba trvání smlouvy, jak vyplývá z ustanovení 3 bodu 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, která tvoří přílohu směrnice 1999/70, určena nejen dosažením určitého data, ale i splněním určitého úkolu nebo nastane-li určitá událost, jakou je zápis na seznam úspěšných uchazečů určitého výběrového řízení.

(viz body 113, 116, 117 a 126)

6.      Orgán tím, že se nabídnutím smlouvy dočasného zaměstnance na dobu neurčitou, obsahující klauzuli o ukončení smlouvy použitelnou pouze v případě, že dotčené osoby nebudou zapsány na seznam úspěšných uchazečů vytvořený na základě všeobecného výběrového řízení, mnohým dočasným zaměstnancům, kteří se úspěšně zúčastnili vnitřních výběrových řízení, jasně zavázal k dalšímu trvalému zaměstnání dotyčných osob za podmínky, že budou zapsány na takový seznam úspěšných uchazečů, a tím, že následně omezil počet uchazečů zapsaných na seznamy vhodných kandidátů vytvořené na základě dvou všeobecných a navíc otevřených výběrových řízení, na přesný počet míst k obsazení, snížil radikálně a objektivně šance všech dotčených osob na nepoužití klauzule o ukončení smlouvy a tím částečně zbavil podstaty rozsah svých smluvních závazků vůči svým dočasným zaměstnancům.

V důsledku toho nelze použít klauzuli o ukončení smlouvy po ukončení výběrového řízení, otevřeného všem občanům členských států, pokud je seznam vhodných kandidátů omezen natolik, že šance dotčených dočasných zaměstnanců na to, že se tato klauzule nepoužije, je vzhledem k závazku přijatému orgánem vůči svým dočasným zaměstnancům nepřiměřeně nízká. Jinými slovy, takový seznam vhodných kandidátů nespadá pod ustanovení klauzule o ukončení smlouvy, ledaže byl smluvní závazek administrativy pozměněn.

(viz body 161 a 162)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: výše uvedený rozsudek Bennett a další v. OHIM, bod 116

7.      Zájem služby může odůvodnit požadavek, aby měl kandidát výběrového řízení specifické jazykové znalosti určitých unijních jazyků, přičemž úroveň jazykových znalostí, která může být vyžadována v rámci výběrového řízení, musí být přiměřená skutečným požadavkům služby.

V tomto ohledu by zcela pluralitní jazykový systém představoval v rámci vnitřního fungování orgánů velké administrativní obtíže a byl by neúnosný i z hospodářského hlediska. Omezený výběr jazyků pro vnitřní komunikaci může být tedy objektivně odůvodněn řádným fungováním unijních orgánů, zejména pokud má dotčený orgán k dispozici omezené prostředky.

(viz body 172 a 173)

Odkazy:

Soudní dvůr: 19. června 1975, Küster v. Parlament, 79/74, body 16 a 20; 29. října 1975, Küster v. Parlament, 22/75, body 13 a 17; stanovisko generálního advokáta Poiarese Madura předcházející rozsudku Soudního dvora ze dne 15. března 2005, Španělsko v. Eurojust, C‑160/03, bod 47

Soud prvního stupně: 5. dubna 2005, Hendrickx v. Rada, T‑376/03, bod 26

Tribunál: 13. září 2010, Španělsko v. Komise, T‑156/07 a T‑232/07, bod 75

Soud pro veřejnou službu: výše uvedený rozsudek Bennett a další v. OHIM, bod 137

8.      Orgán oprávněný ke jmenování má širokou posuzovací pravomoc při určování kritérií, pokud jde o schopnosti požadované pro obsazovaná pracovní místa, a při specifikování podmínek a podrobných pravidel pořádání výběrového řízení v souladu s těmito kritérii a obecněji ve služebním zájmu, a to vzhledem k účelu celého výběrového řízení organizovaného Unií, kterým je, jak vyplývá z čl. 27 prvního pododstavce služebního řádu, zajistit instituci i každému orgánu služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Za těchto podmínek nemůže přezkum unijních soudů jít nad rámec kontroly zjevné nevhodnosti nebo nepřiměřenosti organizace zkoušek vzhledem ke sledovanému cíli a nad rámec kontroly neexistence nesprávného právního posouzení a zneužití pravomoci.

Rovněž výběrová komise výběrového řízení nebo výběrová komise v rámci vnitřního řízení má širokou posuzovací pravomoc zejména ohledně způsobu a podrobného obsahu zkoušek. Unijnímu soudu přísluší rozhodovat o protiprávnosti tohoto obsahu pouze tehdy, překračuje-li rámec uvedený v oznámení o výběrovém řízení, nebo pokud nesouvisí s cíli zkoušky výběrového řízení.

(viz body 181 a 182)

Odkazy:

Tribunál: 5. února 1997, Petit‑Laurent v. Komise, T‑211/95, bod 54; 12. června 1997, Carbajo Ferrero v. Parlament, T‑237/95, body 47 a 48

Soud pro veřejnou službu: 15. dubna 2010, Matos Martins v. Komise, F‑2/07, bod 161 a citovaná judikatura

9.      Ačkoliv mohou úkoly svěřené Evropskému úřadu pro výběr personálu (EPSO) činit z této interinstitucionální služby důležitého aktéra při určování a provádění unijní politiky v oblasti výběru zaměstnanců, je jeho role u průběhu výběrových řízení na místa úředníků, byť významná v tom, že poskytuje pomoc výběrové komisi, v každém případě podpůrná ve vztahu k roli výběrové komise, kterou EPSO navíc nemůže nahradit.

Výběrové řízení, jehož předběžná fáze probíhala výlučně pod dozorem EPSO, je tudíž protiprávní.

(viz body 199 a 204)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 15. června 2010, Pachtitis v. Komise, F‑35/08, bod 58, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑361/10 P