ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
7. března 2018(*)
„Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Podpory poskytnuté Francouzskou republikou společnosti Sernam – Podpora na restrukturalizaci a navýšení kapitálu, záruky a odepsání pohledávek společností SNCF vůči společnosti Sernam – Rozhodnutí, kterým se tyto podpory prohlašují za neslučitelné se společným trhem a nařizuje se jejich navrácení – Prodej aktiv v celku – Pojem ‚prodej‘ – Záměna mezi předmětem a cenou prodeje aktiv v celku – Otevřené a transparentní řízení – Kritérium soukromého investora – Použití této zásady na převod aktiv v celku – Kompenzační opatření“
Ve věci C‑127/16 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 26. února 2016,
SNCF Mobilités, dříve Société nationale des chemins de fer français (SNCF), se sídlem v Saint-Denis (Francie), zastoupená P. Beurierem, O. Billardem, G. Fabrem a V. Landesem, advokáty,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
Evropská komise, zastoupená B. Stromskym a T. Maxianem Ruschem, jako zmocněnci,
žalovaná v prvním stupni,
Francouzská republika,
Mory SA, v likvidaci,
Mory Team, v likvidaci,
se sídlem v Pantinu (Francie), zastoupené B. Vatierem a F. Loubièresem, advokáty,
vedlejší účastnice řízení v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, C. G. Fernlund, J.-C. Bonichot, S. Rodin a E. Regan (zpravodaj), soudci,
generální advokát: P. Mengozzi,
vedoucí soudní kanceláře: V. Giacobbo-Peyronnel, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. března 2017,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 20. července 2017,
vydává tento
Rozsudek
1 Svým kasačním opravným prostředkem se společnost SNCF Mobilités, dříve Société nationale des chemins de fer français (dále jen „SNCF“), domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 17. prosince 2015, SNCF v. Komise (T‑242/12, EU:T:2015:1003, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Tribunál zamítl její žalobu na neplatnost podanou proti rozhodnutí Komise 2012/398/EU ze dne 9. března 2012 o státní podpoře SA.12522 (C 37/08) – Francie: uplatňování rozhodnutí „Sernam 2“ (Úř. věst. 2012, L 195, s. 19, dále jen „rozhodnutí Sernam 3“).
Skutečnosti předcházející sporu:
2 V období počínaje rokem 2000 vyžadovala finanční situace podniku Sernam SA, jehož činnost byla strukturálně ztrátová, provedení plánu restrukturalizace, jenž spočíval zejména v opatřeních zaměřených na obchodní pomoc a hospodářského zotavení přijatých SNCF, jež byla státní podporou. Rozhodnutím ze dne 23. května 2001 o státní podpoře NN 122/2000 (ex NJ 140/2000) (Úř. věst. 2001, C 199, s. 15, dále jen „rozhodnutí Sernam 1“) schválila Evropská komise podporu na restrukturalizaci skupiny Sernam a prohlásila, že částka 503 miliony eur z titulu restrukturalizace podniku Sernam, jež byla původně uvedena v rámci návrhu převzetí posledně uvedeného podniku podnikem Geodis SA, je slučitelná s vnitřním trhem.
3 Dopisem ze dne 17. června 2002 informovaly francouzské orgány Komisi, že podpory schválené rozhodnutím Sernam 1 byly poskytnuty za podmínek, které se lišily od podmínek, na základě kterých Komise přijala uvedené rozhodnutí. Dopisem ze dne 8. července 2002 byla kromě toho Komisi předána stížnost, která se týkala případu Sernam.
4 Dopisem ze dne 30. dubna 2003 Komise uvědomila Francouzskou republiku o svém rozhodnutí, nazvaném „Státní podpory – Francie – Výzva k podání připomínek podle [čl. 108 odst. 2 SFEU] ohledně podpory C 32/03 (ex NN 122/2000) – ‚Sernam 2: Změna podpor na restrukturalizaci‘ “ (Úř. věst. 2003, C 182, s. 2), zahájit v souvislosti s těmito podporami postup podle čl. 108 odst. 2 SFEU.
5 Rozhodnutím 2006/367/ES ze dne 20. října 2004, které se týká státní podpory částečně poskytnuté Francií ve prospěch podniku „Sernam“ (Úř. věst. 2006, L 140, s. 1, dále jen „rozhodnutí Sernam 2“), Komise dospěla k závěru o porušení rozhodnutí Sernam 1, což představovalo zneužití podpory ve smyslu čl. 1 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] (Úř. věst. L 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
6 Komise z tohoto důvodu konstatovala, že dodatečná podpora ve výši 41 milionů eur byla vyplacena protiprávně s cílem pokrýt určité ztráty, jež vznikly po přijetí rozhodnutí Sernam 1, a nařídila jejich navrácení. Komise nicméně rovněž konstatovala, že francouzské orgány splnily několik cílů v souladu s rozhodnutím Sernam 1 a že přezkoumávaná podpora odpovídala kritériím pro změnu restrukturalizačního plánu stanoveným v bodě 3.2.4 pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (Úř. věst. 1999, C 288, s. 2). Komise tudíž potvrdila slučitelnost státní podpory ve výši 503 milionů eur schválenou rozhodnutím Sernam 1 s výhradou dodržení dvou podmínek, a sice že se podnik Sernam soustředí na činnosti železniční přepravy nákladů a nahradí vlastní činnosti silniční přepravy využitím služeb nezávislých podniků. V rozhodnutí Sernam 2 byla alternativně upravena rovněž možnost prodeje aktiv podniku Sernam v celku.
7 Výrok rozhodnutí Sernam 2 zní takto:
„Článek 1
1. Státní podpora ve prospěch […] Sernam, schválená v květnu roku 2001 ve výši 503 milionů [eur], je slučitelná se společným trhem za podmínek stanovených v článku 3 a 4.
2. Státní podpora provedená [poskytnutá] [Francouzskou republikou] ve prospěch […] Sernam v částce 41 milionů [eur] je neslučitelná se společným trhem.
Článek 2
1. [Francouzská republika] přijme všechna nezbytná opatření, aby u [od] příjemce vymohla podporu stanovenou [uvedenou] v čl. 1 odst. 2, která mu již byla nezákonně předána.
2. Vymáhání se provede neprodleně v souladu s postupy vnitrostátních právních předpisů tak, aby bylo umožněno okamžité a účinné provedení tohoto rozhodnutí. Vymáhaná podpora zahrnuje úroky od data jejího předání příjemci do data jejich zpětného získání. Úroky budou vypočítány podle referenční sazby používané pro výpočet ekvivalentu subvence v rámci regionálních podpor.
Článek 3
1. S výhradou odstavce 2 musí být dodržovány následující podmínky:
a) Sernam bude moci vyvíjet pouze činnost v oblasti zasílání zásilek po železnici podle koncepce Train bloc express (‚TBE‘). V tomto směru se SNCF zaručuje poskytnout jakémukoliv dalšímu hospodářskému subjektu, který o to zažádá, tytéž podmínky, jako jsou podmínky poskytnuté Sernamu k vývoji železniční přepravy nákladů ‚TBE‘.
b) Sernam naopak bude muset v průběhu dvou následujících let od data oznámení tohoto rozhodnutí integrálně [v celém rozsahu] nahradit své vlastní prostředky a služby silniční přepravy prostředky a službami silniční přepravy jednoho nebo několika podniků, právně a hospodářsky nezávislých na SNCF a vybraných v otevřeném, transparentním a nediskriminačním řízení.
Vlastními prostředky a službami silniční přepravy Sernamu jsou míněny všechny silniční prostředky – tedy vozidla určená k silniční přepravě – společnosti Sernam v jejím úplném vlastnictví nebo leasingová/pronajatá.
Podniky, které převezmou od Sernamu činnosti silniční přepravy, musí svými vlastními prostředky zajišťovat celkové plnění silniční přepravy.
2. V případě, že Sernam do 30. června 2005 prodá prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení svá aktiva v celku za tržní cenu společnosti, která nemá právní vazbu s SNCF, podmínky odstavce 1 se nepoužijí.
Článek 4
Veškerý dílčí nebo celkový prodej Sernamu musí být proveden za tržní cenu a prostřednictvím transparentního řízení, otevřeného všem konkurentům. Za těchto podmínek připadne [bude muset] […] společnost[i] Sernam, pokud bude nadále existovat, úhrada podpory [vrátit podporu] 41 mil. [eur].
Článek 5
[Francouzská republika] ve dvouměsíční lhůtě od data oznámení tohoto rozhodnutí uvědomí Komisi o opatřeních přijatých pro dosažení souladu.
Článek 6
Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.“
8 Společnost SNCF se rozhodla využít možnost, kterou jí skýtal čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, který umožňoval převod aktiv společnosti Sernam v celku. Podle francouzských orgánů hospodářský stav společnosti Sernam neumožňoval získat nabídky s pozitivním zhodnocením v rámci nabídkového řízení, které na účet společnosti SNCF zorganizovala banka. Všechny nabídky předložené v rámci tohoto řízení údajně zněly na značně zápornou hodnotu. Vzhledem k tomu, že nebyla předložena žádná konečná nabídka, bylo rozhodnuto o pokračování jednání pouze s konsorciem, které tvořil zájemce č. 5 spojený s vedením společnosti Sernam. Dne 15. června 2005 zájemce č. 5 nakonec ústně sdělil společnosti SNCF, že do 30. června 2005 není schopen předložit nabídku na převzetí, a to ani předběžnou.
9 Dne 30. června 2005 přijala společnost SNCF rozhodnutí o uzavření kupní smlouvy se společností Financière Sernam SAS, která byla ze 100 % vlastněna vedením společnosti Sernam.
10 K převodu došlo ve čtyřech fázích, které byly stanoveny v memorandu o porozumění, podepsaném dne 21. července 2005 společností SNCF, Sernam, Sernam Xpress SAS, jež byla jednou z deseti dceřiných společností vlastněných ze 100 % společností Sernam, a společností Financière Sernam. V první fázi SNCF navýšila kapitál společnosti Sernam o 57 milionů eur. Ve druhé fázi Sernam provedla částečný vklad aktiv ve prospěch společnosti Sernam Xpress. Tento vklad se týkal všech částí aktiv, včetně 57 milionů eur na navýšení kapitálu, a pasiv společnosti Sernam, s výjimkou některých finančních pasiv odpovídajících celkové částce 38,5 milionu eur. Sernam získala za tento vklad jeden podíl ve společnosti Sernam Xpress v nominální hodnotě 100 eur. Ve třetí fázi neprodleně po uskutečnění vkladu navýšila společnost Sernam Xpress kapitál o 2 miliony eur, které byly v celém rozsahu upsány SNCF. Po této transakci SNCF držela většinový podíl ve společnosti Sernam Xpress. Ve čtvrté fázi převedly společnosti Sernam a SNCF všechny své podíly ve společnosti Sernam Xpress na společnost Financière Sernam za cenu 2 miliony eur.
11 Po tomto převodu vstoupila společnost Sernam ke dni 15. prosince 2005 do konkursu. Pohledávka 41 milionů eur, která odpovídala státní podpoře, jež měla být vrácena na základě rozhodnutí Sernam 2, byla zapsána na stranu pasiv společnosti Sernam. Z této částky společnost SNCF po ukončení konkursního řízení reálně získala zpět částku 2,75 milionu eur.
12 Dne 24. června 2005 první stěžovatel oznámil Komisi, že dochází k chybnému provedení rozhodnutí Sernam 2. Dopisy ze dne 10. dubna 2006 a 23. dubna 2007 byla Komisi podána jiná stížnost druhou dotčenou stranou. Oba stěžovatelé měli v podstatě za to, že rozhodnutí Sernam 2 bylo provedeno zneužívajícím způsobem.
13 Rozhodnutím ze dne 16. července 2008, nazvaným „Státní podpora – Francie – Státní podpora C 37/08 – Uplatňování rozhodnutí Sernam 2 – Výzva k podání připomínek podle čl. [108 odst. 2 SFEU]“ (Úř. věst. 2009, C 4, s. 5), zahájila Komise formální vyšetřovací řízení na základě čl. 108 odst. 2 SFEU, které vedlo k přijetí rozhodnutí Sernam 3 ze dne 9. března 2012.
14 V posledně uvedeném rozhodnutí měla Komise za to, že podpora neslučitelná s vnitřním trhem ve výši 41 milionů eur nebyla navrácena. Rovněž měla za to, že postup převodu nesplňoval podmínky, jež byly stanoveny v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, a proto konstatovala, že státní podpora na restrukturalizaci ve výši 503 milionů eur, jež byla schválena za určitých podmínek rozhodnutím Sernam 2, byla zneužita. Komise měla dále za to, že opatření, která přijala SNCF za účelem uskutečnění tohoto převodu, představují nové státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Tyto nové státní podpory zahrnují navýšení kapitálu společnosti Sernam v částce 57 milionů eur společností SNCF, odepsání pohledávek vůči společnosti Sernam společností SNCF ve výši 38,5 milionu eur a záruky poskytnuté společností SNCF při převedení činností Sernam na společnost Financière Sernam, s výjimkou záruky poskytnuté železničářům.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
15 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. června 2012 podala navrhovatelka žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Sernam 3.
16 Navrhovatelka uplatnila na podporu své žaloby šest žalobních důvodů. Tyto žalobní důvody vycházely zaprvé z porušení práva na účinnou procesní obranu, jehož se měla Komise dopustit tím, že formulovala stanovisko v rozhodnutí Sernam 3, pokud jde o nepoužitelnost kritéria soukromého investora na projednávaný případ, které nebylo obsaženo v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, zadruhé z porušení zásady ochrany legitimního očekávání, zatřetí z porušení povinnosti dodržet přiměřenou lhůtu a zásady právní jistoty, začtvrté z nesprávných právních posouzení a z nesprávných skutkových zjištění Komise, když posledně uvedená měla za to, že při převodu aktiv společnosti Sernam v celku nebyly dodrženy podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, zapáté z nesprávného právního posouzení Komise, když konstatovala, že povinnost navrátit státní podporu ve výši 41 milionů eur, jež byla prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem rozhodnutím Sernam 2, přešla na společnost Financière Sernam a její dceřiné společnosti, a konečně zašesté z nesprávného právního posouzení Komise, když měla za to, že opatření zakotvená v memorandu o porozumění ze dne 21. července 2005 představovala nové státní podpory ve prospěch společnosti Sernam Xpress a společnosti Financière Sernam.
17 Napadeným rozsudkem Tribunál, aniž rozhodl o námitce nepřípustnosti vznesené Komisí proti žalobě v prvním stupni, zamítl v plném rozsahu žalobu, i když souhlasil s tvrzením společnosti SNCF, podle něhož měla Komise nesprávně za to, že převod aktiv společnosti Sernam v celku za zápornou cenu nebyl prodejem. Tribunál měl v této souvislosti, jak vyplývá z bodů 100 až 108 napadeného rozsudku, za to, že pojem „prodej“ nutně nevylučuje převod za zápornou cenu.
Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem
18 Kasačním opravným prostředkem SNCF navrhuje, aby Soudní dvůr:
– prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;
– zrušil napadený rozsudek a
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
19 Komise, Mory SA a Mory Team navrhují, aby byl kasační opravný prostředek zamítnut a navrhovatelce byla uložena náhrada nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku
K první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
20 Navrhovatelka v první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku vytýká Tribunálu, že měl v bodech 194 a 195 napadeného rozsudku za to, že cílem čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 bylo přerušit hospodářskou činnost společnosti Sernam.
21 Podle navrhovatelky se takový závěr předně opírá o nesprávné právní posouzení. Prodej aktiv v celku, o něm hovoří čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, podle navrhovatelky znamenal, že veškerá aktiva podniku mají být převedena jako jeden celek na jediného nabyvatele. Institut převodu aktiv v celku tedy nevyhnutelně vede k pokračování činností podniku.
22 V tomto ohledu se Tribunál podle navrhovatelky měl dopustit v napadeném rozsudku pochybení z důvodu nedostatečného odůvodnění, neboť v něm nevysvětlil, jak by mohl vést převod veškerých aktiv společnosti Sernam jako jeden celek jedinému a výlučnému nabyvateli, který navíc měl, jak je uvedeno v bodě 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2, převzít trh uvolněný společností Sernam, k přerušení její hospodářské činnosti.
23 Navrhovatelka mimoto ve stadiu repliky vytýká Komisi tvrzení, podle kterého bylo cílem převodu aktiv společnosti Sernam v celku přerušit činnosti společnosti Sernam, přestože sama Komise ve věcech, v nichž byl vydán rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238, body 68 až 70), a rozsudek ze dne 19. října 2005, CDA Datenträger Albrechts v. Komise (T‑324/00, EU:T:2005:364, bod 73), uvádí, že důsledkem takového převodu bylo pokračování hospodářské činnosti podniku.
24 Navrhovatelka má dále za to, že v bodě 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2 je jasně uveden cíl převodu aktiv společnosti Sernam v celku, a sice že Sernam nebude působit v současné právní formě a uvolní své části trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele. Sledovaným cílem, jak vyplývá z čl. 3 odst. 2 uvedeného rozhodnutí, ve spojení s bodem 217 jeho odůvodnění, tudíž podle navrhovatelky bylo přerušit veškeré kapitálové vztahy mezi společností SNCF a její dceřinou společnosti, aby se zabránilo udělení nových státních podpor.
25 Podle navrhovatelky Tribunál tím, že v bodech 194 a 195 napadeného rozsudku uvedl, že cílem převodu aktiv společnosti Sernam v celku bylo přerušit její hospodářskou činnost, zohlednil cíl, který nevyplývá z výroku ani z odůvodnění rozhodnutí Sernam 2. Stejně tak navrhovatelka vytýká Tribunálu, že v bodě 218 napadeného rozsudku odkazuje na nabyvatele, který začlení aktiva společnosti Sernam do své vlastní obchodní strategie, přestože tato podmínka není uvedena ve znění bodu 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2, v němž je odkazováno pouze na nezávislého nabyvatele, tj. osobu bez právního vztahu ke společnosti SNCF. Podle navrhovatelky tím Tribunál vycházel z výkladu, který se odklání od znění tohoto rozhodnutí, přestože je toto znění zcela jasné.
26 V této souvislosti podle navrhovatelky omezuje judikatura Soudního dvora uplatnění výkladu ustanovení aktu ve světle důvodů, které vedly k jeho přijetí, na případy, kdy toto ustanovení není dostatečně jasné (rozsudek ze dne 19. června 1980, Roudolff, 803/79, EU:C:1980:166, bod 7). Tribunál podle navrhovatelky toto rozhodnutí zkreslil tím, že tuto výkladovou zásadu použil v projednávané věci, i když to znění čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 neodůvodňuje.
27 Konečně, Tribunál se měl dopustit podle navrhovatelky rozporů v odůvodnění, když měl v bodech 194 a 195 napadeného rozsudku za to, že bod 217 rozhodnutí Sernam 2 jasně uvádí, že cílem prodeje aktiv společnosti Sernam v celku bylo přerušit hospodářskou činnost společnosti Sernam, a zároveň v bodě 218 napadeného rozsudku uvedl, že tentýž bod odůvodnění mohl „činit dojem o pokračování hospodářské činnosti“ uvedeného podniku.
28 Komise, podporovaná Mory SA a Mory Team, má zato, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout.
– Závěry Soudního dvora
29 Je třeba rovnou odmítnout výtku týkající se výkladových metod uplatněných Tribunálem. Za účelem jejich použití Tribunál v bodech 86 a 87 napadeného rozsudku připomněl ustálenou judikaturu Soudního dvora, podle níž je pro výklad ustanovení unijního práva jednak třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne 27. září 2017, Nintendo, C‑24/16 a C‑25/16, EU:C:2017:724, bod 70 a citovaná judikatura), a jednak je výrok unijního aktu neoddělitelně spojený s jeho odůvodněním, takže je-li to třeba, musí být vykládán s přihlédnutím k důvodům, které vedly k jeho přijetí (rozsudek ze dne 25. října 2011, eDate Advertising a další, C‑509/09 a C‑161/10, EU:C:2011:685, bod 55 a citovaná judikatura).
30 Co se kritiky, v níž navrhovatelka vytýká Tribunálu, včetně jejího tvrzení o zkreslení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, že se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s posouzením cíle tohoto výroku, týče, je třeba připomenout, že Tribunál v bodě 191 napadeného rozsudku uvedl, že z bodů 200 a 208 až 211 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2, které jsou součástí části nadepsané „Ochrana proti narušení hospodářské soutěže – specifická vyrovnání“, vyplývá, že uvedené rozhodnutí stanovilo vyrovnání z důvodu podpory, kterou Sernam obdržel, a jejího neoprávněného použití, vzhledem k tomu že vyžadovalo, aby se Sernam „trvale vzdal segmentů trhu s velkou nadměrnou kapacitou“, s cílem zabránit tomu, aby „podnik, který musel zastavit svou činnosti v důsledku uvedených obtíží, [převzal] uměle tržní podíly silně žádaných trhů ke škodě konkurenčních a finančně zdravých podniků“.
31 Z toho vyplývá, jak Tribunál konstatoval v bodě 192 napadeného rozsudku, že cílem ustanovení čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2 bylo „odstranit přítomnost společnosti Sernam na trhu s nadměrnou kapacitou proto, aby bylo zabráněno jakémukoliv narušení hospodářské soutěže spojenému s poskytnutím podpory na restrukturalizaci ve výši 503 miliony eur“, jelikož bylo požadováno převzetí činnosti silniční přepravy společnosti Sernam jinými podniky a diverzifikace činností společnosti Sernam směrem k železniční přepravě.
32 Rovněž je třeba připomenout, že Tribunál jednak v bodě 193 napadeného rozsudku konstatoval, že bod 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2, který odkazuje na uvolnění části trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele, je součástí stejné části věnované narušením hospodářské soutěže jako body 200, 208 až 211 odůvodnění tohoto rozhodnutí, a jednak v bodě 194 uvedeného rozsudku uvedl, že „oba odstavce článku 3 rozhodnutí Sernam 2, které jsou výslovně alternativní, podmiňovaly podporu na restrukturalizaci ve výši 503 milionů eur a sledovaly stejný cíl ochrany před narušeními hospodářské soutěže způsobenými touto podporou“.
33 Tribunál z výše uvedeného tudíž správně v bodech 194 a 195 napadeného rozsudku dovodil, že cílem prodeje aktiv společnosti Sernam v celku, který je stanoven v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, vykládaného ve spojení s bodem 217 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, bylo, aby společnost Sernam přerušila hospodářskou činnost a opustila trh, v důsledku čehož by bylo zbytečné dodržovat podmínky uvedené v čl. 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí.
34 Co se dodržení povinnosti uvést odůvodnění týče, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora musí z odůvodnění rozsudku jasně a jednoznačně plynout úvahy Tribunálu, aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody přijatého rozhodnutí a Soudní dvůr mohl provést svůj soudní přezkum (viz mimo jiné rozsudek ze dne 4. dubna 2017, Médiateur v. Staelen, C‑337/15 P, EU:C:2017:256, bod 83 a citovaná judikatura).
35 V této souvislosti je třeba konstatovat, že body 191 až 195 napadeného rozsudku, jak byly shrnuty v bodech 30 až 33 tohoto rozsudku, právně dostačujícím způsobem uvádějí odůvodnění, na jejichž základě měl Tribunál za to, že cílem převodu aktiv společnosti Sernam v celku bylo přerušit hospodářskou činnost tohoto podniku.
36 Argument navrhovatelky spočívající v tvrzení o rozporech v odůvodnění Tribunálu nelze přijmout. Je totiž třeba uvést, že i když měl Tribunál v bodě 218 napadeného rozsudku za to, že nabyvatel aktiv v celku mohl podle bodu 217 odůvodnění Sernam 2 ve skutečnosti pokračovat ve vlastní činnosti s aktivy společnosti Sernam, což může činit dojem o pokračování hospodářské činnosti posledně uvedené společnosti, Tribunál okamžitě upřesnil, že „se muselo jednat o činnost zcela jiného subjektu než Sernam, tedy nabyvatele, který začlení aktiva společnosti Sernam do vlastní obchodní strategie, bez čehož nemohou být podíly na trhu považovány za ‚uvolněné‘ “.
37 Mimoto Tribunál tímto upřesněním, aniž by zkreslil rozhodnutí Sernam 2, pouze potvrdil, že použití čl. 3 odst. 2 tohoto rozhodnutí je podmíněno prodejem aktiv společnosti Sernam nezávislému nabyvateli.
38 Ostatně argument vycházející z toho, že postoj zastávaný Komisí v její kasační odpovědi se liší od argumentu, který zastávala ve věcech, v nichž byl vydán rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238, body 68 až 70), a rozsudku ze dne 19. října 2005, CDA Datenträger Albrechts v. Komise (T‑324/00, EU:T:2005:364, bod 73) neprokazuje, v čem se měl Tribunál dopustit nesprávného právního posouzení při svém posouzení cíle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, a je třeba jej odmítnout jako nepřípustný (v obdobném smyslu viz rozsudek ze dne 14. prosince 2016, SV Capital v. ABE, C‑577/15 P, EU:C:2016:947, bod 69).
39 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy musí být první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zčásti odmítnuta jako nepřípustná a zčásti zamítnuta jako neopodstatněná.
Ke druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
40 Navrhovatelka ve druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku vytýká Tribunálu, že v bodě 90 napadeného rozsudku vyložil pojem „prodej“ uvedený v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 tak, že odkazuje na skutečný převod aktiv ke dni 30. června 2005. Podle navrhovatelky však čl. 3 odst. 2 ani bod 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2 neodkazují na takový skutečný převod aktiv. Mimoto podle francouzského práva a konkrétně článku 1583 code civil (občanský zákoník) k prodeji dochází na základě dohody mezi prodávajícím a kupujícím v okamžiku, kdy sjednali předmět a cenu, a to i přesto, že dosud nebyla dodána věc ani nebyla zaplacena cena. Tribunál proto podle navrhovatelky tím, že pojmu „prodej“ přisoudil význam překračující rámec znění použitého Komisí, jež je zcela jasné, jenž nevyplývá z výroku ani z bodů odůvodnění rozhodnutí Sernam 2 a je v rozporu s významem, který má tento pojem na základě vnitrostátních právních úprav, zkreslil pojem „prodej“, čímž se dopustil nesprávného právního posouzení.
41 Komise má za to, že druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.
– Závěry Soudního dvora
42 Je třeba uvést, že jak vyplývá z bodů 30 až 33 tohoto rozsudku, cílem čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, vykládaného ve spojení s bodem 217 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, bylo zajistit skutečné uvolnění podílů na trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele.
43 Tribunál se proto nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 90 napadeného rozsudku za to, že dodržení časové podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, podle níž se toto ustanovení mohlo použít „[v] případě, že Sernam [prodal] do 30. června 2005 svá aktiva v celku“, vyžadovalo skutečný převod aktiv k tomuto datu, a když v bodě 91 uvedeného rozsudku konstatoval, že toto nejzazší datum nebylo dodrženo.
44 Druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku tedy musí být zamítnuta jako neopodstatněná.
Ke třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
45 Ve třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a napadený rozsudek je stižen vadou nedostatečného odůvodnění, neboť měl v bodech 118 a 124 uvedeného rozsudku za to, že se prodej aktiv společnosti Sernam v celku, jak je stanoven v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, měl vztahovat pouze na aktiva.
46 Zaprvé navrhovatelka tvrdí, že vzhledem k tomu, že Tribunál pouze zopakoval čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 a bod 217 jeho odůvodnění, aby konstatoval v bodě 117 napadeného rozsudku, že rozhodnutí Sernam 2 „jasně odlišuje ‚prodej celé společnosti Sernam (aktiva a pasiva)‘ od ‚prodeje aktiv v celku‘ společnosti Sernam“, a aby dále na základě toho dospěl v bodech 118 a 124 napadeného rozsudku k závěru, že se Komise právem domnívala, že se prodej aktiv v celku měl vztahovat pouze k aktivům a vylučovat pasiva, Tribunál použil kategorická tvrzení, čímž se v uvedeném rozsudku dopustil nedostatečného odůvodnění.
47 Zadruhé, navrhovatelka má za to, že rozdíl, který činil Tribunál mezi prodejem celé společnosti Sernam, který zahrnuje jak aktiva, tak pasiva, a prodejem aktiv v celku s vyloučením pasiv, je nesprávný.
48 Předně takové rozlišování podle navrhovatelky vychází ze zkreslení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, jelikož toto ustanovení neuvádí, že by měla být prodána pouze aktiva s vyloučením veškerých pasiv.
49 Dále navrhovatelka zpochybňuje závěr Tribunálu uvedený v bodě 119 napadeného rozsudku, podle něhož by takový výklad prodeje aktiv v celku, který by mohl zahrnovat i pasiva, znamenal popření rozdílu mezi dvěma alternativními podmínkami, jež jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí Sernam 2 a jsou spojeny se dvěma scénáři prodeje uvedenými v bodě 217 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
50 Cílem podmínek spojených s první scénářem, a sice prodejem celé společnosti Sernam, podle navrhovatelky bylo zmírnit nepříznivé důsledky, jež by vyplývaly pro soutěžitele ze zachování společnosti Sernam na trhu, uložením povinného převzetí činností silniční přepravy jinými podniky a diverzifikací jejích činností směrem k železniční nákladní přepravě. Podle navrhovatelky nejsou tyto podmínky odůvodněny v případě druhého scénáře, a sice převodu aktiv společnosti Sernam v celku, jelikož by společnost Sernam dále nepokračovala v činnosti v dřívější právní formě a musela by uvolnit své části trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele. Podmínky spojené s jednotlivými scénáři jsou tudíž zcela odlišné.
51 Konečně navrhovatelka stran údajného cíle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 tvrdí, že přičtení pasiv k aktivům nemá žádný vliv na pokračování v hospodářské činnosti, ale případně pouze na ocenění.
52 Pokud by cílem čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 bylo přerušit hospodářskou činnost společnosti Sernam, bylo by třeba, aby toto ustanovení odkazovalo na způsob převodu, který by umožňoval dosažení tohoto cíle, jako je oddělený převod aktiv nebo převod aktiv po položkách.
53 Komise má za to, že třetí část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.
– Závěry Soudního dvora
54 Zaprvé, co se týče argumentu, podle kterého bylo nesprávné rozlišování, které činil Tribunál mezi prodejem celé společnosti Sernam, který zahrnoval aktiva i pasiva, a prodejem aktiv v celku s vyloučením pasiv, je třeba předně připomenout, že jak bylo uvedeno v bodech 30 až 33 tohoto rozsudku, odstavce 1 a 2 článku 3 rozhodnutí Sernam 2 představují dvě alternativní možnosti, jež mají stejný cíl, a sice přerušit hospodářskou činnost společnosti Sernam na trhu s nadměrnou kapacitou.
55 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že bod 217 odůvodnění rozhodnutí Sernam 2 upřesňuje, že i když budou činnosti společnosti Sernam v případě jejího prodeje v celku, v němž jsou zahrnuta jak aktiva, tak pasiva, pokračovat, musí se použít podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí. Naopak o takový případ by se nejednalo v případě převodu aktiv společnosti Sernam v celku, neboť přerušení její činnosti by vyplývalo z uvolnění podílů na trhu této společnosti ve prospěch nezávislého nabyvatele a z jejího odchodu z odvětví s nadměrnou kapacitou.
56 Tribunál měl tudíž v bodě 117 napadeného rozsudku správně za to, že rozhodnutí Sernam 2 jasně odlišuje prodej celé společnosti Sernam, který zahrnuje aktiva i pasiva, od prodeje jejích aktiv v celku, a správně z toho v bodech 118 a 124 napadeného rozsudku vyvodil, že převod aktiv v celku společnosti Sernam stanovený v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, vykládaný ve spojení s bodem 217 jeho odůvodnění, je třeba chápat tak, že vylučuje pasiva.
57 Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelka, by jiný výklad, jak uvedl Tribunál v bodě 119 napadeného rozsudku, znamenal popření rozdílu mezi dvěma alternativními podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí Sernam 2.
58 Jak uvedl generální advokát v bodě 47 stanoviska, pokud bychom vycházely z úvah navrhovatelky, bylo by možné prodat téměř celou společnost Sernam, která by pokračovala v činnosti, aniž by došlo k realizaci kompenzačních opatření, jež jsou stanovena v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2, čímž by bylo ustanovení čl. 3 odst. 2 tohoto rozhodnutí zbaveno veškerého užitečného účinku.
59 Zadruhé, co se týče tvrzení navrhovatelky o nedostatečném odůvodnění napadeného rozsudku, je třeba konstatovat, že s ohledem na judikaturu, jež byla připomenuta v bodě 34 tohoto rozsudku, napadený rozsudek splňuje požadavky stran odůvodnění, jejichž splnění je povinností Tribunálu, neboť Tribunál v bodech 117 až 119 napadeného rozsudku uvedl důvody, na jejichž základě měl za to, že prodej aktiv v celku se vztahuje výlučně na aktiva.
60 S ohledem na výše uvedené musí být třetí část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta jako neopodstatněná. První důvod kasačního opravného prostředku proto musí být v plném rozsahu zamítnut.
Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
61 Navrhovatelka v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 163 a 164 napadeného rozsudku za to, že převod aktiv společnosti Sernam v celku nebyl výsledkem otevřeného a transparentního zadávacího řízení stanoveného v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, neboť tohoto nabídkového řízení se původně účastnilo konsorcium tvořené zájemcem č. 5 a vedením společnosti Sernam, a nikoli jeho členové individuálně, takže vedení společnosti Sernam se samostatně neúčastnilo nabídkového řízení od jeho zahájení. Podle navrhovatelky z rozhodnutí Sernam 2 ani z unijního práva nevyplývá, že by se zájemce, který byl v rámci nabídkového řízení nakonec vybrán jako úspěšný uchazeč, musel tohoto řízení účastnit samostatně od jeho zahájení.
62 Navrhovatelka připomíná, že zájemce č. 5 a vedení společnosti Sernam se v rámci konsorcia účastnili nabídkového řízení od jeho zahájení a za aktiva jako celek předložili nabídku s nejnižší zápornou hodnotou. Vedení společnosti Sernam se rozhodlo pokračovat v nabídkovém řízení a předložit jedinou nabídku převzetí, jež byla původně předložena za konsorcium, až po odstoupení zájemce č. 5. Navrhovatelka má tudíž za to, že takové okolnosti splňují požadavky na otevřenost a transparentnost nabídkového řízení, jak vyplývají z rozhodovací praxe Komise a judikatury Soudního dvora.
63 Komise totiž podle navrhovatelky v rámci své rozhodovací praxe v tomto ohledu vyžaduje, aby všechny zúčastněné strany, ať již jsou vyzvány či nikoli, které mohou mít zájem na dotčené akvizici, měly možnost předložit nabídku a za tímto účelem měly totožné informační možnosti a podmínky týkající se lhůt. V rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 95), a v rozsudku ze dne 19. října 2005, CDA Datenträger Albrechts v. Komise (T‑324/00, EU:T:2005:364, bod 73), bylo navíc konstatováno, že skutečnost, že k prodeji nedošlo ihned, ale došlo k němu po několika neúspěšných pokusech s jinou společností, je indicií, která může svědčit pro to, že provedené řízení bylo dostatečně otevřené a transparentní.
64 Navrhovatelka má navíc za to, že lze připustit, že zásady otevřenosti a transparentnosti v oblasti veřejných zakázek lze použít analogicky i na řízení o převodu aktiv. V této souvislosti podle navrhovatelky ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65) a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. 2014, L 94, s. 1) vyplývá, že unijní právo umožňuje, aby taková zakázka byla zadána hospodářskému subjektu bez uveřejnění či bez předchozí výzvy k účasti v soutěži po neúspěšném výsledku prvního zadávacího řízení, třebaže se hospodářský subjekt tohoto prvního řízení neúčastnil, aniž by tímto postupem byly porušeny zásady otevřenosti a transparentnosti. Tyto zásady musí být tím spíše považovány za dodržené, pokud byla aktiva převedena na posledního zájemce, který jako jediný předložil závaznou nabídku, a byť se zúčastnil celého řízení zprvu ve spojení s konsorciem, jehož druhý účastník z něj v průběhu řízení vystoupil.
65 Komise má za to, že druhý důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný případně neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
66 Předně, aniž je nutné rozhodovat o případné analogii výzvy k předkládání nabídek, jež se týká projednávané věci, a zásad, jež se použijí v oblasti veřejných zakázek a jsou uvedeny v bodě 64 tohoto rozsudku, je třeba uvést, že se argument, který navrhovatelka dovozuje z této případné analogie, opírá o skutečnost, že zadávací řízení nevedlo k předložení žádné či žádné vhodné nabídky. Takový argument však lze přijmout pouze tehdy, pokud by bylo zpochybněno skutkové zjištění, které Tribunál uvedl v bodě 170 napadeného rozsudku, podle kterého „ ‚poslední zúčastněnou stranou‘ transparentního a otevřeného nabídkového řízení byl zájemce č. 4. […] Jak zdůrazňuje Komise ve svých písemnostech, po odstoupení zájemce č. 5 bylo tedy třeba se obrátit na zájemce č. 4, který byl součástí procesu od počátku a rovněž projevil zájem na konci druhého kola“. Uvedený argument, který směřuje k tomu, aby Soudní dvůr svou analýzou nahradil analýzu, kterou provedl Tribunál v rámci svrchovaného posouzení skutkového stavu a důkazů, je tudíž nepřípustný a musí být zamítnut.
67 Dále platí, že Soudní dvůr každopádně nemůže být při výkladu unijních pravidel vázán praxí dodržovanou Komisí v jejích rozhodnutích nebo pokynech, a to ani za předpokladu, že by tato praxe vyznívala ve prospěch argumentu navrhovatelky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. října 2015, Electrabel a Dunamenti Erőmű v. Komise, C‑357/14 P, EU:C:2015:642, bod 68).
68 Každopádně jak Tribunál správně připomněl v bodě 183 napadeného rozsudku, otevřenou a transparentní povahu nabídkového řízení je třeba posuzovat podle souboru přímých a nepřímých důkazů na základě individuálních okolností dané věci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 95).
69 Tribunál tudíž mohl mít v bodě 174 napadeného rozsudku s ohledem na skutkový stav projednávané věci a poté, co v bodech 170 a 171 napadeného rozsudku konstatoval, že přijatá nabídka nebyla podána zájemcem, který by se účastnil samostatně nabídkového řízení od počátku, správně za to, že podmínka týkající se otevřené a transparentní povahy řízení nebyla dodržena.
70 V důsledku toho musí být druhý důvod kasačního opravného prostředku odmítnut jako zčásti nepřípustný a zčásti zamítnut jako neopodstatněný.
Ke třetímu důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
71 Navrhovatelka v rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Tribunál v bodech 165 až 167 a 170 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu, když měl za to, že závaznou nabídku vedení společnosti Sernam nelze považovat za nabídku podanou na základě otevřeného a transparentního nabídkového řízení, jelikož tato nabídka byla pro prodávajícího méně výhodná než nezávazné nabídky, které ve druhém kole nabídkového řízení předložili zájemci č. 4 a 5.
72 Tato analýza se podle navrhovatelky opírá o zkreslení skutkového stavu v projednávané věci. Podle navrhovatelky Tribunál nezohlednil, že částka navýšení kapitálu, kterou navrhovali oba tito zájemci, byla nutně podmíněna tím, že k okamžiku uskutečnění operace zůstane součástí hotovostních zdrojů společnosti Sernam částka uvedené v rozvaze za rok 2004, a sice částka ve výši 49,2 milionu eur. Přitom nabídka, kterou předložilo vedení společnosti Sernam dne 30. června 2005 a která se týkala navýšení kapitálu ve výši 59 milionů eur, podle navrhovatelky zohledňovala výrazné zhoršení finanční situace společnosti Sernam v období od 31. prosince 2004 do 30. června 2005.
73 Komise má za to, že třetí důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný případně neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
74 Co se týče kritiky, kterou navrhovatelka směřuje proti posouzení nabídek předložených vedením společnosti Sernam a zájemci č. 4 a 5 Tribunálem, postačí konstatovat, že jejím cílem je zpochybnit jeden z důkazů, na jejichž základě Tribunál dospěl v bodě 174 napadeného rozsudku k závěru, že nabídku tohoto vedení nelze považovat za vzešlou z transparentního a otevřeného řízení.
75 V této souvislosti, jak vyplývá z analýzy uvedené v bodech 68 a 69 tohoto rozsudku, jež se týká druhého důvodu kasačního opravného prostředku, s ohledem na skutkový stav projednávané věci postačuje okolnost, že se vedení společnosti Sernam neúčastnilo nabídkového řízení od jeho zahájení samostatně, k tomu, aby bylo prokázáno, že byla porušena otevřenost a transparentnost tohoto řízení, jež je vyžadována podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2.
76 Je tudíž namístě zamítnout třetí důvod kasačního opravného prostředku jako irelevantní.
Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
77 V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká Tribunálu, že v bodě 153 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise nezaměnila předmět prodeje a kupní cenu, když měla za to, že postupným navyšováním kapitálu společností Sernam a následně Sernam Xpress došlo k přidání čisté částky ve výši 57 milionů eur k aktivům uvedené společnosti, což bylo v rozporu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2.
78 Zaprvé, Tribunál se podle navrhovatelky dopustil v napadeném rozsudku vady nedostatečného odůvodnění, když v bodě 153 napadeného rozsudku kategoricky uvedl, že „stačí konstatovat, že Komise nijak nezaměnila předmět prodeje a kupní cenu“.
79 Zadruhé, Tribunál se měl v napadeném rozsudku podle navrhovatelky rovněž dopustit rozporů v odůvodnění, když v bodě 153 napadeného rozsudku odmítl připustit, že částka 57 milionů eur byla zápornou cenou „uhrazenou“ za aktiva společnosti Sernam v celku, neboť v bodech 103 a 107 napadeného rozsudku podle navrhovatelky připustil, že právo státních podpor se nezabývá právními formami, které mohou mít transakce, ale jejich hospodářskou realitou a že prostřednictvím předchozích navýšení kapitálu prodávajícím lze uskutečnit prodej za zápornou cenu.
80 Zatřetí se měl podle navrhovatelky Tribunál dopustit několika nesprávných právních posouzení. Podle ní je jednak nesprávné posouzení Tribunálu, které je uvedeno v bodě 153 napadeného rozsudku, podle něhož se čistá částka 57 milionů eur prostřednictvím následných navýšení kapitálu společnosti Sernam a poté společnosti Sernam Xpress přičetla k aktivům těchto společností. Podle navrhovatelky není navýšení kapitálu ve výši 57 milionů eur doplněním převáděných aktiv, ale zápornou cenou uhrazenou za akvizici aktiv společnosti Sernam v celku.
81 Navrhovatelka dále vytýká Tribunálu, že se dopustil druhého nesprávného právního posouzení, když v bodech 154 a 158 napadeného rozsudku konstatoval, že záporná cena vyplývá ze skutečnosti, že povinnost prodat pouze aktiva společnosti Sernam bez pasiv nebyla dodržena a že pokud by navrhovatelka tuto povinnost dodržela, kupní cena by byla kladná nebo nulová. Navrhovatelka má za to, že jelikož prodej aktiv v celku znamenal pokračování činnosti společnosti Sernam, vyplývá nezbytně ze strukturálně ztrátové povahy převáděné činnosti a automatického převodu pracovních smluv, jenž je stanoven francouzským právem, záporné ocenění této činnosti. Existence záporné ceny však nevyplývá z přičtení určitých pasiv, ale z prodeje strukturálně ztrátového subjektu.
82 Komise má za to, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je zčásti nepřípustný a zčásti neopodstatněný.
Závěry Soudního dvora
83 Pokud jde zaprvé o kritiku, která se týká nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku, je třeba uvést, že Tribunál v bodě 152 uvedeného rozsudku konstatoval, že se Komise v bodě 117 rozhodnutí Sernam 3 domnívala, že „navýšením kapitálu společností Sernam a Sernam Xpress došlo k doplnění čisté částky ve výši 57 milionů eur k aktivům společnosti Sernam a že takové doplnění aktiv čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 nepovoloval“.
84 S ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 34 tohoto rozsudku z toho vyplývá, že Tribunál uvedl se vší požadovanou přesností důvody, proč Komise nezaměnila předmět prodeje a kupní cenu.
85 Zadruhé nelze tvrdit, že by byl bod 153 napadeného rozsudku v rozporu s body 103 a 107 téhož rozsudku. Tyto posledně uvedené body se totiž vztahují k analýze pojmu „prodej“, podle níž měl Tribunál v rámci druhé části čtvrtého žalobního důvodu, jenž byl vznesen v řízení v prvním stupni, za to, že prodej lze uskutečnit za zápornou cenu, mimo jiné prostřednictvím předchozích navýšení kapitálu uskutečněných prodávajícím.
86 Tato otázka se liší od otázky, zda se Komise mohla v případě projednávané věci domnívat, jak uvedla v bodě 117 odůvodnění rozhodnutí Sernam 3, že dodatečné navýšení aktiv bylo učiněno v rozporu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, což je otázka, o které Tribunál rozhodl v rámci čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu, jenž byl před ním vznesen, a tudíž se týká bodu 153 napadeného rozsudku.
87 Zatřetí, pokud jde o to, že navrhovatelka vytýká Tribunálu, že se dopustil nesprávných právních posouzení, o nichž se hovoří v bodech 80 a 81 tohoto rozsudku, je třeba konstatovat, že Tribunál v bodě 153 napadeného rozsudku pouze uvedl, že čistá částka 57 milionů eur byla doplněna k aktivům prostřednictvím navýšení kapitálu společnosti Sernam, což je skutková okolnost, kterou účastnice řízení nezpochybňují.
88 Dále, jak vyplývá z bodů 54 až 58 tohoto rozsudku, Tribunál měl správně za to, že kvůli začlenění pasiv do prodeje aktiv společnosti Sernam nebyla dodržena povinnost uložená rozhodnutím Sernam 2. V případě důsledku, který z toho Tribunál v bodech 154 a 158 napadeného rozsudku dovodil, když konstatoval, že záporná cena uhrazená za aktiva společnosti Sernam měla být kladná nebo nulová, pokud by byla prodána pouze aktiva, se jedná o posouzení skutkového stavu. Vzhledem k tomu, že se navrhovatelka nedovolává žádného zkreslení skutkových okolností, je třeba její argumentaci zamítnout jakožto nepřípustnou.
89 S ohledem na výše uvedené musí být čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku zamítnut jako zčásti nepřípustný a zčásti neopodstatněný.
K pátému důvodu kasačního opravného prostředku
Argumentace účastnic řízení
90 Navrhovatelka vytýká v rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku Tribunálu, že se měl v bodě 278 napadeného rozsudku dopustit zkreslení článku 4 rozhodnutí Sernam 2 a že měl v bodě 279 uvedeného rozsudku nesprávně za to, že jelikož hospodářská činnost společnosti Sernam pokračovala v rámci společnosti Sernam Xpress a poté Financière Sernam, zapsání pohledávky týkající se vrácení podpory ve výši 41 milionů eur na stranu pasiv při likvidaci společnosti Sernam bylo v rozporu s ustanovením uvedeného článku.
91 Zaprvé navrhovatelka vytýká Tribunálu, že měl v bodě 278 napadeného rozsudku za to, že „zmínka učiněná ohledně pokračování existence společnosti Sernam 2 v článku 4 rozhodnutí Sernam 2 [může] znamenat pouze zachování hospodářské činnosti společnosti Sernam“, zatímco podle navrhovatelky se v tomto ustanovení pouze uvádělo, že „[…] společnost Sernam [případně], pokud bude dále existovat, [má povinnost] vrátit podporu 41 [milionů eur]“.
92 Vzhledem k tomu, že toto ustanovení je zcela jasné, mělo být vykládáno podle navrhovatelky doslovně. Odkaz na existenci společnosti „Sernam“, jenž je v něm uveden, je třeba chápat jako odkaz na existenci právnické osoby představované společností Sernam. Podle navrhovatelky tudíž článek 4 rozhodnutí Sernam 2 činí rozdíl podle toho, zda bude nadále existovat právnická osoba „Sernam“ či nikoli, ač nebyla výslovně nebo implicitně zohledněna otázka přerušení její hospodářské činnosti.
93 Navrhovatelka, která odkazuje na bod 77 rozsudku ze dne 20. září 2001, Banks (C‑390/98, EU:C:2001:456), a na bod 80 rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238), tvrdí, že takový výklad je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora, podle které se v případě prodeje aktiv společnosti, která je příjemcem státní podpory, třetí osobě za tržní cenu prospěch z podpory započítává do tržní ceny, takže prodávajícímu zůstává skutečný prospěch z podpory.
94 Podle navrhovatelky Tribunál tím, že přisoudil článku 4 rozhodnutí Sernam 2 význam a dosah, jenž mu s ohledem na jeho zcela jasné znění nepříslušel, toto ustanovení zkreslil a dopustil se nesprávného právního posouzení.
95 Zadruhé navrhovatelka, jež se opírá o bod 135 rozsudku ze dne 13. září 2010, Řecko a další v. Komise (T‑415/05, T‑416/05 a T‑423/05, EU:T:2010:386), a o bod 155 rozsudku ze dne 28. března 2012, Ryanair v. Komise (T‑123/09, EU:T:2012:164), uvádí, že hospodářskou kontinuitu mezi podnikem, který byl příjemcem státní podpory, a nabyvatelem jeho aktiv, v důsledku které přechází konkurenční zvýhodnění vyplývající ze získání podpory na nabyvatele uvedených aktiv, je třeba posuzovat podle předmětu převodu, jeho ceny, totožnosti akcionářů či vlastníků nástupnického podniku nebo původního podniku, okamžiku, kdy k převodu došlo, nebo podle ekonomické logiky operace. Podle navrhovatelky se v této souvislosti Tribunál ovšem při posuzování hospodářské kontinuity mezi společností Sernam a nabyvatelem jeho aktiv v celku dopustil několika nesprávných právních posouzení.
96 Předně, co se totožnosti akcionářů týče, měl Tribunál v bodě 242 napadeného rozsudku nesprávně za to, že hospodářskou kontinuitu je třeba posuzovat mezi společností Sernam a Sernam Xpress. Vzhledem k tomu, že francouzské právo mimo jiné nepřipouští, aby byla v kupní smlouvě stanovena záporná cena, podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 podle navrhovatelky znemožňovaly přímý prodej aktiv společnosti Sernam v celku společnosti Financière Sernam. Vybraný postup, a sice vklad-převod, kterému předcházelo navýšení kapitálu, tak měl v rámci vnitrostátních právních omezení zajistit, aby skutečným hospodářským účelem transakce byl převod aktiv společnosti Sernam v celku na společnost Financière Sernam.
97 Tím, že Tribunál zaměřil analýzu na vztahy mezi společnostmi Sernam a Sernam Xpress, uměle rozdělil nedělitelnou transakci, a porušil tudíž zásadu, podle níž se právo státních podpor nezabývá právními formami, které mohou mít transakce, ale jejich hospodářskou realitou. Tribunál se měl dále dopustit rozporů v odůvodnění s ohledem na zásadu, jež je připomenuta v bodě 107 napadeného rozsudku, podle níž lze prodej uskutečnit za zápornou cenu.
98 Dále, co se ceny převodu týče, navrhovatelka vytýká Tribunálu, že v bodě 255 napadeného rozsudku odmítl zohlednit tržní cenu zaplacenou za aktiva společnosti Sernam, přestože je toto kritérium, mimo jiné na základě rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 86), a rozsudku ze dne 19. října 2005, CDA Datenträger Albrechts v. Komise (T‑324/00, EU:T:2005:364, body 97 až 99), jedním z nejvýznamnějších kritérií pro zjištění neexistence hospodářské kontinuity.
99 Dále, pokud jde o předmět převodu, měl Tribunál v bodě 240 napadeného rozsudku nesprávně za to, že toto kritérium bylo splněno, neboť podnik byl převeden v rozporu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Navrhovatelka v této souvislosti uvádí, že jelikož byla k aktivům doplněna pouze provozní pasiva, a nikoli veškerá pasiva, je analýza učiněná Tribunálem irelevantní.
100 Navrhovatelka dále kritizuje posouzení, které Tribunál uvedl v bodě 246 napadeného rozsudku a které se týká okamžiku převodu, podle něhož měl Tribunál za to, že okamžik provedení rozhodnutí o navrácení protiprávní podpory je stejně tak vhodný k obejití povinnosti navrácení podpory jako fáze formálního vyšetřovacího řízení. V projednávané věci podle navrhovatelky nelze tvrdit, že by docházelo k jakémukoli obcházení, jelikož Komise sama stanovila možnost převodu aktiv v celku a uvedená aktiva byla prodána za tržní cenu.
101 Konečně stran hospodářské logiky operace má navrhovatelka za to, že Tribunál dospěl k nesprávnému závěru o tom, že byl porušen účel čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, jelikož činnost společnosti Sernam nebyla přerušena. Podle navrhovatelky však mělo právě toto ustanovení umožnit převod činnosti společnosti Sernam tím, že povolovalo převod aktiv společnosti Sernam v celku.
102 Komise má za to, že argumenty vznesené na podporu pátého důvodu kasačního opravného prostředku jsou irelevantní případně neopodstatněné.
Závěry Soudního dvora
103 Jestliže navrhovatelka zaprvé kritizuje význam, který Tribunál v bodě 278 napadeného rozsudku přisoudil pokračování existence společnosti Sernam, je třeba uvést, že byť se navrhovatelka dovolává zkreslení článku 4 rozhodnutí Sernam 2, ve skutečnosti usiluje o zpochybnění výkladu tohoto ustanovení Tribunálem.
104 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je hlavním cílem navrácení protiprávně poskytnuté státní podpory odstranění narušení hospodářské soutěže způsobené soutěžní výhodou získanou prostřednictvím protiprávní podpory (viz mimo jiné rozsudek ze dne 1. října 2015, Electrabel a Dunamenti Erőmű v. Komise, C‑357/14 P, EU:C:2015:642, bod 111 a citovaná judikatura). Obnovení stavu před poskytnutím protiprávní podpory nebo podpory, která je neslučitelná s vnitřním trhem, je nezbytnou podmínkou pro zachování užitečného účinku ustanovení Smluv týkajících se státních podpor (rozsudek ze dne 20. září 2001, Banks, C‑390/98, EU:C:2001:456, bod 75).
105 Z tohoto pohledu je třeba připomenout, že podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou – pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy – neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak (viz mimo jiné rozsudek ze dne 21. prosince 2016, Komise v. Aer Lingus a Ryanair Designated Activity, C‑164/15 P a C‑165/15 P, EU:C:2016:990, bod 39).
106 Jak připomněl Tribunál v bodě 277 napadeného rozsudku, protiprávní podpory musí být tudíž vymáhány po společnosti, která pokračuje v hospodářské činnosti podniku, který byl původním příjemcem těchto podpor, pokud je prokázáno, že tato společnost nadále účinně využívá konkurenční výhodu spojenou se získáním uvedených podpor (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. ledna 2013, Komise v. Španělsko, C‑529/09, EU:C:2013:31, bod 109 a citovaná judikatura).
107 Tribunál měl proto v bodě 278 napadeného rozsudku správně za to, že zmínka o pokračování existence společnosti Sernam, která je uvedena v článku 4 rozhodnutí Sernam 2, „může znamenat pouze zachování hospodářské činnosti společnosti Sernam“.
108 Zadruhé, co se nesprávných právních posouzení tvrzených v souvislosti s analýzou hospodářské kontinuity, je třeba připomenout, že taková kontinuita mezi společnostmi, které byly stranami převodu aktiv, se posuzuje podle předmětu převodu, tj. posuzují se aktiva a pasiva, zachování pracovní síly, seskupená aktiva, ceny převodu, totožnosti akcionářů nebo majitelů nástupnického podniku nebo původního podniku, podle okamžiku, kdy k převodu došlo, tj. po zahájení vyšetřování, zahájení řízení nebo konečném rozhodnutí, nebo dále podle hospodářské logiky operace (viz mimo jiné rozsudek ze dne 8. května 2003, Itálie a SIM 2 Multimedia v. Komise, C‑328/99 a C‑399/00, EU:C:2003:252, bod 78).
109 Předně, co se předmětu převodu týče, je třeba uvést, že Tribunál v bodě 240 napadeného rozsudku pouze připomněl skutková zjištění učiněná v bodech 134 až 137 uvedeného rozsudku, podle nichž se předmět transakce neomezoval pouze na prodej aktiv společnosti Sernam, ale týkal se převedení celé společnosti, včetně jejích aktiv a pasiv. Je přitom třeba konstatovat, že navrhovatelka v rámci kasačního opravného prostředku tato zjištění nezpochybňuje.
110 Dále je třeba uvést, jak vyplývá z analýzy uvedené v bodech 66 až 69 tohoto rozsudku, že Tribunál mohl mít správně za to, že nabídka vedení společnosti Sernam nebyla výsledkem otevřeného a transparentního nabídkového řízení. Tribunál měl tudíž v bodě 255 napadeného rozsudku správně za to, že z tohoto důvodu nebyla záporná cena uhrazená v projednávané věci cenou tržní.
111 Navíc Tribunál se při tomto konstatování opíral i o jiné důkazy, jež navrhovatelka nezpochybňuje, když mimo jiné v bodech 256 a 260 napadeného rozsudku uvedl, že údajná tržní cena odpovídala provozní podpoře a že poskytnuté posudky neprokázaly, že cena převodu byla cenou tržní. Navrhovatelka tudíž nemůže Tribunálu vytýkat, že odmítl zohlednit kritérium tržní ceny.
112 Dále je třeba stran nesprávného právního posouzení, jehož se dovolává navrhovatelka v souvislosti s použitím kritéria totožnosti akcionářů, konstatovat, že i když je třeba se zaměřit především na hospodářskou realitu státních podpor, pro posouzení této hospodářské reality mohou být relevantní i jejich právní formy. Konkrétně otázka převedení podpory se posuzuje odlišně v závislosti na tom, zda k němu dochází v rámci prodeje podílů společnosti nebo v rámci prodeje všech či části aktiv (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, body 78 a 84).
113 Tribunál tudíž postupoval správně, když v bodě 242 napadeného rozsudku ponechal beze změny to, že Komise zohlednila vztah mezi společnostmi Sernam a Sernam Xpress, z čehož dospěla k závěru, že jelikož společnosti Sernam Xpress vznikl závazek vrátit zpět protiprávní podporu, byl tento závazek v konečném důsledku převeden na společnost Financière Sernam z důvodu jejího sloučení se společností Sernam Xpress.
114 Dále z týchž důvodů, jež jsou uvedeny v bodech 85 a 86 tohoto rozsudku, nemůže navrhovatelka tvrdit, že si Tribunál v rámci své analýzy týkající se totožnosti akcionářů protiřečil vzhledem ke konstatování, jež uvedl v bodě 107 napadeného rozsudku ohledně toho, že prodej v zásadě lze uskutečnit i za zápornou cenu.
115 Pokud jde dále o okamžik převodu, je třeba konstatovat, že Tribunál v bodě 246 napadeného rozsudku pouze konstatoval, že „okamžik provedení rozhodnutí, které vedlo k možnosti prodeje aktiv příjemce podpory v celku, jakož i k povinnosti navrácení protiprávní a neslučitelné podpory, se jeví přinejmenším stejně tak vhodný k obcházení povinnosti navrácení podpory jako fáze formálního vyšetřovacího řízení“, čímž se nedopustil nesprávného právního posouzení.
116 Jestliže navrhovatelka tvrdí, že se nelze dovolávat žádného obcházení, jelikož možnost převodu aktiv společnosti Sernam v celku byla stanovena v rozhodnutí Sernam 2, postačí připomenout, že mimo jiné z bodů 54 až 58 a 109 až 111 tohoto rozsudku vyplývá, že se tento převod neomezoval pouze na aktiva společnosti Sernam a že k němu nedošlo za tržní cenu. Požadavky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 tudíž nebyly dodrženy.
117 Konečně nemůže být přijat argument, v němž navrhovatelka vytýká Tribunálu, že měl v rámci posouzení hospodářské logiky operace převodu za to, že jelikož hospodářská činnost společnosti Sernam nebyla přerušena, byl porušen cíl čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Postačí totiž připomenout, že z bodů 30 až 33 tohoto rozsudku vyplývá, že cíl čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 právě v takovém přerušení spočíval.
118 Argumenty, v nichž navrhovatelka má za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení stran analýzy hospodářské kontinuity mezi společností Sernam a nabyvateli jejích aktiv v celku, jsou neopodstatněné.
119 Vzhledem k předcházejícím úvahám musí být pátý důvod kasačního opravného prostředku zamítnut jako neopodstatněný.
K šestému důvodu kasačního opravného prostředku
K první části šestého důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
120 V první části šestého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká Tribunálu, že zohlednil pouze jeden z důvodů, jež Komise vznesla, aby vyloučila uplatnění kritéria soukromého investora na převod aktiv společnosti Sernam v celku, a že poté, co konstatoval, že se toto kritérium nepoužije, jelikož takový převod, který je povolen čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, odpovídal vyrovnávacím opatřením stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2, v bodě 312 napadeného rozsudku uvedl, že „již není třeba zkoumat ostatní argumenty […] předložené Komisí k odůvodnění neuplatnitelnosti kritéria soukromého investora vycházejícího z kontextu navracení státních podpor“. Podle navrhovatelky tím Tribunál v odůvodnění uvedeného rozsudku neposkytl dostatečnou odpověď, jelikož nezohlednil výtky, jež navrhovatelka v rámci své žaloby v prvním stupni vznesla proti nepoužitelnosti kritéria soukromého investora kvůli údajné situaci navracení podpory.
121 Navrhovatelka má rovněž za to, že se oba důvody, o něž se Komise opírá, aby vyloučila použití kritéria soukromého investora, vzájemně vylučují. Komise totiž nemůže odůvodňovat vyloučení tohoto kritéria na základě situace navracení podpor, což znamená, že dotčená podpora není slučitelná s vnitřním trhem, a zároveň na základě existence vyrovnávacího opatření, jež předpokládá slučitelnost podpory s tímto trhem. Tribunál tudíž nerozhodl o rozporech v odůvodnění, kterými podle navrhovatelky trpí rozhodnutí Sernam 3.
122 Komise má za to, že první část šestého důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.
– Závěry Soudního dvora
123 Nejprve je třeba odmítnout argument, v němž navrhovatelka vytýká Tribunálu, že nepostihl rozpory v odůvodnění, o které se opírá rozhodnutí Sernam 3. Takové tvrzení, jež navrhovatelka uplatnila poprvé až ve stadiu repliky, totiž nebylo před Tribunálem vzneseno. Tribunálu tedy nelze vytýkat, že se nezabýval argumentem, jenž před ním nebyl vznesen.
124 Co se argumentu navrhovatelky vycházejícího z neexistence odpovědi týče, je třeba uvést, že v bodech 286 a 287 napadeného rozsudku Tribunál shrnul důvody, které Komise uvedla, aby vyloučila použití kritéria soukromého investora. Jak připomněl Tribunál, Komise se v bodech 154 a 155 rozhodnutí Sernam 3 opírala o dva důvody, a sice zaprvé o důvod vycházejí z toho, že se toto kritérium neuplatní v případě, kdy se má získat podpora zpět, a zadruhé o důvod vycházejí z toho, že prodej aktiv společnosti Sernam v celku, který byl povolen podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, spadal do situace vyrovnání, která vylučuje zohlednění zásady obezřetného soukromého investora.
125 V bodech 288 až 311 napadeného rozsudku Tribunál zkoumal použitelnost kritéria soukromého investora na vyrovnávací opatření a konstatoval, že uplatnění tohoto kritéria je vyloučeno, přičemž v bodě 309 uvedeného rozsudku podotkl, že „vyrovnávací logika prodeje aktiv společnosti Sernam v celku připomenutá v bodě 155 odůvodnění […] rozhodnutí [Sernam 3] se lišila od logiky soukromého subjektu snažícího se maximalizovat své zisky nebo v dané věci minimalizovat své ztráty“.
126 Je tudíž třeba konstatovat, že argument vycházející z toho, že se Komise měla dopustit případného nesprávného právního posouzení, když měla za to, že ani kritérium soukromého investora nebylo uplatnitelné, neboť prodej aktiv společnosti Sernam v celku spadal pod situaci vrácení podpory, je každopádně irelevantní. Tribunál tudíž mohl mít v bodě 312 uvedeného rozsudku, aniž by se zatížil odůvodnění napadeného rozsudku vadou z důvodu neposkytnutí odpovědi, za to, že takový argument již není třeba zkoumat.
127 S ohledem na výše uvedené musí být první část šestého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta jako neopodstatněná.
Ke druhé části šestého důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
128 Ve druhé části šestého důvodu kasačního opravného prostředku má navrhovatelka za to, že když Tribunál potvrdil přístup, který zaujala Komise v bodě 155 odůvodnění rozhodnutí Sernam 3, podle něhož nebyla uplatnitelná zásada obezřetného soukromého investora, neboť prodej aktiv společnosti Sernam v celku byl vyrovnávacím opatřením, zkreslil tím rozhodnutí Sernam 2. Na podporu této druhé části uvádí navrhovatelka čtyři argumenty.
129 Zaprvé Tribunál zkreslil význam znění čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Povinnost převodu aktiv společnosti Sernam v celku za tržní cenu a prostřednictvím transparentního a otevřeného nabídkového řízení, jež je uvedena v tomto ustanovení, podle navrhovatelky přesně odpovídala použití kritéria obezřetného soukromého investora. Podle navrhovatelky vyplývá takový závěr mimo jiné ze sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 [SFEU] (Úř. věst. 2016, C 262, s. 1). Když Tribunál vyloučil použití kritéria obezřetného soukromého investora na převod aktiv společnosti Sernam v celku, dopustil se tím podle navrhovatelky zkreslení skutkového stavu a obsahu rozhodnutí Sernam 2, jelikož svým odůvodněním nahradil odůvodnění uvedené v tomto rozhodnutí.
130 Zadruhé, Tribunál se měl dopustit zkreslení rozhodnutí Sernam 2, když v bodě 301 napadeného rozsudku konstatoval, že „[j]elikož podmínka týkající se prodeje aktiv v celku vylučovala pasiva, případ získání záporné ceny v projednávané věci byl již pojmově vyloučen […]“. Přitom tím, že měl Tribunál za to, že převod aktiv společnosti Sernam nutně znamená vyloučení veškerých pasiv, měl se, jak navrhovatelka rovněž uvádí na podporu třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku a jak je uvedeno v bodech 47 až 52 tohoto rozsudku, dopustit zkreslení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Zkreslení se měl podle navrhovatelky dopustit rovněž tím, že přidal podmínku, jež nebyla stanovena v rozhodnutí Sernam 2, když konstatoval, že cena převodu aktiv společnosti Sernam v celku nemůže být záporná. Podle navrhovatelky je totiž ve znění čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 zmíněna pouze podmínka tržní ceny, jež může být podle judikatury záporná, jak vyplývá z rozsudku ze dne 28. ledna 2003, Německo v. Komise (C‑334/99, EU:C:2003:55, bod 133), a z rozsudku ze dne 13. května 2015, Niki Luftfahrt v. Komise (T‑511/09, EU:T:2015:284, bod 139).
131 Zatřetí navrhovatelka vytýká Tribunálu, že se dopustil rozporů v odůvodnění, když v bodě 301 napadeného rozsudku konstatoval, že „případ získání záporné ceny v projednávané věci byl již pojmově vyloučen“. Takové konstatování je podle navrhovatelky v rozporu s tvrzením uvedeným v bodě 100 napadeného rozsudku, v němž se uvádí, že podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 „jediný požadavek týkající se ceny byl, aby se jednalo o tržní cenu“.
132 Začtvrté má navrhovatelka za to, že kladná ani záporná hodnota tržní ceny neměla žádný dopad na splnění cíle sledovaného čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Tento cíl spočíval podle bodu 217 odůvodnění uvedeného rozhodnutí podle navrhovatelky v tom, že společnost Sernam uvolní své podíly na trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele a nebude působit v dřívější právní formě, aniž by vyvstávala potřeba kladné ceny. Podle navrhovatelky však mělo být takových cílů dosaženo prostřednictvím převodu aktiv společnosti Sernam za tržní cenu, jež byla zajisté záporná, s využitím transparentního a otevřeného nabídkového řízení. Tribunál tedy rovněž zkreslil rozhodnutí Sernam 2 tím, že konstatoval, že převod aktiv společnosti Sernam v celku již pojmově nemohl být proveden za zápornou cenu.
133 Mimoto z bodu 80 Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. 2014, C 249, s. 1), jež vypracovala Komise, podle navrhovatelky vyplývá, že kompenzační opatření s cílem omezit narušení hospodářské soutěže „by tudíž zpravidla měla mít formu odprodeje životaschopného samostatného podniku na základě předpokladu trvání podniku, který by si za předpokladu, že bude provozován vhodným kupujícím, udržel dlouhodobou účinnou konkurenceschopnost“. Cíl čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 do této logiky plně zapadá, jelikož zajišťuje uvolnění podílů na trhu společnosti Sernam ve prospěch nabyvatele jejích aktiv a tím mu umožňuje, aby si udržel dlouhodobou účinnou konkurenceschopnost. V tomto ohledu nemá hodnota tržní ceny žádný dopad.
134 Komise má za to, že druhá část šestého důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.
– Závěry Soudního dvora
135 Na úvod je třeba podotknout, že byť navrhovatelka tvrdí, že došlo ke zkreslení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, ve skutečnosti se dovolává nesprávného výkladu tohoto ustanovení Tribunálem, na jehož základě posledně uvedený neaplikoval kritérium obezřetného soukromého investora.
136 Zaprvé navrhovatelka nesprávně tvrdí, že povinnost prodeje za tržní cenu a prostřednictvím transparentního a otevřeného nabídkového řízení odpovídá použití kritéria obezřetného soukromého investora.
137 V tomto ohledu je třeba připomenout, že co se tohoto kritéria týče, je třeba odlišit otázku jeho použitelnosti od otázky jeho použití (viz mimo jiné rozsudek ze dne 3. dubna 2014, Komise v. Nizozemsko a ING Groep, C‑224/12 P, EU:C:2014:213, body 29 a 33).
138 Jak Tribunál správně uvedl v bodě 292 napadeného rozsudku, použitelnost kritéria soukromého investora v konečném výsledku závisí na tom, zda dotyčný členský stát poskytne hospodářskou výhodu podniku, jejž vlastní, jakožto akcionář, a nikoli jakožto nositel veřejné moci (viz mimo jiné rozsudek ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 81, a rozsudek ze dne 3. dubna 2014, Komise v. Nizozemsko a ING Groep, C‑224/12 P, EU:C:2014:213, bod 31).
139 Je-li konstatováno, že došlo k zásahu veřejného subjektu jakožto akcionáře, a tudíž je prokázána použitelnost kritéria soukromého investora, použití kritéria soukromého investora má dále za cíl určit, zda hospodářská výhoda poskytnutá veřejnému podniku v jakékoli formě ze státních prostředků z důvodu jejích účinků narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy (rozsudek ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 89).
140 Je jistě pravda, že co se použití kritéria soukromého investora týče, z ustálené judikatury soudního dvora vyplývá, že tržní cenou je nejvyšší cena, kterou je ochoten zaplatit soukromý investor v obvyklých podmínkách hospodářské soutěže za společnost ve stavu, v němž se nachází, a že pokud veřejný orgán zamýšlí prodat podnik, který mu patří, a učiní tak prostřednictvím otevřeného a transparentního nabídkového řízení bez podmínek, je možno předpokládat, že tržní cena odpovídá nejvyšší nabídce (viz zejména rozsudek ze dne 24. října 2013, Land Burgenland a další v. Komise, C‑214/12 P, C‑215/12 P a C‑223/12 P, EU:C:2013:682, body 92 a 94, a rozsudek ze dne 16. července 2015, BVVG, C‑39/14, EU:C:2015:470, bod 32).
141 Nicméně, a na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelka, použitelnost kritéria obezřetného soukromého investora nelze dovozovat z podmínky, jež se obvykle týká jeho použití. Nelze proto konstatovat, že převod za tržní cenu a prostřednictvím otevřeného a transparentního nabídkového řízení nutně znamená, že toto kritérium je použito.
142 Jak uvedl generální advokát v bodě 142 svého stanoviska, požadavek, aby byla vyrovnávací opatření provedena za podmínek, které směřují k obnovení zdravé hospodářské soutěže, spadá do samotné podstaty vyrovnání, ale nepředjímá zapojení státu v okamžiku jejich uplatnění.
143 Zadruhé, pokud jde o to, že navrhovatelka zpochybňuje závěr Tribunálu uvedený v bodě 301 napadeného rozsudku stran prodejní ceny aktiv společnosti Sernam v celku, je třeba uvést, že Tribunál s ohledem na povinnost vyloučit z tohoto převodu pasiva konstatoval, že případné získání záporné ceny je již pojmově vyloučeno. Jak přitom vyplývá z bodů 54 až 58 tohoto rozsudku, Tribunál měl správně za to, že čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 je třeba chápat tak, že vyžaduje takové vyloučení pasiv. Nelze tudíž tvrdit, že Tribunál tímto přidal podmínku, jež nebyla v rozhodnutí Sernam 2 stanovena.
144 Zatřetí, pokud jde o tvrzení navrhovatelky týkající se rozporů v odůvodnění, jichž se měl Tribunál dopustit v napadeném rozsudku, je třeba uvést, že navrhovatelka použila obdobnou argumentaci, jako je argumentace vznesená v rámci čtvrtého důvodu, jež byla shrnuta v bodě 79 tohoto rozsudku. V tomto ohledu je třeba připomenout, jak bylo uvedeno v bodě 85 tohoto rozsudku, že konstatování uvedené v bodě 100 napadeného rozsudku, podle něhož na základě doslovného výkladu čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 bylo jediným požadavkem týkajícím se ceny, aby se jednalo o cenu tržní prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení, se týká analýzy pojmu „prodej“, v jejímž rámci Tribunál v rámci druhé části čtvrtého žalobního důvodu vzneseného v řízení v prvním stupni konstatoval, že prodej lze uskutečnit za zápornou cenu.
145 Toto konstatování se tedy týká jiné otázky, než kterou Tribunál zkoumal v bodě 301 napadeného rozsudku, a sice zda byl v případě projednávané věci, který se týkal prodeje aktiv společnosti Sernam v celku, možný prodej za zápornou cenu. Z těchto důvodů není argument vycházející z uvedeného rozporu opodstatněný.
146 Začtvrté, pokud jde o to, že navrhovatelka je toho názoru, že kladná nebo záporná povaha ceny převodu nemá žádný dopad na cíl sledovaný čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, je třeba uvést, že jelikož zhodnocení této ceny se odvíjí od zahrnutí pasiv do převodu či od jejich vyloučení z něj, splývá tento argument s argumentem vzneseným v rámci třetí části první důvodu kasačního opravného prostředku, podle kterého doplnění pasiv k prodeji aktiv společnosti Sernam v celku nemá žádný dopad na tento cíl. Tento argument je tudíž třeba odmítnout z týchž důvodů, jako jsou důvody uvedené v bodech 54 až 58 tohoto rozsudku.
147 S ohledem na výše uvedené musí být druhá část šestého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta jako neopodstatněná.
Ke třetí části šestého důvodu kasačního opravného prostředku
– Argumentace účastnic řízení
148 Ve třetí části šestého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál tím, že vyhověl argumentu, podle kterého zásada obezřetného soukromého investora nebyla použitelná na převod aktiv společnosti Sernam v celku z důvodu vyrovnávací povahy tohoto převodu, porušil čl. 107 odst. 1 SFEU.
149 Podle navrhovatelky je k provedení takového vyrovnávacího opatření povinen příjemce podpory, kterým může být bez rozdílu veřejný nebo soukromý podnik, a nikoliv stát jakožto nositel veřejné moci. Podle navrhovatelky tudíž nic neodůvodňuje odmítnutí použití zásady obezřetného soukromého investora při uplatňování vyrovnávacího opatření.
150 Podle navrhovatelky mimoto z judikatury Soudního dvora, a zejména z rozsudku ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF (C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 78), a z rozsudku ze dne 3. dubna 2014, Komise v. Nizozemsko a ING Groep (C‑224/12 P, EU:C:2014:213, body 32 až 37), vyplývá, že uplatnění uvedené zásady je nevyhnutelné a Komise jí má povinnost uplatnit předtím, než rozhodne o existenci státní podpory na základě čl. 107 odst. 1 SFEU.
151 Pokud rozhodnutí Sernam 2 ukládalo povinnost dosáhnout konkrétního cíle, je zjevné, že se navrhovatelka v souladu s právem musela jakožto akcionář společnosti Sernam chovat hospodářsky rozumným způsobem za účelem dosažení tohoto cíle, stejně jako by se choval soukromý akcionář, neměla-li být poskytnuta nová státní podpora.
152 Z tohoto důvodu judikatura, a zejména rozsudek ze dne 11. září 2012, Corsica Ferries France v. Komise (T‑565/08, EU:T:2012:415, body 83 a 84), plně zohledňuje skutečnost, že se soukromí investoři chovají v rámci vymezeném zákonnými povinnostmi a v zákonem přípustných mezích hospodářsky co nejrozumněji. V této souvislosti by s ohledem na okolnosti projednávané věci bylo jakékoli jiné řešení, než které bylo ve skutečnosti realizováno, zejména pak úpadkové řízení, mnohem nákladnější. Tribunál podle navrhovatelky porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož odmítl srovnat chování navrhovatelky s hospodářsky rozumným chování soukromého investora za stejných okolností, a tím, že v bodě 309 napadeného rozsudku konstatoval, že vyrovnávací logika prodeje aktiv společnosti Sernam v celku se lišila od logiky soukromého subjektu snažícího se maximalizovat své zisky nebo v dané věci minimalizovat své ztráty.
153 Kromě toho, jelikož je třeba otázku hospodářsky rozumného chování navrhovatelky řešit u všech prvků převodu, Tribunál se dopustil rovněž nesprávných právních posouzení a porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v bodech 323 a 327 napadeného rozsudku, jež se týkají nových podpor zjištěných Komisí, a sice v prvním případě zápisu pohledávek do pasiva likvidace společnosti Sernam, a ve druhém záruk za pasiva poskytnutých kupujícímu.
154 Tribunál se dále podle navrhovatelky dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 310 napadeného rozsudku za to, že „[s]porná opatření tedy vyplývají přímo z porušení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 a nemají žádný vztah s použitím kritéria soukromého investora“, neboť toto konstatování je stiženo vadou spočívající v odmítnutí použití kritéria soukromého investora, což je v rozporu s článkem 107 SFEU.
155 Komise má za to, že třetí část šestého důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.
– Závěry Soudního dvora
156 Pokud jde o to, že navrhovatelka vytýká Tribunálu, že vyloučil zohlednění kritéria soukromého investora, je třeba předně připomenout, že v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 138 tohoto rozsudku je použitelnost tohoto kritéria podmíněna skutečností, že dotčený členský stát jedná jako akcionář, a nikoli jako nositel veřejné moci. V tomto ohledu Komise provádí celkové posouzení, přičemž kromě poznatků předložených dotčeným členským státem zohledňuje i ostatní relevantní skutečnosti daného případu, které jí umožní určit, zda uvedený členský stát přijal dotčené opatření v postavení akcionáře či v postavení nositele veřejné moci (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 86; ze dne 24. října 2013, Land Burgenland a další v. Komise, C‑214/12 P, C‑215/12 P a C‑223/12 P, EU:C:2013:682, bod 60, a ze dne 1. října 2015, Electrabel a Dunamenti Erőmű v. Komise, C‑357/14 P, EU:C:2015:642, bod 102).
157 Dále je třeba uvést, že kritérium soukromého investora umožňuje pro účely konstatování existence státní podpory určit, zda opatření, jež byla přijata dotčeným členským státem, odpovídají kritériu hospodářské racionality, takže by je mohl přijmout i soukromí investor (viz zejména rozsudek ze dne 3. dubna 2014, Komise v. Nizozemsko a ING Groep, C‑224/12 P, EU:C:2014:213, bod 36). Podle tohoto kritéria tudíž nejsou podmínky, které musí opatření splňovat, aby se na ně vztahoval pojem „podpora“ ve smyslu článku 107 SFEU, naplněny, pokud by veřejný podnik příjemce mohl za obvyklých podmínek na trhu získat tutéž výhodu, jakou získal ze státních prostředků, za okolností, které odpovídají běžným tržním podmínkám (viz mimo jiné rozsudek ze dne 4. září 2014, SNCM a Francie v. Corsica Ferries France, C‑533/12 P a C‑536/12 P, EU:C:2014:2142, bod 30 a citovaná judikatura).
158 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že kritérium soukromého investora předpokládá, že chování veřejného subjektu lze přirovnat k chování investora za obvyklých tržních podmínek.
159 Jak však vyplývá z bodů 30 až 32 tohoto rozsudku a jak uvedl Tribunál v bodech 305 a 306 napadeného rozsudku, převod aktiv společnosti Sernam v celku, který je stanoven v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, představoval vyrovnávací opatření, jehož účelem bylo zabránit narušení hospodářské soutěže. Tribunál měl tudíž v bodech 307 a 308 napadeného rozsudku správně za to, že opatření stanovená v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 neodpovídají obvyklým tržním podmínkám, a že, jak bylo uvedeno v bodě 309 uvedeného rozsudku, „vyrovnávací logika prodeje aktiv společnosti Sernam v celku […] se tudíž lišila od logiky soukromého subjektu snažícího se maximalizovat své zisky nebo v dané věci minimalizovat své ztráty“, načež v bodě 311 uvedeného rozsudku dovodil, že Komisi nelze vytýkat, že z takových důvodu vyloučila v bodě 155 rozhodnutí Sernam 3 použití kritéria soukromého investora.
160 Toto kritérium zajisté není nezávislé na podmínkách, které musí splňovat hospodářské subjekty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. září 2014, SNCM a Francie v. Corsica Ferries France, C‑533/12 P a C‑536/12 P, EU:C:2014:2142, bod 33 a citovaná judikatura). Nicméně povinnosti, které vyplývají z obvyklých tržních podmínek nelze zaměňovat s povinnostmi, jež mají za cíl zabránit narušení hospodářské soutěže na tomto trhu.
161 Třebaže, jak tvrdí navrhovatelka, provedení rozhodnutí Sernam 2 předpokládalo, že se navrhovatelka bude chovat hospodářsky racionálním způsobem, tento způsob provádění nemůže být nicméně v rozporu s čl. 3 odst. 2 tohoto rozhodnutí, jak uvedl Tribunál v bodě 310 napadeného rozsudku. Dále je třeba konstatovat, pokud jde o tvrzení navrhovatelky, podle kterého by se soukromý podnik, jenž by prováděl rozhodnutí Sernam 2, rozhodl z důvodu hospodářské racionality pro stejné podmínky převodu aktiv v celku, jako jsou podmínky zvolené v projednávané věci, že se její argumentace opírá o nesprávný předpoklad slučitelnosti těchto podmínek převodu s účelem a povinnostmi uloženými na základě čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2.
162 Mimoto jak uznává navrhovatelka, opatření, jež Komise považuje za nové státní podpory, nelze oddělit od uplatnění čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Tato opatření tudíž nelze posuzovat bez ohledu na vyrovnávací účel tohoto ustanovení, a Tribunál tudíž postupoval správně, když v bodech 323 a 327 napadeného rozsudku nepoužil kritérium obezřetného soukromého investora na tato nová zvýhodnění.
163 S ohledem na výše uvedené musí být třetí část šestého žalobního důvodu zamítnuta. Šestý důvod kasačního opravného prostředku proto musí být v plném rozsahu zamítnut.
164 Z toho vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být zamítnut.
K nákladům řízení
165 Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.
166 Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
167 Vzhledem k tomu, že Komise a společnosti Mory a Mory Team požadovaly náhradu nákladů řízení a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí a společnostmi Mory a Mory Team.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
1) Kasační opravný prostředek se zamítá.
2) Společnost SNCF Mobilités ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, jakož i společnostmi Mory SA a Mory Team.
Podpisy.