USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

4. listopadu 2008

Věc F-87/07

Luigi Marcuccio

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na náhradu škody – Údajný protiprávní postup zdravotní služby Komise – Nepřípustnost – Nedodržení přiměřené lhůty pro podání návrhu na náhradu škody“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou L. Marcuccio v zásadě požaduje náhradu škody, která mu údajně vznikla z důvodu protiprávního postupu zdravotní služby Komise v rámci zacházení s třemi lékařskými potvrzeními předloženými žalobcem v létě 2001.

Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Lhůty – Návrh na náhradu škody směřující vůči orgánu – Dodržení přiměřené lhůty

(Statut Soudního dvora, článek 46; služební řád úředníků, článek 90)

2.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Předmět – Rozhodnutí – Zjevná nepřípustnost

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

1.      Úředníkům nebo zaměstnancům přísluší, aby orgánu v přiměřené lhůtě předložili jakýkoli návrh směřující k tomu, aby od Společenství získali náhradu škody, kterou lze přičíst Společenství, a to od okamžiku, kdy se dozvěděli o situaci, na kterou si stěžují. Přiměřenost lhůty musí být posuzována v závislosti na okolnostech vlastních každé věci, zejména na významu sporu pro dotčenou osobu, složitosti věci a chování dotčených stran.

V tomto ohledu je třeba rovněž zohlednit srovnávací kritérium, které poskytuje pětiletá promlčecí doba, kterou ve věci žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti stanoví článek 46 statutu Soudního dvora. Tato pětiletá lhůta však nemůže představovat pevnou a nedotknutelnou mez, v jejímž rámci bude jakýkoli návrh přípustný bez ohledu na dobu, kterou žalobce potřeboval k předložení svého návrhu správě, a okolnosti daného případu.

(viz body 27 až 30)

Odkazy:

Soudní dvůr: 22. října 1975, Meyer-Burckhardt v. Komise, 9/75, Recueil, s. 1171, body 7, 10 a 11

Soud prvního stupně: 5. října 2004, Eagle a další v. Komise, T‑144/02, Sb. rozh. s. II‑3381, body 65, 66 a 71

Soud pro veřejnou službu: 1. února 2007, Tsarnavas v. Komise, F‑125/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, body 71, 76 a 77

2.      V rámci žaloby na náhradu škody podané úředníkem jsou návrhová žádání, která ve skutečnosti směřují k tomu, aby soud Společenství uznal opodstatněnost některých důvodů uplatněných na podporu návrhových žádání směřujících k náhradě škody, zjevně nepřípustná, jelikož soudu nepřísluší činit právní prohlášení. Takto tomu je v případě návrhových žádání směřujících k tomu, aby soud Společenství zjistil existenci dotčených aktů, skutečností a jednání, jakož i jejich protiprávnost.

(viz bod 36)

Odkazy:

Soudní dvůr: 13. července 1989, Jaenicke Cendoya v. Komise, 108/88, Recueil, s. 2711, body 8 a 9