ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
9. prosince 2008
Věc F-144/07
Spyridon Efstathopoulos
v.
Evropský parlament
„Veřejná služba – Bývalí dočasní zaměstnanci – Nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2689/95 – Odchodné – Zohlednění příplatku za produktivitu v rámci vymezení výše hrubých příjmů pobíraných v rámci nového pracovního místa“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se S. Efstathopoulos, příjemce částky odchodného na základě nařízení Rady (ES, Euratom, ESUO) č. 2689/95 ze dne 17. listopadu 1995, kterým se v souvislosti s přistoupením Rakouska, Finska a Švédska zavádí zvláštní opatření týkající se definitivního skončení služebního poměru dočasných zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 280, s. 4), v zásadě domáhá zaprvé zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 18.dubna 2007, kterým byl jednak příplatek za produktivitu, který pobíral v rámci nového pracovního místa na ministerstvu pro rozvoj v Řecku, zohledněn pro účely stanovení výše hrubých příjmů na tomto pracovním místě ve smyslu výše uvedeného nařízení s tím důsledkem, že se snížila částka, kterou obdržel na základě tohoto nařízení, a jednak bylo rozhodnuto o navrácení neoprávněně pobíraných částek, a zadruhé zrušení rozhodnutí ze dne 14. září 2007, kterým se zamítá stížnost podaná ke dni 9. května 2007 proti výše uvedenému rozhodnutí ze dne 18. dubna 2007.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Zvláštní opatření týkající se skončení služebního poměru dočasných zaměstnanců – Nařízení č. 2689/95 – Odchodné
(Nařízení Rady č. 2689/95, čl. 4 odst. 1 a 4)
2. Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Předmět
(Služební řád úředníků, čl. 90 a 91)
3. Úředníci – Vydání bezdůvodného obohacení – Podmínky
(Služební řád úředníků, čl. 85)
1. Pro účely výkladu ustanovení práva Společenství je třeba zohlednit jednak jeho znění a jednak jeho kontext, jakož i cíle, které sleduje právní úprava, jejíž je součástí. Finanční plnění, které pobírá měsíčně osoba vykonávající funkce v rámci vnitrostátního správního orgánu právě z důvodu tohoto výkonu funkcí spadá podle doslovného výkladu pod pojem „hrubé příjmy“ ve smyslu čl. 4 odst. 4 nařízení č. 2689/95, kterým se v souvislosti s přistoupením Rakouska, Finska a Švédska zavádí zvláštní opatření týkající se definitivního skončení služebního poměru dočasných zaměstnanců Evropských společenství. To platí o to více, pokud toto plnění podléhá takzvané dani „z příjmu“.
Výklad pojmu práva Společenství, jako je pojem „hrubé příjmy“, které příjemce odchodného pobírá v rámci svého „nového zaměstnání“ ve smyslu nařízení č. 2689/95, nemůže záviset na kvalifikaci, kterou vnitrostátní právní řády vyhrazují pro jedno nebo druhé finanční plnění, které osoba pobírá z důvodu výkonu těchto funkcí. V opačném případě by totiž hrozil zásah do zásady jednotnosti práva Společenství jakož i zásady rovného zacházení s úředníky.
(viz body 33, 35 a 37)
Odkazy: Soud pro veřejnou službu: 14. prosince 2006, André v. Komise, F‑10/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑183 a II‑A‑1‑755, bod 35 a citovaná judikatura
2. Jelikož přípustnost žaloby úředníka podléhá dodržení postupu před zahájením soudního řízení, každá výtka, která nebyla vznesena v rámci stížnosti před zahájením soudního řízení a která nemůže být považována za vyplývající ze stejných výtek, jako jsou ty formulované v uvedené stížnosti nebo za rozšíření argumentace rozvinuté ve stížnosti, musí být odmítnuta jako nepřípustná pro nedodržení pravidla shody mezi stížností a žalobou.
(viz bod 43)
Odkazy: Soud prvního stupně: 4. května 1999, Z v. Parlament, T‑242/97, Recueil FP, s. I‑A‑77 a II‑401, bod 58; 22. února 2001, Tirelli v. Parlament, T‑144/00, Recueil FP, s. I‑A‑45 a II‑171, bod 25
Soud pro veřejnou službu: 11. prosince 2007, Martin Bermejo v. Rada, F‑60/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 34
3. I když je legalita rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení podmíněna buď požadavkem, aby si byl dotyčný úředník či zaměstnanec vědom, že k takové platbě nebyl důvod, nebo pokud je zřejmé, že mu tato skutečnost musela být známa, soud Společenství může nicméně ověřit dodržení jedné nebo druhé podmínky jen tehdy, pokud dotčená osoba vznese žalobní důvod vycházející z porušení článku 85 služebního řádu nebo pokud se přinejmenším neomezí na zpochybnění bezdůvodnosti platby, kterou chce orgán vrátit, ale vznese, že buď nevěděla o bezdůvodnosti plateb nebo že o nich nemohla vědět. Pouhé zpochybnění bezdůvodnosti platby ze strany dotyčného úředníka nebo zaměstnance, bez jakéhokoliv zvláštního odkazu na (skutečnou nebo předpokládanou) znalost bezdůvodnosti, nemůže být vykládáno tak, že obsahuje implicitní tvrzení, podle kterého dotčená osoba nevěděla nebo nemohla vědět o bezdůvodnosti, jinak by totiž existovalo riziko, že nebude dodržen účel článku 85 služebního řádu a bude narušena rovnováha práv a povinností, kterou toto ustanovení zavádí mezi orgánem a jeho úředníky nebo zaměstnanci.
(viz bod 45)