ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(druhý senát)
3. března 2009
Věc F-63/07
Maria Patsarika
proti
Evropskému středisku pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Přeřazení – Právo na obhajobu – Propuštění na konci zkušební doby – Řízení bez účasti žalovaného“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se Maria Patsarika domáhá zejména zrušení rozhodnutí ředitelky Cedefop ze dne 20. září 2006, kterým se po skončení zkušební doby ukončuje její smlouva smluvního zaměstnance uzavřená na dobu určitou dne 27. září 2005 na dobu dvou let s účinností od 1. října 2005.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobkyně ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení. Cedefop ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu čtvrtinu nákladů řízení žalobkyně.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Lhůty – Výchozí bod – Oznámení
(Služební řád, čl. 91 odst. 3)
2. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Předmět
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 84)
3. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Možnost prodloužit zkušební dobu
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 84)
4. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Rozhodnutí o propuštění na konci zkušební doby – Posuzované skutečnosti
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 84)
5. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Posouzení výsledků
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 84)
6. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Rozhodnutí, kterým je dotčen služební poměr smluvního zaměstnance
(Služební řád, článek 26; pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 11 první pododstavec)
1. Oznámení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v jazyce, který není mateřským jazykem úředníka, ani jazykem, v němž byla stížnost vyhotovena, je řádné za podmínky, že se dotyčný s ním mohl užitečně seznámit. Naproti tomu jestliže se příjemce tohoto rozhodnutí domnívá, že jej není s to pochopit, má právo požádat orgán, aby mu s veškerou vyžadovanou péčí opatřil překlad buď v jazyce, v němž byla stížnost sepsána, nebo v jeho mateřském jazyce. Pokud je taková žádost podána bezodkladně, začíná lhůta pro podání žaloby běžet až ode dne, kdy byl tento překlad oznámen dotyčnému úředníkovi, ledaže by orgán mohl bez jakýchkoliv pochybností v tomto ohledu prokázat, že tento úředník se mohl užitečně seznámit jak s výrokem, tak i s odůvodněním rozhodnutí o zamítnutí jeho stížnosti v jazyce, v němž bylo sepsáno původní oznámení.
(viz bod 31)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 23. března 2000, Rudolph v. Komise, T‑197/98, Recueil FP, s. I‑A‑55 a II‑241, body 43 až 45; 7. února 2001, Bonaiti Brighina v. Komise, T‑118/99, Recueil FP, s. I‑A‑25 a II‑97, body 16 až 19
2. I když zkušební doba nemůže být považována za dobu školení, je přesto nezbytně nutné, aby úředník nebo zaměstnanec ve zkušební době byl schopen v průběhu tohoto období prokázat své schopnosti. Tato podmínka odpovídá požadavkům řádné správy a rovného zacházení, jakož i povinnosti řádné péče, která odráží rovnováhu vzájemných práv a povinností, kterou služební řád vytvořil ve vztazích mezi veřejnými orgány a zaměstnanci veřejné správy. V praxi znamená, že dotyčný musí mít nejen odpovídající materiální podmínky, ale musí mu být rovněž poskytnuty vhodné pokyny a rady, a to vzhledem k povaze vykonávaných funkcí, aby byl schopen přizpůsobit se specifickým potřebám zaměstnání, které vykonává.
(viz bod 39)
Odkazy:
Soudní dvůr: 12. prosince 1956, Mirossevich v. Vysoký úřad, 10/55, Recueil, s. 365, 387 a následující; 15. května 1985, Patrinos v. HSV, 3/84, Recueil, s. 1421, body 20 a 21
Soud prvního stupně: 1. dubna 1992, Kupka-Floridi v. HSV, T‑26/91, Recueil, s. II‑1615, bod 44; 30. listopadu 1994, Correia v. Komise, T‑568/93, Recueil FP, s. I‑A‑271 a II‑857, bod 34; 5. března 1997, Rozand-Lambiotte v. Komise, T‑96/95, Recueil FP, s. I‑A‑35 a II‑97, bod 95 ; 27. června 2002, Tralli v. ECB, T‑373/00, T‑27/01, T‑56/01 a T‑69/01, Recueil FP, s. I‑A‑97 a II‑453, bod 69
Soud pro veřejnou službu: 18. října 2007, Krcová v. Soudní dvůr, F‑112/06, Sb. rozh. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 48
3. Ze samotného znění čl. 84 odst. 3 a 4 pracovního řádu ostatních zaměstnanců vyplývá, že toto ustanovení nijak nepodmiňuje možnost orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv prodloužit zkušební dobu a případně přeřadit dotyčného zaměstnance do jiného útvaru tím, aby tento zaměstnanec prokázal zjevnou neschopnost vykonávat své úkoly. Takový požadavek je stanoven pouze v případě, že by se uvedený orgán rozhodl propustit zaměstnance před uplynutím jeho zkušební doby. Krom toho i když čl. 84 odst. 3 uvedeného pracovního řádu výslovně stanoví, že správní orgán může v případě, že zkušební doba bude prodloužena, přeřadit zaměstnance do jiného útvaru, je nicméně třeba, aby dotyčná osoba měla vždy možnost prokázat své schopnosti a aby nebyl narušen průběh zkušební doby, což předpokládá, že musí být rovněž dodržena rovnocennost pracovních míst.
(viz body 44 a 45)
4. Rozhodnutí o nejmenování se svou povahou odlišuje od „propuštění“ osoby, která byla jmenována úředníkem. Zatímco při propuštění osoby, která byla jmenována úředníkem, je třeba provést podrobný přezkum důvodů, které vedly k ukončení existujícího zaměstnaneckého poměru, při rozhodnutích týkajících se jmenování zaměstnanců ve zkušební době musí být proveden souhrnný přezkum týkající se posouzení existence veškerých pozitivních skutečností, které se v průběhu zkušební doby projevily a musí z něj vyplynout, že jmenování zaměstnance ve zkušební době je v zájmu služby. Totéž platí pro zkušební doby vykonávané smluvními zaměstnanci.
(viz body 62 a 89)
Odkazy:
Soudní dvůr: 17. listopadu 1983, Tréfois v. Soudní dvůr, 290/82, Recueil, s. 3751, body 24 a 25 ; výše uvedený rozsudek Patrinos v. HSV, bod 13
Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Rozand-Lambiotte v. Komise, bod 113
5. Správní orgán disponuje širokým prostorem při posouzení schopností a výkonu zaměstnance ve zkušební době s ohledem na zájem služby. Soudu tedy nepřísluší, aby – pokud jde o výsledek zkušební doby a schopnosti uchazeče o definitivní jmenování do veřejné služby Společenství – posouzení správního orgánu nahrazoval svým posouzením, vzhledem k tomu, že jeho přezkum se omezuje na ověření toho, zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení nebo zneužití pravomoci.
(viz bod 63)
Odkazy:
Soudní dvůr: 25. března 1982, Munk v. Komise, 98/81, Recueil, s. 1155, bod 16; výše uvedený rozsudek Tréfois v. Soudní dvůr, bod 29; 5. dubna 1984, Alvarez v. Parlament, 347/82, Recueil, s. 1847, bod 16; výše uvedený rozsudek Patrinos v. HSV, bod 25
Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Kupka-Floridi v. HSV, bod 52; výše uvedený rozsudek Rozand-Lambiotte v. Komise, bod 112; výše uvedený rozsudek Tralli v. ECB, bod 76
6. Článek 26 služebního řádu, použitelný na základě čl. 11 prvního pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců na smluvní zaměstnance, podle kterého osobní spis úředníka musí obsahovat všechny písemnosti týkající se jeho služebního poměru a všechny zprávy týkající se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování, jakož i všechny připomínky úředníka k těmto písemnostem, má za cíl zajistit právo úředníka na obhajobu a zabránit tomu, aby rozhodnutí přijatá orgánem oprávněným ke jmenování, kterými je dotčen služební poměr úředníka a jeho kariérní postup, byla založena na skutečnostech týkajících se jeho chování, jež nebyla uvedena v jeho osobním spise. Rozhodnutí založené na takových skutečnostech je tedy v rozporu se zárukami poskytnutými služebním řádem a musí být zrušeno vzhledem k tomu, že bylo přijato v návaznosti na řízení stižené protiprávností.
(viz bod 84)
Odkazy:
Soudní dvůr: 3. února 1971, Rittweger v. Komise, 21/70, Recueil, s. 7, body 29 až 41
Soud prvního stupně: 30. listopadu 1993, Perakis v. Parlament, T‑78/92, Recueil, s. II‑1299, bod 27; 9. února 1994, Lacruz Bassols v. Soudní dvůr, T‑109/92, Recueil FP, s. I‑A‑31 a II‑105, bod 68 ; 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑239, bod 70