ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
17. června 2008
Věc F-97/07
Chantal De Fays
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Neomluvená nepřítomnost – Řízení o revizním vyšetření“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se Ch. De Fays domáhá zejména zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. června 2007, kterým byla zamítnuta její stížnost směřující proti rozhodnutí ze dne 21. listopadu 2006, určujícímu, že ode dne 19. října 2006 byla neomluveně nepřítomna ve službě a že jí tedy nemůže být za období neomluvené nepřítomnosti přesahující její nárok na dovolenou za kalendářní rok poskytnuta odměna.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky
[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. d) a e) a článek 43]
2. Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Lékařské vyšetření – Zpochybnění výsledků lékařského vyšetření
(Služební řád, čl. 59 odst. 1 pátý pododstavec a čl. 60 první pododstavec)
3. Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Lékařské vyšetření – Určení neomluvené povahy nepřítomnosti
(Služební řád, čl. 59 odst. 1 čtvrtý a pátý pododstavec a čl. 60 první pododstavec)
1. Z ustanovení čl. 35 odst. 1 písm. d) a e) ve spojení s článkem 43 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu vyplývá, že žaloba musí uvádět předmět sporu a musí obsahovat žalobní důvody a skutkové a právní argumenty, kterých se žalobce dovolává, a že nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Žalobní důvod, který je rozšířením důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v žalobě a který je s ním těsně spjat, však musí být prohlášen za přípustný.
(viz bod 53)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 26. dubna 2006, Falcione v. Komise, F‑16/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑3 a II‑A‑1‑7, bod 65; 30. června 2006, Ott a další v. Komise, F‑87/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑73 a II‑A‑1‑263, bod 74
2. Řízení o revizním vyšetření prováděném nezávislým lékařem, stanovené v čl. 59 odst. 1 pátém pododstavci služebního řádu, určené pro úředníky, kteří zamýšlejí zpochybnit závěry lékařského vyšetření, kterému byli podrobeni, splňuje záměr zákonodárce Společenství vyjasnit postupy kontroly nepřítomností a předkládání lékařských potvrzení. Bylo by v rozporu s tímto cílem, pokud by mohl úředník platně zpochybňovat závěry lékařského vyšetření mimo rámec postupu speciálně vytvořeného za tímto účelem, a to i na podporu žaloby směřující proti takovému aktu, jakým je opatření přijaté na základě čl. 60 prvního pododstavce služebního řádu v případě neomluvené nepřítomnosti.
(viz bod 56)
3. Ze znění čl. 59 odst. 1 čtvrtého pododstavce a čl. 60 prvního pododstavce služebního řádu jasně vyplývá, že správa, je-li adresátem závěrů lékařského vyšetření, ze kterých vyplývá, že úředník je schopen vykonávat své služební povinnosti, musí určit, že se úředník nachází ode dne vyšetření v situaci neoprávněné nepřítomnosti, odečíst tuto nepřítomnost od dovolené za kalendářní rok dotyčného úředníka a v případě, že tuto dovolenou již vyčerpal, nevyplatit mu odměnu ve výši odpovídající zameškané době. Orgán, jemuž byla věc předložena, poté, co ověří, že lékařské vyšetření není předmětem žádosti o revizní vyšetření prováděné nezávislým lékařem za podmínek stanovených čl. 59 odst. 1 pátým pododstavcem služebního řádu, tak má přesně stanovenou pravomoc přijmout uvedená opatření. V důsledku toho by zrušení takových opatření z důvodu nedostatku pravomoci jejich autora mohlo po odstranění tohoto nedostatku ke dni, kdy vyvstal, vést pouze k přijetí meritorně totožného rozhodnutí.
(viz bod 70)
Odkazy:
Soudní dvůr: 29. dubna 2004, Parlament v. Reynolds, C‑111/02 P, Recueil, s. I‑5475, body 59 až 61