Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem v Prešově (Slovensko) dne 25. června 2019 – LH v. PROFI CREDIT Slovakia, s.r.o.
(Věc C-485/19)
Jednací jazyk: slovenština
Předkládající soud
Krajský súd v Prešove
Účastníci původního řízení
Žalobce: LH
Žalovaná: PROFI CREDIT Slovakia, s.r.o.
Předběžné otázky
A
Je třeba vykládat článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „článek 47 Listiny“) a implicitně právo spotřebitele na účinný prostředek soudní ochrany tak, že mu odporuje právní úprava obsažená v § 107 odst. 2 občianskeho zákonníka o promlčení práva spotřebitele v tříleté objektivní promlčecí době, podle které se právo spotřebitele na vrácení plnění z nepřijatelné smluvní podmínky promlčí i v případě, že spotřebitel sám nedokáže vyhodnotit nepřijatelnou smluvní podmínku, a tato promlčecí doba uplyne i za situace, že spotřebitel o povaze nepřijatelné smluvní podmínky nevěděl?
Pokud je právní úprava promlčení práva spotřebitele ve tříleté objektivní době i navzdory jeho nevědomosti v souladu s článkem 47 Listiny a zásadou efektivity, předkládající soud se ptá, zda:
odporuje článku 47 Listiny a zásadě efektivity taková vnitrostátní praxe, podle které spotřebitel nese před soudem důkazní břemeno v souvislosti s prokázáním vědomosti osob jednajících za věřitele, že věřitel porušuje práva spotřebitele, v dané věci vědomosti o tom, že neuvedením správné roční procentní sazby nákladů (RPSN) věřitel porušuje zákonné pravidlo, a též vědomosti, že v takovém případě je úvěr bezúročný a že přijetím úroků se věřitel bezdůvodně obohatí?
Pokud je odpověď na otázku v části A bodě 2. záporná, u koho z osob na straně věřitele, jakou jsou jednatelé, společníci a obchodní zástupci věřitele, má spotřebitel povinnost prokázat vědomost ve smyslu otázky uvedené v části A bodě 2.?
Pokud je odpověď na otázku v části A bodě 2. záporná, jaká intenzita vědomosti postačuje k dosažení cíle, kterým je prokázání úmyslu dodavatele porušit předmětná pravidla na finančním trhu?
B
Brání účinky směrnic a s nimi související judikatura Soudního dvora Evropské unie, jako Rasmussen, C-441/14, EU:C:2016:278, Pfeiffer, C-397/01 až C-403/01, EU:C:2004:584, body 113 a 114, Kücükdeveci, C-555/07, EU:C:2010:21, bod 48, Impact, C- 268/06, EU:C:2008:223, bod 100; Dominguez, C-282/10, body 25, 27, a Association de médiation sociale, C-176/12, EU:C:2014:2, bod 38, takové vnitrostátní praxi, podle které k závěru o výkladu, který je v souladu s unijním právem, dospěl vnitrostátní soud bez použití výkladových metod a bez náležitého odůvodnění?
Pokud po použití výkladových metod, jakými jsou zejména teleologický výklad, doslovný výklad, historický výklad, systematický výklad, logický výklad (metoda a contrario, metoda reductione ad absurdum), a po použití vnitrostátního řádu jako celku za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 10 odst. 2 písm. h) a i) směrnice 2008/481 (dále jen „směrnice“) dospěje soud k závěru, že výklad v souladu s unijním právem směřuje ke stavu contra legem, je v takovém případě, například při porovnání vztahů v oblasti diskriminace nebo ochrany zaměstnanců, možné přiznat uvedenému ustanovení směrnice pro účely ochrany podnikatelů vůči spotřebitelům při úvěrových vztazích přímý účinek a ponechat jako neuplatněné ustanovení zákona, které není v souladu s unijním právem?
____________
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).