Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Ravensburg (Německo) dne 24. července 2020 – QY v. Bank 11 für Privatkunden und Handel GmbH

(Věc C-336/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Ravensburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: QY

Žalovaná: Bank 11 für Privatkunden und Handel GmbH

Předběžné otázky

K fikci zákonnosti podle čl. 247 § 6 odst. 2 třetí věty, § 12 odst. 1 třetí věty Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuche (uvozovací zákon k občanskému zákoníku) (EGBGB)

a)    Jsou čl. 247 § 6 odst. 2 třetí věta a čl. 247 § 12 odst. 1 třetí věta EGBGB, v rozsahu, ve kterém prohlašují, že smluvní ustanovení odporující požadavkům stanoveným v čl. 10 odst. 2 písm. p) směrnice 2008/48/ES1 splňují požadavky čl. 247 § 6 odst. 2 první a druhé věty EGBGB a požadavky čl. 247 § 12 odst. 1 druhé věty bodu 2 písm. b) EGBGB, v rozporu s čl. 10 odst. 2 písm. p) a čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/48/ES?

Pokud ano:

b)    Vyplývá z unijního práva, zejména z čl. 10 odst. 2 písm. p) a čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/48, že čl. 247 § 6 odst. 2 třetí věta a čl. 247 § 12 odst. 1 třetí věta EGBGB se nepoužijí v rozsahu, ve kterém prohlašují, že smluvní ustanovení odporující požadavkům stanoveným v čl. 10 odst. 2 písm. p) směrnice 2008/48/ES splňují požadavky čl. 247 § 6 odst. 2 první a druhé věty EGBGB a požadavky čl. 247 § 12 odst. 1 druhé věty bodu 2 písm. b) EGBGB?

V případě záporné odpovědi na otázku 1. b):

K informacím, které mají být uvedeny podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/48/ES

a)    Je třeba čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/48 vykládat v tom smyslu, že u druhu úvěru je případně třeba uvést, že se jedná o smlouvu o vázaném úvěru?

Pokud ne:

b)    Je třeba čl. 10 odst. 2 písm. l) směrnice 2008/48 vykládat v tom smyslu, že úroková sazba použitelná v případě opožděných plateb platná při uzavření úvěrové smlouvy musí být sdělena jako absolutní číslo, přinejmenším ale musí být jako absolutní číslo uvedena platná referenční úroková sazba [v tomto případě základní úroková sazba podle § 247 BGB (Bürgerliches Gesetzbuch, občanský zákoník)], ze které se navýšením (v tomto případě o pět procentních bodů podle § 288 odst. 1 druhé věty BGB) vypočte platná úroková sazba použitelná v případě opožděných plateb?

Pokud ne:

c)    Je třeba čl. 10 odst. 2 písm. t) směrnice 2008/48 vykládat tak, že v textu úvěrové smlouvy musejí být sděleny podstatné formální předpoklady pro mimosoudní urovnávání stížností a prostředků nápravy?

V případě kladné odpovědi na některou z výše uvedených otázek 2. a) až c)

d)    Je třeba čl. 14 odst. 1 druhou větu písm. b) směrnice 2008/48 vykládat v tom smyslu, že lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet pouze tehdy, pokud informace podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/48 byly poskytnuty v úplné a obsahově správné podobě, aniž záleží na tom, zda je absence nebo nesprávnost informace způsobilá ovlivnit možnost spotřebitele posoudit rozsah jeho povinnosti?

V případě kladné odpovědi na výše uvedené otázky 1. a) a/nebo jednu z otázek 2. a) až c):

K zániku práva na odstoupení od smlouvy podle čl. 14 odst. 1 první věty směrnice 2008/48:

a)    Podléhá právo na odstoupení od smlouvy podle čl. 14 odst. 1 první věty směrnice 2008/48 zániku?

Pokud ano:

b)    Jedná se u zániku práva o časové omezení práva na odstoupení od smlouvy, které musí být upraveno v zákoně přijatém parlamentem?

Pokud ne:

c)    Je podmínkou námitky zániku práva ze subjektivního hlediska to, že spotřebitel věděl o existenci svého práva na odstoupení od smlouvy nebo je za tuto neznalost alespoň odpovědný ve smyslu hrubé nedbalosti?

Pokud ne:

d)    Brání možnost věřitele poskytnout dlužníkovi dodatečně informace podle čl. 14 odst. 1 druhé věty písm. b) směrnice 2008/48, a tím vyvolat běh lhůty pro odstoupení od smlouvy, použití pravidel o zániku práva podle zásady dobré víry?

Pokud ne:

e)    Je výše uvedené slučitelné s platnými zásadami, kterými je vázán německý soudce podle Ústavy, a pokud ano, jak má německý orgán aplikující právo vyřešit konflikt mezi závaznými normami mezinárodního práva a požadavky Soudního dvora Evropské unie?

Nezávisle na odpovědi na výše uvedené otázky 1. až 3.:

K oprávnění samosoudce předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU

Je § 348a odst. 2 bod 1 Zivilprozessordnung (občanský soudní řád), v rozsahu, v němž se tato úprava vztahuje i na vydávání usnesení o předložení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, neslučitelný s oprávněním vnitrostátních soudů předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, takže jej nelze použít na vydání usnesení o žádosti o předběžné otázce?

____________

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).