Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg (Německo) dne 30. srpna 2019 – EU v. PE Digital GmbH
(Věc C-641/19)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Amtsgericht Hamburg
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: EU
Žalovaná: PE Digital GmbH
Předběžné otázky
Musí být čl. 14 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 20111 s přihlédnutím k bodu 50 odůvodnění směrnice 2011/83 vykládán v tom smyslu, že „částk[a] úměrn[á] rozsahu služeb poskytnutých do doby, kdy spotřebitel informoval obchodníka o uplatnění práva odstoupit od smlouvy, a to v porovnání s celkovým rozsahem smlouvy“, kterou má zaplatit spotřebitel v případě smlouvy, na jejímž základě nemá být poskytnuta jedna ucelená služba, nýbrž celková služba sestávající z několika dílčích plnění, musí být vypočtena čistě poměrným podílem podle uplynuté doby, pokud spotřebitel za celkovou službu sice platí podle uplynuté doby, dílčí plnění jsou však poskytována různě rychle?
Musí být čl. 14 odst. 3 směrnice 2011/83 vykládán v tom smyslu, že „částk[a] úměrn[á] rozsahu služeb poskytnutých do doby, kdy spotřebitel informoval obchodníka o uplatnění práva odstoupit od smlouvy, a to v porovnání s celkovým rozsahem smlouvy“, kterou má zaplatit spotřebitel, musí být vypočtena čistě poměrným podílem podle uplynuté doby i v případě, je-li jedno (dílčí) plnění sice poskytováno průběžně, na začátku doby platnosti smlouvy má však pro spotřebitele vyšší nebo nižší hodnotu?
Musí být čl. 2 bod 11 směrnice 2011/83 a čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/770/EU ze dne 20. května 20192 vykládány v tom smyslu, že „digitálním obsahem“ ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2011/83 a čl. 2 bodu 1 směrnice 2019/770 mohou být také takové soubory, které jsou poskytovány jako dílčí plnění v rámci celkové služby poskytované převážně jako „digitální služba“ ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2019/770 s tím důsledkem, že by obchodník mohl ohledně tohoto dílčího plnění uplatnit zánik práva odstoupit od smlouvy podle čl. 16 písm. m) směrnice 2011/83, spotřebitel by však v případě, že by se to obchodníkovi nepodařilo, mohl odstoupit od smlouvy jako celku a vzhledem k čl. 14 odst. 4 písm. b) bod ii) směrnice 2011/83 by za toto dílčí plnění nemusel platit náhradu?
Musí být článek 14 odst. 3 směrnice 2011/83 s přihlédnutím k bodu 50 odůvodnění směrnice 2011/83 vykládán v tom smyslu, že smluvně sjednaná celková cena je ve smyslu čl. 14 odst. 3 třetí věty směrnice 2011/83 „nepřiměřeně vysoká“, je-li podstatně vyšší, než celková cena sjednaná s jiným spotřebitelem za službu stejného obsahu od stejného podnikatele na stejnou dobu platnosti a také v ostatním za stejných rámcových podmínek?
____________
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64).
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. 2019, L 136, s. 1).