Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. srpna de 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 27. června 2019 ve věci T-20/17, Maďarsko v. Evropská komise

(Věc C-596/19 P)

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: V. Bottka a P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Maďarsko, Polská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Evropská komise ve svém kasačním opravném prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 27. června 2019 ve věci T-20/17, Maďarsko v. Komise;

zamítl druhý a třetí žalobní důvod, které jsou uvedeny v žalobě podané Maďarskem k Tribunálu, kterými Maďarsko namítá nesplnění povinnosti uvést odůvodnění a zneužití pravomoci, a uložil Maďarsku náhradu veškerých nákladů řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku;

podpůrně, vrátil věc Tribunálu, aby vydal nové rozhodnutí, v němž se vyjádří k žalobním důvodům, které dosud nebyly posouzeny, a vyhradil rozhodnutí o nákladech řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Komise uvádí, že Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když konstatoval, že struktura progresivních daňových sazeb maďarské daně z reklamy není selektivní. Komise opírá toto tvrzení o tři důvody:

Zaprvé, v bodech 78 až 83 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného posouzení, když konstatoval, že Komise při určení referenčního systému nesprávně vyloučila progresivní sazby maďarské daně z reklamy. Na rozdíl od toho, co konstatoval Tribunál, je přístup zvolený Komisí v jejím rozhodnutí slučitelný s judikaturou. Tribunál se tedy při stanovení referenčního systému dopustil nesprávného právního posouzení.

Zadruhé, v bodech 84 až 90 napadeného rozhodnutí se Tribunál dopustil nesprávného posouzení, když konstatoval, že Komise nesprávně určila cíl daně z reklamy, ve světle kterého je třeba posuzovat srovnatelnost. Podle ustálené judikatury Soudního dvora je z hlediska posouzení srovnatelnosti relevantní pouze předmět daně, na který se vztahuje opatření, to znamená, daňový cíl opatření daný zdanitelnou skutečností. Jiné cíle, jako je například daňová schopnost, jsou relevantní pouze z hlediska posouzení, zda lze objektivně odůvodnit jakékoliv rozlišování v důsledku daně, pokud jsou uvedené cíle inherentní povaze daně. Tribunál se tedy dopustil nesprávného právního posouzení, když se dovolává toho, že daň z reklamy má údajně cíl přerozdělování, pro účely posouzení srovnatelnosti.

Zatřetí, stanovisko Tribunálu uvedené v bodech 91 až 105 napadeného rozsudku, podle nějž se Komise dopustila pochybení, když dospěla k závěru, že cíl přerozdělování neodůvodňuje progresivní povahu daně založené na obratu. Tvrzení Tribunálu, že maďarská daň z reklamy není diskriminační a že slouží cíli přerozdělování, je založeno na nesprávném předpokladu, že podniky s vysokým obratem mají nutně větší zisky než podniky s nižším obratem. Na základě tohoto nesprávného předpokladu se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když akceptoval, k odůvodnění rozlišování způsobeného daní, účel, který nepatří k povaze uvedené daně. Kromě toho Tribunál připuštěním tohoto nesprávného předpokladu neoprávněně přenesl důkazní břemeno a nutil Komisi prokázat, že daňové sazby maďarské daně z reklamy nemohou být odůvodněny údajným přerozdělovacím účelem daně.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku Komise uvádí, že Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když konstatoval, že odpočitatelnost ztrát ve výši 50 % není selektivní. Zaprvé, opatření není slučitelné s referenčním systémem, jehož má být součástí, jelikož umožňuje, aby si osoby povinné k dani, které musí platit daň v závislosti na obratu, odečetly převedené ztráty, což neodráží zisky podniku. Zadruhé, na rozdíl od toho, co uvádí Tribunál, opatření nemá obecnou povahu a nezávisí na nahodilé okolnosti; příjemce opatření týkajícího se předchozího daňového roku bylo možné v době zavedení daně identifikovat.

____________