ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
21. listopadu 2013
Věc F‑122/12
Bruno Arguelles Arias
v.
Rada Evropské unie
„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanec – Smlouva na dobu neurčitou – Výpověď – Pracovní místo vyžadující osvědčení o bezpečnostní prověrce – Osvědčení zamítnuté vnitrostátním bezpečnostním orgánem – Rozhodnutí změněné odvolacím orgánem – Závěry vnitrostátního bezpečnostního orgánu a odvolacího orgánu, které nezavazují OOUPS“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se B. Arguelles Arias v meritu domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv (dále jen „OOUPS“) Rady Evropské unie ze dne 12. ledna 2012, oznámeného dne 16. ledna 2012, o výpovědi jeho smlouvy smluvního zaměstnance s účinností k 31. květnu 2012, jakož i odškodnění za údajně vzniklou majetkovou újmu, oceněnou předběžně na 160 181,85 eur, a nemajetkovou újmu, oceněnou předběžně na 25 000 eur.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Bruno Arguelles Arias ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Přípustnost
(Služební řád, články 90 a 91)
2. Úředníci – Pracovní místo vyžadující osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu Unie – Bezpečnostní prověrka personálu Unie – Bezpečnostní šetření vedené vnitrostátními orgány – Závaznost závěrů vnitrostátního bezpečnostního orgánu a odvolacího orgánu – Neexistence
(Rozhodnutí Rady 2011/292, čl. 15 odst. 2, příloha I dodatek A)
3. Úředníci – Pracovní místo vyžadující osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu Unie – Bezpečnostní prověrka personálu Unie – Kritéria přístupu k utajovaným informacím Unie
(Rozhodnutí Rady 2011/292, příloha I)
4. Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Dodržování v rámci správních řízení – Rozsah
1. Jestliže rozhodnutí o zamítnutí stížnosti obsahuje přezkum situace žalobce v závislosti na nových právních a skutkových okolnostech nebo když upravuje či doplňuje původní rozhodnutí, je zamítnutí stížnosti aktem podléhajícím přezkumu soudu, který jej vezme v úvahu při posuzování legality napadeného aktu, či jej dokonce vyhodnotí jako akt nepříznivě zasahující do právního postavení nahrazující původní akt.
(viz bod 38)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, bod 32
2. Generální tajemník Rady je bezpečnostním orgánem generálního sekretariátu a pouze on je oprávněn rozhodnout o poskytnutí nebo o zamítnutí osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu Unie v případě členů personálu generálního sekretariátu.
Za zajištění toho, že budou provedena bezpečnostní šetření týkající se státních příslušníků daného členského státu, v tomto ohledu odpovídají vnitrostátní bezpečnostní orgány nebo příslušné vnitrostátní orgány, neboť tyto orgány mohou lépe než generální tajemník Rady získat přístup k informacím v jednotlivých členských státech.
Avšak orgán oprávněný ke jmenování nebo orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv generálního sekretariátu, pokud jde o zaměstnance, není vázán závěry bezpečnostního šetření vedeného vnitrostátními orgány, a to ani závěry odvolacího orgánu, a třebaže je výsledek pro dotyčnou osobu příznivý, nemá povinnost poskytnout jí osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu Unie a zachovává si možnost jej odmítnout.
(viz body 53 až 59)
3. Bezpečnostní prověrka slouží k tomu, aby určila, zda může být určitá osoba s přihlédnutím ke své loajalitě, důvěryhodnosti a spolehlivosti oprávněna k přístupu k utajovaným informacím Unie. Seznam kritérií, která je třeba použít v průběhu šetření, který je uveden v příloze I hlavě III bodě 8 rozhodnutí Rady 2011/292 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU, není taxativní. Mimoto kritéria uvedená v daném bodě 8 písm. a) až k) jsou doplněna v bodech 9 a 10 o finanční situaci a zdravotní stav dotyčné osoby a povahu, chování a situaci manžela nebo manželky, osoby žijící ve společné domácnosti nebo blízkého člena rodiny jakožto kritéria, která je rovněž možné vzít v úvahu.
(viz bod 68)
4. Dodržování práva na obhajobu v každém řízení zahájeném vůči určité osobě, které může vést k aktu nepříznivě zasahujícímu do jejího právního postavení, je základní unijní právní zásadou a musí být zajištěno i při neexistenci jakéhokoliv předpisu týkajícího se dotčeného řízení. Tato zásada, která odpovídá požadavkům řádné správy, vyžaduje, aby dotyčná osoba mohla účinně vyjádřit svoje stanovisko ke skutečnostem, které mohou být v přijímaném aktu použity v její neprospěch.
Pokud jde o rozhodnutí o výpovědi smlouvy smluvního zaměstnance na dobu neurčitou, platí, že i když administrativa před přijetím sporného rozhodnutí neuspořádá schůzku mezi orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv a dotyčným zaměstnancem věnovanou výlučně k získání jeho vyjádření ohledně plánované výpovědi jeho smlouvy, okolnosti, za nichž je přijato a sděleno uvedené rozhodnutí a které provázejí postup administrativy při vyřizování stížnosti, při kterém je uvedené rozhodnutí přezkoumáno orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv s přihlédnutím k novým právním a skutkovým okolnostem, mohou dotyčnému zaměstnanci umožnit, aby účinně vyjádřil své stanovisko ke skutečnostem použitým v jeho neprospěch.
(viz body 91 a 99)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 8. března 2005, Vlachaki v. Komise, T‑277/03, bod 64