Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 26. července 2019 – Irish Ferries Ltd v. National Transport Authority

(Věc C-570/19)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Ireland)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Irish Ferries Ltd

Žalovaný: National Transport Authority

Předběžné otázky

A.    Použitelnost nařízení1

Použije se nařízení (zejména článek 18 nebo 19) za situace, kdy cestující učinili rezervace předem a uzavřeli přepravní smlouvy a kdy je osobní přeprava zrušena na základě oznámení učiněného alespoň sedm týdnů před plánovaným odplutím z důvodu zpoždění dodávky nového plavidla provozovateli trajektu? Jsou v tomto ohledu pro použitelnost nařízení relevantní alespoň některé z následujících skutečností:

a)    dodávka se v konečném důsledku zpozdila o 200 dní;

b)    provozovatel trajektu musel zrušit celou sezónu plaveb;

c)    nebylo možné získat žádné vhodné alternativní plavidlo;

d)    v případě více než 20 000 cestujících provozovatel trajektu změnil jejich rezervace a rezervoval pro ně jiné plavby nebo jim vrátil zaplacené jízdné;

e)    dotčené plavby probíhaly na nové trase, kterou otevíral provozovatel trajektu, aniž by byla k dispozici jakákoli podobná alternativní přeprava na dané trase?

B.    Výklad článku 18 nařízení

Na tuto otázku je potřeba odpovědět pouze v případě, že je možné použít článek 18.

V případě, že je cestující přesměrován v souladu s článkem 18, vzniká nová přepravní smlouva s tím, že právo na odškodnění podle článku 19 má být určeno v souladu s touto novou smlouvou, nikoli původní přepravní smlouvou?

a)    Pokud je článek 18 použitelný, představuje v případě zrušení plavby a neexistence alternativní přepravy provozované na této trase (tj. neexistence přímé přepravy mezi uvedenými dvěma přístavy) poskytnutí alternativní plavby na kterékoli jiné dostupné trase nebo trasách, které si cestující zvolí, včetně trasy prostřednictvím „pozemního mostu“ (např. cestování z Irska do Spojeného království trajektem a poté silničním vozidlem do přístavu ve Spojeném království s napojením na Francii, přičemž náklady na pohonné hmoty jsou cestujícímu proplaceny provozovatelem trajektu, a dále cestování z tohoto přístavu do Francie, kdy si dotčený cestující volí každou z těchto plaveb), „přesměrování do cílového místa“ pro účely článku 18? Pokud ne, jaká kritéria mají být použita pro určení toho, zda je přesměrování prováděno „za srovnatelných podmínek“?

b)    V případě, že na zrušené trase není k dispozici žádná alternativní plavba, takže dotyčnému cestujícímu nelze zařídit přímou plavbu z původního přístavu nalodění do jeho cílového místa, jak je uvedeno v přepravní smlouvě, je dopravce povinen hradit dodatečné náklady vzniklé přesměrovanému cestujícímu při cestě do nového přístavu nalodění a z něj nebo do nového cílového přístavu a z něj?

C.    Výklad článku 19 nařízení

a)    Lze použít článek 19, pokud byla cesta ve skutečnosti zrušena již nejméně sedm týdnů před plánovaným vyplutím? Pokud se článek 19 použije, použije se toto ustanovení v případě, že byl použit článek 18 a cestující byl přesměrován bez příplatku nebo obdržel odškodnění nebo si zvolil pozdější plavbu?

Pokud se článek 19 použije, co se rozumí „cílovým místem určení“ pro účely článku 19.

Pokud je možné použít článek 19:

Jak je za těchto okolností potřeba měřit dobu zpoždění?

Jak má být vypočtena cena ve smyslu článku 19 při určování výše dlužného odškodnění a zejména pak – zahrnuje tato cena mimořádné náklady (např. náklady na kabiny, kotce a prémiové společenské prostory)?

D.    Výklad čl. 20 odst. 4 nařízení

Pokud se nařízení použije, dosahují okolnosti a aspekty uvedené v otázce 1 intenzity mimořádných okolností, „jimž nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření“ ve smyslu čl. 20 odst. 4 nařízení?

E.    Výklad článku 24 nařízení

Má článek 24 za následek uložení kogentní povinnosti každému cestujícímu, který chce využít odškodnění dle článku 19 nařízení, aby podal stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy daná přeprava byla nebo měla být uskutečněna?

F.    Výklad článku 25 nařízení

Je pravomoc příslušného vnitrostátního orgánu odpovědného za prosazování nařízení omezena na plavby, které zahrnují přístavy uvedené v článku 25 nařízení, nebo se může vztahovat i na zpáteční plavbu z přístavu jiného členského státu do státu příslušného vnitrostátního orgánu?

G.    Platnosti rozhodnutí a oznámení

a)    Jaké zásady a pravidla unijního práva by měl předkládající soud použít při posuzování platnosti rozhodnutí nebo oznámení vnitrostátního orgánu odpovědného za prosazování dodržování nařízení odkazem na články 16, 17, 20 nebo 47 Listiny2 nebo na zásady proporcionality, právní jistoty a rovného zacházení?

b)    Je kritérium nepřiměřenosti, které by měl vnitrostátní soud použít, kritériem zjevného pochybení?

H.    Platnost nařízení 1177/2010

Tato otázka bude položena pouze v závislosti na odpovědích na předchozí otázky. Je nařízení 1177/2010 podle unijního práva platné, a to zejména s přihlédnutím k:

článkům 16, 17 a 20 Listiny?

skutečnosti, že letečtí dopravci nemají povinnost platit náhradu škody, pokud o zrušení informují cestující v letecké dopravě nejméně dva týdny před plánovaným časem odletu [čl. 5 odst. 1 písm. c) bod i) nařízení č. 261/20043 ]?

zásadám proporcionality, právní jistoty a rovného zacházení?

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

2 Listina základních práv Evropské unie (Úř. vest. 2012, C 326, s. 391).

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).