ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
5. července 2007
Věc F‑24/06
Sabrina Abarca Montiel a další
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Zařazení a odměňování – Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu – Dětské sestry – Bývalí pracovníci zaměstnaní podle belgického práva – Změna použitelného režimu – Rovné zacházení“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se S. Abarca Montiel a dalších 19 smluvních zaměstnankyň Komise domáhají zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv, v nichž bylo stanoveno jejich zařazení a jejich odměna na základě smluv smluvních zaměstnanců podepsaných v dubnu 2005 a které nabyly účinnosti dne 1. května 2005, jakož i zrušení rozhodnutí téhož orgánu ze dne 21. listopadu 2005, kterým byly zamítnuty stížnosti, které podaly žalobkyně proti prvním rozhodnutím.
Rozhodnutí: Rozhodnutí, jimiž Komise stanovila odměnu žalobkyň jako smluvních zaměstnanců na základě smluv podepsaných v dubnu 2005, se zrušují. Žaloba se ve zbývající části zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi. Žalobkyně ponesou polovinu vlastních nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Zařazení
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 80 odst. 2 a čl. 82 odst. 2)
2. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)
3. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)
1. Podle čl. 82 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců jsou minimální podmínky ohledně vzdělání a profesní zkušenosti požadované pro přijetí smluvního zaměstnance spadajícího do funkčních skupin II a III shodné: uchazeč musí být držitelem diplomu vydaného po ukončení úrovně pomaturitního vzdělání nebo středoškolského vzdělání, který umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělání, v tomto případě ve spojení s příslušnou odbornou praxí v délce nejméně tří let, nebo ještě, pokud je to v zájmu dané služby, odborným vzděláním nebo odbornou praxí rovnocenné úrovně.
Upřesnění, které v tomto ohledu poskytuje čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) obecných prováděcích ustanovení o postupech přijímání a zaměstnávání smluvních zaměstnanců v Komisi nemohou zpochybnit toto konstatování, které se týká zejména podmínky doložení středoškolského vzdělání diplomem, který umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělání. Pokud držitel může prokázat příslušnou odbornou praxi v délce nejméně tří let, umožňuje tento diplom v podstatě přístup k zaměstnání spadajícímu jak do funkční skupiny II tak i k zaměstnání spadajícímu do funkční skupiny III.
Za těchto podmínek nemůže samotná okolnost, že dotčení zaměstnanci se musejí prokázat diplomem, který umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělání, odůvodnit jejich přijetí spíše do funkční skupiny III než do funkční skupiny II.
Kromě toho přijala Komise všeobecná prováděcí ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školních družinách v Bruselu, aby vymezila svůj prostor pro uvážení při použití čl. 80 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který definuje úkoly týkající se jednotlivých funkčních skupin. Z čl. 1 odst. 2 písm. b) a c) uvedených všeobecných prováděcích ustanovení jasně vyplývá, že osoby zaměstnané jako dětské sestry spadají do funkční skupiny II, ledaže by jakožto „správní koordinátor(ka) pro personál podle belgického práva“, patřily do funkční skupiny III.
Je totiž sice pravda, že čl. 5 odst. 1 uvedených všeobecných prováděcích ustanovení umožňuje Komisi přijmout smluvního zaměstnance do funkční skupiny III, pokud je držitelem diplomu dětské sestry, avšak jedná se pouze o pouhou možnost orgánu, jak vyplývá z využití slovesa „moci“ v tomto ustanovení. Rozdíl mezi anglickou verzí čl. 5 odst. 1, která obsahuje odkaz na podmínky článku 1 těchto všeobecných prováděcích ustanovení, a jeho francouzskou verzí, která takový odkaz neobsahuje, nezpochybňuje fakultativní povahu zařazení smluvních zaměstnanců, kteří jsou držiteli diplomu zdravotní sestry, orgánem do funkční skupiny III.
(viz body 47 až 50, 53 a 54)
2. Ze znění čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců jasně vyplývá, že vyplacení dodatečné částky v případě snížení této odměny po přijetí zaměstnance dříve zaměstnaného u orgánu na základě pracovní smlouvy podle vnitrostátního práva, oproti té, kterou pobíral jakožto takový zaměstnanec, je pro orgán pouhou možností. Navíc uvedený čl. 2 odst. 2 ponechává orgánu široký prostor pro uvážení k určení dodatečné částky v rozsahu, v němž mu přísluší přihlédnout k rozdílu mezi platnými vnitrostátními daňovými předpisy, předpisy sociálního zabezpečení a důchodovými předpisy a příslušnými ustanoveními platnými pro smluvního zaměstnance.
Komise provedla čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců přijetím článků 7 a 8 Všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školních družinách v Bruselu, jakož i jejich příloh I až III. Na základě posledně uvedených ustanovení se přitom v podstatě zavázala vyplácet dodatečnou částku některým kategoriím smluvních zaměstnanců za podmínek stanovených těmito ustanoveními. Tyto posledně uvedené podmínky použití čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců nemohou však být v rozporu s nadřazenými normami práva veřejné služby.
(viz body 92, 93 a 95)
3. K otázce, zda zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých odměn jednak smluvního zaměstnance a jednak zaměstnance odměňovaného podle vnitrostátního práva, penalizuje smluvní zaměstnance, kteří mají v době stanovené články 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích v Bruselu nezaopatřené děti, v porovnání s těmi, kteří je ve stejném období neměli, je zaprvé třeba konstatovat, že obě tyto kategorie smluvních zaměstnanců jsou ve srovnatelné situaci vzhledem k cíli čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který směruje k vyrovnání případného snížení odměny, které s sebou nese přechod zúčastněných do postavení smluvního zaměstnance.
Zadruhé má zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých odměn jednak smluvního zaměstnance a jednak zaměstnance odměňovaného podle vnitrostátního práva přímý vliv na stanovení dodatečné částky, která vyplývá z porovnání těchto čistých odměn, provedeného podle podmínek přílohy I uvedených všeobecných prováděcích ustanovení. Za předpokladu, že částka rodinných přídavků Společenství, zahrnutá do prvního srovnávaného kritéria, je vyšší než částka přídavků pobíraná na základě právních předpisů členského státu zaměstnání, zahrnutého do druhého srovnávaného kritéria, byla by dodatečná odměna vyplacená osobám, které již mají nezaopatřené dítě nebo děti ke dni jejich přechodu na statut smluvního zaměstnance o tuto částku snížena.
Z toho vyplývá, že zahrnutí rodinných přídavků do definice odměn může vyvolat rozdíly v zacházení ohledně mzdy, podle toho, zda měl v době stanovené články 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení dotčený smluvní zaměstnanec nezaopatřené děti či nikoliv, a to k tíži zaměstnance, který má ve stejné době jedno nebo více dětí. V tomto ohledu nemůže vést nicméně skutečnost, že rodinné přídavky představují složku odměny, kterou jsou Společenství povinna vyplatit svým úředníkům nebo zaměstnancům, k odůvodnění rozdílného zacházení mezi smluvními zaměstnanci, když se jedná výlučně o získání dodatečné částky platu určené k vyrovnání snížení odměny vyplývající z přechodu z režimu vnitrostátního práva na režim práva Společenství.
Při nedostatku jakéhokoli objektivního odůvodnění je tudíž příloha I všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školních družinách v Bruselu ve svých bodech A a B, na níž odkazuje článek 7 těchto všeobecných prováděcích ustanovení, v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení.
(viz body 96 až 101)