Language of document : ECLI:EU:F:2007:210

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

29. listopadu 2007

Věc F-52/06

Mike Pimlott

v.

Evropský policejní úřad (Europol)

„Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Obnovení smlouvy smluvního zaměstnance Europolu – Článek 6 služebního řádu zaměstnanců Europolu – Maximální délka pracovních smluv zaměstnanců“

Předmět: Žaloba, podaná podle čl. 40 odst. 3 Úmluvy na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vytvoření Evropského policejního úřadu (Úmluva Europol) a čl. 93 odst. 1 služebního řádu zaměstnanců Europolu, kterou se M. Pimlott jednak domáhá zrušení rozhodnutí Europolu ze dne 25. ledna 2006 o zamítnutí jeho stížnosti, a jednak toho, aby Europolu byla uložena povinnost obnovit s ním smlouvu na dobu čtyř let od 1. ledna 2006.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Účastnící řízení ponesou vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem

(Úmluva o Europolu, čl. 40 odst. 3; služební řád zaměstnanců Europolu, čl. 92 odst. 2 a čl. 93 odst. 1)

2.      Právo Společenství – Výklad – Vícejazyčné texty

(Služební řád zaměstnanců Europolu, článek 6)

1.      Akty nebo rozhodnutími, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost mohou být pouze opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení. Tak tomu není v případě dopisu Europolu, který se omezuje na oznámení záměru správy zkoumat žádost o obnovení pracovní smlouvy zaměstnance, aniž by v takové fázi bylo přijato jakékoliv rozhodnutí. Pouhý projev budoucího záměru totiž nemůže u dotčené osoby vést ke vzniku práv a povinností měnících její právní postavení. Naopak, dopis správy, který oznamuje zaměstnanci rozhodnutí navrhnout mu obnovení smlouvy na určitou dobu v rozsahu, v němž vylučuje možnost obnovení jeho smlouvy na dobu delší, musí být považován za akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení, proti kterému dotčená osoba může podat administrativní stížnost za podmínek stanovených v čl. 92 odst. 2 a článku 93 služebního řádu zaměstnanců Europolu, aniž by bylo nutné čekat na podpis smlouvy.

(viz body 48, 50, 52 a 53)

Odkazy:

Soudní dvůr: 21. října 1986, Fabbro a další v. Komise, 269/84 a 292/84, Recueil, s. 2983, body 10 až 11; 21. ledna 1987, Stroghili v. Účetní dvůr, 204/85, Recueil, s. 389, bod 6

Soud prvního stupně: 26. září 2002, Borremans a další v. Komise, T‑319/00, Recueil FP, s. I‑A‑171 a II‑905, body 30 až 33; 7. září 2005, Krahl v. Komise, T‑358/03, Sb. VS s. I‑A‑215 a II‑993, bod 38

Soud pro veřejnou službu: 13. prosince 2006, Aimi a další v. Komise, F‑47/06, Sb. VS s. I-A-1-165 a II-A-1-639, bod 58

2.      Nezbytnost jednotného použití a tím i jednotného výkladu právních předpisů Společenství vylučuje, aby byl text posuzován osamoceně v jedné ze svých verzí, ale vyžaduje, aby byl vykládán v závislosti jak na skutečné vůli jeho autora, tak na cíli, který jím je sledován, zejména s ohledem na verze ve všech jazycích Společenství. Pokud se některé překlady právního předpisu liší od jeho původního znění, nemohou mít samy o sobě přednost před ostatními jazykovými verzemi.

Na základě této zásady musí být článek 6 služebního řádu zaměstnanců Europolu, ve znění platném v březnu 2001 vykládán v tom smyslu, že maximální délka pracovního poměru je šest let (druhá odrážka) nebo osm let (třetí odrážka), včetně trvání první smlouvy.

(viz body 61 až 63)

Odkazy:

Soudní dvůr: 12. listopadu 1969, Stauder, 29/69, Recueil, s. 419, bod 3; 12. července 1979, Koschniske, 9/79, Recueil, s. 2717, bod 6; 17. července 1997, Ferriere Nord v. Komise, C‑219/95 P, Recueil, s. I‑4411, bod 15

Soud prvního stupně: 29. září 1999, Neumann a Neumann-Schölles v. Komise, T‑68/97, Recueil FP, s. I‑A‑193 a II‑1005, bod 79