Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2019 Evropskou službou pro vnější činnost proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-537/17, De Loecker v. ESVČ

(Věc C-187/19 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt, R. Spac, zmocněnci)

Další účastník řízení: Stéphane De Loecker

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek,

zamítl žalobu jako neopodstatněnou v rozsahu, v němž se týká návrhu na zrušení rozhodnutí ze dne 10. října 2016, kterým byla zamítnuta stížnost na psychické obtěžování směřující vůči Chief Operating Officer ESVČ, který byl v té době ve funkci,

uložil žalobci náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek je namířen proti bodům 57, 58 a 65 napadeného rozsudku. Tribunál se podle ESVČ dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 65 rozsudku rozhodl, že ESVČ nesprávně provedla rozsudek ze dne 16. prosince 2015, De Loecker v. ESVČ (F-34/15), a porušila právo žalobce být vyslechnut, když ho nevyslechla v rámci zkoumání před zahájením správního šetření.

ESVČ má v těchto souvislostech za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení skutkového stavu věci, když zkreslil uplatněný postup a nezohlednil skutečnost, že ESVČ žalobce vyslechla, když mu umožnila, aby svoji původní stížnost doplnil o jakoukoliv další informaci, a to před tím, než byl spis předložen útvarům Komise za účelem předběžného šetření.

Kromě toho byl rozsudek De Loecker v. ESVČ (F-34/15) nesprávně vyložen, a to tak, že je v něm ESVČ uložena povinnost vyslechnout žalobce již ve fázi předběžného řízení (body 55 až 57 napadeného rozsudku).

ESVČ nakonec tvrdí, že se Tribunál v souvislosti s řízením dopustil nesprávného posouzení, když v posuzované věci uplatnil závěry učiněné v rozsudku ze dne 14. února 2017, Kerstens v. Komise (T-270/16 P, citovaný v bodě 58 napadeného rozsudku). Tribunál nezohlednil skutečnost, že v projednávané věci se jednalo pouze o předběžné zkoumání, a ne o správní šetření.

____________