ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

14. června 2007

Věc F-121/05

Michel De Meerleer

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Otevřené výběrové řízení – Nepřipuštění k písemným zkouškám – Odborná praxe – Povinnost odůvodnění – Sdělení rozhodnutí výběrové komise – Žádost o přezkum“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se M. De Meerleer v podstatě domáhá jednak zrušení rozhodnutí komise pro otevřené výběrové řízení EPSO/A/19/04 ze dne 12. dubna 2005, kterým nebyla přijata jeho kandidatura do uvedeného výběrového řízení, jakož i zrušení rozhodnutí téže komise ze dne 30. května 2005, kterým se odmítla zabývat jeho žádostí o přezkum, a jednak uložení Komisi, aby mu zaplatila náhradu škody, kterou údajně utrpěl.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Právní zájem na podání žaloby

(Služební řád, články 90 a 91)

2.      Úředníci – Výběrové řízení – Organizace – Podmínky připuštění a způsoby

(Služební řád, články 25, 90 a 91; příloha III, článek 7)

1.      Kandidát ve výběrovém řízení do veřejné služby Společenství má jasný a skutečný zájem na podání návrhu na zrušení rozhodnutí výběrové komise, kterým tato odmítá provést přezkum svého původního rozhodnutí o jeho nepřipuštění do výběrového řízení z důvodu nedostatečné odborné praxe, přestože mohl v každém případě podat proti tomuto původnímu rozhodnutí o nepřipuštění stížnost a žalobu. Diskreční pravomoc, kterou má výběrová komise v rámci přezkumu svých rozhodnutí, pokud jde o posuzování jak povahy a délky předchozí odborné praxe kandidátů, tak i více či méně úzké spojitosti, jakou může mít tato praxe s požadavky na pracovní místo, které má být obsazeno, totiž není srovnatelná s přezkumem, který v rámci stížnosti provádí orgán oprávněný ke jmenování, který nemá pravomoc zrušit nebo změnit rozhodnutí výběrové komise, ani s přezkumem legality prováděným soudem Společenství v rámci žaloby, který se musí omezit na to, zda nebyl výkon posuzovací pravomoci výběrové komise, co se týče odborné praxe předložené kandidátem, stižen zjevnými vadami.

V důsledku toho musí mít žalobce možnost nechat přezkoumat soudem Společenství legalitu rozhodnutí výběrové komise, kterým tato odmítla přezkoumat své rozhodnutí o nepřipuštění do výběrového řízení, přijaté z důvodu opožděného předložení žádosti, přestože je tomuto soudu současně předložen návrh na přezkum opodstatněnosti původního rozhodnutí.

(viz body 29, 30, 32 a 33)

Odkazy:

Soudní dvůr: 5. dubna 1979, Orlandi v. Komise, 117/78, Recueil, s. 1613, bod 9; 7. května 1986, Rihoux a další v. Komise, 52/85, Recueil, s. 1555, bod 9

Soud prvního stupně: 13. prosince 1990, González Holguera v. Parlament, T‑115/89, Recueil, s. II‑831, bod 54; 21. listopadu 2000, Carrasco Benítez v. Komise, T‑214/99, Recueil FP, s. I‑A‑257 a II‑1169, body 70 a 71; 23. ledna 2002, Gonçalves v. Parlament, T‑386/00, Recueil FP, s. I‑A‑13 a II‑55, bod 34; 25. března 2004, Petrich v. Komise, T‑145/02, Recueil FP, s. I‑A‑101 a II‑447, bod 37

2.      Ačkoli je pravda, že řízení, jehož předmětem je přezkum rozhodnutí komise výběrového řízení, nepodléhá ustanovením článků 90 a 91 služebního řádu, účinnost žádosti o přezkum a záruka, že kandidáti mohou využít tohoto právního prostředku při dodržení zásady rovného zacházení, vyžadují nejen to, aby rozhodnutí, které je předmětem žádosti o přezkum, bylo sděleno adresátovi, ale také aby se tento mohl účinně seznámit s jeho obsahem. V tomto ohledu má správa povinnost zajistit, aby se uchazeči mohli účinně a snadno seznámit s rozhodnutími, které se jich osobně dotýkají.

Rozhodnutí komise výběrového řízení organizovaného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO), kterým byla jako opožděná zamítnuta žádost o přezkum rozhodnutí o nepřipuštění kandidáta, bez ohledu na neexistenci důkazu o tom, že kandidát obdržel e-mail, kterým byl informován o vložení tohoto rozhodnutí do jeho osobního spisu na internetových stránkách EPSO, není v rozporu s článkem 25 služebního řádu, článkem 7 přílohy III služebního řádu a oznámením o výběrovém řízení, ani se zásadou rovného zacházení, jestliže, i když oznámení o výběrovém řízení se dostatečně přesně nezmiňovalo o způsobech sdělení rozhodnutí výběrové komise, informace, které toto oznámení obsahovalo, ve spojení s jeho přílohou a jasnými pokyny uvedenými na internetových stránkách EPSO, stanovovaly jednak to, že počátek běhu lhůty pro podání žádosti o přezkum nezávisí na přijetí upozorňovacího e-mailu zaslaného na elektronickou adresu kandidáta, ale je představován vložením nového dokumentu do jeho osobního spisu na internetových stránkách EPSO, a jednak to, že kandidát měl aktivně sledovat změny v uvedeném spise, což tento v rozporu s povinností řádné péče neučinil.

(viz body 61, 72, 80, 81, 87 a 88)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 17. května 2006, Lavagnoli v. Komise, T‑95/04, Sb. VS s. I-A-2-121 a II‑A‑2‑569, body 45 a 48