ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

28. února 2013

Věc F‑51/11

Dimitrios Pachtitis

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Zrušení rozhodnutí nepřipustit uchazeče do další fáze výběrového řízení – Splnění povinností vyplývajících z rozsudku – Rozhodnutí znovuotevřít otevřené výběrové řízení a pozvat protiprávně vyloučeného uchazeče k opakované účasti na vstupních testech“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, použitelného na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se D. Pachtitis domáhá zrušení rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) znovuotevřít otevřené výběrové řízení EPSO/AD/77/06 a pozvat žalobce k opakované účasti na vstupních testech uvedeného řízení.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů vynaložených Komisí.

Shrnutí

Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření k vyhovění rozsudku – Rozsah – Zohlednění jak odůvodnění, tak výroku rozsudku – Zrušení rozhodnutí výběrové komise nepřipustit uchazeče do další fáze výběrového řízení – Znovuotevření výběrového řízení pouze ve vztahu k žalobci – Vhodný způsob vyhovění

(Článek 266 SFEU; služební řád, článek 27)

V návaznosti na zrušující rozsudek musí dotčený orgán podle čl. 266 prvního pododstavce ES přijmout nezbytná opatření, aby odstranil účinky zjištěných protiprávností, což v případě aktu, který byl již vykonán, znamená uvést žalobce zpět do právní situace, v níž se nacházel před tímto aktem.

Orgán, jehož akt byl zrušen, je při tom povinen respektovat nejen výrok zrušujícího rozsudku, ale i odůvodnění, které k němu vedlo a představuje jeho nezbytnou oporu, neboť právě odůvodnění je nezbytné k určení přesného významu toho, co bylo rozhodnuto ve výroku. Toto odůvodnění totiž označuje ustanovení, které je považováno za protiprávní, a ukazuje důvody protiprávnosti konstatované ve výroku, které musí dotčený orgán vzít v úvahu při nahrazování zrušeného aktu.

Dále ačkoli dotčenému orgánu přísluší určit, jaká opatření vyžaduje splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku, posuzovací pravomoc, kterou disponuje, je omezena nutností respektovat jak výrok a odůvodnění uvedeného rozsudku, tak ustanovení unijního práva. Žalovaný orgán tak musí zejména zabránit tomu, aby přijatá opatření byla stižena stejnými nesrovnalostmi, jaké byly konstatovány ve zrušujícím rozsudku.

Pokud se jedná o otevřené výběrové řízení organizované za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí, jehož testy jsou stiženy vadou, jsou práva kandidáta chráněna odpovídajícím způsobem, jestliže orgán oprávněný ke jmenování znovuotevře ve vztahu k tomuto kandidátovi výběrové řízení, jehož cílem je vytvoření seznamu kandidátů vhodných pro přijetí, jelikož takové znovuotevření vede k obnovení situace, která byla před tím, než nastaly okolnosti, které soud považoval za nepřípustné.

Výběrová komise naopak nemůže zvolit řešení spočívající v připuštění žalobce k účasti ve druhé fázi výběrového řízení bez jeho opakované účasti na vstupních testech, jelikož tím by byla porušena nejen zásada rovného zacházení, zásada objektivity hodnocení a oznámení o výběrovém řízení, ale i článek 27 služebního řádu.

(viz body 43 až 45, 48 a 49)

Odkazy:

Soudní dvůr: 13. července 2000, Gómez de Enterría a Sanchez v. Parlament, C‑8/99 P, bod 22

Soud prvního stupně: 13. září 2005, Recalde Langarica v. Komise, T‑283/03, bod 51; 5. prosince 2002, Hoyer v. Komise, T‑119/99, bod 37 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: 20. června 2012, Menidiatis v. Komise, F‑79/11, bod 30, a citovaná judikatura; 13. prosince 2012, Honnefelder v. Komise, F‑42/11, body 45, 46, 50 a 52 a citovaná judikatura