Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. září 2018 Nestlé Unternehmungen Deutschland GmbH proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. července 2018 ve věci T-41/17, Lotte Co. Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-580/18 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Nestlé Unternehmungen Deutschland GmbH (zástupci: Dr. A. Jaeger-Lenz, Rechtsanwältin, C. Elkemann, Rechtsanwältin, Dr. A. Lambrecht, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Lotte Co. Ltd, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 12. července 2018 (T-41/17) a žalobu podanou proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 28. října 2016 (věc R-0250/2016-5) zamítl;

podpůrně, zrušil napadený rozsudek Tribunálu a věc mu vrátil;

uložil žalobkyni (Lotte Co. Ltd) náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí následující důvody kasačního opravného prostředku:

Tribunál v rozporu s právem využil své pozměňovací pravomoci podle čl. 65 odst. 3 nařízení č. 207/20091 , přestože odvolací senát ještě neučinil dostatečné skutkové zjištění, pokud jde o otázku týkající se četnosti a časové konstantnosti užívání. Toto narušuje zájmy navrhovatelky, protože konstatování učiněná Tribunálem jsou neúplná a nezohledňují relevantní důkazy. Pokud by příslušná zjištění byla učiněna již před odvolacím senátem, navrhovatelka by je mohla napadnout žalobou u Tribunálu.

Tribunál při posuzování „skutečného užívání“ podle čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 vycházel v rozhodující míře z toho, že údaje týkající se obratu vykázané ve fakturách byly ve srovnání s údaji týkajícími se obratu, které byly uvedeny v předloženém čestném prohlášení, příliš nízké. Tribunál však v každém případě mohl zohlednit objektivní, v daném odvětví obvyklé výrobní a prodejní kapacity. Aktuální subjektivní podmínky jednotlivého podniku nemohou hrát, pokud jde o rozsah užívání, žádnou roli. Krom toho je nutno užívání ochranné známky kvalifikovat jako skutečné i tehdy, pokud je z hlediska množství nevýznamné; absolutní minimální hranice neexistují. Posuzování obchodní strategie a komerční úspěšnosti příslušného výrobku se provádět nemá. Relevantní je pouze to, zda se jedná o čistě symbolické užívání.

Tribunál pojmový znak skutkové podstaty „skutečné užívání“ ve smyslu čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 nesprávně vyložil i v tom, že paušálně vycházel z velikosti celkového trhu, aniž by zohlednil objektivní, v daném odvětví obvyklé výrobní a prodejní kapacity a stupeň diverzifikace podniků na příslušném trhu.

Tribunál zkreslil skutkový stav, pokud jde o skutečné užívání starší ochranné známky, tím, že přešel rozhodující údaje uvedené v čestném prohlášení týkající se zejména časové konstantnosti užívání.

Skutečnost, že Tribunál při posuzování otázky, zda existuje užívání, které zachovává právo, vycházel ze subjektivních poměrů držitele licence navrhovatelky a že zejména rozhodujícím způsobem zohlednil rovněž rozsah obchodní činnosti, jakož i výrobní a prodejní kapacity držitele licence, porušuje obecnou zásadu rovného zacházení.

Porušení obecné zásady rovného zacházení spočívá rovněž v tom, že se Tribunál odchýlil od dřívějších rozhodnutí Tribunálu a Soudního dvora, v nichž Tribunál resp. Soudní dvůr v případě srovnatelných skutkových stavů skutečné užívání potvrdil.

____________

1     Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).