Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo de Madrid (Španělsko) dne 28. června 2018 – Berta Fernández Álvarez, BMM, TGV, Natalia Fernández Olmos a María Claudia Téllez Barragán v. Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid

(Věc C-429/18)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Berta Fernández Álvarez, BMM, TGV, Natalia Fernández Olmos, María Claudia Téllez Barragán

Žalovaný: Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid

Předběžné otázky

Je s rámcovou dohodou, která je přílohou směrnice 1999/70/ES¹ , v souladu takový její výklad provedený zdejším soudem a právní názor, že v případě uzavření dočasných služebních poměrů se žalobkyněmi došlo ke zneužití, neboť zaměstnavatel ve veřejném sektoru využil různých forem uzavírání služebních poměrů, vždy ovšem dočasných, pro účely trvalého a stabilního plnění běžných úkolů náležejících stálým zaměstnancům ve služebním poměru a k pokrytí strukturálních nedostatků a potřeb, které ve skutečnosti nemají prozatímní, nýbrž trvalou a stabilní povahu? Je popsané uzavírání dočasných služebních poměrů jako objektivní důvod v důsledku toho neodůvodněné ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 písm. a) rámcové dohody, jelikož takové využívání služebních poměrů na dobu určitou je v přímém rozporu s druhým pododstavcem preambule rámcové dohody a s body 6 a 8 obecného odůvodnění uvedené dohody, neboť nejsou dány okolnosti, které by odůvodňovaly takové služební poměry na dobu určitou?

Je s rámcovou dohodou, která je přílohou směrnice 1999/70/ES, v souladu takový její výklad provedený zdejším soudem a na jeho základě takový právní názor, že oznámení o běžném výběrovém řízení s popsanými charakteristikami není rovnocenným opatřením ani nemůže být považováno za sankci, neboť není přiměřené zneužívání, ke kterému docházelo a jehož důsledkem je ukončení dočasného služebního poměru a nedodržení cílů směrnice, takže nepříznivá situace dočasných zaměstnanců ve služebním poměru nadále trvá, ani za opatření účinné, neboť zaměstnavateli nezpůsobuje žádnou újmu ani neplní odrazující funkci, takže je v rozporu s čl. 2 prvním pododstavcem směrnice 1999/70, neboť nezaručuje, že španělský stát dosáhne výsledků stanovených touto směrnicí?

Je s čl. 2 prvním pododstavcem směrnice 1999/70 a s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. září 2016 ve věci C-16/15² v souladu takový jejich výklad provedený zdejším soudem a na jeho základě takový právní názor, že oznámení o otevřeném výběrovém řízení není odpovídajícím sankčním opatřením k postihování zneužívání opakovaných dočasných pracovněprávních vztahů, neboť španělská právní úprava nestanoví účinný a odrazující sankční mechanismus, kterým by mohlo být ukončeno zneužívání jmenování dočasných zaměstnanců, ani neumožňuje obsadit zřízená stálá pracovní místa přijetím zaměstnanců, vůči kterým popsané zneužívání směřovalo, v důsledku čehož nejistota zaměstnanců přetrvává?

Je konformní takový výklad provedený zdejším soudem, podle kterého přeměna služebního poměru dočasného zaměstnance, vůči kterému směřovalo zneužití, na „nestálý služební poměr na dobu neurčitou“ není účinnou sankcí, jelikož takový služební poměr může být ukončen, když místo tohoto pracovníka bude buď obsazeno ve výběrovém řízení, nebo zrušeno, takže taková přeměna vzhledem k tomu, že není splněn čl. 2 první pododstavec směrnice 1999/70, není v souladu s rámcovou dohodou, jejímž cílem je předcházet zneužívání služebních poměrů na dobu určitou, neboť nezaručuje, že španělský stát dosáhne výsledků stanovených touto směrnicí?

V této situaci je v popsaném případě nezbytné zopakovat následující otázky obsažené v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou dne 30. ledna 2018 podal ve zkráceném řízení 193/2017 [Juzgado de lo Contencioso-Administrativo] n.º 8 de Madrid (Správní soud č. 8 v Madridu, Španělsko)³ :

Musí ustanovení 5 rámcové dohody, která je přílohou směrnice 1999/70/ES, být v situaci, kdy vnitrostátní soud konstatoval zneužití opakovaného uzavírání prozatímních dočasných služebních poměrů ze strany [Servicio Madrileño de Salud (Madridská zdravotnická služba)] k pokrytí trvalých a strukturálních potřeb práce stálých zaměstnanců ve služebním poměru a kdy ve vnitrostátním právním řádu neexistuje žádné účinné a odrazující sankční opatření pro sankcionování takového zneužívání a odstranění následků porušení unijního předpisu, vykládáno v tom smyslu, že vyžaduje, aby vnitrostátní soud přijal účinné a odrazující opatření k zajištění užitečného účinku rámcové dohody, a tím sankcionoval takové zneužití a odstranil následky porušení unijního předpisu, a zároveň neuplatnil vnitrostátní právní úpravu, která tomu brání?

V případě kladné odpovědi a jak uvádí Soudní dvůr Evropské unie v bodě 41 rozsudku ze dne 14. září 2016 ve věcech C-184/15 a C-197/15⁴ :

Byla by v souladu s cíli směrnice 1999/70/ES – jako opatření k zabránění a sankcionování zneužívání opakovaného uzavírání dočasných pracovněprávních vztahů a k odstranění následků porušení unijního práva – přeměna prozatímního dočasného služebního poměru, dočasného služebního poměru k pokrytí dočasně zvýšených provozních potřeb nebo dočasného služebního poměru uzavřeného za účelem prozatímního zastupování na stabilní služební poměr, například označením za stálého zaměstnance ve veřejném sektoru nebo zaměstnance ve veřejném sektoru na dobu neurčitou, jejichž zaměstnání je stejně stabilní jako zaměstnání srovnatelných stálých zaměstnanců ve služebním poměru, a to na základě, který vnitrostátní právní úprava ve veřejném sektoru zcela zakazuje, a sice přeměnou po sobě jdoucích služebních poměrů na dobu určitou v uvedeném sektoru na služební poměr na dobu neurčitou, jelikož neexistuje jiné účinné opatření k předcházení a případnému sankcionování zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou?

Lze v případě zneužití opakovaného uzavírání dočasných pracovněprávních vztahů mít za to, že přeměna prozatímního dočasného služebního poměru na stálý služební poměr či na služební poměr na dobu neurčitou splňuje cíle směrnice 1999/70/ES a rámcové dohody, která je její přílohou, jen tehdy, pokud dočasný zaměstnanec ve služebním poměru, vůči kterému zneužití směřovalo, získá stejné pracovní podmínky jako stálý zaměstnanec ve služebním poměru (ve věcech sociální ochrany, kariérního postupu, obsazování volných pracovních míst, odborného vzdělávání, pracovního volna, služebního postavení, dovolené, důchodových nároků a ukončení služebního poměru, jakož i účasti ve výběrových řízeních organizovaných za účelem obsazení volných pracovních míst a kariérního postupu) na základě zásady neodvolatelnosti a nepřeložitelnosti, se všemi odpovídajícími právy a povinnostmi, v režimu rovnosti se stálými zaměstnanci ve služebním poměru?

Bylo by případně s ohledem na existenci zneužívání uzavírání dočasných pracovněprávních vztahů k zabezpečení trvalých potřeb, aniž pro něj existuje objektivní důvod, přičemž jde o uzavírání smluv nesouvisející s naléhavou a neodkladnou potřebou, která je odůvodňuje, aniž ve španělském vnitrostátním právu existují účinné sankce nebo omezení, v souladu s cíli sledovanými směrnicí 1999/70/ES a coby opatření k předcházení zneužívání a k odstranění následků porušení unijního práva v případě, kdy zaměstnavatel nezajistí pracovníkovi stálý pracovněprávní vztah, takové odstupné, jež je srovnatelné s odstupným v případě neoprávněného propuštění, chápané jako odpovídající, účinná a odrazující sankce?

____________

¹ Směrnice Rady ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

² Rozsudek ze dne 14. září 2016, Pérez López, (C-16/15, EU:C:2016:679).

³ Věc C-103/18, Sánchez Ruiz.

⁴ Rozsudek ze dne 14. září 2016, Martínez Andrés a Castrejana López (C-184/15 a C-197/15, EU:C:2016:680).