USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

13. dubna 2011

Věc F‑32/10

Christian Wilk

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Náhrada výdajů – Příspěvek na zařízení – Ubytování s rodinou v místě zaměstnání – Vydání bezdůvodného obohacení – Žaloba zjevně nepřípustná nebo zjevně postrádající jakýkoliv právní základ“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se C. Wilk, kterému byl vyplacen příspěvek na zařízení stanovený v článku 5 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie při uplatnění dvojnásobné sazby z důvodu přistěhování jeho manželky do místa jeho zaměstnání, v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí Komise, kterým se ukládá navrácení částky plynoucí z uplatnění uvedené dvojnásobné sazby, jakož i toho, aby Komisi bylo uloženo zaplacení náhrady škody s příslušenstvím z důvodu údajně utrpěné újmy.

Rozhodnutí:      Žaloba žalobce se zamítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně postrádající jakýkoliv právní základ. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady Evropské komise.

Shrnutí

1.      Úředníci – Náhrada výdajů – Příspěvek na zařízení – Podmínky přiznání – Úředníci vyživující rodinu

(Služební řád úředníků, příloha VII, článek 5)

2.      Úředníci – Vydání bezdůvodného obohacení – Podmínky – Zjevně chybná platba – Pojem

(Služební řád úředníků, článek 85 a článek 5 přílohy VII)

3.      Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Služební řád úředníků, článek 25)

4.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody podaná při nedodržení postupu před zahájením soudního řízení podle služebního řádu – Nepřípustnost

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

1.      Rozhodným okamžikem pro zjištění bydliště manžela nebo manželky úředníka za účelem přiznání příspěvku na zařízení při uplatnění dvojnásobné sazby, a zejména pro zjištění, zda se uvedený manžel (manželka) skutečně ubytoval(a) s úředníkem v místě jeho zaměstnání, jak vyžaduje článek 5 přílohy VII ke služebnímu řádu, je den následující po ukončení zkušební doby úředníka, což ve smyslu tohoto ustanovení odpovídá dni jmenování.

Krom toho místo, které manžel (manželka) úředníka označil(a) za místo svých životních zájmů, vyplývá z jeho (její) osobní volby a nezávisí výlučně a automaticky na místě zaměstnání úředníka. Skutečnost, že úředník podnikl kroky k tomu, aby jeho manžel (manželka) získal(a) povolení k pobytu, prokazuje pouze jeho vlastní snahu opatřit svému manželovi (manželce) takové povolení.

(viz body 26 a 28)

Odkazy:

Tribunál: 29. září 2005, Thommes v. Komise, T‑195/03, bod 73

2.      Podle článku 85 služebního řádu musí být každá neoprávněně vyplacená částka vrácena zejména tehdy, pokud je zřejmé, že mu musela být známa skutečnost, že k takové platbě nebyl důvod.

Takovou neoprávněně vyplacenou platbu představuje vyplacení příspěvku na zařízení při uplatnění dvojnásobné sazby na základě článku 5 přílohy VII ke služebnímu řádu úředníkovi, jehož manžel (manželka) se s ním ve skutečnosti neubytoval v místě jeho zaměstnání nebo v blízkosti tohoto místa v okamžiku ukončení jeho zkušební doby. Neoprávněnost této platby je totiž natolik zjevná, že nemůže uniknout žádnému běžně obezřetnému úředníkovi, o kterém se předpokládá, že zná podmínky, za jakých s ním má být jednáno.

(viz bod 29)

Odkazy:

Soudní dvůr: 17. ledna 1989, Stempels v. Komise, 310/87, bod 10

3.      V případě řízení týkajícího se konkrétního uplatnění ustanovení služebního řádu v kontextu žalobci dobře známém splňuje rozhodnutí o zamítnutí stížnosti požadavek odůvodnění stanovený v článku 25 služebního řádu, jestliže umožňuje zúčastněnému porozumět zevrubně důvodům dotčeného rozhodnutí, jakož i posoudit možnost podání žaloby a Soudu posoudit legalitu napadeného rozhodnutí.

(viz body 36 a 37)

Odkazy:

Tribunál: 18. září 2003, Lebedef a další v. Komise, T‑221/02, bod 61

Soud pro veřejnou službu: 7. listopadu 2007, Hinderyckx v. Rada, F‑57/06, bod 27; 8. dubna 2008, Bordini v. Komise, F‑134/06, bod 62

4.      Za předpokladu, že úředník vytýká orgánu protiprávní postup, který nevyplývá z rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení, ale z jednání, je jeho úkolem před podáním žaloby podat žádost vyzývající správní útvar, aby napravil škodu vyplývající z dotčeného jednání, a stížnost zpochybňující opodstatněnost výslovného nebo implicitního odmítnutí této žádosti, a pokud tak neučiní, musí být jeho návrhová žádání směřující k náhradě škody v důsledku tohoto jednání odmítnuta jako zjevně nepřípustná.

(viz bod 44)

Odkazy:

Tribunál: 15. července 1993, Camara Alloisio a další v. Komise, T‑17/90, T‑28/91 a T‑17/92, bod 47