Language of document : ECLI:EU:F:2008:162

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

9. prosince 2008

Věc F-106/05

T

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Započtení volna z důvodu nemoci do dovolené za kalendářní rok – Ztráta nároku na odměnu – Žádost o převod dovolené za kalendářní rok – Nepřípustnost – Návrh na náhradu škody“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se T domáhá zaprvé, aby byla zrušena rozhodnutí Komise, kterými byly některé případy jeho nepřítomnosti v letech 2004 a 2005 shledány neodůvodněnými, dotčená nepřítomnost byla započtena do jeho dovolené za kalendářní rok a bylo provedeno snížení jeho odměny, zadruhé, aby bylo zrušeno rozhodnutí Komise, kterým byl odmítnut převod více než 12 dnů nevyčerpané dovolené za kalendářní rok 2004 do roku 2005, zatřetí, aby bylo Komisi uloženo vyplatit mu náhrada škody.

Rozhodnutí: Komisi se ukládá zaplatit žalobci částku 5000 eur. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů vynaložených žalobcem. Žalobce ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Postup před zahájením soudního řízení – Žaloba směřující k náhradě škody způsobené aktem vzatým zpět

(Služební řád, články 90 a 91)

2.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůta pro podání stížnosti – Výpočet

(Služební řád, čl. 90 odst. 2; nařízení Rady č. 1182/71, čl. 3 odst. 4)

3.      Úředníci – Volno z důvodu nemoci – Odůvodnění nemoci – Předložení lékařského osvědčení – Předpoklad nepřítomnosti, která zachovává pravidla

(Služební řád, čl. 59 odst. 1 a 3)

1.      V rámci systému opravných prostředků zavedeném články 90 a 91 služebního řádu, jestliže dotčená osoba zamýšlí požadovat náhradu škody způsobené aktem nepříznivě zasahujícím do jejího právního postavení, který byl posléze správním orgánem vzat zpět, nemůže být postup před zahájením soudního řízení zahájen podáním stížnosti, neboť ohledně aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení platí domněnka, že nikdy neexistoval. Dotčená osoba tedy musí správnímu orgánu podat žádost ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu, a v případě zamítnutí žádosti stížnost směřující proti danému zamítnutí.

Naopak v případě, že ke zpětvzetí aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení dané osoby dojde po podání stížnosti v řádné lhůtě, bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení požadovat, aby dotčená osoba zahájila nový postup před zahájením soudního řízení a podala správnímu orgánu žádost ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu. Přísluší jí pouze poté, co správní orgán výslovně či mlčky rozhodne o její stížnosti, podat v řádné lhůtě žalobu směřující k náhradě údajné škody způsobené aktem vzatým zpět.

(viz body 94 a 95)

2.      Vzhledem k tomu, že služební řád je aktem Rady, a vzhledem k neexistenci zvláštních pravidel týkajících se lhůt uvedených v článku 90 služebního řádu, vztahují se na lhůty stanovené v čl. 90 odst. 2, podle něhož musí být stížnost podána ve lhůtě tří měsíců, pravidla uvedená v čl. 3 odst. 4 nařízení č. 1182/71, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.

(viz body 98 a 99)

Odkazy:

Soudní dvůr: 2. května 1985, K. v. Parlament, 38/84, Recueil, s. 1267, bod 20; 15. ledna 1987, Misset v. Rada, 152/85, Recueil, s. 223, body 8 a 9

Soud prvního stupně: 26. září 1996, Maurissen v. Účetní dvůr, T‑192/94, Recueil FP, s. I‑A‑425 a II‑1229, bod 28; 30. května 2002, Onidi v. Komise, T‑197/00, Recueil FP, s. I‑A‑69 a II‑325, bod 50

3.      Jestliže úředník, který je nepřítomen z důvodu nemoci, předložil lékařské osvědčení, může správní orgán, jak vyplývá z ustanovení čl. 59 odst. 1 služebního řádu, považovat nepřítomnost za neodůvodněnou pouze za podmínky, že lékařská kontrola, které byl úředník podroben, odhalila, že byl schopen vykonávat svoji funkci, nebo v případě zpochybnění ze strany dotčené osoby opodstatněnosti závěrů lékařské kontroly, že nezávislý lékař určený v rámci rozhodčího řízení uvedené závěry potvrdil. Pouze pokud je tato podmínka splněna, může správní orgán na základě čl. 59 odst. 3 služebního řádu započíst neodůvodněnou nepřítomnost do dovolené daného úředníka za kalendářní rok, a v případě vyčerpání dovolené za kalendářní rok snížit odměnu úředníka v poměru odpovídajícím danému období.

(viz bod 112)