ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(třetí senát)
6. května 2009
Věc F-39/07
Manuel Campos Valls
v.
Rada Evropské unie
„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Jmenování – Pracovní místo vedoucího oddělení – Zamítnutí žádosti žalobce o pracovní místo – Podmínky požadované v oznámení o volném pracovním místě – Zjevně nesprávné posouzení“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se M. Campos Valls domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byl p. G. jmenován na místo vedoucího španělského oddělení ředitelství III „Překlady a produkce dokumentů“ v rámci generálního ředitelství A „Personál a administrativa“ Rady, jakož i rozhodnutí zamítajícího jeho žádost o sporné pracovní místo.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Volné pracovní místo – Obsazení pracovního místa povýšením nebo převedením – Srovnávací přezkum zásluh – Posuzovací pravomoc správy – Omezení
(Služební řád úředníků, čl. 4, 7 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 45 odst. 1)
2. Úředníci – Oznámení o volném pracovním místě – Pracovní místo vedoucího oddělení v ředitelství pro překlady – Požadovaná kvalifikace
(Služební řád úředníků, čl. 29 odst. 1)
1. Výkon široké posuzovací pravomoci, kterou je nadán orgán oprávněný ke jmenování v oblasti jmenování, předpokládá pečlivý a nestranný přezkum žádosti o pracovní místo a svědomité dodržení požadavků uvedených v oznámení o volném pracovním místě, takže tento orgán je povinen vyloučit každého uchazeče, který tyto požadavky nesplňuje. Oznámení o volném pracovním místě totiž představuje právní rámec, který zavazuje samotný uvedený orgán a který musí tento orgán důsledně dodržovat.
Za účelem přezkumu, zda orgán oprávněný ke jmenování nepřekročil meze právního rámce, přísluší soudu Společenství v rámci výkonu jeho soudního přezkumu nejprve zkoumat, jaké podmínky byly vyžadovány v oznámení o volném pracovním místě, a následně ověřit, zda uchazeč vybraný uvedeným orgánem za účelem obsazení volného pracovního místa skutečně tyto podmínky splňuje. Konečně soud musí posoudit, zda se uvedený orgán nedopustil zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o schopnosti žalobce, tím, že upřednostnil jiného uchazeče.
Takový přezkum se však musí omezit na otázku, zda s ohledem na úvahy, které mohly vést administrativu k jejímu posouzení, jednala administrativa v rozumných mezích a nepoužila svou posuzovací pravomoc zjevně nesprávným způsobem. Soud Společenství nemůže tudíž nahradit svým posouzením kvalifikace uchazečů posouzení orgánu oprávněného ke jmenování.
(viz body 41 až 43)
Odkazy:
Soud: 28. února 1989, van der Stijl a Cullington v. Komise, 341/85, 251/86, 258/86, 259/86, 262/86, 266/86, 222/87 a 232/87, Recueil, s. 511, bod 51; 18. března 1993, Parlament v. Frederiksen, C‑35/92 P, Recueil, s. I‑991, body 15 a 16
Soud prvního stupně: 19. března 1997, Giannini v. Komise, T‑21/96, Recueil FP, s. I‑A‑69 a II‑211, bod 20; 12. května 1998, Wenk v. Komise, T‑159/96, Recueil FP, s. I‑A‑193 a II‑593, body 63, 64 a 72; 19. září 2001, E v. Komise, T‑152/00, Recueil FP, s. I‑A‑179 a II‑813, bod 29; 14. října 2003, Wieme v. Komise, T‑174/02, Recueil FP, s. I‑A‑241 a II‑1165, bod 38; 11. listopadu 2003, Faita v. CES, T‑248/02, Recueil FP, s. I‑A‑281 a II‑1365, bod 71; 3. února 2005, Mancini v. Komise, T‑137/03, Sb. VS s. I‑A‑7 a II‑27, body 85 a 92; 4. května 2005, Sena v. AESA, T‑30/04, Sb. VS s. I‑A‑113 II‑519, bod 80; 5. července 2005, Wunenburger v. Komise, T‑370/03, Sb. VS s. I‑A‑189 a II‑853, bod 51; 4. července 2006, Tzirani v. Komise, T‑45/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑145 a II‑A‑2‑681, body 46,48 a 49
2. V oznámení o výběrovém řízení na obsazení místa vedoucího oddělení v ředitelství pro překlady nelze požadovanou kvalifikaci vykládat nezávisle na popisu pracovní náplně pro volné místo. Nespočívá-li uvedená pracovní náplň přímo v překladech nebo kontrole kvality překladů, nýbrž hlavně v řízení a organizaci, podmínku znalosti překladatelských technik nelze chápat jako vyžadující tutéž kvalifikaci jako na místo překladatele nebo kontrolora překladů.
(viz body 50 a 51)
Odkazy:
Soud prvního stupně: Tzirani v. Komise, uvedený výše, bod 53