ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
24. června 2010(*)
„Zemědělství – Společná organizace trhů – Hovězí a telecí maso – Nařízení (ES) č. 1254/1999 – Finanční podpora Společenství týkající se zvláštních prémií na skot samčího pohlaví a extenzifikační prémie – Podmínky poskytnutí – Výpočet intenzity chovu zvířat chovaných v zemědělském podniku – Pojem krmné plochy, kterou lze využívat – Nařízení (EHS) č. 3887/92 a (ES) č. 2419/2001 – Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství – Vnitrostátní právní úprava vyžadující pro poskytnutí finančních podpor Společenství předložení platného právního titulu dokládajícího užívání obhospodařovaných krmných ploch“
Ve věci C‑375/08,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunale di Treviso (Itálie) ze dne 6. května 2008, došlým Soudnímu dvoru dne 18. srpna 2008, v trestním řízení proti
Luigimu Pontinimu a dalším,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení J. N. Cunha Rodrigues, předseda senátu, P. Lindh, A. Rosas, A. Ó Caoimh (zpravodaj) a A. Arabadžev, soudci,
generální advokát: N. Jääskinen,
vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 14. ledna 2010,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Emanuele Rech, Giovanniho Forata a Lauru Forato, B. Nascimbenem a F. Rossim dal Pozzem, avvocati,
– za Adele Adami a další W. Viscardinim, avvocato,
– za Ivo Colomberotta A. Mascottem a O. Bigolinem, avvocati,
– za Agrirocca di Rech Emanuele a Asolat di Rech Emanuele & C. G. Donàem, avvocato,
– za Agenzia Veneta per i Pagamenti in Agricoltura – AVEPA A. dal Ferrem a A. Cevesem, avvocati,
– za italskou vládu I. Bruni, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato,
– za řeckou vládu A. Vassilopoulou a E. Leftheriotou, jako zmocněnkyněmi,
– za Evropskou komisi P. Rossim a N. Rasmussenem, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu právních předpisů Společenství upravujících žádosti o podpory „na zvířata“ a především nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21; Zvl. vyd. 03/25, s. 339, a opravy Úř. věst. 1999, L 282, s. 16 a Úř. věst. 2000, L 263, s. 34).
2 Tato žádost byla předložena v rámci trestního řízení zahájeného proti Luigimu Pontinimu, Emanuele Rechovi, Giovannimu Foratovi, Dinu Bonorovi, Ivu Colomberottovi, jakož i Lauře Forato a Adele Adami. Tyto osoby byly obžalovány z několika trestných činů spáchaných k újmě Evropského společenství v souvislosti s finančními podporami Společenství týkajícími se zvláštních prémií na skot samčího pohlaví a extenzifikačních prémií v průběhu let 2000 až 2004, které byly podle názoru obžaloby získány neoprávněně.
Právní rámec
Právní úprava Společenství
Nařízení (EHS) č. 3508/92
3 Článek 1 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223) stanoví, že každý členský stát zavede integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „IAKS“), který se použije na různé režimy podpor Společenství v odvětvích rostlinné a živočišné výroby.
4 Článek 2 uvedeného nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1593/2000 ze dne 17. července 2000 (Úř. věst. L 182, s. 4; Zvl. vyd. 03/30, s. 94), stanoví, že IAKS zahrnuje počítačovou databázi, systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace a registrace zvířat, žádosti o podporu a integrovaný kontrolní systém.
5 Článek 6 nařízení č. 3508/92, ve znění nařízení č. 1593/2000 zní následovně:
„1. Pro zařazení do jednoho nebo více režimů Společenství, které se řídí tímto nařízením, předloží každý zemědělec za každý rok žádost o podporu na ‚plochu‘, v níž uvede:
– zemědělské pozemky, včetně ploch pro pícniny [krmných ploch], zemědělských pozemků s ornou půdou vyjmutých z produkce a pozemků ponechaných ladem,
– případně jakékoli další nezbytné informace stanovené buď příslušným nařízením ohledně režimů Společenství, nebo příslušným členským státem.
[…]
6. U každého nahlášeného zemědělského pozemku uvede zemědělec plochu a její umístění, aby pozemek mohl být identifikován v identifikačním systému zemědělských pozemků.
[…]“
Nařízení (EHS) č. 3887/92
6 Sedmý a devátý bod odůvodnění nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36), ve znění nařízení Komise č. 1678/98, ze dne 29. července 1998 (Úř. věst. L 212, s. 23, dále jen „nařízení č. 3887/92“) stanoví následující:
„[…]dodržování ustanovení o podporách Společenství musí podléhat účinné kontrole; […]
[…]
[…] na základě získaných zkušeností a s ohledem na zásadu proporcionality, jakož i specifické problémy spojené s případy vyšší moci a přírodními vlivy, je třeba přijmout ustanovení k účinnému předcházení nesrovnalostem a podvodům a jejich postihování; […]“ (neoficiální překlad)
7 Článek 2 odst. 1 písm. b) nařízení č. 3887/92 stanoví, že jsou-li krmné plochy ve společném užívání, příslušné orgány je rozdělí mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak je užívají nebo jak jsou oprávněni je užívat. (neoficiální překlad)
8 Článek 4 odst. 1 nařízení č. 3887/92 zní následovně:
„Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v odvětvových nařízeních, obsahuje žádost o podpory „na plochu“ veškeré nezbytné informace, a především:
– totožnost zemědělce,
– údaje, které musí umožňovat identifikaci všech zemědělských pozemků zemědělského podniku, jejich plochu, umístění, využití, zda se případně jedná o zavlažovanou plochu, jakož i dotyčný režim podpor,
– prohlášení zemědělce, že si je vědom požadavků pro poskytnutí dotyčné podpory.
„Využitím“ se rozumí využití plochy s ohledem na typ plodin nebo pokrytí pozemku nebo neexistenci plodin.
[…]“
Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95
9 Článek 4 odst. 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340) stanoví:
„Jednání, u nichž je prokazatelné, že jejich účelem je získání výhody v rozporu s cíli práva Společenství použitelného v daném případě umělým vytvořením podmínek vyžadovaných pro získání uvedené výhody, vedou k tomu, že se uvedená výhoda buď neudělí, nebo odejme.“
10 Článek 8 tohoto nařízení zní následovně:
„V souladu se svými vnitrostátními právními a správními předpisy přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění správnosti a reálnosti operací týkajících se finančních zájmů Společenství.
2. Kontrolní opatření jsou přizpůsobena zvláštní povaze každého odvětví a úměrná sledovaným cílům. […]
[…]“
Nařízení č. 1254/1999
11 Třináctý bod odůvodnění nařízení č. 1254/1999 stanoví, že „vzhledem k tomu, že je s ohledem na snahu o intenzifikaci produkce skotu nutné omezit prémie na jeho chov tím, že se zohlední krmná plocha každého zemědělského podniku v závislosti na počtu a druzích chovaného skotu; že za účelem vyhnout se příliš intenzivnímu chovu by mělo poskytování prémií záviset na dodržení maximální intenzity chovu na zemědělský podnik“.
12 Pokud jde o nezbytnost stanovení pružného rámce dodatečných plateb Společenství, stanoví patnáctý bod odůvodnění téhož nařízení, že „je nezbytné, aby byly členské státy povinny vykonávat své [diskreční] pravomoci výlučně na základě objektivních kritérií, aby byla splněna zásada rovného zacházení a zabránilo se tak narušení trhu a hospodářské soutěže“.
13 Pojem „zemědělský podnik“ je definován v čl. 3 písm. b) nařízení č. 1254/1999 jako „všechny produkční jednotky řízené producentem a umístěné na území jednoho členského státu“.
14 Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení může producent, který chová ve svém zemědělském podniku skot, získat na základě žádosti nárok na zvláštní prémii.
15 Článek 12 uvedeného nařízení s názvem „Intenzita chovu“ zní následovně:
„1. Celkový počet zvířat, která mají nárok na zvláštní prémii a na prémii na krávy bez tržní produkce mléka, je omezen stanovením intenzity chovu na zemědělský podnik na dvě velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar a kalendářní rok. Tato intenzita chovu se vyjadřuje ve VDJ na jednotku krmné plochy zemědělského podniku využívanou pro krmení zvířat. Požadavek na intenzitu chovu se však netýká producenta, jehož počet zvířat zohledněný při stanovení intenzity chovu, nepřesahuje 15 VDJ.
2. Při stanovení intenzity chovu na zemědělský podnik se zohlední:
a) skot samčího pohlaví, krávy bez tržní produkce mléka a jalovice, ovce a/nebo kozy, pro které byly podány žádosti o prémii, a dojnice nezbytné k produkci celkového referenčního množství mléka přiděleného chovateli. Počet zvířat se převede na VDJ podle převodní tabulky v příloze III;
b) krmná plocha ve smyslu plochy zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí a/nebo koz. Krmná plocha nezahrnuje:
– budovy, lesy, rybníky, cesty,
– plochy využívané pro jiné plodiny, které mají nárok na prémii Společenství, nebo pro trvalé plodiny nebo zahradnické plodiny, s výjimkou stálých pastvin, pro které se platby na plochu poskytují podle článku 17 tohoto nařízení a podle článku 19 nařízení (ES) č. 1255/1999 [nařízení Rady ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (Úř. věst. L 160, s. 48; Zvl. vyd. 03/25, s. 366)],
– plochy, na které se vztahuje režim podpor pro producenty některých plodin na orné půdě a které se v rámci režimu podpor využívají pro sušené krmivo nebo se na ně vztahuje vnitrostátní program nebo program Společenství pro vynětí zemědělské plochy z produkce.
Krmná plocha zahrnuje společně užívané plochy a plochy se smíšenými kulturami.
3. Komise postupem podle článku 43 stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku. Tato pravidla se týkají zejména:
– ustanovení o společně užívaných plochách a plochách se smíšenými kulturami,
– ustanovení o prevenci nesprávného uplatnění intenzity chovu.“
16 Článek 12 odst. 1 nařízení č. 1254/1999 byl pozměněn nařízením Rady (ES) č. 1512/2001 ze dne 23. července 2001 (Úř. věst. L 201, s. 1; Zvl. vyd. 03/33, s. 194) doplněním následující věty za první větu tohoto ustanovení:
„Tato intenzita chovu se rovná 1,9 VDJ od 1. ledna 2002 a 1,8 VDJ od 1. ledna 2003.“
17 Článek 13 nařízení č. 1254/1999 s názvem „Extenzifikační prémie“ ve svém odstavci 1 stanoví:
„Producenti, kteří mají nárok na zvláštní prémii a/nebo prémii na krávy bez tržní produkce mléka, mohou mít nárok i na extenzifikační prémii.“
18 Článek 45 nařízení č. 1254/1999 stanoví, že nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103; Zvl. vyd. 03/25, s. 414) a právní předpisy přijaté za účelem jeho provádění se použijí na produkty uvedené v článku 1 nařízení č. 1254/1999.
Nařízení č. 1258/1999
19 V souladu s článkem 1 nařízení č. 1258/1999 se Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF) skládá ze záruční sekce, která financuje především intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů.
20 Článek 8 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:
„Členské státy přijmou v souladu se svými právními a správními předpisy opatření nezbytná k
a) zajištění toho, že operace financované [EZOZF] jsou prováděny skutečně a řádně;
b) předcházení nesrovnalostem a jejich stíhání;
c) zpětnému získání částek ztracených v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti.
Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých k těmto účelům, a zejména o stavu správních a soudních řízení.“
Nařízení (ES) č. 1259/1999
21 Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 113; Zvl. vyd. 03/25, s. 424), se podle svého článku 1 použije na platby poskytované přímo zemědělcům v rámci režimů podpor společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), které zcela nebo zčásti financuje záruční sekce EZOZF s výjimkou plateb, které jsou stanoveny nařízením (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391).
22 Článek 7 nařízení č. 1259/1999 stanoví, že bez ohledu na zvláštní ustanovení pro jednotlivá podpůrná opatření neobdrží platby ti zemědělci, u kterých se zjistilo, že uměle vytvořili podmínky potřebné pro získání těchto podpor, aby dosáhli výhody, která je v rozporu s cíli podpůrných opatření.
Nařízení (ES) č. 2419/2001
23 Článek 4 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11 ; Zvl. vyd. 03/34, s. 308, a oprava Úř. věst. L 7, s. 48) pod nadpisem „Identifikace a minimální rozloha zemědělských pozemků“ stanoví ve svém odst. 1 následující:
„Systém identifikace uvedený v článku 4 nařízení (EHS) č. 3508/92 bude zřízen na úrovni zemědělských pozemků. Členské státy mohou stanovit, že místo zemědělského pozemku se bude používat jiná jednotka, například katastrální pozemek nebo více spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků. V takových případech členské státy zajistí, aby byly tyto zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména budou vyžadovat, aby žádosti o podporu „na plochu“ obsahovaly podrobné údaje nebo byly doprovázeny dokumenty, které určí příslušné orgány, umožňujícími lokalizaci a změření každého zemědělského pozemku.“
24 Článek 5 odst. 1 nařízení č. 2419/2001 stanoví:
„Pro účely tohoto nařízení:
[…]
b) je-li krmná plocha ve společném užívání, příslušné orgány ji pomyslně rozdělí mezi jednotlivé zemědělce v poměru k jejich užívání plochy [využívání] nebo k právu jejího užívání;
c) každá krmná plocha musí být dostupná pro chov zvířat alespoň po dobu sedmi měsíců, počínaje dnem, který stanoví členský stát a který spadá do období mezi 1. lednem a 31. březnem.“
25 Článek 10 nařízení č. 2419/2001 pod nadpisem „Požadavky týkající se žádostí o podporu ‚na zvířata‘“ zní:
„1. Žádost o podporu ‚na zvířata‘ musí obsahovat veškeré informace potřebné pro zjištění oprávněnosti pro poskytnutí podpory, zejména:
a) totožnost zemědělce;
b) odkaz na žádost o podporu ‚na plochu‘, pokud již byla podána;
c) počet a druh zvířat, pro která se podává žádost o podporu a u skotu identifikační kódy zvířat;
c) případně závazek zemědělce držet zvířata uvedená v písmenu c) ve svém podniku během retenčního období, údaj o umístění držených zvířat včetně příslušného období;
e) případně jednotlivé limity nebo jednotlivé stropy pro dotyčná zvířata;
[…]
g) prohlášení zemědělce, že si je vědom požadavků vztahujících se k poskytnutí dotyčné podpory.
V případě, že je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu.
2. Členské státy zaručí každému držiteli právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez nadměrného prodlení informace o údajích v počítačové databázi, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo případně opraví jakékoli chybné údaje nebo doplní chybějící.
[…]“
26 Článek 15 nařízení č. 2419/2001 stanoví, že správní kontroly a kontroly na místě se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor.
27 Článek 22 tohoto nařízení s názvem „Určení ploch“ stanoví:
„1. Plochy zemědělských pozemků budou určeny vhodnými prostředky, které stanoví příslušný orgán a které zajistí přesnost měření, která přinejmenším odpovídá přesnosti, jaká se vyžaduje pro úřední měření podle vnitrostátních pravidel. […]
2. Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad příslušného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.
[…]
3. Oprávněnost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem v případě potřeby vyžadovány dodatečné důkazy.“
28 Článkem 53 odst. 1 nařízení č. 2419/2001 bylo zrušeno nařízení č. 3887/92, přičemž v něm bylo uvedeno, že se posledně uvedené použije i nadále na žádosti o podporu týkající se hospodářských roků nebo prémiových období, které počínají před 1. lednem 2002.
29 Podle svého čl. 54 odst. 2 se nařízení č. 2419/2001 použije na žádosti o podporu týkající se hospodářských roků nebo prémiových období začínajících od 1. ledna 2002.
Nařízení (ES) č. 1782/2003
30 Článkem 153 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269, a oprava Úř. věst. 2004 L 94, s. 70) bylo zrušeno nařízení č. 3508/92, přičemž v něm bylo uvedeno, že se toto nařízení nicméně nadále použije na žádosti o přímé platby pro kalendářní roky předcházející roku 2005.
31 S účinností od 1. ledna 2005 zrušilo nařízení č. 1782/2003 rovněž některá ustanovení nařízení č. 1254/1999.
Vnitrostátní právní úprava
32 Nařízení prezidenta republiky č. 503 ze dne 1. prosince 1999 o zavedení Charty pro zemědělce a rybáře a o registru zemědělských podniků (GURI č. 305 ze dne 30. prosince 1999, dále jen „nařízení č. 503/1999“) upravuje informace obsažené v registru zemědělských podniků a v evidenci podniků nebo producentů.
33 Podle čl. 3 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení musí informace obsažené v uvedeném registru zahrnovat u každého zemědělského podniku především rozlohu nemovitostí, titul, na jehož základě jsou drženy, a údaje z katastru nemovitostí, pokud jsou dostupné, včetně fotogrametrických a kartografických údajů a leteckých a družicových snímků, které má k dispozici správní orgán.
34 Podle předkládacího rozhodnutí stanoví relevantní právní úprava, a sice nařízení č. 503/1999 a vyhlášky ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 4. dubna 2000, 10. srpna 2001 a 17. dubna 2003 ohledně požadavků týkajících se evidence producentů, že pokud titulem, na jehož základě jsou užívány plochy zemědělského podniku, není titul vlastnický, musí žadatel ke své žádosti o poskytnutí podpory přiložit podpůrné doklady týkající se tohoto užívání.
35 Agenzia Veneta per i Pagamenti in Agricoltura – AVEPA (dále jen „AVEPA“), platební agentura pro region Veneto, zohlednila provedení nařízení č. 503/1999 prostřednictvím řady oběžníků, které přijala Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura, a mezi nimi oběžník č. 35 ze dne 24. dubna 2001, který stanoví následující:
„B) Specifické požadavky pro žádosti [související se SZP, dále jen „žádosti SZP“] týkající se plodin na orné půdě:
Ke zlepšení administrativních postupů ve fázi předložení žádosti SZP týkající se plodin na orné půdě předloží dotyčný producent kopii aktualizovaných listin osvědčujících zápis do katastru nemovitostí veškerých pozemků uvedených v žádosti.
Pokud producent, který žádost podal, není vlastníkem zapsaným v listinách osvědčujících zápis do katastru nemovitostí, uvedených v prvním pododstavci, musí prokázat titul, na jehož základě obhospodařuje dotyčné pozemky (například v případě nájmu, výpůjčky, požívacího práva, dlouhodobého pronájmu), předložením ověřené kopie titulu platně zapsaného v souladu s platnými právními předpisy.
[…] V případě, že producent, který podává žádost, není schopen doložit uvedené tituly opravňující k obhospodařování pozemků, anebo v případě smlouvy uzavřené ústně, musí [sám potvrdit] existenci smluvního vztahu, na němž se zakládá uvedená žádost a zavázat se k dodržování povinností plynoucích ze zákona č. 448 ze dne 23. prosince 1998; [toto místopřísežné prohlášení] musí osvědčovat, že producent je zemědělcem oprávněně obhospodařujícím pozemky a musí obsahovat základní osobní údaje vlastníka, datum počátku a ukončení nájmu a musí v něm být na vlastní odpovědnost producenta uveden titul opravňující k obhospodařování a důvody, proč bylo nezbytné použít [uvedeného prohlášení].“
Skutečnosti předcházející sporu a předběžná otázka
36 Po vyšetřování zahájeném v roce 2004 na žádost Procura della Repubblica di Treviso byl L. Pontini spolu s dalšími stíhán před Tribunale di Treviso (soud v Trevisu) na základě příslušných ustanovení italského trestního zákoníku za trestný čin účasti na zločinném spolčení, jakož i pokračující trestný čin podvodu spáchaný za přitěžujících okolností k újmě Evropského společenství. Obžaloba je viní z toho, že v letech 2000 až 2004 neoprávněně získali finanční podpory Společenství, a to zvláštní prémie na skot samčího pohlaví a extenzifikační prémie, které jsou upraveny v čl. 4 odst. 1 a článku 13 nařízení č. 1254/1999.
37 Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že obžaloba viní obžalované z použití lsti a podvodu k tomu, aby uvedli v omyl příslušné vnitrostátní orgány k získání neoprávněného prospěchu pro sebe či jiné. Obžaloba vychází z domněnky, že zvláštní prémie na skot samčího pohlaví a extenzifikační prémie byly získány podvodně díky tomu, že v příloze k žádostem byly předloženy smlouvy o výpůjčce týkající se krmných ploch, které patří podnikům žadatelů o podpory, kteréžto byly vytvořeny bez vědomí vlastníků dotyčných ploch.
38 Předkládající soud uvádí, že podle použitelné vnitrostátní právní úpravy musí žadatel o podporu přiložit ke své žádosti doklady, které prokazují titul, na jehož základě jsou obhospodařovány plochy, jež slouží jako krmné plochy v jeho zemědělském podniku. Pokud žadatel o podporu není vlastníkem pozemků, na které se jeho žádost vztahuje, musí přiložit k této žádosti podpůrné doklady týkající se jejich užívání. Podle tohoto soudu musí být použitelná právní úprava vykládána v tom smyslu, že žadatel o podporu musí předložit platný titul, který jej opravňuje k obhospodařování uvedených pozemků, a že v rozporu s tvrzením obžalovaných nepostačuje, že žadatel krmné plochy skutečně využívá bez ohledu na to, jaký je základ pro jejich držbu či obhospodařování.
39 Obžalovaní u předkládajícího soudu tvrdili, že v některých členských státech podléhá poskytnutí takových finančních podpor Společenství, jaké jsou dotčené ve věci v původním řízení, pouze podmínce skutečné disponibility a skutečného využívání příslušných krmných ploch, aniž se přihlíží k právnímu titulu, který odůvodňuje užívání zmíněných pozemků.
40 Předkládající soud se táže, zda s ohledem na podmínky poskytování takových finančních podpor Společenství, jaké jsou dotčené ve věci v původním řízení, nařízení č. 1254/1999 stanovilo přísné podmínky, od kterých se členské státy nemohou odchýlit, nebo zda upravilo obecný referenční rámec a ponechalo příslušným vnitrostátním orgánům prostor pro nezbytné provedení této právní úpravy a úpravu podrobností.
41 Vzhledem k tomu, že Tribunale di Treviso měl za to, že výklad nařízení č. 1254/1999, a zejména výklad pojmu krmná plocha, kterou lze využívat, uvedený v jeho článku 12, má zásadní význam pro vyřešení sporu, který projednává, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Za jakých podmínek mohou být poskytnuty prémie pro skot samčího pohlaví a extenzifikační prémie? Je pak [především] požadavek užívání krmných ploch bez ohledu na to, zda existuje právní titul, který by toto užívání odůvodňoval, dostatečný[?]“
42 Vzhledem k tomu, že tato otázka vyžaduje naléhavou odpověď Soudního dvora s ohledem na skutečnost, že trestní řízení zahájené proti obžalovaným probíhá již od roku 2004 a že příslušný vnitrostátní orgán mezitím pozastavil poskytování veškeré podpory těmto osobám, požádal Soudní dvůr o to, aby tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla projednána v naléhavém řízení upraveném v článku 104b jednacího řádu Soudního dvora.
43 Třetí senát Soudního dvora tuto žádost zamítl rozhodnutím ze dne 21. srpna 2008 z důvodu, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se netýká oblasti, která může být projednána v naléhavém řízení upraveném v článku 23a statutu Soudního dvora a článku 104b jeho jednacího řádu, a že každopádně nesplňuje podmínky naléhavosti vyžadované k použití uvedeného řízení.
44 Předkládající soud požádal podpůrně a ze stejných důvodů Soudní dvůr o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve zrychleném řízení na základě čl. 104a prvního pododstavce jednacího řádu.
45 Předseda Soudního dvora tuto žádost usnesením ze dne 29. září 2008 zamítl z důvodu, že nebyly splněny podmínky stanovené v uvedeném článku 104a prvním pododstavci.
K předběžné otázce
46 Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda příslušná ustanovení právních předpisů Společenství upravující žádosti o podpory „na zvířata“, a především nařízení č. 1254/1999, ukládají povinnost, aby k žádosti o zvláštní prémie na skot samčího pohlaví nebo extenzifikační prémie byl připojen platný právní titul dokládající právo žadatele o podporu užívat krmné plochy, které jsou předmětem této žádosti.
47 Úvodem je třeba konstatovat, že, jak vyplývá z diskuze na jednání před Soudním dvorem, vyvolaly skutečnosti předcházející sporu v původním řízení vášnivou polemiku. Tato polemika se týká především otázek, zda smlouvy o bezplatné půjčce byly zfalšovány a předloženy obžalovanými či některými z nich za účelem získání prémií Společenství a zda většina pozemků, kterých se týkají žádosti o podpory dotčené ve věci v původním řízení, může být kvalifikována jakožto krmná plocha, kterou lze využívat, ve smyslu nařízení č. 1254/1999.
48 Nicméně na základě článku 234 ES, který je založen na jasném oddělení funkcí mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, se Soudní dvůr může vyslovit pouze k výkladu nebo platnosti předpisu Společenství ve světle skutečností, jež mu poskytne vnitrostátní soud (viz v tomto smyslu především rozsudek ze dne 19. února 2009, Schwarz, C‑321/07, Sb. rozh. s. I‑1113, bod 49).
49 Je tedy na vnitrostátním soudu, aby zjistil skutečnosti, které vedly ke vzniku sporu, a vyvodil z nich důsledky pro rozhodnutí, které má vydat (viz zejména rozsudek ze dne 16. září 1999, WWF a další, C‑435/97, Recueil, s. I‑5613, bod 32).
50 Obžalovaní rovněž zpochybňují relevanci nařízení, která předkládající soud označuje za použitelnou vnitrostátní právní úpravu, jež jsou citována v bodě 34 tohoto rozsudku, jakož i relevanci oběžníků, na které odkazuje AVEPA, citovaných v bodě 35 uvedeného rozsudku, které nebyly v rozhodné době použitelné nebo měly pouze administrativní význam, a nikoli právní sílu.
51 V rámci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je však na předkládajícím soudu, aby vysvětlil skutkový a právní rámec sporu v původním řízení (viz usnesení ze dne 28. června 2000, Laguillaumie, C‑116/00, Recueil, s. I‑4979, bod 23). Soudnímu dvoru nepřísluší identifikovat ustanovení vnitrostátního práva rozhodná pro účely uvedeného sporu, vyjadřovat se k výkladu uvedených ustanovení ani posuzovat, zda jejich výklad, který poskytuje vnitrostátní soud, je správný (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 23. dubna 2009, Angelidaki a další, C‑378/07 až C‑380/07, Sb. rozh. s. I‑3071, bod 48).
52 Spor v původním řízení se týká především výkladu právních předpisů Společenství upravujících žádosti o podpory „na zvířata“, podmínek stanovených uvedenou právní úpravou pro poskytnutí zvláštních prémií na skot samčího pohlaví a extenzifikačních prémií upravených v článcích 4 a 13 nařízení č. 1254/1999 a dále způsobu, jakým dotčené příslušné vnitrostátní orgány uplatňují právní předpisy Společenství.
53 Obžalovaní tvrdí, že takový výklad rozhodné právní úpravy, podle něhož lze chov zvířat uskutečňovat pouze na krmných plochách náležejících producentovi nebo plochách, u nichž může prokázat existenci konkrétního užívacího práva, je v rozporu s duchem této právní úpravy, kterážto se vztahuje na plochy, jež producent využívá nebo pro která má užívací právo nezávisle na jakékoli otázce týkající se titulu, na jehož základě se toto využívání nebo výkon užívacího práva uskutečňuje. Podle obžalovaných vyplývá úmysl zákonodárce Společenství podřídit platby pouze podmínce užívání anebo dostupnosti krmných ploch k využívání především z článků 3, 12 a 17 nařízení č. 1254/1999, čl. 1 odst. 4 nařízení č. 3508/92 a článků 5, 6 a 22 nařízení č. 2419/2001.
54 Právní předpisy Společenství upravující podmínky poskytování zvláštních prémií na skot samčího pohlaví a extenzifikačních prémií neobsahují podle obžalovaných žádný odkaz na právní tituly k užívání krmných ploch. Relevantní je podle jejich názoru pouze skutečné využívání pozemků sloužících jako pastviny. Nařízení č. 1254/1999 pak upravuje řadu přísných podmínek, které mají zajistit to, že k tomu, aby chovatel mohl získat prémii, musí ve svém podniku chovat dostatečný počet skotu. Podstatným znakem je tedy existence nahlášených kusů zvířat.
55 Naopak AVEPA, jakož i italská a řecká vláda mají za to, že vnitrostátní právní úprava ukládající žadateli o podporu povinnost předložit platný právní titul prokazující, že disponuje plochou uvedenou ve své žádosti o zvláštní prémie na skot samčího pohlaví a extenzifikační prémie, není v rozporu s právními předpisy Společenství upravujícími danou oblast. Podle jejich názoru je na členských státech, aby v rámci IAKS zavedly dozorová opatření a způsoby kontrol za účelem účinné kontroly dodržování ustanovení v oblasti podpor Společenství a stanovily pravidla, která mají účinně předcházet nesrovnalostem a podvodům a postihovat je.
56 AVEPA a italská vláda především uvádí, že uložení povinnosti předložit platný právní titul umožňuje kontrolu konzistentnosti údajů poskytnutých v žádostech o podporu, přispívá k zabránění tomu, aby příslušná krmná plocha byla zohledněna dvakrát, a brání tomu, aby chovatelé mohli zneužít ke svému prospěchu pozemky jiných osob se zjevným úmyslem obejít právní úpravu v oblasti podpor.
57 Jak Komise správně tvrdí, je třeba posoudit, zda právní úprava Společenství, a především nařízení č. 1254/1999, stanoví jakožto kvalifikační podmínku pro poskytnutí zvláštních prémií na skot samčího pohlaví a extenzifikačních prémií povinnost předložit platný právní titul pro užívání krmných ploch, které jsou předmětem žádosti o podpory, a pokud to nestanoví, zda právní úprava Společenství brání tomu, aby členské státy takovou povinnost stanovily ve svých vnitrostátních právních předpisech.
58 Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení práva Společenství nutno vzít v úvahu nejen jejich znění, ale zároveň jejich kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž jsou součástí (rozsudky ze dne 1. března 2007, Schouten, C‑34/05, Sb. rozh. s. I‑1687, bod 25, a ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, Sb. rozh. s. I‑3997, bod 30).
59 Pokud jde nejprve o znění dotčených ustanovení práva Společenství, čl. 3 písm. b) nařízení č. 1254/1999 definuje zemědělský podnik jako všechny produkční jednotky řízené producentem a umístěné na území jednoho členského státu.
60 Článek 12 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že celkový počet zvířat, která mají nárok na zvláštní prémii upravenou v jeho čl. 4 odst. 1, je omezen stanovením intenzity chovu zvířat chovaných v zemědělském podniku, jež se během let, kterých se týká věc v původním řízení, pohybovala mezi 2 a 1,8 VDJ na hektar a referenční kalendářní rok.
61 Jak vyplývá z čl. 12 odst. 2 písm. a) a b) uvedeného nařízení, odpovídá tato intenzita chovu podílu, v jehož čitateli je počet zvířat, pro která byly předloženy žádosti o prémie, a ve jmenovateli krmná plocha zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí a/nebo koz. Oč je tedy větší krmná plocha určená k chovu skotu v průběhu roku, o to vyšší je počet zvířat, pro která lze nárokovat zvláštní prémii.
62 Definice zemědělského podniku obsažená v čl. 3 písm. b) nařízení č. 1254/1999 ani odkaz na „plochu zemědělského podniku, kterou lze využívat“, uvedený v čl. 12 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, neumožňují vyvodit, že producent musí na základě uvedeného nařízení při podání své žádosti o podpory a k tomu, aby mohl získat dotyčné prémie, předložit platný právní titul, který buď prokazuje, že je sám vlastníkem předmětné plochy, nebo prokazuje jeho právo užívat uvedenou plochu na základě jiného důvodu.
63 Komise tvrdí, že tato ustanovení nevylučují, aby pouhé skutečné využívání krmné plochy během celého referenčního kalendářního roku mohlo zakládat dostupnost této plochy k využívání ve smyslu nařízení č. 1254/1999.
64 Jak z čl. 12 odst. 2 posledního pododstavce nařízení č. 1254/1999, tak i z čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení č. 3887/92 vyplývá, že krmné plochy, které jsou předmětem žádosti o podpory, mohou být ve společném užívání. Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2419/2001, který se použije na žádosti o podpory podané pro hospodářské roky nebo referenční prémiová období začínající 1. lednem 2002, platí, že je-li krmná plocha ve společném užívání, mohou příslušné orgány provést její pomyslné rozdělení mezi jednotlivé zemědělce v poměru k jejich využívání plochy nebo k právu jejího užívání.
65 Článek 22 nařízení č. 2419/2001 s názvem „Určení ploch“ stanoví, že plochy zemědělských pozemků budou určeny vhodnými prostředky a že pokud nelze celkovou plochu zemědělského pozemku zohlednit z toho důvodu, že není plně využíván, zohlední se skutečně využívaná plocha.
66 Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že poskytnutí předmětných prémií se odvíjí jednak od skutečně využívaných krmných ploch a jednak od počtu zvířat chovaných na těchto plochách v průběhu daného kalendářního roku, a nikoli od předložení platného právního titulu odůvodňujícího užívání uvedených ploch.
67 Pokud jde dále o cíle sledované nařízením č. 1254/1999, ze čtvrtého a třináctého bodu odůvodnění vyplývá, že jedním z těchto cílů je zmařit snahu o intenzifikaci produkce hovězího masa vzhledem k tomu, že producenti neustále zvyšují počet skotu chovaného ve svém zemědělském podniku, aniž se zvětšuje plocha a tedy aniž tato plocha stačí ke krmení těchto zvířat (výše uvedený rozsudek Schouten, bod 28).
68 Intenzita chovu stanovená v článku 12 uvedeného nařízení má tedy za cíl, aby prémie byla poskytnuta pouze na zvířata chovaná v zemědělském podniku, jehož plocha dostatečně zajišťuje jejich krmení. Jak správně tvrdí Komise, výpočet intenzity chovu na základě krmné plochy, kterou lze využívat, se tedy zaměřuje na skutečnou krmnou kapacitu plochy zemědělského podniku a kontrolu jejího skutečného využívání, a nikoli na krmnou kapacitu plochy, kterou lze využívat formálně nebo legálně, jež však není na této ploše skutečně využívána.
69 Jak tvrdí obžalovaní, uskutečnění tohoto cíle nařízení č. 1254/1999 nevyžaduje jako předběžnou podmínku pro poskytnutí dotyčných prémií předložení platného právního titulu odůvodňujícího využívání krmných ploch, které jsou předmětem žádosti o podpory, jelikož důkaz o skutečném využívání uvedených ploch je v tomto ohledu dostačující.
70 Z výše uvedeného vyplývá, že článek 12 nařízení č. 1254/1999 nepodmiňuje oprávněnost žádosti o podpory předložením platného právního titulu, který odůvodňuje právo žadatele užívat krmné plochy, kterých se tato žádost týká. Rozhodná ustanovení nařízení č. 1254/1999, kontext do něhož zapadají, jakož i cíle sledované především tímto nařízením, naznačují, že jednu z podmínek způsobilosti pro poskytnutí dotyčných prémií představuje skutečné využívání krmné plochy.
71 I když však taková podmínka není stanovena v právních předpisech Společenství, je třeba posoudit, jak vyplývá z bodu 57 tohoto rozsudku, zda tyto předpisy nebrání tomu, aby členské státy stanovily ve svých právních předpisech povinnost předložit platný právní titul odůvodňující právo žadatele o podporu užívat krmné plochy, jež jsou předmětem jeho žádosti.
72 V této souvislosti je třeba posoudit povahu a cíle IAKS zavedeného právními předpisy Společenství, které upravují režimy podpor Společenství, a určit, jaký je rozsah prostoru pro uvážení přiznaného členským státům, pokud jde o kontrolu dodržování podmínek stanovených pro poskytnutí podpor v rámci IAKS.
73 Podle článků 1 a 2 nařízení č. 3508/92 musí každý členský stát zavést IAKS, který zahrnuje počítačovou databázi, identifikační systém zemědělských pozemků, systém identifikace a registrace zvířat, žádosti o podporu a integrovaný kontrolní systém.
74 Cílem IAKS je v souladu se sedmým a devátým bodem odůvodnění nařízení č. 3887/92 kontrolovat účinným způsobem dodržování ustanovení v oblasti podpor Společenství a stanovit pravidla, která mají účinně předcházet nesrovnalostem a podvodům a postihovat je (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 17. července 1997, National Farmers’ Union a další, C‑354/95, Recueil, s. I‑4559, bod 51; ze dne 16. května 2002, Schilling a Nehring, C‑63/00, Recueil, s. I‑4483, bod 25, jakož i ze dne 1. července 2004, Gerken, C‑295/02, Sb. rozh. s. I‑6369, bod 41).
75 Z právních předpisů Společenství upravujících IAKS, ochranu finančních zájmů Společenství a financování SZP jasně vyplývá, že členské státy mají povinnost přijmout opatření směřující k zajištění správného uplatňování IAKS, především pak mají povinnost přijmout nezbytná opatření k tomu, aby se ujistily o tom, že operace financované Společenstvími obecně a zvláště EZOZF jsou prováděny skutečně a řádně, jakož i k tomu, aby předcházely nesrovnalostem a postihovaly je.
76 Z posouzení příslušných ustanovení právních předpisů Společenství upravujících režimy podpor Společenství a IASK rovněž vyplývá, že členské státy mají při provádění uvedených režimů a při volbě vnitrostátních opatření, která považují za nezbytná k předcházení nesrovnalostem a podvodům a jejich postihování, prostor pro uvážení.
77 Článek 6 odst. 1 nařízení č. 3508/92 tak stanoví, že pro zařazení do režimů Společenství, které se řídí ustanoveními tohoto nařízení, musí každý zemědělec předložit za každý rok žádost o podporu na „plochu“, v níž uvede zemědělské pozemky, včetně ploch pro pícniny [krmných ploch], a případně „jakékoli další nezbytné informace stanovené buď příslušnými nařízeními ohledně [uvedených] režimů [podpor] Společenství, nebo příslušným členským státem“.
78 Podobně čl. 4 odst. 1 nařízení č. 3887/92 stanoví, že žádost o podpory „na plochu“ musí obsahovat veškeré nezbytné informace a především údaje, které musí umožňovat identifikaci všech zemědělských pozemků zemědělského podniku, jejich plochu, umístění a využívání.
79 Prostor pro uvážení, který mají členské státy, pokud jde o kontroly žádostí o podpory, vyplývá rovněž z nařízení č. 2419/2001. Ze čtyřicátého osmého bodu odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že členské státy by měly přijmout jakákoli další opatření nezbytná k zajištění řádného provádění tohoto nařízení. Podle jeho článku 4 musí členské státy zajistit, že zemědělské pozemky budou spolehlivě identifikovány, a musí vyžadovat zejména, aby žádosti o podporu „na plochu“ obsahovaly podrobné údaje nebo byly doprovázeny dokumenty, které určí příslušné orgány, umožňujícími lokalizaci a změření každého pozemku. Podle čl. 22 odst. 3 stejného nařízení se oprávněnost zemědělských pozemků pro podporu ověřuje vhodnými prostředky a v případě potřeby mohou být za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.
80 Krom toho článek 7 nařízení č. 1259/1999 stanoví, že platby z režimů podpor uvedených v tomto nařízení neobdrží ti zemědělci, u kterých se zjistilo, že uměle vytvořili podmínky potřebné pro získání těchto podpor, aby dosáhli výhody, která je v rozporu s cíli podpůrných opatření.
81 K tomu navíc platí, že opatření uvedená v bodě 75 tohoto rozsudku, která musí členské státy zohlednit k zajištění toho, aby operace financované Společenstvími byly prováděny skutečně a řádně, jak vyplývá z čl. 8 odst. 1 nařízení č. 2988/95 a čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1258/1999, musí být přijata v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.
82 Ze všech výše uvedených ustanovení právních předpisů Společenství, která upravují režimy podpor a prováděcí pravidla k IAKS jasně vyplývá, že členské státy disponují prostorem pro uvážení, pokud jde o podpůrné doklady a důkazy, které je třeba vyžadovat od žadatele o podpory pro krmné plochy, jichž se týká jeho žádost. Vzhledem k tomuto uvážení jsou členské státy oprávněny upřesnit důkazy, které mají být předloženy na podporu žádosti o podpory, a to zejména tím, že odkáží na obvyklou praxi na jejich území v odvětví zemědělství ohledně užívání a využívání krmných ploch, jakož i titulů, jež je třeba v souvislosti s tímto využíváním předložit.
83 Je třeba nicméně připomenout, že tento prostor pro uvážení podléhá určitým omezením.
84 Jak vyplývá z patnáctého bodu odůvodnění nařízení č. 1254/1999, jsou členské státy povinny vykonávat své diskreční pravomoci výlučně na základě objektivních kritérií, aby byla splněna zásada rovného zacházení, a zabránilo se tak narušení trhu a hospodářské soutěže. Ačkoli požadavek předložení platného právního titulu je v zásadě takovým objektivním kritériem, je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda se použije na všechny dotčené žadatele o podporu, kteří se nacházejí ve srovnatelných situacích.
85 Stejně tak z čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení č. 2988/95 vyplývá, že kontrolní opatření přijatá členskými státy k zajištění řádnosti a reálnosti operací týkajících se finančních zájmů Společenství, jako jsou operace financované EZOZF, musí být přizpůsobena zvláštní povaze každého odvětví a úměrná sledovaným cílům.
86 Využívání prostoru pro uvážení členskými státy, pokud jde o důkazy, které je třeba předložit na podporu žádosti o podpory, zejména pokud jde o možnost uložit žadateli o podpory povinnost předložit platný právní titul odůvodňující jeho právo užívat krmné plochy, jež jsou předmětem jeho žádosti, musí proto respektovat cíle sledované dotyčnou právní úpravou Společenství, jakož i obecné zásady práva Společenství a zejména zásadu proporcionality.
87 Jak rozhodl Soudní dvůr, tato posledně uvedená zásada, která vyžaduje, aby prostředky prováděné ustanovením byly vhodné k dosažení sledovaného cíle a nepřekračovaly meze toho, co je nezbytné k jejich dosažení, musí být dodržována jak zákonodárcem Společenství, tak vnitrostátními zákonodárci a soudci, kteří uplatňují právo Společenství (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 17. ledna 2008, Viamex Agrar Handel a ZVK, C‑37/06 a C‑58/06, Sb. rozh. s. I‑69, bod 33). Tato zásada musí být proto dodržována příslušnými vnitrostátními orgány v rámci uplatňování ustanovení nařízení č. 1254/1999 a ustanovení týkajících se IAKS.
88 Jak vyplývá z bodu 75 tohoto rozsudku, právní předpisy Společenství upravující IAKS, ochranu finančních zájmů Společenství a financování SZP vyžadují, aby byla přijata vnitrostátní opatření, která zajistí správné uplatňování IAKS, jakož i to, aby režimy podpor financovaných Společenstvím byly skutečné a řádné. Taková právní úprava, jaká je použitelná ve věci projednávané v původním řízení, která, jak vyplývá z bodu 56 tohoto rozsudku, směřuje především k zabránění tomu, aby chovatelé mohli zneužít ke svému prospěchu pozemky jiných osob v úmyslu obejít právní předpisy Společenství upravující uvedené režimy, usiluje o dodržování těchto cílů. Je zjevné, že požadavek plynoucí z takové právní úpravy, kterým je předložení platného právního titulu, požadavky zásady proporcionality splňuje.
89 Je nicméně na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda tato zásada byla dodržena za okolností, které nastaly ve věci projednávané v původním řízení.
90 Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že právní úprava Společenství, zejména pak nařízení č. 1254/1999, nepodmiňují vyhovění žádosti o zvláštní prémie na skot samčího pohlaví nebo extenzifikační prémie předložením platného právního titulu dokládajícího právo žadatele o podpory užívat krmné plochy, které jsou předmětem této žádosti. Právní úprava Společenství však nebrání tomu, aby členské státy uložily ve svých právních předpisech povinnost takový titul předložit za podmínky, že budou respektovány cíle sledované právní úpravou Společenství, jakož i obecné zásady práva Společenství, zejména pak zásada proporcionality.
K nákladům řízení
91 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Právní úprava Společenství, a především nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem nepodmiňují vyhovění žádosti o zvláštní prémie na skot samčího pohlaví nebo extenzifikační prémie předložením platného právního titulu dokládajícího právo žadatele o podpory užívat krmné plochy, které jsou předmětem této žádosti. Právní úprava Společenství však nebrání tomu, aby členské státy uložily ve svých právních předpisech povinnost takový titul předložit za podmínky, že budou respektovány cíle sledované právní úpravou Společenství, jakož i obecné zásady práva Společenství, zejména pak zásada proporcionality.
Podpisy.