Language of document :

Žaloba podaná dne 22. července 2020 – Evropská komise v. Rakouská republika

(Věc C-328/20)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Martin, B.-R. Killmann, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

konstatoval, že Rakouská republika tím, že zavedla mechanismus úpravy ohledně rodinných přídavků a daňové úlevy na dítě pro pracovníky, jejichž děti mají trvalé bydliště v jiném členském státě, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 7 a 67 nařízení (ES) č. 883/20041 , jakož i své povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 4 nařízení č. 883/2004 a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/20112 ;

konstatoval, že Rakouská republika krom toho tím, že zavedla mechanismus úpravy ohledně „Familienbonus Plus“, odpočtu pro jedinou výdělečně činnou osobu, pro rodiče samoživitele a z důvodu výživného migrujících pracovníků, jejichž děti mají trvalé bydliště v jiném členském státě, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011;

uložil Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rakousko poskytuje osobám, které vykonávají pracovní činnost v Rakousku, pro jejich děti ve formě jednotných paušálních částek, rodinné dávky a sociální výhody ve formě rodinných přídavků a daňové úlevy na dítě, jakož i daňové zvýhodnění prostřednictvím „Familienbonus Plus“, odpočtu pro jedinou výdělečně činnou osobu, pro rodiče samoživitele a z důvodu výživného. Od 1. ledna 2019 stanovily rakouské právní předpisy, že tyto státní dávky je třeba upravit podle obecné cenové úrovně členského státu, v němž má dítě trvalé bydliště.

První žalobní důvod:

Komise uvádí, že rodinné přídavky a daňová úleva na dítě jsou rodinnými dávkami ve smyslu nařízení č. 883/2004. Články 7 a 67 tohoto nařízení zakazují, aby členský stát mohl podmínit poskytnutí nebo výši rodinných dávek tím, aby rodinní příslušníci pracovníků měli bydliště v členském státě poskytujícím dávky. Zavedením mechanismu úpravy Rakousko upravuje rodinné dávky ve prospěch dětí však právě podle toho, v jakém členském státě děti měly bydliště. Rakousko tím porušuje články 7 a 67 nařízení č. 883/2004.

Druhý žalobní důvod:

Komise dále uvádí, že mechanismus úpravy, jak jej zavedlo Rakousko, zvýhodňuje oprávněné osoby, jejichž děti měly bydliště v členských státech s vyšší cenovou úrovní, vůči osobám, jejichž děti měly bydliště v Rakousku, zatímco osoby, jejichž děti měly bydliště v členských státech s nižší cenovou úrovní, znevýhodňuje. Na základě zavedení mechanismu úpravy však Rakousko vycházelo z úspor ve státním rozpočtu, což může znamenat pouze to, že existuje více osob pobírajících takové dávky a využívajících zvýhodnění, jejichž děti měly bydliště v členských státech s nižší cenovou úrovní než v Rakousku.

Na základě mechanismu úpravy tak Rakousko zavádí v konečném důsledku nepřímou diskriminaci v neprospěch migrujících pracovníků. K odůvodnění této diskriminace nelze uznat legitimní cíl. Rakousko tedy porušuje, pokud jde o rodinné přídavky a daňovou úlevu na dítě zásadu rovného zacházení, jak je stanovena v článku 4 nařízení č. 883/2004 a čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011, jakož i pokud jde o „Familienbonus Plus“, odpočet pro jedinou výdělečně činnou osobu, pro rodiče samoživitele a z důvodu výživného, zásadu rovného zacházení podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011.

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1).