ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
EVROPSKÉ UNIE

(třetí senát)

27. listopadu 2012

Věc F‑59/11

Peter Sipos

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Veřejná služba – Dočasný zaměstnanec – Rozhodnutí odmítající prodloužit smlouvu dočasného zaměstnance uzavřenou na základě článku 2 písm. a) PŘOZ – Podmínky uzavření smlouvy dočasného zaměstnance, uzavřené na základě čl. 2 písm. b) PŘOZ na dobu určitou – Zjevně nesprávné posouzení“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, který se použije na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se P. Sipos domáhá zaprvé zrušení rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 29. září 2010, kterým se zamítá žádost žalobce směřující k získání druhého prodloužení jeho smlouvy dočasného zaměstnance, podepsané dne 16. července 2005 na základě čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „PŘOZ“) a v důsledku toho, aby se na něj uplatnil čl. 8 první pododstavec PŘOZ, zadruhé zrušení rozhodnutí ze dne 1. srpna 2010, kterým OHIM zaměstnal žalobce na dobu určitou jako dočasného zaměstnance na základě čl. 2 písm. b) PŘZ, neboť tato smlouva ve skutečnosti představuje druhé prodloužení smlouvy podepsané dne 16. července 2005 a měla být tudíž uzavřena na základě čl. 2 písm. a) PŘOZ na dobu neurčitou, zatřetí náhrady škody, kterou žalobce utrpěl z důvodu jednání OHIM.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé OHIM.

Shrnutí

1.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Uzavření smlouvy za účelem dočasného obsazení stálého pracovního místa – Podmínky

[Služební řád, čl. 1a odst. 1; pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. b) a články 3, 4, 5 a čl. 8 druhý pododstavec]

2.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Dočasní zaměstnanci spadající do působnosti čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Prodloužení smlouvy po prvním prodloužení na dobu určitou – Změna kvalifikace smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou – Podmínky

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. a) a čl. 8 první pododstavec]

3.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Prodloužení smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Meze – Zájem služby

4.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Neprodloužení smlouvy na dobu určitou – Povinnost uvést odůvodnění – Neexistence – Výjimka – Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost zaměstnance o prodloužení jeho pracovní smlouvy na dobu určitou

(Služební řád, čl. 25 druhý pododstavec a čl. 90 odst. 2)

1.      Z článku 1a odst. 1 služebního řádu ve spojení s články 2 až 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců vyplývá, že stálá pracovní místa u orgánů mají být v zásadě obsazována úředníky, a tudíž taková místa mohou být zaměstnanci obsazována jen výjimečně. I když čl. 2 písm. b) uvedeného řádu výslovně stanoví, že dočasní zaměstnanci mohou být zaměstnáni za účelem obsazení stálého pracovního místa, tak zároveň upřesňuje, že tomu tak může být jen dočasně. Článek 8 druhý pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců kromě toho stanoví, že dočasný zaměstnanec nesmí být přijat na dobu delší čtyř let a že jeho smlouvu lze prodloužit jen jednou na dobu nejvýše dvou let. Na konci této doby přestává být zaměstnán jako dočasný zaměstnanec skončením pracovního poměru, anebo jmenováním úředníkem za podmínek stanovených služebním řádem.

(viz body 37 a 38)

2.      Proto, aby smlouva dočasného zaměstnance na základě čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců mohla být v případě druhého prodloužení považována na základě čl. 8 prvního pododstavce uvedeného řádu za smlouvu na dobu neurčitou, musejí být splněny dvě podmínky, a sice že dotyčná smlouva je smlouvou dočasného zaměstnance na základě čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců, a dále že tato smlouva představuje prodloužení smlouvy, která již byla prodloužena.

V této souvislosti může administrativa uzavřít smlouvu na dobu neurčitou na základě čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců pouze v případě, že je v seznamu pracovních míst připojeném ke kapitole rozpočtu dotyčného orgánu k dispozici pracovní místo, které rozpočtové orgány označily jako dočasné.

(viz body 40 a 42)

3.      Pokud administrativa nepřijala úpravu, která stanoví podmínky uplatňování zásady prodloužení smluv zaměstnanců, má orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv při rozhodování o prodloužení smlouvy na dobu určitou širokou posuzovací pravomoc, která ovšem podléhá zájmu služby, jež vyžaduje přijetí nejlepších žadatelů o pracovní místo na volná pracovní místa. Žalobce může tedy prokázat, že se administrativa dopustila zjevně nesprávného posouzení, když neprodloužila jeho pracovní smlouvu, pokud prokáže, že bylo zjevné, že jeho výkon a odborná praxe byla tak výjimečná, že předčila výkon a odbornou praxi jiného potenciálního uchazeče o pracovní místo, nebo že přinejmenším jeho výkon a odborná praxe byla lepší než výkon a odborná praxe osoby, která byla nakonec vybrána pro účely obsazení sporného pracovního místa.

(viz body 56 a 57)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, body 50 a 64; 1. března 2005, Mausolf v. Europol, T‑258/03, body 47 až 49

Soud pro veřejnou službu: 27. listopadu 2008, Klug v. EMEA, F‑35/07, body 65 a 66

4.      Administrativa není povinná odůvodnit své rozhodnutí neprodloužit smlouvu ke dni uplynutí doby, na kterou byla uzavřena. Obecně každá ze smluvních stran musí od počátku smluvního vztahu očekávat, že druhá strana využije svého práva uplatnit smluvní podmínky tak, jak byly sjednány, a zejména stanovený datum ukončení smlouvy. V důsledku toho se při neexistenci nároku na prodloužení smlouvy na dobu určitou nejeví jako nutné, pokud administrativa nevypracovala úpravu, která stanoví podmínky pro uplatnění zásady prodloužení smluv se zaměstnanci, aby administrativa odůvodňovala svůj úmysl trvat na ukončení smlouvy k původně stanovenému datu.

Naopak rozhodnutí, kterým administrativa zamítá žádost zaměstnance o prodloužení jeho pracovní smlouvy, musí být odůvodněno v souladu s čl. 25 druhým pododstavcem a čl. 90 odst. 1 služebního řádu, neboť představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení.

(viz bod 71)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 29. září 2009, Wenning v. Europol, F‑114/07, bod 142 a citovaná judikatura; 23. listopadu 2010, Gheysens v. Rada, F‑8/10, bod 64