ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

15. března 2011

Věc F‑120/07

Guido Strack

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Převod dnů dovolené za kalendářní rok – Článek 4 přílohy V služebního řádu – Důvody vyplývající z potřeb služby – Článek 73 služebního řádu – Směrnice 2003/88/ES – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok – Volno z důvodu nemoci“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se G. Strack domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2005, 25. října 2005, 15. března 2007 a 20. července 2007 v rozsahu, v němž se v nich omezuje převod dovolené za kalendářní rok z titulu nevyčerpaných dnů v roce 2004 na dvanáct dní a odpovídajícím způsobem i částka vyplacená z titulu finančního vyrovnání při ukončení služebního poměru, a uložení povinnosti Komisi uhradit finanční vyrovnání za 26,5 dne dovolené za kalendářní rok zvýšené o úroky z prodlení od 1. dubna 2005

Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 15. března 2007, kterým se zamítá žádost žalobce směřující k převedení zůstatku dnů dovolené za kalendářní rok za rok 2004, se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených žalobcem.

Shrnutí

1.      Úředníci – Dovolené – Dovolená za kalendářní rok – Ukončení služebního poměru – Náhrada za nevyčerpanou dovolenou – Výpočet náhrady

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 7 odst. 2)

2.      Úředníci – Dovolené – Dovolená za kalendářní rok – Převod z důvodu nepřítomnosti kvůli dlouhodobé nemoci

(Služební řád, čl. 1e a článek 57; příloha V, čl. 4 první pododstavec)

1.      Z článku 7 odst. 2 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby vyplývá, že úředník, jehož pracovní neschopnost osvědčená lékařem trvala téměř celé referenční období, nemůže být zbaven možnosti získání finanční náhrady za nevyčerpanou dovolenou za kalendářní rok.

Tato finanční náhrada musí být vypočítána tak, aby dotčená osoba byla v situaci, která je srovnatelná se situací, ve které by byla, kdyby uplatnila uvedený nárok během trvání svého pracovního poměru. Obvyklá mzda pracovníka, což je ta, která musí být zachována po dobu odpočinku odpovídající placené dovolené za kalendářní rok, je tedy rovněž určující pro výpočet finanční náhrady za dovolenou za kalendářní rok nevyčerpanou při ukončení pracovního poměru.

(viz body 65 a 69)

Odkazy:

Soudní dvůr: 20. ledna 2009, Schultz-Hoff, C‑350/06 a C‑520/06, bod 61

2.      Pro případ, kdy pracovník nemůže vyčerpat dovolenou za kalendářní rok z důvodu nepřítomnosti pro dlouhodobou nemoc, celá doba dovolené za kalendářní rok, stanovená služebním řádem na základě použití článku 1e ve spojení s článkem 57 služebního řádu, musí být převedena i přes omezení obsažená v čl. 4 prvním pododstavci přílohy V služebního řádu, pokud jde o možnosti převodu nevyčerpané dovolené za kalendářní rok do následujícího roku.

V důsledku toho musí být zrušeno rozhodnutí správního orgánu, podle kterého byl na základě tohoto článku zamítnut převod dnů dovolené za kalendářní rok nevyčerpaných úředníkem z důvodu dlouhodobé nemoci nad rámec dvanácti dní.

(viz body 77 a 79)