ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(druhý senát)
10. září 2009
Věc F-16/08
Joachim Behmer
v.
Evropský parlament
„Veřejná služba – Úředníci – Řízení o přidělování bodů za zásluhy v Evropském parlamentu – Porušení povinnosti uvést odůvodnění – Odůvodnění poskytnuté v průběhu řízení“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se J. Behmer domáhá zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. června 2007, kterým mu byly přiděleny dva body za zásluhy za rok 2004, a rozhodnutí ze dne 26. června 2007, kterým mu byly přiděleny dva body za zásluhy za rok 2006.
Rozhodnutí: V části, ve které žaloba směřuje proti rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. června 2007, kterým byly žalobci přiděleny dva body za zásluhy za roky 2004, není namístě rozhodovat. Rozhodnutí Parlamentu ze dne 26. června 2007, kterým byly žalobci přiděleny dva body za zásluhy za rok 2006, se zrušuje. Parlament ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalobcem. Žalobce ponese polovinu vlastních nákladů řízení.
Shrnutí
Úředníci – Povýšení – Stížnost kandidáta proti rozhodnutí o přidělení bodů za zásluhy
(Služební řád úředníků, čl. 25 druhý pododstavec, čl. 43 a čl. 90 odst. 2)
Rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byly přiděleny body za zásluhy, jehož odůvodnění je poskytnuto až při výslovném zamítnutí stížnosti podané adresátem po uplynutí lhůty čtyř měsíců stanovené v čl. 90 odst. 2 služebního řádu a poté, co zúčastněný podal žalobu proti implicitnímu zamítavému rozhodnutí, porušuje povinnost administrativy uvést odůvodnění.
Tento závěr nelze zpochybnit argumentací, podle které nebylo nutné odůvodnit rozhodnutí o přidělení bodů, neboť toto rozhodnutí bylo přijato v kontextu, který byl adresátovi rozhodnutí znám, a ten měl tak k dispozici nástin odůvodnění. Každoroční přidělování bodů za zásluhy totiž předpokládá, že administrativa přijme každý rok nové rozhodnutí o přidělení bodů za zásluhy, jež musí být založeno pouze na pracovních výkonech dotyčného úředníka během referenčního období. Navíc okolnost, že obsah stížnosti podané zúčastněným prokazuje, že zúčastněný zná systém hodnocení, neznamená, že se mohl seznámit s důvody, které vedly k přijetí rozhodnutí o přidělení bodů.
Takový nedostatek odůvodnění není zpochybněn ani judikaturou, podle které není třeba v případě problému opožděného sdělení odůvodnění rozhodnutí, jež je jinak opodstatněné, rozhodnutí rušit, neboť v případě zrušení nemůže administrativa postupovat jinak, než že přijme nové rozhodnutí, jehož odůvodnění bude totožné, takže žalobce z toho nebude mít žádný užitek. Pokud totiž žalobce zpochybňuje opodstatněnost rozhodnutí administrativy, nelze vyloučit, že v důsledku retroaktivního zániku uvedeného rozhodnutí z důvodu jeho zrušení a nového přezkumu, který bude proveden, bude ve vztahu k němu přijato rozhodnutí odlišné.
(viz body 25 a 29 až 34)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, bod 22; 7. února 1990, Culin v. Komise, C‑343/87, Recueil, s. I‑225, bod 15; 23. září 2004, Hectors v. Parlament, C‑150/03 P, Sb. rozh. s. I‑8691, bod 50
Soud prvního stupně: 12. února 1992, Volger v. Parlament, T‑52/90, Recueil, s. II‑121, body 40 a 41; 26. ledna 2000, Gouloussis v. Komise, T‑86/98, Recueil FP, s. I‑A‑5 a II‑23; 20. února 2002, Roman Parra v. Komise, T‑117/01, Recueil FP, s. I‑A‑27 a II‑121, bod 32; 6. července 2004, Huygens v. Komise, T‑281/01, Sb. VS s. I‑A‑203 a II‑903, bod 109; 15. září 2005, Casini v. Komise, T‑132/03, Sb. VS s. I‑A‑253 a II‑1169, bod 31 a citovaná judikatura
Soud pro veřejnou službu: 8. října 2008, Barbin v. Parlament, F‑81/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 28