Language of document : ECLI:EU:F:2009:132

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

29. září 2009

Spojené věci F-20/08, F-34/08 a F-75/08

Jorge Aparicio a další a Anne Simon

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Nábor zaměstnanců – Výběrové řízení CAST 27/Relex – Nezapsání do databáze – Neutralizace otázek – Test verbálního a numerického uvažování – Rovné zacházení“

Předmět: Žaloby podané na základě článků 236 ES a 152 AE, kterými se J. Aparicio a 46 dalších smluvních zaměstnanců Komise domáhají zrušení rozhodnutí Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství ze dne 25. října 2007, na jehož základě nebyli zapsáni do seznamu kandidátů a do databáze k přijímacímu řízení CAST 27/Relex.

Rozhodnutí: Žaloby F-20/08, F-34/08 a F-75/08 se zamítají. Jorge Apariciovi a ostatním žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze pod čísly 1 až 18, se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci F-20/08 a náhrada devatenácti čtyřicetišestin nákladů ve věci F-75/08. Anne Simon, která je žalobkyní ve věci F-34/08 a jednou ze žalobkyň ve věci F-75/08, se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci F-34/08 a náhrada jedné čtyřicetišestiny nákladů ve věci F-75/08. Žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze pod čísly 19 až 40 a 42 až 46, se ukládá náhrada dvaceti šesti čtyřicetišestin nákladů ve věci F-75/08.

Shrnutí

1.      Žaloba na neplatnost – Pravomoc soudu Společenství – Návrh na zrušení aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení dotčené osoby – Nedostatek pravomoci soudu Společenství ke konstatování protiprávnosti obecně závazného ustanovení ve výroku jeho rozsudků

(Článek 230 ES)

2.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Nábor –Organizace zkoušek – Průběh a obsah zkoušek

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 82 odst. 5 a 6)

3.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Nábor – Zkoušky – Obsah zkoušek – Opatření k nápravě pochybení a nesrovnalostí, k nimž došlo v průběhu zkoušek

4.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Nábor – Zkoušky – Obsah zkoušek – Neutralizace otázek

1.      Ačkoli je soud Společenství v rámci posuzování návrhu na zrušení individuálního aktu, který nepříznivě zasahuje do právního postavení dotčené osoby, příslušný k tomu, aby incidenčně určil, že obecně závazné ustanovení, na kterém se napadený akt zakládá, je protiprávní, nemá Soud naproti tomu pravomoc takové konstatování zahrnout do výroku svých rozsudků.

(viz bod 28)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 4. června 2009, Adjemian a další v. Komise, F‑134/07 a F‑8/08, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 38

2.      Podle čl. 82 odst. 5 a 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců poskytne Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) jednotlivým orgánům pomoc vymezením a uspořádáním výběrových řízení pro smluvní zaměstnance při dodržení obecných ustanovení přijatých uvedenými orgány. Z čl. 5 odst. 1 písm. c) a odst. 2 obecných prováděcích ustanovení o postupech přijímání a zaměstnávání smluvních zaměstnanců v Komisi dále vyplývá, že EPSO musí respektovat dovednostní profily a specifickou kvalifikaci, které orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv požaduje. Z těchto ustanovení a z čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2002/620 o zřízení EPSO nicméně vyplývá, že EPSO má při pořádání výběrových testů rozsáhlý rozhodovací prostor.

Oznámení a dopis Komise obsahující nejednoznačnost, pokud jde o skutečnost, že výběrové testy nejsou „vyřazovací“, neumožňují konstatovat, že EPSO porušilo meze stanovené Komisí tím, že požadovalo vyřazovací verbální a numerický test, neboť tyto dva dokumenty lze v souladu s výkladem slučitelným s článkem 5 uvedených obecných prováděcích pravidel chápat tak, že znamenají, že sporné testy nebudou vyřazovací, jako je tomu u výběrových řízení, neboť není předem stanoven určený počet úspěšných uchazečů o pracovní místo, aniž však oznamovaly, že tyto testy nebudou vyřazovací.

(viz body 57 až 62)

3.      V judikatuře se výběrové komisi při výběrovém řízení přiznává široká posuzovací pravomoc, má-li výběrová komise řešit nesrovnalosti nebo pochybení, k nimž došlo v průběhu otevřeného výběrového řízení s vysokou účastí a které na základě zásady proporcionality a řádné správy nelze napravit opakováním zkoušek v rámci takového výběrového řízení. Ačkoli Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) není výběrovou komisí, lze tuto judikaturu – a to i pokud jde o výběrové testy, které neměly formu výběrového řízení – vztáhnout i na něj, protože EPSO má při pořádání těchto testů značný rozhodovací prostor.

(viz body 77 a 78)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 2. května 2001, Giulietti a další v. Komise, T‑167/99 a T‑174/99, Recueil FP, s. I‑A‑93 a II‑441, bod 58

4.      Zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno. Porušení zásady rovného zacházení mimoto předpokládá, že sporné zacházení znevýhodňuje určité osoby vůči jiným osobám.

Vzhledem k tomu, že ve výzvě k vyjádření zájmu nebyl omezen počet úspěšných uchazečů o pracovní místo, neimplikují výběrové testy žádné přímé srovnávání mezi uchazeči, takže otázka rovného zacházení mezi nimi nevyvstává stejným způsobem, jako je tomu ve výběrovém řízení.

Ani v tomto kontextu však nelze vyloučit, že udělením dodatečného bodu všem uchazečům o pracovní místo, kteří se potýkali s problematickými otázkami, a to za účelem neutralizace těchto otázek, mohli být někteří uchazeči o pracovní místo zvýhodněni tak, že mohli snadněji dosáhnout stanovené hranice pro úspěšné složení zkoušek.

Okolnost, že neutralizované otázky zmátly některé uchazeče více než jiné, a to natolik, že to mělo dopad na jejich schopnost odpovědět na celý test, nemůže vést k porušení zásady rovného zacházení, neboť tato situace vyplývá z jejich vlastního postoje k problému a zdůrazňuje rozdíl mezi nimi a ostatními uchazeči.

(viz body 82 až 85)

Odkazy:

Soudní dvůr: 13. července 1962, Klöckner-Werke a Hoesch v. Vysoký úřad, 17/61 a 20/61, Recueil, s. 615, 652; 11. září 2007, Lindorfer v. Rada, C‑227/04 P, Sb. rozh. s. I‑6767, bod 63; 17. července 2008, Campoli v. Komise, C‑71/07 P, Sb. rozh. s. I‑5887, bod 50; 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique a Lorraine a další, C‑127/07, Sb. rozh. s. I-9895, bod 39

Soud prvního stupně: 17. ledna 2001, Gerochristos v. Komise, T‑189/99, Recueil FP, s. I‑A‑11 a II‑53, bod 26; 5. dubna 2006, Deutsche Bahn v. Komise, T‑351/02, Sb. rozh. s. II‑1047, bod 137